Pokud se ranka stane ohniskem nákazy a je dovoleno, aby se zanítila, může se to proměnit v gangrénu a vést k amputaci či až ke smrti. To je dnešní situace ve světové ekonomice, míní hospodářský komentátor deníku Times Anatole Kaletsky.

To, co začalo jako ranka - jako americká hypotéční krize v srpnu 2007 - mohlo být lehce vyléčeno, kdyby před rokem regulační orgány, vlády a ústřední banky radikálně jednaly, jakmile začalo být zjevné, že jde o problém, který finanční trhy samy nedokáží vyřešit. Avšak namísto činů - poskytnutí záruk a nového kapitálu, odkoupení špatných hypoték a snížení úrokových měr na nulu - vlády po celém světě v podstatě neučinily nic.

Za globálnou krízou sa skrýva mimoriadne agresívna forma kapitalizmu, ktorá sa teraz, ako sa zdá, zmieta v smrteľných kŕčoch. Ako tvrdí Arthur Schopenhauer, svet je firmou, ktorá nekryje vlastné náklady. Z jeho strany to nebola len metafyzika, ale skúsenosť z prvej ruky. Schopenhauerovci boli bohatými obchodníkmi s akciami v slobodnom obchodnom meste Hamburg. Potom sa európska ekonomika zrútila a stratili všetko. O dvesto rokov neskôr by sa jej mnohé veci videli známe -- zlyhania bánk, bankroty firiem a rastúca nezamestnanosť.

O české zahraniční politice už se mluví i na někdejším konci světa -- ve španělské Galicii. Největší tamější regionální deník, La Voz de Galicia, jí v sobotním vydání věnoval téměř celou stránku.

Pro srovnání: ve Španělsku žije v současnosti přes 5 milionů cizinců: to je přes 11 % obyvatel země, desetkrát více než v roce 1996. Málo se ví, že Španělsko je mj. domovem sedmi set tisíc Rumunů. Z deníku El País se právě dovídám, že jen v sobotu na Kanárské ostrovy dorazila dvě improvizovaná plavidla, na nichž překonalo Atlantik 145 imigrantů, z toho 16 nezletilých... píše ze Santiaga de Compostela Michal Špína.

Zpravodaj španělského listu La Voz de Galicia bohužel nepochopil, co český ministr na tiskové konferenci po zasedání vlády minulé pondělí přesně řekl. Dvanáct tisíc cizinců má podle interní analýzy vnitra ztratit práci do března. Celkem 68 tisíc potom do konce června. Španělský novinář obě čísla sečetl. Na situaci cizinců v ČR to bohužel mnoho nemění.

Ministr Langer zveřejnil ve čtvrtečním Právu článek s titulkem "Příběh touhy, chamtivosti a bezpečí" Langer v něm chválí moudrost vládního rozhodnutí o podpoře projektu dobrovolných návratů. Píše, že rozhodnutí vlády je tvrdé, nikoliv však necitlivé. (Připomíná to stalinskou frází z padesátých let o tehdejších monstrprocesech. Tam vždy šlo o trest "přísný, ale spravedlivý", pozn. JČ)

K autorům zpochybňujícím technické možnosti plánované americké protiraketové základny v Evropě se připojil ředitel vědeckého programu Centra pro mezinárodní bezpečnost a spolupráci (Center for International Security and Cooperation, CISAC) Stanfordské univerzity fyzik Dean Wilkening. Tento autor nepatří k zásadním odpůrcům budování protiraketové obrany, jakými jsou Theodore Postol, Philip Coyle, Theresa Hitchens nebo Victoria Samson (mimochodem: práce obou dam z oblasti kosmické bezpečnosti se snad po srážce satelitů nad Sibiří dočkají větší publicity i v ČR).

Dne 14. 2. 2009 jsem se jako pozvaný řečník zúčastnil největší evropské protinacistické demonstrace v Drážďanech. Tuto událost ČT považovala za tak významnou, že ji opakovaně zařadila do svých večerních zpráv. Bohužel však jen formou kratičkého šotu, po jehož zhlédnutí jsem zjistil, že jsem asi byl na zcela jiné akci.

