14. 2. 2009
Bendl dostal šanci napravit přehmat svého předchůdceZvrat: ministr se osobně vložil do kauzy zboření nádraží v Ústí n. OrlicíNaprosto nečekaný vývoj má kauza plánované demolice nádražní budovy v Ústí nad Orlicí. Proti demolici budovy postavené roku 1874 se postavilo na odpor téměř 15.000 lidí a po čtyřech měsících urputného boje došlo v pátek 13. února k nečekanému zvratu. Nádražní budovu osobně navštívil nový ministr dopravy Petr Bendl (ODS) se zástupem investora. Tato návštěva předchází jeho oficiální cestě, kdy o týden později, v pátek 20.2. v 11:00 navštíví toto místo v doprovodu generálního ředitele SŽDC Jana Komárka, zástupce Českých drah a památkářů. |
Vlak mimořádně zastaví v 11:00 ve stanici Ústí nad Orlicí. Podle dostupných informací se chce Petr Bendl (ODS) na vlastní oči přesvědčit, zda je budovu opravdu nutné zdemolovat. Krokem pana ministra Bendla jsme mile překvapeni. Nikdo z nás nečekal, že čerstvě po svém nástupu bude chtít řešit kauzu nádraží. Svým odhodláním nám všem říká, že mu osud této kráně stavby není lhostejný a celou věcí se chce osobně zabývat. Petr Bendl je na ministerstvu nováčkem a ze strany Českých drah panují obavy o ministrovo stanovisko. Celý skandál související s demolicí nádražní budovy spočívá v tom, že má ustoupit vysokorychlostní trati. Jak je však z dostupných plánů patrno, vysokorychlostní kolej s průjezdem 160km/h má být na současné pražské koleji, tedy mimo budovu. Na místě budovy má vést kolej s průjezdem 80km/h, což samozřejmě odporuje dosavadním vyjádřeným důvodům k demolici. Posledním důvodem je narovnání trati. Poloměr narovnání však opět začíná mimo budovu, tedy ani v tomto případě není důvod k demolici. V tomto případě opět platí staré osvědčené doporučení: český úředníku, podívej se za hranice své země. Například nádraží ve švýcarském Oltenu je svým dispozičním řešením naprosto stejné, jako to v Ústí. Znovu opravené a plně funkční má být slavnostně otevřeno v červnu 2009. Například podchodem, kterým mohou projet vozidla IZS, je vybaveno nádraží opět ve švýcarském Curychu. Podobně řešená nádraží můžeme nalézt v Německu a třeba i v Norsku. V Evropě by takové nádraží pozlatili, tady ho s klidem chceme zbořit. Je to hrůza, nějak tomu musíme zabránit. V panu ministrovi Bendlovi všichni vidíme velkou naději. Autor je jedním z aktivistů, bojujících za záchranu nádraží. |