Podobně jako Spojené státy financovaly francouzskou koloniální válku ve Vietnamu, tak dnes financují izraelskou koloniální okupaci palestinských území. Americký spojenec v regionu ropy, který je kdykoli více než ochotný a schopný vojensky spolupracovat, je důležitou figurkou na geopolitické šachovnici.

US Financial Aid to Israel - (Occupation 101 Movie Clip)ZDE

Bushova administrativa v roce 2007 poslala 40 milionů dolarů na výcvik palestinské prezidentské gardy o 4 000 vojácích pod přímým velením představitele Fatahu, prezidentem Abbáse. Washington Fatahu poslal miliony dolarů v rámci programu tzv. bezpečnostní asistence, která zahrnuje finance, vybavení, výcvik a dokonce i personál ze Spojených států, který podporuje ozbrojené síly Fatahu již od roku 2006.

Fatah Troops Enter Gaza With Israeli Assent, Hundreds Were Trained in Egypt Under U.S.-Backed Program to Counter Hamas ZDE

Historie Hamásu rozhodně není beze skvrny, ale v zájmu vyřešení tohoto konfliktu bychom neměli ignorovat politickou změnu, kterou Hamás prošel. Zastavil sebevražedné atentáty – poslední, za který nese zodpovědnost, se stal před čtyřmi lety a první se objevil v roce 1994. Tedy po 27 letech brutální okupace, která zabila tisíce palestinských civilistů. Říkám to ne proto, abych sebevražedné atentáty ospravedlňovala, ale abych zdůraznila kontext situace, který k nim vedl, a který je masmédii úspěšně zastiňován. Studie Harvardské univerzity ukazuje, že velká část sebevražedných atentátníků byli lidé, kterým izraelská armáda (IDF) zabila, nebo zranila člena rodiny, zranila je samotné, nebo je věznila.

Palestinian Suicide Bombers: A Statistical Analysis ZDE

Hamás dále skoro rok a půl držel příměří a opakovaně hodlal akceptovat existenci Izraele v hranicích z r. 1967. Nicméně západní média líčí Hamás jako nesmiřitelnou skupinu teroristů, před kterými se Izrael jen brání. Fakt, že to, s čím se Hamás v čele palestinského národa nechce smířit, je brutální izraelská kolonizace Palestiny, v našich médiích nepředstavuje argument. Fatah, který de fakto asistuje Izraeli při okupaci Západního břehu, je pak označován za pokrokovou stranu. (Podle západních standardů korupce zřejmě představuje pokrok.)

Je dobré si připomenout, že již v listopadu 2006, Hamás v Londýně nabízel uzavření desetiletého příměří a oficiální uznání Izraele jako státu, pokud by Izrael souhlasil s respektováním mezinárodního práva, jmenovitě rezoluce Rady bezpečnosti OSN č. 242 z roku 1967. Což by znamenalo ukončení ilegální okupace, která pomalu ale jistě etnicky čistí Západní břeh. Tedy stáhnutí izraelských osad a stovek tzv. check pointů ze Západního břehu a uznání práva palestinského národa na sebeurčení. Tuto nabídku Hamás před posledními útoky na Gazu dokonce několikrát zopakoval. Dané řešení však Izrael s pomocí amerického veta v Radě bezpečnosti vytrvale blokuje s malými výjimkami již přes 30 let.

Hamas touts 10-year ceasefire to break deadlock over Israel ZDE

Fáma o nezávislosti Gazy

Ve světle posledních událostí je důležité upozornit na jednu ze lží, které Izrael pouští do médií a tou je tvrzení, že „v roce 2005 zcela evakuoval pásmo Gazy a nechal ho Palestincům coby nezávislé území.“ Mluvčí Izraele totiž nedodávají, že si Izrael ponechal výsostné právo kontrolovat ekonomiku v Pásmu, přičemž nadále území vojensky okupuje ze vzduchu a z moře a komplikuje volný pohyb obyvatelstva. Tento manévr tzv. stažení udělal z Gazy největší lágr pod sluncem.

