A to, zdá se mi, je úspěch. -- Stranou toho, že je to dokonalá ukázka demagogie a manipulace, s kterou se dnes můžeme setkat na Internetu každý den.

Pan Žák mě samozřejmě necituje, někdo by si mohl mé články vyhledat a přečíst a porovnat je s tím, co říká a naznačuje, ale pouze mě parafrázuje ... Což je mimochodem symptom pasivní agresivity.

Povšimněte si kursivou vytištěného textu v první větě a srovnejte ho s tím, co jsem napsal já, v emailu panu Hoškovi:

"Bylo by omylem, kdybyste si myslel, že Jan Čulík nebo já nebo kdokoliv jiný z tzv. emigrantů (v hantýrce L.Žáka weltmani a světáci všeho druhu ) se snažíme ochcávat ČR a že musíte Čechy před námi bránit. To není pravda. Jediné co se snažíme říct je toto: Bylo by načase, aby si Češi uvědomili, kde v pořadí moci a bohatství na světovém žebříčku stojí a začali podle toho jednat. (To není nic, zač je nutné se stydět. To by ve skutečnosti mohl být první krok ke skutečně prosperitě v ČR.)" A pokračuji ... "Já žiju ve městě, které má zhruba stejný počet obyvatel jako ČR. Ekonomické statistiky tohoto města (LA) si jistě můžete najít - ověřit sám. (*) Jinými slovy... Američani, ať se vám to líbí nebo ne, si nemusí dělat starosti se schopnosti se vyjadřovat v němčině či francouzštině, protože jsou světová velmoc a protože angličtina je latina moderní doby. Co s tím chcete nadělat?"

Vidíte, co se stalo? Panu Žákovi se vytržením věty z kontextu a výměnou slova jednat za slovo chovat podařilo naznačit, zejména těm méně pozorným nebo inteligentním čtenářům, že autor, tedy já a ostatní, kteří mají podobné názory, doporučuje Čechům, aby drželi hubu a krok.

Necháme-li stranou fakt, že tohle je poslední věc, kterou bych komukoliv doporučil, navrhnout někomu, aby se v svém jednání řídil realitou a fakty není totéž jako mu doporučit, jak se má chovat. Když se chcete naučit jak se chovat , tak si kupte nějakou příručku od Gutta Jarkovského, když se chcete něco dozvědět o tom jak jednat , přečtěte si něco o Alexandru Velikém. Nebo alespoň Clausewitze či Napoleona.

A teď si povšimněte kurzívou vytištěného textu v druhé větě, která se vztahuje k článku Bijci: "Za jejich případné vykročení z řady bude trpět celý národ."

Za jejich případné vykročení z řady? Kde se v mém textu objevilo nějaké vykročení z řady? Český národ nebude (bude-li) trpět za to, že čeští politici vystoupí nebo vystoupili z nějaké imaginární řady, ale za jejich politickou neschopnost. Politika, specielně zahraniční politika, je umění dosáhnout svých cílů skrz vyjednávání, kompromisy, umění obrátit své nedostatky do předností. Politická imbecilita je, opakuji znovu, plivat do sklenice lidem, které budete zítra potřebovat a na kterých jste závislí. Politici nejsou od toho, aby na mezinárodním fóru předváděli a bránili své ego, ale aby hájili zájmy svých voličů. Názory se dají vyjádřit mnoha způsoby.

Zcela upřímně, nemyslím si, že Ladislav Žák je tak hloupý, aby nepochopil, o čem jsem mluvil. Jeden se nedostane do funkce vedoucího oddělení ÚV SSM a ÚV KSČ, aniž by ovládal několik základních rétorických triků, ale připusťme možnost, že to nebylo záměrné, že možná četl mé texty na záchodě, jinými slovy nepozorně, nebo že je to prostě moje vina, že jsem podcenil důležitost expozice a kontextu.

Tady je kontext pro ty, kterým mohl uniknout.

Zakladatel aikida, Morihei Ueshiba, potomek staré samurajské rodiny, po letech studia bojových umění došel k názoru, že násilné, agresivní řešení konfliktů (a do toho patří i konflikty verbální, konflikty názorů atd.) nikam nevede. Nepůjdu do detailů jeho filosofie harmonie a strategií, kterými lze harmonii dosáhnout, jenom stručně zjednoduším a shrnu: ultimativním cílem studia aikida, je naučit se předvídat a řešit konflikty ještě dřív, než se stačí plně materializovat a stanou se pro obě strany nebezpečné. Když se to nepovede, je nutné se snažit konflikt vyřešit způsobem, který neantagonizuje protivníka (přesný opak toho, co právě dělám), tzn. nepokoří, nezraní a neurazí druhou stranu a tak nevytvoří půdu pro konflikty budoucí. Lidé jsou mstivá zvířata.

Co se zmiňovaný učitel snažil vysvětlit svému studentovi alegorickým příběhem je přesně tato filosofie. Naučit se rvát, řešit konflikty násilím, vede buď do nemocnice, nebo do márnice, v nejlepším případě k tomu, že se na čas stanete tak silný a obávaný bijec, že s vámi nikdo nechce mít nic společného. Lekce, která uniká Spojeným státům, o Rusku nemluvě.

Co je na tom nejsmutnější je, že se mi zdá, že tento typ myšlení, které pan Žák tak přesvědčivě demonstroval, je v Čechách rozšířen víc, než by bylo zdrávo. Všechno má své místo a čas, jak říká staré klišé. Je čas na to se někomu postavit a je čas na to ustoupit a vyhnout se otevřenému konfliktu. Češi ve své zahraniční politice mají historicky problém správně aplikovat tyto dvě alternativy a jejich variace. Když přijde čas se něčemu postavit, obyčejně se vzdají a kolaborují, a když přijde čas najít kompromis nebo prostě na chvíli držet hubu a čekat, až se situace změní, tlučou se v prsa, vzývají ideály a pak si stěžují, když je někdo silnější rozšlápne jako žábu.

To nemá co dělat s důstojností a s věděním toho, co je třeba udělat, jak říká pan Žák, to je amatérská politika a projev naprostého nepochopení taktiky a strategie. Možná, že by se na českých školách měl povinně začít vyučovat Sun Tsu a jeho tisíce let staré Umění války. Nebo možná, že by Češi měli alespoň poslat všechny své děti na pár let do aikida. (Ačkoliv tím vlastně dělám reklamu jednomu svému příteli.) Protože jinak se budou do nekonečna pohybovat v začarovaném kruhu mezi cinkáním klíčů, kradením klíčů a popřípadě žebráním nebo prostitucí pro klíče.

* Tohle je pouze odkaz na dotazy čtenářů: Los Angeles má podle odhadu 3.9 milionů obyvatel, ale celé metropolitní area má kolem 12.8 milionů obyvatel. Kdyby Los Angeles bylo stát, byla by to 16. největší ekonomika na světě. ČR, se svými zhruba 10 miliony obyvatel, je v současné době asi na devětatřicátém místě.