Nejméně 30 osob bylo usmrceno a 55 zraněno, když vybuchly izraelské dělostřelecké granáty před školou v Gaze, kterou tam provozuje OSN, konstatovali palestinští zdravotníci. Mezi usmrcenými ve škole al-Fakhura v uprchlickém táboře Džabaliya byla celá řada dětí, konstatovali lékaři z blízké nemocnice. Lidé se ve škole skrývali před izraelským bombardováním.

Izraelští vojáci tvrdili, že na ně palestinští extremisté ze školy stříleli. Mluvčí organizace Hamas to popřel.

Nedlouho předtím varoval mezinárodní výbor Červeného kříže, že v Gaze vznikla "totální humanitární krize". Vysoký činitel Červeného kříže Pierre Kraehenbuhl uvedl, že život v Gaze je teď nesnesitelný.

Palestinské zdroje uvádějí, že bylo od zahájení útoků usmrceno až 600 osob a Kraehenbuhl zdůraznil, že je nutno učit víc na ochranu civilistů.

V úterý zahynulo asi 70 Palestinců a 5 izraelských vojáků.

Svědci konstatují, že v úterý odpoledne zasáhla nejméně jedna izraelská střela školu al-Fakhura. Vyvolalo to velkou explozi a úlomky šrapnelu pršely na lidi ve škole i mimo školu.

Ve škole se ukryly stovky lidí ve snaze uniknout bojům mezi izraelskými vojáky a extremisty na okrajích uprchlického tábora, na východ od Gaza City.

Televizní záběry ukazují mrtvá těla, poházená po zemi uprostřed kaluží krve.

Zdroj BBC

Jsme ohromeni, když čteme prohlášení a hodnotíme akce předsedající země EU ve vztahu k válce proti Gaze. To jak se vyjádřila pražská vláda, nejsou pozice Evropy. Pan Topolánek evidentně nepochopil funkce, které přijal od prvního ledna. Snad připravuje Českou republiku k předložení žádosti o připojení k USA jako padesátý první stát. Ale nemůže to dělat jménem Evropy.

stránky poslance ZDE

Poznámka překladatele Vladimíra Klofáče k obrázku: V italském kulturním prostředí postava myšáka Mickeyho nese název TOPOLINO a tak Italům jméno TOPOLANEK může připomínat postavu s Disneylandu. Přirozeně by musela karikatura pro českého čtenáře respektovat základ jména ve slově TOPOL – což je italsky Pioppo . Poslanec EP Giulietto Chiesa zastupuje Alliance of Liberals and Democrats for Europe a je členem PES.

"Asi je to vajíčko nedovařené. Putin vypnul plyn, když jsem ho dělala," zní legenda pod tímto kresleným komentářem Matta z deníku Daily Telegraph ZDE

Úsilí Izraele zlikvidovat Hamas je pochopitelné, ale stupidní, píše v deníku Times rabín Michael Lerner, šéfredaktor židovského časopisu Tikkun. Žádná země na světě by neignorovala provokace raket, které jsou odpalovány každý den ze sousedního území. Kdyby mělo Mexiko organizaci antiimperialistů bombardujících Texas, představte si, jak dlouho bvy to trvalo Americe, než by zmobilizovala protiútok. Izrael má plné právo reagovat.

Na tom, jak Izrael reaguje, ovšem záleží. Usmrtit 500 Palestinců a zranit více než 2000, to je nepřiměřené. Hamas dokáže působit potíže, avšak nijak nemůže ohrozit existenci Izraele. A stejně tak, jak je zločinem proti lidskosti, když Hamas vystřeluje rakety do izraelských hustě obydlených center, totéž platí o tom, když Izrael usmrcuje civilisty (teď jich zabil v Gaze nejméně 130, nemluvě o tisících osob, které usmrtil během okupace Západního břehu a Gazy).

Je lehké nechat se zmást částí západních médií a univerzit, které, jak se zdá, dávají přednost teroristům a radikálním islamistům před Izraelem. Mezinárodní diplomatická podpora je však z hlediska Izraele pozoruhodně silná, daleko silnější než kdy dosud, píše izraelský list Jerusalem Post.

