Diskutujeme nyní de facto nad věcným záměrem změny řady zákonů (čili nad imigrační politikou) budoucí vlády, která Langerova zcela určitě nebude. Ale nebude ani bursíkovsko-jacquesovsko-havlovsko-kocábovských zelených, kteří se zdiskreditovali koalicí s ODS a nedostanou se vůbec do příští sněmovny, a nebude ani OH-havlovců, kteří se zdiskreditovali už dávno bezskrupulózní tolerancí ODS a podbízením se "demokratickým" Američanům z State departmentu a CIA v zahraniční politice.

Myslím, že politické / tematické preference občanů jsou v střednědobých trendech jasné. Bezbřehý liberalismus se vyčerpal. Komunismus už nikoho neláká. Nicméně Evropa spěje k regulaci. Ekonomické, sociální i kulturní.

České imigrační zákony, nyní platné, vycházejí ze sjednocující se politiky EU vůči imigraci z nečlenských zemí. A ta se zpřísňuje. Jsou plně kompatibilní se zákony EU. Budou v plném souladu s různými soudy pro lidská práva. A jsou politicky nevyhnutné vzhledem ke stávajícímu rozšíření. EU bude mít v nejbližších měsících a letech problém kvůli vlastní imigraci uvnitř ("polští instalatéři" jsou jen špičkou ledovce, české švadleny a čeští truhláři budou následovat). Přitom se nebude postupovat v rozporu se zákony. Pozue se začnou dodržovat. Problémem bezpečnostně velmi ožehavým bude balkánská ekonomická migrace, problémem kriminálním bude krize polského zemědělství i průmyslu, ale i migrace šedé zóny z pobaltkých států bývalého SSSR, z vojenských důvodů přijatých do EU. Tam jsou už dlouho ti opravdoví fašisté a klerofašisté. A teď se europeizují. Bůh s námi.

Takže ano, máte pravdu. Evropa si bude nadále svou vnější hranici velmi ostře strážit hlubokým příkopem (elektronickou železnou oponou) a cizince z nečlenských vízových zemí bude v souladu s evropskými pravidly pro migraci briskně a tvrdě deportovat za svoje hranice. Psychologie odrazení je jediná účinná. Dřív než problém vznikne a rozvine se. Velmi "fašisticky", podle nic nevědoucího Jana Čulíka. Dřív než v populaci převáží opravdový fašismus.

Británie to udělala s Romy docela nedávno - na letišti Heathrow. Prostě jim sdělila, že s českou politikou vůči Romům nemá problém a vyhostila je zpět. Za jásotu občanů Británie, jinak xenofobních až hrůza. Už nejezdí.*) Francie udělala totéž na jihu s Alžířany. A opět jsem si nevšiml proletářsky internacionalistických keců v Paříži. A nevšiml jsem si ani, že by postoj měnily Británie a Francie. Konzervativc jako "new labour" liberál. Jedno jsou.

Jen romantičtí hippies v AI pokřikují, aniž se tím kdo vážně zabývá. Stejně jako "demokratická" Kanada hrozí uzavřením hranice lidem z ČR kvůli několika stovkám romských sociálních příživníků. Česko už také není nadšeno z albánské narkomafie v Praze a v pohraničí. Humanitární ohledy jdou stranou. Stejně jako vůči rumunským cikánům na Hlavním nádraží. Loni už rumunští železniční travellers nepřijeli... Italové se logicky brání romské migraci i balkánské migraci. Rakušáci i Němci odmítají české pendlery do roku 2013-15. Severský liberalismus už také narazil na strop - a to je tam zima.

Sakra, podívejte se okolo sebe.

Pracovní vykořistění gastarbeiterů v Česku je realitou posledních osmi let. A BL se o něm rozepisují až teď - a to jen po mé "provokaci"? Vy redakční pseudohumanisté, vy redakční pámbíčkáři, kde to žijete? A kde jste to žili těch osm let?

Copak bohatství celého Severu neplyne z neokolonialistického vykořisťování Jihu? Copak ekonomický přepych sociálního státu v Evropě posledních patnácti let neplyne z vykořistění a rozbití Balkánu bombardéry Obamovy šedé eminence pro zahraniční politiku a jejích pohůnků v Česku, Madly Korbelové? Copak jste fakt uvěřili těm kecům o Miloševičovi?

Copak regionálně ohraničená bída jedněch netvoří bohatství v druhém regionu? Copak řízené vyrábění uprchlíků nevytvořilo předpoklady pro sjednocení Evropy a ufinancování tohoto kroku???? Copak krvi Srbů "nevděčí" Česko za své posametové ekonomické osvobození z "komunistického chomoutu"? Copak by se bez vybombardovaného Balkánu a tisíců uprchlíků mohlo sjednocovat Německo???

*)Pozn. JČ: Britská imigrační politika byla zaměřena proti českým a slovenským Romům nikoliv z etnických důvodů, ale proto, že britská imigrační politika je velmi přísná: právo azylu se v Británii často neposkytuje ani osobám, např. z Afriky, které jsou přímo ohroženy na životech.