Obrázek o situaci také dotvoří fakt, že během tří let, co se Izrael tzv. stáhnul a uvalil na Gazu devastující blokádu, tak jeho pokračující vojenské operace v Pásmu stály život 1 700 Palestinců. V kontrastu rakety Hamásu za posledních 8 let usmrtily 20 Izraelců.

Why Israel went to war in Gaza ZDE

Nicméně v červnu 2008 se Hamásu podařilo s izraelskou vládou uzavřít příměří, které mělo zastavit blokádu i vojenské operace jak na území Gazy, tak na Západním břehu. Na oplátku bojovníci Hamásu měli přestat střílet rakety do jižního Izraele. Hamás slovo dodržel, což potvrdil i mluvčí izraelského premiéra Mark Regev. Nicméně blokáda, která v Gaze způsobila zoufalou humanitární krizi, se nehnula ani o píď. Navíc Izrael na Západním břehu pokračoval v záboru palestinské půdy, vojenských operacích, demolici palestinských domovů, zatýkání a věznění.

Israel admits: "No Hamas rockets were fired during ceasefire" ZDE

Vojáci na hranicích Gazy dokonce zabránili skupině palestinských dětí od 5 měsíců do 6 let, které trpí vážnou srdeční vadou, v přístupu do nemocnice ve Východním Jeruzalémě, kde měly být operovány.

Medical Concern, Amnesty International ZDE

Rok a půl byli obyvatelé Gazy drženi v naprosté izolaci, kdy neměli dostatek jídla, tepla a léků. Izrael blokoval všechny programy humanitární pomoci včetně OSN.

Mluvčí Izraele tvrdí, že blokádou jim šlo o to zastavit pašování raket do Gazy. Kdyby to byla pravda, proč blokovali humanitární pomoc OSN, stříleli na palestinské rybáře, kteří se snažili ulovit něco k jídlu? Proč zamezovali palestinským dětem, které potřebovaly na operaci srdce a dalším, kteří potřebovali chemoterapii a jiné nezbytné léky, v přístupu do nemocnice MIMO Gazu? Jak to, že si dovolili střílet na loď „Dignity“ mezinárodní organizace Svobodná Palestina s humanitární pomocí, o které byli dopředu informováni? Na palubě byl reportér CNN Karl Penhaul, kongresmanka amerických zelených Cynthia McKinney a dokonce švagrová Tonyho Blaira, novinářka Lauren Booth.

Tvrzení, že blokáda měla zamezit pašování raket, evidentně sloužila jen jako záminka k eskalaci konfliktu.

Protože Izrael neuvolnil blokádu, a izraelští vojáci na hranicích Gazy stříleli na farmáře a rybáře, militantní skupina Islámský džihád reagovala vypálením přibližně 15 raket, které však na území nepřítele nikoho nezabily ani nezranily.

Islamic Jihad vows to respond to Israeli ceasefire violations ZDE

Příměří tedy nerespektoval a porušil jako první Izrael, když 4. listopadu podnikl vojenskou operaci, při které zabil 7 členů Hamásu, což mělo za následek jeho raketovou odpověď. Ta však v Izraeli nikoho nezabila ani nezranila, ale stala se záminkou k zahájení dlouho připravované operace Lité olovo.

Výsledek

Zatím asi 1400 mrtvých, 5500 zraněných. Norský doktor Mads Gilbert říká, že horor, který viděl, byla válka proti civilistům. Odhaduje, že polovina obětí jsou ženy a děti. Muži jsou také skoro všichni civilisté. Gilbet říká, že mezi stovkami těl zřídka viděl ozbrojence.

Gaza death toll tops 1,400, two children killed by explosive ZDE

Tyto odhady byly potvrzeny vedoucím humanitárních misí OSN Johnem Holmsem, který potvrdil, že většina mrtvých jsou ženy a děti, ale podle izraelské ministryně zahraničí Tzipi Livni díky izraelské benevolenci v Gaze není humanitární krize.