S těmito zeměmi má Izrael vynikající styky: Austrálie, Kanada, Dánsko, Francie, Německo, Indie, Itálie, Japonsko, Jižní Korea, Spojené státy, Evropská unie a NATO. Kromě toho existuje dlouhý seznam bývalých zemí sovětského bloku, které rozumějí rozdílu mezi demokratickým státem, který se brání, a hrstkou ideologicky motivovaných, diktaturu uctívajících teroristů. K nim patří nový předseda Evropské unie, Česká republika, a desítky dalších, například Ázerbajdžán, Gruzie, Litva a Polsko.

(...)

Zdroj: ZDE

Izraelské výzvědné služby a vojenští činitelé naléhají, aby izraelský vojenský útok na Gazu pokračoval do té doby, až bude naprosto zlikvidována organizace Hamas. V pondělí večer bombardovaly izraelské jednotky centrum Gazy a přicházely zprávy o intenzivních bojích s ozbrojenci z Hamasu na pokraji města. Avšak boje a okupace severních částí a středu města nezabránily organizaci Hamas v odpálení více než 40 raket do Izraele.

Usmrceno bylo celkem více než 550 osob. V pondělí bylo mimo jiné usmrceno třináct členů téže rodiny, které v jejich domě ve východní částí GAza city zabila střelba z izraelského tanku.

Po celou dobu svátků jsem se setkával jenom s lidmi, kteří se předem styděli za to, jakou úlohu sehraje česká vláda při předsednictví Evropské unie. Už čtvrtý den v Novém roce česká vláda jejich obavy potvrdila, když její mluvčí, pan Potužník, řekl, že invazi Izraele do pásma Gazy "chápeme... jako obrannou, nikoli útočnou akci".

Doporučuji čtenářům sledovat živé zpravodajství TV Al Jazeera v angličtině, ZDE o jejož serióznosti nemůže být pochyb, je to jediná stanice, která dostala od Izraele akreditaci pro vysílání z pásma Gazy, píše Patrik Marschal.

Uri Avnery v časopise Tiklkun ZDE

Při sledování médií se zdá, že hlavním problémem sporu války mezi Izraelem a Hamasem není několik set mrtvých a blížící se humanitární katastrofa, ale poněkud nešťastná formulace Jiřího Potužníka v jeho vyjádření k zahájení pozemních akcí. Připusťme si, že s defenzivností izraelského postupu je to jako s hlubokým humanismem Vladimíra Iljiče. Zároveň je poměrně zřetelné, že celé dílko pana mluvčího je takový sémantický a syntaktický nonsens, že se prostě evidentně jedná o hloupou zkratku udělanou zřejmě v nějakém časovém a informačním stresu. Pan mluvčí chtěl, alespoň podle mého názoru, vyjádřit myšlenku, že by ofenziva mohla být ještě daleko horší. V tom měl nepochybně pravdu, protože si docela dobře dovedu představit reakci mnohých z nás, kdyby nám třeba někdo z ulice neustále házel kameny do oken a přitom byl daleko slabší a ještě k tomu dřepěl v ohrádce a neměl kam utéct.

Zkrvavené děti jsou zjevně civilisté; muži, usmrcení při odpalování raket, zjevně nikoliv. Avšak co oněch asi 40 mladých policejních rekrutů organizace Hamas na přehlídce, kteří byli usmrceni v první vlně izraelského bombardováni Gazy, ptá se reportérka BBC Heather Sharp.

Skladiště zbraní jsou zjevně vojenské cíle, ale co například ministerstvo vnitra? To když bylo zasaženo, byli přitom usmrceni dva zdravotníci, anebo směnárna, která byla vybombardována minulý týden a při tom byl zraněn chlapec, žijící nad ní?

Smrt stovek Palestinců, či obecně statisíců Arabů v Iráku, Libanonu a Palestině, to je jen a pouze statistika. Smrt jednoho Žida je vsak tragedie. Životy různých lidí mají různou cenu. Nejsou to ostatně, podle Židů, Evropy a našich médií, plnohodnotní lidé. Jen se narodí, a jsou teroristé. Tedy předem určení k likvidaci. Že to nebezpečně připomíná citát Adolfa Hitlera? Evidentně dobrý učitel "naší demokracie a svobody".