Po vstupu ČR do Evropské unie samozřejmě veškerá omezení vůči českým a slovenským Romům v Británii padla: okamžitě se do Británie nastěhovaly zpět zase tisíce českých a slovenských Romů, kteří tu pokojně žijí a pracují, případně pobírají sociální dávky. V Glasgow jsou jich stovky, ale zřejmě i v mnoha jiných městech, jak se přesvědčí každý, kdo cestuje pravidelněji letadlem mezi Británií a Českou republikou, neboť letadla jsou tak zde čtvrtiny obsazena právě Romy.

Interpretace vývoje na Balkáně v devadesátých letech podle Štěpána Kotrby je zvláštní. Opravdu by Spojené státy zasáhly do války na Balkáně, kdyby se jednotlivé národy bývalé Jugoslávie nezačaly v devadesátých letech vzájemně vyvražďovat samy?

V ČR chybělo po celá devadesátá léta nezávislé televizní zpravodajství z Balkánu, totiž systematické reportáže o drastických příbězích jednotlivých lidí z obou stran konfliktu. Natočili je slavní a respektovaní novináři, například Martin Bell, původně z BBC, kterého jugoslávští snipeři postřelili přímo při živém vysílání - jeho nestranné zpravodajství z něho vytvořilo takovou osobnost, že po návratu z Jugoslávie mohl kandidovat jako nezávislý etický kandidát proti zkorumpovanému poslanci Konzervativní strany Hamiltonovi a vyhrát na celé čáře. Reportáže Johna Simpsona z bombardovaného Bělehradu, novináře, který v městě zůstal jako jediný zahraniční zpravodaj, vedly Blairovu vládu k obvinění, že Simpson ve svých pravidelných zpravodajských vstupech z Bělehradu v hlavních večerních zprávách BBC dělá Miloševičovi propagandu. Simpsonova reportáž o tom, jak Wesley Clark vybombardoval srbskou propagandistickou televizní stanici a zabil maskérku, jíž z trosek čouhala jen noha, vstoupila do dějin žurnalistiky. To bylo nesmírně silné, přesvědčivé, nestranné a lidské zpravodajství velkých novinářů. "Historky" o Miloševičovi nejsou žádné výmysly. Nelze přepisovat historii.

Poznámka ŠOK: Ona "srbská propagandistická televizní stanice" byla státní televize suverénního státu. Tolik k faktům. Bombardování Srbska něco předcházelo. už od roku 1988 -1992. Především provokace etnické nesnášenlivosti mezi Srby a Chorvaty německou tajnou službou. Když sněm svazové Socialistické republiky Chorvatsko v červnu 1991 vyhlásil nezávislost na Jugoslávii a prohlásil Chorvatsko jako "stát Chorvatů", zareagovali na to Srbové žijící na území bývalé vojenské hranice přáním setrvat v rámci Jugoslávie. S podporou jugoslávské armády Srbové tuto část Chorvatska během několika měsíců trvající války ovládli. Došlo k vyzbrojování chorvatské strany ze strany Německa. Příměří, které měly kontrolovat jednotky OSN, nikdy nebylo 100% dodržováno a VYNUCOVÁNO. chorvatská ofenzíva "Oluja" (Bouře) a vedla k etnické čistce srbského obyvatelstva obývajícího toto území déle než tři století. Nepřijatelné chování americké diplomacie, nutící vládu v Bělehradu k "mnichovskému" okleštění vlastní suverenity BYLO FACKOU SUVERENITĚ . Neznám vládu státu, která by se dobrovolně ponížila do té míry, aby vyhověla tehdejším americkým podmínkám. Bombardováním bosenskosrbské armády v roce 1995 začalo přímé vměšování jako agrese států NATO. Bombardování Svazové republiky Jugoslávie silami NATO (Operation Allied Force) byl druhý agresivní krok v rozporu s mezinárodním právem a bez mandátu Rady bezpečnosti OSN. Ozbrojený konflikt mezi jugoslávskou armádou a srbskými paravojenskými oddíly na jedné straně a albánskou Osvobozeneckou armádou Kosova (UÇK) na straně druhé byl vnitřní záležitostí mezinárodně uznaného státu Jugoslávie. Cílem americké i německé diplomacie a vojenských stratégů NATO byla Velká Albánie a rozbití ekonomicky silné socialistické Jugoslávie. Proč nebyl válečný zločinec představitel bosenských Chorvatů a muslimů Alija Izetbegović nebo Ramush Haradinaj - bývalý velitel kosovské UCK a bývalý kosovský premiér?

Ačkoliv byla tato operace NATO [Allied Force] vydávána za akci "mezinárodního společenství", byly porušením Charty OSN i vlastní charty NATO. Deklarovaný důvod operace pak byl zpochybněn mimojiné knihou německého brigádního generála ve výslužbě Heinze Loquaie publikované v dubnu 2000, která podává svědectví o tzv. operaci Koňská podkova a jejím zneužití jako casus belli pro bombardování Jugoslávie. (Heinz Loquai, Der Kosovo-Konflikt - Wege in einen vermeidbaren Krieg: die Zeit von Ende November 1997 bis März 1999, Nomos, 2000) Bývalý velitel sil UNPROFOR v Sarajevu Lewis MacKenzie pak v článku pro kanadský The National Post odhaluje pozadí celé operace a doslova uvádí "There was no genocide as claimed by the West..." (Nedošlo ke genocidě, jak tvrdí Západ...).

zdroj Wikipedia ZDE

Mírové jednání v Rambouillet už bylo jen třešinkou na dortu velmocenské arogance.