Hororový opak je však pravdou. Izrael při útocích dokonce použil bílý fosfor, který na lidské tělo působí jako kyselina. Také použil nové experimentální zbraně americké armády DIME, které člověka buď zabijí hned, nebo mu způsobí rakovinu svalstva.

Izraelská armáda si dala také záležet, aby Gaza zůstala paralyzována i po ukončení náletů. Bombardéry a ozbrojené buldozery eliminovaly produkceschopnost palestinského průmyslu. Místní říkají, že jen asi 3 procenta průmyslu jsou schopná chodu. Chris Gunness, mluvčí agentury OSN na podporu práce v Gaze řekl, že plošná destrukce ekonomické infrastruktury byla úderem do srdce mírového procesu, protože ekonomická stabilita je základním předpokladem udržitelného míru.

Independent: Donald Macintyre: An assault on the peace process ZDE

Izrael zároveň úspěšně brání Palestincům, aby se dostali ke 4 miliardám dolarů, které by mohli získat z prodeje zemního plynu, který byl nalezen ve vodách Gazy.

War and Natural Gas: The Israeli Invasion and Gaza's Offshore Gas Fields, by Michel Chossudovsky ZDE ZDE

Údaje ze zprávy OSN

Benevolence izraelské armády dále spočívala např. v tom, že Palestincům nařídila, aby se shromáždili v určité budově a tu pak bombardovala. Zahynulo zde 22 členů jedné rodiny, z nichž 9 byli děti, a 7 bylo žen. Dalších 7 členů té samé rodiny, mezi nimi 3 děti, zahynulo při dalším izraelském útoku.

Izrael zaútočil na sklad OSN s humanitární pomocí. Zaútočil také na školu OSN v Beit Lahia, během evakuace armáda zasáhla třetí parto školy a zabila dva bratry ve věku 5 a 7 let.

Operace Lité olovo zasáhla 50 objektů OSN, z nichž 23 hned první 3 dny útoků. O život přišlo i několik zaměstnanců OSN.

Zpráva Světové zdravotnické organizace (WHO) hlásí, že izraelské nálety zasáhly 34 zdravotnických zařízení. Některé části např. nemocnice Al Quds, kde se ukrývalo 500 uprchlíků, bylo naprosto zničeno.

Byly zaznamenány i případy, kdy izraelská armád ostřelovala konvoje nevládních organizací.

Více než 4 000 domů bylo naprosto vybombardováno a 17 000 budov vážně poškozeno. Poškozeno, nebo zničeno bylo 23 mešit, 25 škol, nemocnic a univerzit, 1500 menších závodů a dalších komerčních budov. Materiální škody byly zatím vyčísleny na 1,9 mld dolarů. Zpráva OSN hovoří přibližně o 90 000 uprchlíků, z nichž 50 000 jsou děti. Do ulic Gazy se vylily odpadní vody, takže hrozí další humanitární katastrofa.

Zatím, co izraelská armáda devastovala Gazu, tak uvězněným Palestincům na Východním břehu nezbylo než jen protestovat. I s nimi se Izrael vypořádal po svém.

Část zprávy OSN z 16. až 20. ledna 2009 je nadepsána:

Oběti Západního břehu při protestech izraelské operace v Gaze

OSN hlásí, že 40 Palestinců mezi nimi 13 dětí a 8 žen bylo zraněno při střetech s Izraelci. Během protestů v Hebronu příslušník izraelské armády začal střílet do demonstrantů, kteří po vojácích házeli kamení. Jednoho patnáctiletého chlapce zabil. Izraelská armád k takovýmto příležitostem používá kovové kulky s gumovým pláštěm a říká jím gumové kulky.

UN Protection of Civilians Weekly Report, 16 - 20 January 2009 ZDE

Zoufalá realita okupace

Arabské zdroje dnes uvádějí, že 4,6 mil. Palestinců žijí jako uprchlíci, z čehož bezmála třetina setrvává v 58 táborech (z toho 27 v Palestině). Z drtivé většiny jde již o potomky uprchlíků, kteří svou domovinu nikdy ani nezahlédli.

Ale ani Palestinci, kteří setrvávají ve svých domovech rozhodně neví, co je to „normální“ život.