V rozhovoru, který v pondělí ve zpravodajství ve 20 hodin českého času vysílala britská televizní stanice BBC 4, konstatoval rozhorlený švédský chirurg uprostřed shonu v nemocnici v Gaze, že je "naprostá lež", že se Izrael při své ofenzívě nezaměřuje na civilisty. "45 procent raněných, kteří jsou sem přiváženi, jsou ženy a děti. 25 procent všech mrtvých jsou děti. Více než 600 zraněných osob jsou děti." (JČ)

tisková zpráva Mezinárodního Červeného kříže

Situace v Gaze se vlivem pozemní ofenzivy izraelské armády zahájené v sobotu v noci stává chaotickou a současně extrémně nebezpečnou. MVČK se po Gaze s obtížemi pohybuje a zjišťuje urgentní humanitární potřeby vzniklé pokračujícím ostřelováním, bombardováním a pozemními boji. Pozemní útok zvýšil počet lidí na severu Gazy, kteří byli nuceni utéci ze svých domů.

Boje způsobují poškození nemocnic, vodovodního systému, vládních budov a mešit. Mnoho vodovodních řadů bylo během bombardování přerušeno a pro rodiny určitých oblastí Pásma Gazy je velmi obtížné získat pitnou vodu.

I v tuto dobu dopadají na jih Israele rakety odpalované z Gazy.

Philip Tetlock je profesorem psychologie na University of California v Berkeley a autorem knihy Expert political judgment: How good is it? How do we know? (Odborný politický úsudek. Jak je kvalitní? Jak to poznáme?). Tetlock studuje už skoro dvacet let, co je podstatou spolehlivé politické prognózy. Nedávno s ním hovořil pravidelný pořad rozhlasu BBC o matematice "More or less".

Premiér chystá v novém roce personální změny ve vládě a výhrůžný prst míří též i na dvě přítomné ženy jako na slabé články silného řetězce mužské politické dominance.

Finanční krize a předsednictví EU doléhá na českou zem, bude třeba vlády silné ruky. Je však třeba též pamatovat, že řetěz je tak silný, jak silný je jeho nejslabší článek. To, že je politika dominantně mužská hra, je dáno jejím příslušenstvím do stejné kategorie her jako je fotbal nebo hokej. Vše si žádá peněz, hráčů, hřišť, konexí, znalostí pravidel.

Již více než dva a půl roku jsou ze strany vládní koalice občanům systematicky zamlžovány informace o plánovaném radaru v Brdech. Občané se dovídají převážně polopravdy i vyslovené lži. Ukazuje se, že vedoucí činitelé vládní koalice nejsou schopni nebo ochotni vnímat názory odborníků a snaží se vyloučit jakékoliv nepohodlné, opoziční názory.

Vynikající příležitostí, jak si ujasnit situaci byla návštěva amerického profesora Theodora Postola, který pracuje na MIT - Technologickém institutu v Massachusetts a v minulosti byl mimo jiné vědeckým poradcem velitele amerického námořnictva a Úřadu pro technickou analýzu amerického Kongresu. Díky vstřícnosti prof. Postola jsme měli možnost s ním problematiku plánovaného radaru v Brdech osobně konzultovat a ujasnit si důležité údaje o radaru. Na základě této konzultace lze konstatovat:

Dvojjazyčný čtenář by se mohl divit, že článek Simona Tisdalla z Guardianu byl citován v BL s trochu změněným titulkem. Původní anglický titulek totiž zněl "Obama prohrává ve válce, o níž neví, že v ní je" , kdežto Britské listy napsaly "Obama právě prohrává ve válce o muslimské sympatie". To zní trochu jinak, ale zdánlivě to byl dobře odůvodněno, protože kdo by věřil, že budoucí americký prezident netuší, že "v tom je až po uši". Prý se zatím k bojům nevyjádřil, protože se ještě nestal prezidentem. Přišel jsem ale na to, že alespoň nepřímo o něčem rozhodl, co se dá aplikovat na tu hrůzu dnešních dnů na Blízkém východě.

JS - Arbitrážny súd mesta Kijev predbežným opatrením zakázal štátnej akciovej spoločnosti "Naftogaz Ukrajiny" realizovať v roku 2009 tranzit ruského zemného plynu cez územie Ukrajiny za cenu 1,6 USD za 1000 kubických metrov na 100 km.