Výbuch. Výbuchy známe malé i velké, střední, i ty, které nestojí téměř za řeč. Nejde jenom o výbuchy kulturní, často se bohužel jedná i projevy dosti mezní, i když kritické, jak vlastně ze samotné povahy věci vyplývá. Výbuch ale může být i synonymem zoufalství, protože se už například nedostává argumentů, nebo jednoduše jiných prostředků. I ten uplynulý týden bychom mohli v našem horizontu také výbuchy zaznamenat: některé tu zmíním. Jsou snad více divadelní, než je tu možná zdrávo...

Desítky starostů z Ligy starostů proti radaru vyrazí za podpory 130 českých starostů zítra vpodvečer na jednodenní cestu do Bruselu, kde budou spolu se zástupci hnutí Nenásilí, kampaně Evropa pro mír a dalších evropských organizací protestovat proti umístění vojenské základny USA v ČR. Budou také přijati zástupci belgického senátu, členy evropského parlamentu a také místopředsedkyní EP Luisou Morgantini. Odpoledne vystoupí na veřejném slyšení na téma rozmístění prvků systému Národní raketové obrany USA ve Střední Evropě.

Počítačovou hru, kde členové Rady Českého rozhlasu sestřelují Radio Wave spustili zástupci iniciativy Pro Wave, která se snaží o návrat Radia Wave do FM vysílání. Na stránkách zabijsvojeradio.cz je k dispozici také video, kde samopalem dochází k likvidaci rádia. Celý web směřuje k dalšímu happeningu, který se uskuteční ve středu 25. února před dalším zasedáním Rady ČRo a bude se jmenovat trefně "Vítězný únor nad Radiem Wave".

Zavolal jsem několika levicovým socialistům ve Francii, že česká sekce Evropské socialistické strany si zve na svůj sjezd generála NATO. Měl jsem dojem, že mají na druhém konci drátu pocit, že jsem přebral. Jakoby chtěli říct: přestaň chlastat! Organizátorům sjezdu nejde doporučit nic jiného...

Možná právě euforie z výsledku "13 : 0" nastartovala u špiček ČSSD neodolatelnou chuť zkusit "laškovat" s voliči způsobem podobným, jako to dělá ODS. Chce se mi s Jirotkovou tetičkou a zvednutým prstem upozornit, že pýcha předchází pád.

ČSSD nemá ani zdání jak získat vysněných 40%. Paroubek a spol. hazardují, když rozhodli, že si připnou na prsa Lisabonskou smlouvu. Většina občanů si ji v navrženém obsahu nepřeje. Možná toto rozhodnutí opět odradí mnoho občanů, takže nepřijdou k volbám, nebo své hlasy rozdrobí, dají malým straničkám. Bohužel.

Mnoho hlasů nezíská ČSSD ani příslibem zvýšení důchodů o 300 Kč, i kdyby měly být jištěny dividendami ČEZu.

Ignorace názorů většiny občanů se nevyplácí, pane Paroubku. Ani kdyby se ta většina mýlila v důsledku nedostatku informací.

ČSSD zatím nepochopila, že musí vložit do úsilí uspět konkrétní práci:

GlaxoSmithKline, druhá největší světová farmaceutická společnost se chystá začít poskytovat levné léky milionům lidí v rozvojovém světě.

Nový šéf firmy GlaxoSmithKline Andrew Witty konstatoval, že radikálně sníží cenu léků v nejchudších zemích, poskytne zisky z prodeje léků na rozvoj nemocnic a klinik a bude sdílet informace o potenciálních léčivech, které jsou nyní chráněny patenty.

Witty tvrdí, že je přesvědčen, že mají farmaceutické společnosti provinnost pomáhat chudým, aby se jim dostalo léčebné péče. Vyzývá ostatní farmaceutické společnosti, aby následovaly jeho příkladu.

Farmaceutické společnosti jsou kritizovány za to, že nesnížily své ceny za léky proti AIDS, zatímco miliony lidí umíraly na AIDS v Africe a v Asii. Aktivisté je kritizují také za to, že brání patenty, v jejichž důsledku zůstávají ceny léků vysoké, a snaží se zničit konkurenci od generických léčiv, které jsou daleko levnější a prodávají se v zemích, kde patenty neplatí.