V květnu 2008 izraelské tanky vjely do Gazy a vojáci z nich stříleli do demonstrantů, kteří protestovali proti blokádě. 16 lidí bylo zraněno a jeden na místě mrtev.

BBC News: Gazan shot dead at blockade demo ZDE

Takové případy na okupovaných územích nejsou vůbec ojedinělé.

V roce 2003 se americká aktivistka, Rachel Corrie, snažila zabránit demolici jednoho z palestinských obydlí. Vše nasvědčuje tomu, že ji řidič buldozeru záměrně přejel, čímž jí zabil. Ve stejném roce byl v Gaze zastřelen britský novinář James Miller. A rozhodně to nebyla nehoda. Jeho vražda je dokonce natočena (Death in Gaza). O rok později izraelský sniper z IDF kulkou do hlavy zavraždil Toma Hurndalla, britského fotografa, který na sobě měl oranžovou vestu, indikující, že je to novinář. V roce 2006 byl zraněn kameraman Reuters Fadel Shana, když izraelský letoun vypálil raketu na označený vůz Reuters. Minulý rok byl Shana v Gaze zabit střelbou z několik set metrů vzdáleného tanku, když se ho snažil natočit. Také to nebyla nehoda, tank zamířil přímo na něj. Shana ho stihnul natočit, jak na něj střílí.

Reuters: Reuters cameraman killed in Gaza ZDE

Když se toto děje členům mezinárodních humanitárních organizací a novinářům, představte si, co se děje místním. Nemusíte si to představovat, je celá řada dokumentárních filmů, které přináší svědectví o hrůzách izraelské okupace. Zprávy mezinárodních organizací a reportáže nezávislých médií jako Democracy Now, The Real News, nebo Mozaika, zprávy ze Středního východu. U nás Britské listy nebo Czech Free Press, také odhalují brutalitu a každodenní nesnesitelnost izraelského teroru, který masmédia kryjí, nebo dokonce ospravedlňují, jak je tomu především ve Spojených státech. Seriozní dokument s názvem „Mír, propaganda a zaslíbená země, aneb media a izraelsko-palestinský konflikt“, je složený z výpovědí novinářů, profesorů mediálních studií a mluvčích mezinárodních organizací. Odhaluje manipulační schopnosti a obrovský vliv pro-izraelské lobby ve Spojených státech:

Peace, Propaganda and the Promised Land: Media & the Israel-Palestine ZDE

V izraelských vězeních je 11 870 palestinských politických vězňů. Zhruba 10 procent z nich je tzv. “administrativně zadrženo”. To znamená, že mohou být drženi na dobu neurčitou, bez obvinění a bez práva na soud. Kolem 40 procent palestinských mužů strávilo nějakou část svého života v izraelských věznicích, o kterých mezinárodní organizace jako Amnesty International informují, že je v nich s vězni brutálně zacházeno, trpí nemocemi, jsou ponižováni a mučeni. Amnesty zašla dokonce tak daleko, že Izrael několikrát obvinila z válečných zločinů. Poprvé, co jsem našla, to bylo v souvislosti s vězením Khiam, v jižním Libanonu. Kde během izraelské okupace, tedy od roku 1985 do května 2000, Izrael bez obvinění zadržoval a mučil tisíce vězňů, mezi kterými byly i 14tileté děti. Někteří na následky mučení zemřeli.

BBC News: Israel Accused ZDE

V současnosti je v Palestině kolem 500 000 ilegálních izraelských osadníků. Když jich v roce 2005 z Gazy bylo stáhnuto 8 000, tak se jich v zápětí nových 13 000 přistěhovalo na Západní břeh a do východního Jeruzaléma.

Po roce 2002 Izrael začal stavět zeď, která bude 703 km dlouhá a zabíhá místy hluboko za původní „zelenou linii“ (ta měří 307 km). Zeď„vykousla“ dalších asi 9,5 % palestinského teritoria, což i Mezinárodní soudní dvůr v Haagu v 2004 označil za nepřijatelný zábor území.