Žalobu podalo Ministerstvo palív a energetiky Ukrajiny, ktoré namietalo proti platnosti Zmluvy o tranzite ruského zemného plynu, uzavretej na obdobie do konca roku 2010. V komuniké MPE sa hovorí, že dôvodom na vyhlásenie neplatnosti zmluvy je, že zmluvu podpísal bývalý námestník predsedu predstavenstva Naftogazu Igor Voronin bez zodpovedajúceho splnomocnenia vlády Ukrajiny. Pojednávanie vo veci je stanovené na 9. januára 2009.

Zdroj: ZDE

BL se zmínily o bojkotu ruských filmů českými televizními kanály. Zvláště pikantní na pozadí nepřetržitě vedené kampaně -- ano, z tvých daní, čtenáři -- o nejrůznějších formách praxe minulých totalitních režimů. Což o to, doba to byla zavrženíhodná z mnoha aspektů. Od poučených mediálních manažerů bych nicméně očekával schopnost, že "nebudeme jako oni". Heslo z doby sametové revoluce je dnes pro srandu králíků.

Zajisté, že ano, vážený pane Lukáši Zádrapo! Jenže těžko to budete hledat v textech psaných česky, protože čeština si na rozdíl od jiných jazyků nevytvořila (zřejmě záměrně) slovní pojem pro veškeré usedlé obyvatelstvo českých zemí bez ohledu na jazyk. Jiné jazyky to rozlišují - böhmisch, bohême znamená zemsky "český", tschechisch, tchèque jazykově. Čeština zná pro obé pouze pojem jediný. Obdobně Böhme je Čech v zemském smyslu bez ohledu na jazyk, kdežto Tscheche je Čech ve smyslu jazykovém. Ještě za 1. světové války žádal Milan Rastislav Štefánik po Francii vznik Royaume tchèque de Bohême. Tento název se nedá přeložit jinak než zdlouhavým, vysvětlujícím opisem. Zkuste si to za domácí úkol, píše Tomáš Krystlík.

Sté výročí narození známého spisovatele a "lovce nacistů" Simona Wiesenthala připadlo na poslední prosincový den. Tento jediný vedoucí Židovského dokumentačního centra ve Vídni, který zde před třemi léty zemřel, přivedl 1 100 nacistů před soud. Nyní bude 22. ledna připomenuto jeho jedinečné dílo na velkém vzpomínkovém shromáždění. V předvečer tohoto jubilea rozhodlo vídeňské obecní zastupitelstvo významně subvencovat Společnost pro výstavbu vídeňského Institutu pro studium holocaustu. Na tento projekt věnuje do roku 2011 na 1,3 milionů euro a tím ukončí tápání politiků při jeho výstavbě, kdy po celé roky stále nebyli schopni rozhodnout jeho financování i místo, kde bude působit. Nyní bylo tímto rozhodnutím umožněno, aby institut byl umístěn v paláci Strozzi na Josefstädter Strasse, kde zahájí plně svou činnost v roce 2012. Zde bude soustředěno na osm tisíc dokumentů a kartotéka s 90 tisíci příslušníků SS z pozůstalosti Wiesenthala a kromě výstav a přednášek bude pokračovat ve výzkumných projektech. Rovněž izraelská kultovní obec se rozhodla umístit svůj archiv do prostor paláce, který se nachází ve středu Vídně.

ZDE (Na fotografie upozornil z Brna Josef Fronek.)

Tak trochu nechápu onu černobílou vidinu současné palestinsko-izraelské války, prolínající se západními médii. Hodní, ubozí utlačovaní Palestinci a zlý a krutý utlačovatel Izrael. V tomto boji nejsou totiž ani jedna z bojujících stran jako jednoznačně "hodní" či jednoznačně "zlí". Pravdou je, že rozvoj raketové techniky v arabském světě slavil v předchozích třech letech hořké vítězství. Bez ohledu na blokádu Gazy a vyvoláváním tlaků na palestinskou správu. Na jedné straně Izrael odmítl respektovat legitimně zvolené představitele palestinské samosprávy (v rozporu s dohodami o ní), na druhé straně respektována může být pouze taková vláda, která vládne a na kontrolovaném území umí udržet pořádek. Což palestinská moc nedokáže. Fakt izraelských provokací a taktiky "zadržování" na tom nic nemění. Nicméně území Gazy je formálně stále ještě Izrael, i když ho Izrael kdysi dávno zoufale nechtěl. Podle oficiálních údajů vystřelili Palestinci z Gazy v roce 2005 179 raket, v roce 2006 už 946, v roce 2007 896 raket a v roce 2008 neuvěřitelných 1571 raket a 1528 min. Čím dál větší touha po míru...