Ředitel firmy GlaxoSmithKline však přislíbil, že:

Pokud bych byl voličem ČSSD a neřku-li jejím členem, pak bych se zřetelně buď na následných mítincích, či stranických zasedáních ptal na Clarkovo expozé a důrazně bych vyžadoval odpověď. Co mně na jeho vystoupení vadí, je nasnadě.

Nejen mne udivuje, že když generál Clark v podstatě "poděkoval" lidu této země, že se postavil vstřícně k požadavku Bushovy vlády, vybudovat v Polsku rakety a v Česku radar, tak nikdo nevystoupil s připomínkou, že 70% obyvatel Radar trvale odmítá, že v krajských volbách to opětovaně a zřetelně dali voliči najevo, že občané této země nepovažují Topolánkovu vládu za svou, tj. hájící zájmy tohoto státu.

New entries in English on films Vratné lahve (Empties) and O rodičích a dětech (Of parents and children) have been added to our page of resources on Czech literature, culture and politics in English HERE:

• Vratné lahve (Empties), director Jan Svěrák (2007)
• O rodičích a dětech (Of parents and children), director Vladimír Michálek (2008)

V rozruchu posledních dní kolem kontroverzního rozhodnutí papeže Benedikta XVI. zrušit exkomunikaci nad rebelujícími biskupy ušlo pozornosti, že minulého týdne uplynulo 80 let od vzniku vatikánského státu. Podpisem tak zvaných Lateránských dohod 11. února 1929 italským diktátorem Benitem Mussolinim s kardinálským státním sekretářem Gasparrim si touto státní smlouvou Vatikán nejen zajistil suverénní postavení "Stato della cittá del Vaticano" neboli městského státu Vatikán. Současně dosáhl odškodnění ve výši 750 milionů lir v hotovosti a další jedné miliardy jako státní půjčky za vyrovnání ztráty církevního státu vyvlastněného Itálií v roce 1870.

Islamistický režim v Gaze usmrtil desítky lidí a jiné jako údajné "kolaboranty s Izraelem" mučí

Amnesty International konstatuje, že jednotky organizace Hamas a policie Hamasu během nedávného izraelského bombardování Gazy organizovaly "kampaň únosů, úmyslného a nezákonného vraždění, mučení a výhrůžek proti údajným 'kolaborantům's Izraelem a proti oponentům a kritikům". AI uvádí, že od konce prosince Hamas usmrtil nejméně dvacet mužů. "Desítky dalších" byly postřeleny do nohou, do kolen či zbiti. AI zveřejnila podrobné informace ohledně některých těchto případů a uvádí, že existují "nezvratitelné důkazy", že bezpečnostní jednotky organizace Hamas nesou vinu za "vážná porušování lidských práv". Činitelé Hamasu přiznali, že pronásledují osoby, které podezřívají z kolaborace s Izraelem, ale popírají, že by Hamas organizovala systematickou kampaň útoků.

Současně nejčtenější český deník měl mládí ve svém titulu od prvních poválečných dnů, kdy vznikl. Titul si podržel i po 44 letech existence, než jej svazáci (kteří jej celou tu dobu vydávali) zprivatizovali a název aktualizovali přidáním slova DNES. Nejčerstvější důkaz dnešního, současného myšlení deníku nabídl v sobotu vedoucí jeho ekonomické rubriky. Prohlásil - už názvem svého sloupku, Přistáváme, padák jsme už projedli - že "v nejlepších letech 2004 až 2006...jsme z velké části prožrali ochranný padák." (Ekonomický redaktor zřejmě zavádí tento nový termín, aby ekonomickou teorii učinil zcela srozumitelnou i pro ty prostoduché občany, kteří mohou pojem uplatňovat třeba v debatě u piva.)

Transplantace jater se v Británii dělají v pětadvaceti procentech případů alkoholikům. Vyvolalo to zuřivou kontroverzi ohledně etiky poskytování orgánů lidem, kteří mají problémy s pitím.

