Ať už si myslíme o Topolánkovi cokoli, tak minimálně v jedné věci mu zásluhy upřít nelze. Snažil se stranu odříznout od pupeční šňůry, která vede přímo ke Klausovi. S tím nemůže být logicky člověk ,jakým je Václav Klaus, spokojen. Nicméně, je správně, aby ve své čestné funkci do takové míry ovlivňoval dění v ODS? Tuto otázku by si měli položit uvnitř strany všichni, kdo chtějí, aby se strana vydala někam dál.

Není možné žít stále v minulosti a pochvalovat si, jako to ten Klaus správně vedl (i kdyby to snad i byla pravda). Nostalgie do politiky přeci nepatří. Spoluzakladatel ODS se vydal na jinou dráhu a strana si zvolila předsedu nového. I kdyby byl Klaus sebeneomylnější a sebedokonalejší, tak je krajně neetické scházet se s ním za zády Topolánka a kout pochybné pikle. Možná je takové hodnocení situace nepravdivé a vyvolala ho jen média. Přesto se domnívám, že tyto "dohady" jsou postaveny na reálných základech. Klaus si s Topolánkem nikdy do oka nepadl a hloubku vzájemných antipatií jistě nijak nezmírnila ani Topolánkova chuť po nezávislosti ODS na jejím zakladateli.

Porážka v senátních a komunálních volbách je bez pochyby věc mrzutá. Obzvláště, když je skóre tak jednoznačné. Je potřeba se ale realisticky zeptat sebe sama, jestli mohl být konečný výsledek jiný. Klaus i Bendl se mýlí (jistě nejde o záměr), pokud si přizvukují, že šlo jen o referendum o Topolánkovi. To je přeci nesmysl. Máme to snad chápat tak, že styl Mirka Topolánka se voličům nelíbil, a proto si zvolili dryáčníky typu Paroubka a Ratha?

Tyto volby byly referendem především o reformách.

Proto to nemohlo dopadnout o mnoho lépe. V našich luzích a hájích není možné chtít po voličích více zodpovědnosti a zároveň od nich požadovat i jejich hlasy ve volbách. A jistě se shodneme na tom, že základem každé reformy je právě přijmout svůj díl zodpovědnosti.

Češi jsou bohužel zvyklí z dob minulých, spoléhat se své vlastní síly, ale hlavně na blahovůli státu. Se samozřejmým očekáváním a bez sebemenšího ostychu nastavují dlaně a zle si mručí pod vousy, pokud chce jednou stát také něco od nich. Advokáti chudých a potřebných v čele s Rathem lidem dokázali vsugerovat, že jádro zdravotnické reformy spočívá pouze v placení "zlodějského" poplatku lékaři.

Není přitom právě tento poplatek zaveden především proto, aby se ke svým drahým lékům mohli dostat i lidé trpící vážnými chorobami? Kam se podělo to volání po solidárnosti, které se tak často ozývá z levicových stran?

Pravice dostala "nakopáno", přestože kampaň ČSSD nebyla nijak přelomová. Na české voliče ani není třeba žádnou sofistiku vymýšlet. Chlapci v oranžovém dresu pouze slíbili všem a všechno zdarma. To je stará dobrá česká klasika, na kterou volič levice slyší. Novopečený hejtman Rath například mluvil o tom, že v jeho hájemství se budou školáci vozit do školy zdarma a poplatky u lékaře bude také platit kraj. No, není to krásný důkaz jeho sociálního cítění? Jenom mě překvapuje, že se lidé neptají z čeho se vše bude financovat. Nicméně chápu, že takové malichernosti levicového voliče a politika nezajímají. Obě skupiny přeci žijí pouze přítomnosti, šťastní to lidé. Dnes budeme slavit a zítra se uvidí...

Sympatizanti levice a představitelé jejich stran se vždy a všude holedbají svým sociálním cítěním. Dávají ho na odiv při každé možné příležitosti . V jejich hlase je vždy cítit patřičná hrdost na to, jak se právě v tomto bodě odlišují od těch zlých pravičáků. Ti přeci vyznávají nehumánní styl politiky. Jdou přes mrtvoly, žijí z potu a krve chudých pracovitých lidí a nejradši by z nich sedřeli kůži. Podle této logiky věci se podařilo ČSSD vnutit českým voličům myšlenku, že ODS je strana pouze pro bohaté.

Jak se ale vlastně dají podobné "argumenty", které jsou také jedním z důvodů volebního neúspěchu, vyvracet? Má snad Mirek Topolánek se žebráckou holí a v roztrhaných šatech chodit dům od domu a slibovat sociálně slabým, či méně schopným (bez ironie) spoluobčanům, ráj na zemi? Opravdu by stačilo voličům tak málo?

Lehce jsem odbočil, tak zpět k prezidentovi, jehož role v současném dění v ODS mi poněkud zavání. Prezident připomíná malé dítko, které se dobrovolně vzdalo své hračky, aby jí za pár minut opět chtělo sevřít ve svých malých buclatých prstících. Jenže, hračka jménem ODS už mu patřit nikdy nebude. Smůla...pro něho.

Ve svých dalších reakcích zase připomíná senilního starce, jemuž přestává sloužit paměť. Jeho neskrývaná radost nad neúspěchem Topolánka je jen těžko pochopitelná. To už "starý pán" zapomněl, kdože mu zařídil příjemný vejminek na Hradě? Mimo mísu jsou i jeho komentáře připodobňující neúspěch v senátních a komunálních volbách k tenisovým výpraskům 0:6. Možná by měli jeho snaživí nohsledi typu Jákla, Haase a Hájka zapátrat v archivu a sdělit mu v kolika že volbách byla ODS pod vedením Topolánka úspěšná.

Přinejmenším úsměvné jsou také vyjádření Klause k reformám nynější vlády. Prý by se je "zdráhal nazývat slovem reforma". To už si dnes nikdo nepamatuje, že za dob premiérování současného prezidenta se reformy nekonaly prakticky vůbec žádné? Pokud tedy nepovažujeme za reformy "utahování opasků", jak se to jal kdysi Klaus s prozíravostí sobě vlastní nazývat.

Současná ODS připomíná spíše sektu, než moderní a sebevědomou pravicovou stranu. Kdo nejde s Klausem, ten je out. Tak nějak to tam bohužel funguje. Na příkladu Mirka Topolánka je tento syndrom více, než znatelný. Pokud si někdo v ODS myslí, že se strana očistí tím, že ho hodí přes palubu, tak se škaredě mýlí. Strana se očistí jedině tím, že se zbaví patologické závislosti na svém zakladateli. S pány Bémem a Bendlem (a dalo se ve výčtu pokračovat dál) se ji to ale zcela jistě nepodaří...