Kombinace raketových útoků a volání po příměří nejde dohromady. Žádná raketa není mírová, zní mi ještě v uších z mládí.

Několik čtenářů vyjádřilo pobouření, že publikujeme záběry raněných a mrtvých z Gazy. Znamená to, že "jsme levicoví propagandističtí demagogové."

Obdivuji jejich otrlost.

Video na stránkách deníku Guardian ZDE

< video konzervativního britského deníku Daily Telegraph

Zprávy uvádějí, že Izrael používá střely z bílého fosforu, aby jimi kamufloval postup svých vojsk. Tyto střely nejsou zakázány, ale jejich užívání je ostře kritizováno, protože způsobují strašlivé popáleniny.

Pět dětí bylo usmrceno během dvou samostatných izraelských útoků v Gaza City, uvádějí podle konzervativního britského deníku Daily Telegraph palestinští zdravotníci.

Tři děti usmrtila tanková střela v Zeitunu a dvě zabil útok z moře v Shati. Zdravotníci uvádějí, že v pondělí bylo dosud usmrceno nejméně 12 civilistů.

Shrnutí článku ze španělského El País, obsahujícího telefonická svědectví z Gazy. Článek vyšel 5.1.2009, svědectví jsou zjevně několik dní stará.

Taysir Piab (psychiatr) "Všichni máme strach"

"Tohle je strašné. Žiji utečeneckém táboře v Yabalia. Tady, zavření, čekáme na příjezd tanků. Děti mají strašný strach, všichni máme strach. Mojich pět dětí mě neopouští ani na chvíli. Jak uslyší letět F-16, začínají křičet. Věřím, že psychické důsledky pro děti, které zde tvoří asi 50 % populace, budou strašné. Děti se takto učí, že problémy se dají řešit jen násilím. Budoucnost v Gaze bude také strašná. Jako ostatní nevycházím pracovat. Jenom slyšíme bomby, helikoptéry, letadla, každou půlhodinu, každou hodinu... Všech sedm nás spí u sebe v jedné místnosti. Víme, že umírá hodně civilistů. Tady jsou obydlí těsně u sebe. Ale na ulici je velmi nebezpečno, je lepší zůstat doma".

Byl jsem připraven, znám otrocky proamerická stanoviska havlovců dominujících české diplomacii, jako jsou Schwarzenberg a Vondra. Přesto mě polil studený pot studu, když jsem v neděli na Britských listech četl stanovisko českého mluvčího předsednického úřadu EU Potužníka.

Jak se tu v poslední době objevilo několik pohledů z Petrohradu pana Čulíka, tak i já bych přišel s malým příspěvkem do mlýna. V Ruské federaci jsem byl již několikrát a velmi správně jsem byl přítelem Rusem upozorněn, že to je země kontrastů -- země řek a přehrad, paláců a nákupních center, ale i malých dřevěnic s malovanými okenicemi, místních alkoholiků a nepořádku. To vše si tam spokojeně koexistuje jako by se v některých místech zastavil čas a musím říci, že tyto kontrasty mě, člověku ze střední Evropy, vyráží dech, píše Hynek Lavička.

Stephen Sackur: Čtyři mezinárodní reportéři BBC se pokusí odhadnout, k čemu dojde v roce 2009. Justin Webb je editor BBC pro severní Ameriku, v tomto pořadu hovoří z Washingtonu, Lyse Doucet je reportérka BBC na Blízkém východě, hovoří z Jeruzaléma, Paul Mason je ekonomický editor televizního publicistického pořadu Newsnight a James Robbins je díplomatický korespondent BBC. Nejprve je požádáme o úvodní předpověď.