Z ůdajů vyplývá, že transplantace pro těžké alkoholiky za posledních deset let stouply o 60 procent, zatímco čekací lhůty na transplantace se prodloužily. V prosinci 1997 čekalo na transplantaci jater v Británii 180 osob, v současnosti je 325 lidí.

Dr. Tony Calland, předseda etického výboru British Medical Association, vyjádřil názor, že chirurgové mají právo odmítnout transplantaci pacientům, jejichž nemoc jater vyvolal alkoholismus, pokud neprojeví jasné přesvědčení, že chce přestat pít.

Poskytování transplantací jater alkoholikům kritizovala celá řada dalších osob.

Podrobnosti v angličtině ZDE

EurActiv│ Mníchovská bezpečnostná konferencia (Munich Security Conference) je najväčšie stretnutie, politických lídrov a bezpečnostných expertov, na ktorom sa otvorene diskutuje o globálnej bezpečnosti. V piatok 6. februára sa začal 45. ročník podujatia, ktorý skončil cez víkend. Stretnutie sa nazýva aj ako Old men club NATO. Posledná konferencia upútala väčšiu pozornosť, než v minulých rokoch. Konferencia bola na konci tisícročia otvorená aj zástupcom z východnej a strednej Európy, Indie a Číny. Lídri tu niekedy nastolia nový smer medzinárodnej politiky.

Možná omylem, možná z jiného důvodu se delegátům v sále, kde se konala Krajská konference Strany zelených v Praze na promítacím plátnu hned na počátku jednání u pěti jmen nominovaných do primárních voleb Evropského parlamentu ve vedlejším sloupečku objevilo A. Byla to jen chvilka, kdy tento sloupeček byl smazán přímo před očima delegátů. Toho si kromě mě všimla například i Jarka Richterová . Není tak těžké uhodnout pro čtenáře, která jména to byla, píše předseda ZO SZ Praha 19 Václav Novotný.

KD│Velikou vadou většiny současných scénářů sociální změny je, že neberou v úvahu ekologický rozměr lidské společnosti. Této vadě bylo takřka nemožné se vyhnout, protože není prostě záležitostí vědomě zastávaných názorů; mnoho lidí, kteří dnes rýsují plány sociální změny, se toho o ekologii hodně naučili. Tyto plány jsou však slepé k ekologické realitě kvůli neprozkoumaným a často nevědomým předpokladům, které leží v jejich pozadí - a boj s vlastními předsudky je velmi obtížnou prací.

V sobotu 14.2. se konal první den 35. sjezdu ČSSD, na kterém vystoupil i americký generál a bývalý šéf armádních sil NATO v Evropě Wesley Clark. Ve svém projevu poděkoval občanům České republiky za přijetí protiraketové obrany. To panu generálovi nikdo neřekl, jaké jsou dlouhodobé názory většiny Čechů na radarovou základnu USA? Věděl, jaké stanovisko zaujímá k problematice radaru strana, na jejíž sjezd přišel?

První, úvodní den sjezdu ČSSD, připraveného jako prezentace jednoty strany před evropskými volbami, proběhl klidně. Nacvičené projevy, odladěná gesta, vymyšlené pointy. Oranžová světla. Kuřecí soté s rýží. Delegáti naslouchající, bavící se, tleskající, kouřící, mlčící. Nic nového, řeknete si. Nuda. Tmelení jednoty před tvrdým, nesmiřitelným volebním střetem s ODS. Optimistický, až triumfalistický kruh okolo Paroubka. Omluvený Fico. Prý z pracovních důvodů. Nicméně jeden z mezinárodních hostů jakoby přiletěl z jiného světa. A taky že ano. Americký generál a bývalý náčelník NATO (1999--2000) Wesley Allison Clark. Muž, který nechal v roce 1999 bombardovat Bělehrad. Muž, který byl osobně zodpovědný za výběr konkrétních cílů. Muž, který jako vrchní velitel NATO řídil bombardování Jugoslávie. Teď z tribuny sjezdu ČSSD poděkoval za přijetí amerického radaru. "Jsem velmi rád, že čeští lidé, lidé ve střední Evropě, přijali iniciativu USA k protiraketové obraně." Poděkoval za solidaritu se Spojenými státy. Přesto, že americký radar v Brdech i americké vojáky v Česku dvě třetiny občanů odmítají. Přesto, že americký radar i americké rakety odmítla ČSSD. Provokace nebo drzost? Nespletl si poradce Demokratické strany USA místo, partaj i dobu? V Americe prý nastává "velmi nadějná doba", řekl totiž americký jestřáb.

