Posuďme, co se stalo. Mercosur je organizace společného trhu Brazílie, Argentiny, Uruguaje a Paraguaje, k níž teď přistupuje Venezuela. Prezidenti těchto pěti zemí oznámili, že přijmou veškerý export Bolívie, které zrušily Spojené státy v září všechna preferenční cla s pochybným zdůvodněním, že Bolívie nedělá dost v boji proti obchodu s drogami.

Tento krok podpořil Unasur, sdružení všech 12 jihoamerických zemí (navíc s Mexikem a Panamou jako pozorovateli). Co je ještě důležitější, Unasur vyslovil souhlas s návrhem Brazílie, aby vytvořil Radu obrany Jižní Ameriky. Vzhledem k tomu, že tento návrh byl předložen teprve v květnu (a Spojeným státům se nelíbil), brazilský ministr zahraničí Celso Amorim přivítal prosincové rozhodnutí jako „milé překvapení“. Řekl, že ztělesňuje myšlenku Latinské Ameriky pro Latinoameričany – což je neskrývané odmítnutí klasické Monroeovy doktríny „Amerika pro Američany“.

K opravdu významné události ale došlo 16. prosince na schůzce Grupo de Río. Toto latinskoamerické politické fórum vytvořené roku 1986, které roku 2008 zahrnovalo 22 zemí, jednomyslně přijalo za člena Kubu. Mexický prezident Felipe Calderón, který řídil zasedání, uvítal „bratrský lid“ Kuby zastoupený prezidentem Raúlem Castrem za ovací ve stoje. Fórum vzápětí odsoudilo embargo USA vůči Kubě a vyzvalo k jeho okamžitému ukončení.

Calderón a Castro se setkali v soukromí, aby uhladili „ostré hrany“ ve vzájemných vztazích způsobené kroky Calderónova předchůdce Vicenteho Foxe. Castro po schůzce řekl, že vztahy jsou teď „vynikající“. Oba prezidenti oznámili, že si v roce 2009 vymění oficiální návštěvy.

Vrcholem série se stal summit všech 33 latinskoamerických a karibských prezidentů, vůbec první svého druhu. Jedinými třemi prezidenty, kteří nepřišli osobně, ale našli záminku k tomu, aby poslali náhradníky, byli kolumbijský Alvaro Uribe, peruánský Alan García a Elias Antonio Saca z El Salvadoru – poslední tři pevní přátelé Spojených států v Latinské Americe. Brazílii natolik záleželo na maximální účasti, že poslala vojenská letadla k dopravě prezidentů chudších zemí Střední Ameriky a Karibiku na schůzku.

Význam tohoto setkání spočíval v tom, kdo byl z něj vyloučen. Nebyly pozvány Spojené státy ani někdejší koloniální mocnosti, Španělsko a Portugalsko. Ekvádorský prezident Rafael Correa řekl, že setkání znamená konec „loutkových vlád“ v Latinské Americe. Brazilský novinář Pepe Escobar je označil za „torpédo vypuštěné směrem k Obamově ponorce“.

Načasování tohoto setkání nebylo vůbec náhodné. Na příští duben je do Trinidadu naplánován Pátý summit Amerik. To je struktura vytvořená prezidentem Clintonem roku 1994. Budou na něj pozvány stejné hlavy států a vlád s tím rozdílem, že přibudou dvě země – Spojené státy a Kanada – a ubude jedna – Kuba.

Lze očekávat, že Obama bude muset zaujmout stanovisko ke stejným argumentům a návrhům, jaké zazněly na setkání v Brazílii. Prvním z nich je začlenění Kuby tím, že bude odvoláno její vyloučení z Organizace amerických států. Lula prohlásil, že zlepšení vztahů mezi Kubou a Spojenými státy vyžaduje, aby USA učinily první krok zrušením embarga. Druhým návrhem je nové posouzení nevyrovnaných národních dluhů. Ekvádor už vyhlásil moratorium na další dluhové platby a k tomu řekl, že po 28 letech splácení pořád dluží stejnou částku – „neutěšený příběh“ podle slov prezidenta Correy.

Castro řekl, že je připraven na přímé rozhovory s Obamou. „Jestli chce diskusi, jsme ochotni. Izolovat Kubu je stále obtížnější.“ Lula šel ve své výzvě Obamovi fakticky ještě dál. Řekl, že jeho prezidentské období bude skutečně historické jedině tehdy, když zruší blokádu Kuby. Mezitím se to, co bývalo zadním dvorkem Spojených států – Latinská Amerika – postupně otevírá jiným světovým mocnostem: jak Rusko, tak Čína a Írán už posílily svoji roli v Latinské Americe významnými způsoby.

Nejnovějším příchozím je Francie. Prezident Nicolas Sarkozy vykonal oficiální návštěvu v Brazílii 22. a 23. prosince. Obě země se dohodly nejen na posílení obchodních styků, ale také na velmi důležité vojenské spolupráci. Francie nyní pomůže brazilskému námořnictvu postavit pět ponorek „nové generace“ včetně jedné s jaderným pohonem, první svého druhu v Latinské Americe. Francie také slíbila, že předá Brazílii potřebnou technologii takže v budoucnu bude Brazílie moci stavět další ponorky sama. Francie navíc pomůže Brazílii s výrobou takzvaných těžkých helikoptér, které chce Brazílie v budoucnu exportovat.

Kubánský míč, ekvádorský míč i brazilský míč je teď na Obamově straně hřiště. Obama má čas do dubna, aby nám dal vědět, jak odpoví.

Zdroj ve všech jazycích: FERNAND BRAUDEL CENTER
Binghamton University, USA
© Immanuel Wallerstein 2009

© Immanuel Wallerstein, distribuuje Agence Global. Pokud jde o autorská práva a povolení, včetně překladů a umísťování v nekomerčních médiích, kontaktujte rights@agenceglobal.com, 1.336.686.9002 nebo 1.336.286.6606. Je povoleno stahování komentářů a jejich zasílání elektronicky nebo e-mailem třetím osobám za podmínky, že nedojde k zásahům do textu a bude zveřejněna informace o copyrightu. Autora můžete kontaktovat na immanuel.wallerstein@yale.edu.

Tyto komentáře, publikované dvakrát za měsíc, jsou zamýšleny jako reflexe současné světové scény, nahlížené ne z pohledu novinových titulků, ale z dlouhodobé perspektivy.