"Budeme válčit jako u Stalingradu," přísahal v prosinci 2008 šéf poradců ukrajinské centrální banky (NBU) Valerij Lytvyckij. Banka však bitvu o stabilizaci hospodářství prohrává. Valutové rezervy od té doby klesly z 38 miliard na 28 miliard. Aby udržela kurs v rozmezí 8-8,5 hrivny za dolar, takřka každodenně utrácela padesát až sto miliónů dolarů. To ale nestačilo, takže v úterý se dolar prodával za 9 hriven a ve středu už dokonce za 9,6 hrivny. Ukrajinští ekonomové se shodují, že jde o důsledek zablokování druhé splátky půjčky od Mezinárodního měnového fondu.

Minulý týden klesla pravděpodobnost kompromisu mezi vládou a MMF na minimum. Kyjev neplní podmínky MMF - parlament se zavázal, že rozpočtový deficit se zvýší o tři procenta HDP, ale podle řady ekonomů je celý státní rozpočet virtuální. Vláda přepokládá hospodářský růst o 0,4 procenta, ale průmyslová výroba podle posledních čísel spadla o 34 procent a podle odhadu šéfa centrální banky HDP kleslo zhruba o pětinu. Národní banka teď riskuje, že vydá všechny rezervy a poté dojde k devalvaci hrivny. MMF chce kompromis, ale podmiňuje ho deficitem do tří procent HDP a zárukou, že deficit nebude pokryt vytištěním nových peněz. Mimo jiné požaduje také navýšení plateb za vodu, plyn a teplo. Vláda tyto požadavky odmítla a premiérka Tymošenková tvrdí, že už se pokusila vyjednat jiné půjčky v EU, Rusku, Japonsku, USA a Saúdské Arábii. Šance jsou ale minimální, protože rating země podle Standard&Poor's spadl na CCC+. Pokud žádná půjčka nebude, očekává se devalvace měny až o dvacet procent.

Kromě toho všeho se horší i stav ukrajinských bank. Sedm z nich je již v nucené správě a centrální banka je musela dokapitalizovat. Riziko státního bankrotu však podle ukrajinských analytiků není velké, protože zahraniční dluh nedosahuje ani jednoho procenta HDP. Obrovské zadlužení nicméně existuje mezi firmami a spotřebiteli splácejícími dolarové půjčky. V případě devalvace hrivny přijde řada firemních a osobních bankrotů. Šéfové firem, zvláště hutních, tlačí na vládu, aby zahájila velké strukturální investice spojené také s mistrovstvím Evropy v kopané Euro 2012. Ale to by znamenalo změny v rozpočtu, mimo jiné snížení sociálních výdajů, což si před letošními prezidentskými volbami politici nepřejí. Tymošenková chce novelizovat rozpočet nejdříve v květnu, a tak jediným protikrizovým opatřením zůstává třináctiprocentní dovozní přirážka na některé druhy zboží.

Zde: ZDE