Někdy během tohoto roku, daňoví poplatníci obdrží ekonomický stimulační poplatek. To je vzrušující nový program, který vysvětlím užitím formátu otázek a odpovědí (Ot. a Od. ), píše na svém blogu americký investiční analytik Barry Ritholtz

Pozoruhodné je přiznání Mirka Topolánka v diskusním pořadu Slovenské televize: ČR nadále není schopna již plnit pakt stability. Evropský tisk totiž v minulých týdnech nikoli nedůvodně spekuloval, že právě české předsednictví konzervativně klade důraz na rozpočtovou disciplínu a maastrichtská kritéria. Po nových propočtech zjevně ministerstvo financí konstatovalo neudržitelnost stanoviska, a po dřívějším vyjádření náměstka Eduarda Janoty premiér dnes oficiálně potvrdil hořkou skutečnost.

iHNed: Česko přestane plnit maastrichtské rozpočtové kritérium ZDE

Poznámka redakce: Kromě rozpočtové podmínky musí země před přijetím eura splnit rovněž kritérium inflace, zadluženosti, úrokových sazeb a stability výměnného kursu vlastní měny.

Všichni finančníci, ekonomové, politikové a defraudanti si dnes ve dne v noci lámou hlavy, jak vyváznout ze světové finanční a hospodářské krize, a jak přitom na tom vydělat další nehorázné peníze.

Toto je chvíle, na kterou jsme čekali, nebo aspoň někteří z nás. Chtěli jsme lepší svět a můžeme ho dostat. Starý svět musí padnout a ustoupit z cesty a musí se to uskutečnit v zájmu našeho ohroženého podnebí i v našem vlastním. Stará garda přitom selhává. Lidi jsou ještě fascinováni mocí a spektáklem, ale glanc a fasáda už opadávají. I když některé vládní výdaje ještě poběží po penězovodech směrem k bohatým, určitě nejsou správnou reakcí, píše Jan Lundberg z Culture Change.

Na decembrovom zasadaní OSN prebehlo viacero pozoruhodných hlasovaní. Rezolúcia o "práve palestínskeho ľudu na sebaurčenie" bola prijatá pomerom hlasov 173:5 (proti boli USA, Izrael a tri závislé pacifické ostrovy). Hlasovanie znovu jasne potvrdilo americko-izraelskú politiku odmietania rezolúcií, ktorá prebieha v medzinárodnej izolácii. Podobne sa USA, Izrael a tri pacifické ostrovy postavili proti prijatiu rezolúcie o "všeobecnej slobode pohybu a životnej dôležitosti opätovného zjednocovania rodín." Pravdepodobne pri tom mysleli na Palestínu. Pri hlasovaní proti právu na rozvoj USA stratili podporu Izraela, ale pridala sa k nim Ukrajina. Pri hlasovaní proti "právu na potraviny" boli USA osamotené. Zoči-voči ohromnej globálnej potravinovej kríze, ktorá zatieňuje aj finančnú krízu ohrozujúcu západné ekonomiky, je to mimoriadne pozoruhodný fakt.

Uprostřed světové hospodářské a finanční krize, která se podle všeho den ze dne zhoršuje, postupujícího politického a vojenského rozpadu na Středním východě a globálních očekávání souvisejících s Obamovým nástupem do prezidentského úřadu si svět příliš nevšimnul významné geopolitické události, k níž došlo v polovině prosince 2008. Kuba se vrací

V brazilském Salvadoru de Bahía za sebou proběhla čtyři latinskoamerická setkání. V pořadí podle počtu zúčastněných zemí to byly schůzky skupin MERCOSUR, UNASUR, Grupo de Río a První summit Latinské Ameriky a Karibiku (CALC podle španělských iniciál). Impresáriem byl brazilský prezident Luiz Inacio Lula da Silva, “hrdinou” mítinků byla Kuba. Lula to nazval “ideologickým hurikánem”.