Ve chvíli, kdy píši tyto řádky, tak jediným aspektem izraelské agrese proti převážně civilní populaci v Gaze je extrémní vyhrocení již tak tragické humanitární situace pozemní invazí s bilancí kolem tří tisíců zabitých a zraněných Palestinců. Minometné útoky a rakety kassam odpálené Hamasem a Brigádou mučedníků Al-Aksá za stejnou dobu usmrtily tři izraelské civilisty a jednoho vojáka. Nedělní Otázky Václava Moravce zprostředkovaly bezzubé blekotání ministra zahraničí Schwarzenberga, který se zmohl na prázdnou kritiku izraelské operace, ale jinak neochvějně dával najevo, že stojí po boku agresora. Izraelská ministryně zahraničí Tzipi Livni bohorovně, navzdory zdrcujícím důkazům, prohlásila, že v Gaze se humanitární katastrofa nekoná. Vzácnou výjimku relace představoval živý vstup bývalé policistky Pavlíny Rež, která se po několik dnů nacházela ve válečné zóně a monitorovala tamní dění.

Karel Schwarzenberg zopakoval mantru, že hlavním viníkem nové krize na Blízkém východě je Hamas i těmito slovy: "Kdo začal, je bohužel jasné". Ano, téměř rok před izraelskou invazí dopadaly na izraelské území kassamy a granáty, aniž by někomu vzaly život, jak tvrdí třeba vyslanec OSN Richard Falk. V průběhu příměří Hamas několikrát nabízel Izraeli jeho prodloužení. Bez úspěchu. Hamas smír vypověděl poté, co Izrael zaútočil na tunel v Gaze a zabil při tom sedm palestinských ozbrojenců. To se však ve slušné společnosti neříká.

Šance Baracka Obamy na nový začátek v amerických vztazích s muslimským světem jak se zdá klesají s každou další vlnou izraelských útoků na palestinské cíle v Gaze, píše v deníku Guardian Simon Tisdall. Není to fér, přebírá prezidentský úřad až 20. ledna. Během krize v Gaze mlčí, jeho poradci argumentují, že Obama dodržuje zavedený protokol, že Spojené státy mají vždy jen jediného prezidenta.

Theodore A. Postol (1946) je profesorem na Massachusetts Institute of Technology (MIT), kde přednáší o vědě, technice a mezinárodní bezpečnosti. Má doktorát z jaderné fyziky. Dlouhodobě se zabývá oblastmi zbraňových technologií a kontroly zbrojení. V minulosti pracoval mimo jiné jako vědecký poradce velitele amerického námořnictva nebo pro Úřad pro technické analýzy (OTA) amerického Kongresu. V roce 1990 získal ocenění Leo Szilard Lectureship Award od American Physical Society, v roce 1995 cenu Hilliarda Rodericka od American Association for the Advancement of Science a v roce 2001 získal ocenění Norbert Wiener Award od organizace Computer Professionals for Social Responsibility. Poslední dvě ocenění se týkala právě jeho analýz protiraketové obrany. V roce 1992 vystoupil před komisí Sněmovny reprezentantů s kritikou údajů, jimiž armáda dokládala úspěšnost systému Patriot v operaci Pouštní bouře. Argumentoval, že prezentované hodnoty byly silně nadsazené. Armáda později přiznala nižší čísla. (Závěr sněmovního výboru doslova uváděl: "Existuje jen málo důkazů, které by potvrzovaly, že Patriot zasáhl více než jen pár střel Scud odpálených Irákem za války v Zálivu, a jsou jisté pochybnosti i o těchto zásazích.") V současné době profesor Postol jako podobně nadsazené hodnotí informace agentury MDA, jež se týkají funkčnosti a schopností navrhovaného systému americké protiraketové obrany v Evropě. Americký vědec v podstatě tvrdí, že tento systém PRO v současné podobě nemůže fungovat. O nebezpečích, která z toho plynou, se zmiňuje i v rozhovoru, který poskytl při návštěvě Prahy.