Několik dnů po útocích na Gazu izraelská vláda oznámila, že své osady na území Západního břehu rozšíří o dalších 1 400 obytných jednotek. V roce 2008 se ilegální osady rozrostly o 60 procent.

Israel to Build New West Bank Settlement ZDE

Článek 49 Ženevských konvencí kolonizaci okupovaného území zakazuje. Napříč tomu Izrael každým rokem věnuje 400 milionů dolarů svým občanům, aby se na okupovaná teritoria stěhovali. Fakt, že 80 procent osadníků by bylo ochotno okupovaná území opustit, kdyby jim byla nabídnuta kompenzace, ale zůstávají tam, protože jim za to vláda platí, napovídá, že izraelská vláda zneužívá své chudší občany k dovršení absolutní kolonizace Západního břehu. Zbylých 20 procent jsou tzv. ideologičtí osadníci, kteří věří, že Palestinci v Palestině nemají co pohledávat. Chodí ozbrojení, tráví Palestincům zvířata a pole. Stane se, že osadníci přijdou do palestinského obydlí, domácí rodinu z něj vyhodí a prohlásí dům za svůj majetek. Když Palestince zastřelí, tak se jim také nic nestane. Jsou chráněni izraelskou armádou.

Jeden z nejzoufalejších pohledů je na bezmocné palestinské rodiny, když jim izraelské buldozery srovnávají obydlí se zemí. Od roku 1967 izraelské buldozery zbořily kolem 18 000 palestinských domovů. Mezinárodní organizace poukazují na to, že izraelské buldozery někdy obydlí začnou bourat ještě s lidmi uvnitř.

Častými oběťmi okupace jsou děti, které na izraelské tanky v palestinských ulicích házejí kamení. Vojáci do nich střílejí zmíněné kovové kulky s gumovým pláštěm. Tyto kulky zabíjejí stejně dobře jako kulky bez gumového pláště.

Izraelská okupace je opravdu extrémně násilná. Řekla bych, že její páteří je sytém každodenního ponižování, kterým Palestinci procházejí v momentě, kdy se z jedné vesnice chtějí dostat do druhé. Tzv, check pointy, kontrolní body, Palestincům naprosto znemožňují jak ekonomický, tak společenský život. Cesta, která by normálně trvala 20 minut, trvá 4 nebo i více hodin. Nespočetněkrát se stalo, že izraelští vojáci nenechali projet těhotné matky k porodu a ty na check pointu potratily. Izraelci zamezují v pohybu i sanitkám.

Na Západním břehu je 630 vojenských zátarasů a kontrolních bodů.

Podrobnosti ZDE ZDE

Během poslední války s Libanonem Amnesty International, Human Rights Watch a další mezinárodní organizace obvinily Izrael z válečných zločinů. Izrael používal bílý fosfor v hustě obydlených oblastech a útoky byly zaměřeny především na zničení libanonské infrastruktury. Stejnou taktiku Izrael tentokráte použil v Gaze.

HRW: Israel/Lebanon: End Indiscriminate Strikes on Civilians (Human Rights Watch) ZDE

Během posledního útoku na Gazu izraelské bombardéry mimo jiné zničily polovinu ambulancí v Gaze a zbylým zamezovaly v přístupu k raněným. Nejznámějším případem se stala smrt dvou bratrů, kteří zemřeli za přítomnosti svého otce. Izraelští vojáci do nich bezdůvodně začali střílet a pak je nechali vykrvácet, přičemž blokovali přístup jak palestinských zdravotníků, tak Červeného kříže.

Tři dny izraelská armáda blokovala přístup Červeného kříže k dětem, které v šoku a hladové seděly vedle mrtvol svých matek.

Israeli spokesman lost for words in trying to explain Israels actions in Gaza!! ZDE

Jak píše profesor mezinárodního práva Francis Boyle, který v Haagu zastupoval Bosnu a Hercegovinu, Izrael by měl být souzen za genocidu. Jeho návrh právě koluje mezi členy Valného shromáždění OSN.

International Law and Israel's War on Gaza ZDE