Každý den čtu názory dalších ekonomů, novinářů nebo vládních úředníků na to, jak co nejlépe dosáhnout hospodářské oživení v té či oné zemi. Je zbytečné říkat, že všechny jejich recepty se navzájem popírají. Zdá se mi ale, že skoro všichni tito znalci žijí ve světě fantazie. Zřejmě věří, že jejich léky zaberou v relativně krátkém čase. Skutečností je, ze se svět nachází pouze na začátku deprese, která bude trvat dost dlouho a bude mnohem horší než dnes. Bezprostředním problémem vlád není jak dosáhnout oživení, ale jak přežít rostoucí lidový hněv, kterému musí všechny bez výjimky čelit.

Naprosto nečekaný vývoj má kauza plánované demolice nádražní budovy v Ústí nad Orlicí. Proti demolici budovy postavené roku 1874 se postavilo na odpor téměř 15.000 lidí a po čtyřech měsících urputného boje došlo v pátek 13. února k nečekanému zvratu. Nádražní budovu osobně navštívil nový ministr dopravy Petr Bendl (ODS) se zástupem investora.

Tato návštěva předchází jeho oficiální cestě, kdy o týden později, v pátek 20.2. v 11:00 navštíví toto místo v doprovodu generálního ředitele SŽDC Jana Komárka, zástupce Českých drah a památkářů.

Na konci minulého roku vyšel v nakladatelství Filosofia sborník textů Interkulturní dialog o lidských právech, který se věnuje závažným tématům a otázkám, jejichž řešení mohou přispět k nápravám některých výrazných sociálních a kulturních nespravedlností současnosti. Knihu je možné rozdělit na oblasti, které poskytují lepší orientaci v problematice. První z oblastí je samotný interkulturní dialog o lidských právech, ve kterém jde především o vlastní propojení obecné koncepce dialogu, resp. interkulturního dialogu, a jednotlivých přístupů k lidským právům z kulturně definovaných perspektiv. Druhou oblast je potom možné spatřovat v rámci podrobnějších analýz jednotlivých přístupů k lidským právům, které jsou většinou určitými cestami k jejich zdůvodnění a obhajobě. Za třetí bych rád vyzdvihl přímé souvislosti mezi panujícím globálním řádem a interkulturním dialogem o lidských právech především s ohledem na extrémní projevy existujících sociálních nespravedlností.

Apelujeme na čtenáře, aby třeba i minimální částkou přispěli na provoz Britských listů. Britské listy si každý měsíc otevře 200 000 individuálních IP adres. Finančně však na provoz listu přispívá jen kolem 200 osob. Děkujeme jim, ostatním čtenářům chceme sdělit, že by Britské listy mohly dělat daleko víc, kdyby měly možnost platit si stálé novináře.

V lednu 2009 přispělo celkem 187 čtenářů Britských listů na provoz časopisu úhrnem částkou 43 243.45 Kč. Příjem z reklamy byl 6000 Kč. Na kontě Britských listů v Raffaisenbance jsme měli 31. 1. 2009 částku 114 952. 65 Kč . Na internetovém účtu Paypal máme nyní 883.67 GBP a 1,816.91 EUR.

Příspěvky na provoz Britských listů je možno zaslat na účet v pražské Raiffeisenbance, číslo účtu: 1001113917, kód banky 5500. Adresa banky je 120 00 Karlovo nám. 10, Praha 2. Čtenáři mohou přispět na provoz Britských listů úvěrovou kartou na adrese www.paypal.com po jednoduché registraci odesláním částky na adresu redakce@blisty.cz. Prosíme, neposílejte příspěvky ze zahraničí na konto v pražské Raiffeisenbance, ale pošlete ho na paypal. Při poukazu příspěvku do Raiffeisenbanky ze zahraničí totiž zaplatíte za transakci bankovní poplatky ve výši více než 500 Kč. Děkujeme.

Jako v České republice oficiálně registrované občanské sdružení poskytujeme potvrzení o přijetí příspěvku pro daňové účely osobám, které v ČR platí daně.