K článkům Alexandra Sticha a k jeho rozhovoru pro Britské listy, na které upozornil Jakub Žytek, lze jen stěží dodat něco zásadního, snad je možno jen podotknout, že černobílé módní teze o národním obrození a o roli Jungmanna v definici českého národa jsou papouškovány s vervou i nadále. Mě by ovšem zajímalo, kolik vůbec ti, kteří hřímají své soudy o pojetí národa v předmoderních Čechách, přečetli původních textů, zaměřujíce svou pozornost při četbě zejména na tyto otázky, a z jakých přesně autorů že čerpají. S železnou pravidelností se totiž setkávám s povrchními výroky, v nichž vedle sebe stojí Karel IV. s Bolzanem, Jungmannem a Kafkou a mezi nimi se rozprostírá ticho čtyř staletí, přerušované snad jen Komenským, a všichni zde vystupují v anachronických srovnáních, která navíc naprosto ignorují jakýkoli společenský a kulturní kontext.

Vstupujeme do roku 2009 a již první den nás „média“ připravují na kampaň, kterou hodlají připomínat rok 1989.

Rok, v jehož samotném závěru se mnozí lidé „přizdobili“ trikolórami a někteří se začali rozpomínat na Masaryka, Beneše. Pozornosti se dostalo i Havlíčkovi, Jiráskovi, Palackému, Tylovi... Došlo i na Karla Čapka, jak jsem tehdy zjistil i z výlohy jedné prodejny na Karlově náměstí. Někdo na ni vylepil jeho esej „Proč nejsem komunistou“, kterou ve svých 34 letech vydal 4.12.1924 v „Přítomnosti“. Soused, který nám před 7. listopadem káravě připomínal nevyvěšení sovětského praporku při návštěvě nejvyššího sovětského činitele v Praze, o více jak deset dní po té vycházel s „masaryčkou“ na hlavě. Včetně typicky šikmo našité trikolory.

V závěru svého článku o českém nacionalismu argumentuje Lukáš Zádrapa, že kritické výroky o "ošuntělých Češích" hraničí s trestným činem hanobení rasy, národa a přesvědčení. Jsem zastáncem svobody slova a absurdní zákon zakazující hanobení čekoholiv neuznávám, jakkoliv se i v Británii blairovská klika "New Labour" pokusila, velmi kontroverzně, svobodu projevu v tomto smyslu omezovat. (Proti Blairovým pokusům kriminalizovat výsměch náboženské víře se například ozvala široká kulturní fronta, včetně řady známých britských komiků, třeba i Rowana Atkinsona, "Mr. Beana", který je známý tím, že ve svých satirických výstupech nenapodobitelně karikuje idiocii duchovních anglikánské církve).

Apelujeme na čtenáře, aby třeba i minimální částkou přispěli na provoz Britských listů. Britské listy si každý měsíc otevře 200 000 individuálních IP adres. Finančně však na provoz listu přispívá jen kolem 200 osob. Děkujeme jim, ostatním čtenářům chceme sdělit, že by Britské listy mohly dělat daleko víc, kdyby měly možnost platit si stálé novináře.

V prosinci 2008 přispělo celkem 220 čtenářů Britských listů na provoz časopisu úhrnem částkou 75 226.75 Kč. Příjem z reklamy byl 2000 Kč. Na kontě Britských listů v Raffaisenbance jsme měli 31. 12. 2008 částku 81 886.01 Kč . Na internetovém účtu Paypal máme nyní 883.67 GBP a 1,725.65 EUR.

Příspěvky na provoz Britských listů je možno zaslat na účet v pražské Raiffeisenbance, číslo účtu: 1001113917, kód banky 5500. Adresa banky je 120 00 Karlovo nám. 10, Praha 2. Čtenáři mohou přispět na provoz Britských listů úvěrovou kartou na adrese www.paypal.com po jednoduché registraci odesláním částky na adresu redakce@blisty.cz. Prosíme, neposílejte příspěvky ze zahraničí na konto v pražské Raiffeisenbance, ale pošlete ho na paypal. Při poukazu příspěvku do Raiffeisenbanky ze zahraničí totiž zaplatíte za transakci bankovní poplatky ve výši více než 500 Kč. Děkujeme.

Jako v České republice oficiálně registrované občanské sdružení poskytujeme potvrzení o přijetí příspěvku pro daňové účely osobám, které v ČR platí daně.