4. 1. 2009
Rusko- ukrajinské spory o plyn narůstajíJU│ Situace s dodávkami ruského plynu na Ukrajinu se docela zajímavě rozvíjí. Představa, že tentokrát – na rozdíl od situace před třemi roky – půjde o relativně poklidné řešení tohoto sporu, že obě strany se zdrží vzájemných výpadů, se opět nenaplní. Po dvou dnech se již vytahují silné argumenty a - řečeno vojenskou terminologií – začíná již dělostřelecká příprava. Některým českým novinářům je to už dávno jasné, kdo si začal a kdo to zavinil. |
Tak třeba ČT oznámila, že Moskva se nedohodla s Ukrajinou o ceně dodávaného zemního plynu. Skutečně je to Moskva, kdo se nedohodl? Co když je to naopak, že Ukrajina nechtěla akceptovat ruský návrh ceny zemního plynu.... A tomu teď bude české předsednictví EU dělat arbitra... Přitom všechna jednání o zemním plynu mezi ukrajinským Naftogazem (ukrajinský státní plynařský monopol) a ruských Gazpromem vypadala tak slibně. Ještě na Silvestra kolem poledne se objevily na serverech zprávy, že ukrajinská premiérka Tymošenková vyjíždí do Moskvy, aby dohodla poslední podrobnosti připravované dohody o dodávkách ruského zemního plynu. Za dvě hodiny už to neplatilo – údajně prezident Juščenko zakázal další rozhovory. Již na Nový rok vydali ukrajinští představitelé Juščenko a Tymošenková prohlášení, v němž na úvod ujišťují o tom, že Rusko a Ukrajina jsou a zůstávají strategickými partnery v mnoha sférách. Uvádějí, že mezi prezidenty obou zemí bylo uzavřeno memorandum o spolupráci v oblasti zemního plynu. Podle něho se předpokládá, že v krátké době dojde k přechodu na přímé vztahy mezi Gazpromem a Naftogazem a během tří let také k přechodu na tržní ekonomicky zdůvodněné a vzájemně výhodné ceny (už sama o sobě je tato formulace velmi pružná a každý si ji může vykládat po svém) Podle našich propočtů – uvádí prohlášení - je ekonomicky odůvodněná cena zemního plynu na hranici s Ruskem 201 dolarů za 1000 m3 a poplatek za tranzit by měl být 2 dolary za 100 km na 1000 m3. Pokud Rusko navrhuje cenu 250 dolarů, pak je to ohledem na prudký pokles světových cen za ropu faktický přechod na průměrné evropské ceny. A pokud současně chce ruská strana zachovat tranzitní poplatek ve výši 1,7 dolaru, pak je to nejméně o polovinu níže než je evropský průměr Na závěr pak prohlašují, že Ukrajina garantuje technologické zabezpečení spolehlivé a nepřetržité přepravy ruského zemního plynu přes své území. Již 2. ledna to však už asi neplatilo. Představitel Naftogazu oznámil, že musí zkrátit dodávky do Evropy o 20 mil kubíků, protože je to technologické minimum potřebné pro zajištění tranzitu (patrně k pohonu turbín). Současně také řekl, že jsou připraveni platit cenu 235 dolarů, ale když se zvýší poplatky za tranzit na 1,8 dolaru. Vysvětlil také, že v současné finanční a ekonomické situaci je pro Ukrajinu cena 250 dolarů nepřijatelná. Ruská reakce na sebe nenechala dlouho čekat. Představitel Gazpromu oznámil, že pokud Ukrajina odmítá uzavřít kontrakt se zvýhodněnou cenou za 250 dolarů, pak jí navrhuje kontrakt za průměrnou evropskou cenu ve výši 418 dolarů. Současně také vysvětlil, že dodávky pro evropské spotřebitele byly již od počátku roku zvýšeny o 21 milionů kubíků (o kterých Ukrajina prohlásila, že je bude odebírat). S tím však Gazprom nesouhlasí a prohlašuje, že pokud Ukrajina potřebuje zemní plyn k technologickým účelům, tak že by si ho měla koupit. Navíc oznámil, že Ukrajina nezaplatila za plyn z minulého měsíce. Na Silvestra sice bylo oznámeno, že Ukrajina vyrovnala svůj dluh, o kterém se diskutovalo od poloviny prosince. Gazprom však tvrdí, že byla uhrazena pouze cena plynu, ale kromě toho bylo nutno uhradit i smlouvou dohodnuté sankce za pozdní platbu a to se dosud nestalo. Přes všechna ujišťování, že dodávky do třetích zemích nebudou kráceny, již večer 2. ledna oznámilo Polsko, že dostalo zhruba o 6 % dohodnutého množství plynu méně. Stejně tak oznámila firma Topenergy zajišťující plynárenský dispečink pro balkánské země, že byl zastaven provoz na ukrajinské kompresní stanici Orlovka, protože údajně nedostává dostatečné množství plynu, které pak nestačí pro zabezpečení tranzitu. V tomto směru se dodává denně 60 milionů kubíků a 2.ledna nebylo dodáno 10 milionů. Na jednom z ukrajinských webů byl také publikován údajný dopis Naftogazu na Gazprom, který podle hodnocení ruských medií obsahuje zřetelné hrozby. Tak např. se v něm uvádí, že pokud nedojde k uzavření smlouvy, pak Naftogaz nemá žádné legitimní důvody, aby přijal do svého tranzitního systému ruský plyn a dále ho dopravoval do Evropy. Proto si vyhrazuje právo takový plyn zabavit. Podle představitelů ukrajinského Naftogazu bude nová dohoda o dodávkách plynu na Ukrajinu uzavřena do pravoslavných vánoc tj. do 7. ledna. To je v dané chvíli patrně jen přání – obě strany již dostatečně vyhrotily své pozice, ze kterých bude nutno ustoupit a je otázkou, kdo kolik ustoupí. Je zřetelné, že situace se vyostřuje a také tón ruských komentářů začíná být tvrdší vůči Ukrajině. Přitom je patrné, že Gazprom se poučil z minulého konfliktu s Ukrajinou a v současné době rozvíjí rozsáhlou vysvětlovací kampaň. Tak např. uvádí, že Ukrajina není ochotna připustit účast kontrolorů z mezinárodní firmy SGS na svých měřicích stanicích na ukrajinsko-ruské hranici. To také Ukrajinci přiznávají s tím, že účast kontrolorů nedovoluje tajná služba. Velmi silným argumentem je také to, že za plyn je nutno platit a Ukrajina otevřeně přiznává, že část plynu neplatí. Nejsilnějším argumentem je však samotná cena. Pokud Ukrajina až do konce roku 2008 platila za plyn jen 179,5 dolaru a přitom spotřebitelé ve střední Evropě platili více než 400 dolarů, pak je velmi těžké vysvětlit, na co si vlastně Ukrajina stěžuje? Že dostává plyn tak lacino a že chce, aby tomu tak bylo i v dalších letech? Že se její firmy a spotřebitelé za uplynulé roky nedokázali přizpůsobit vyšším cenám energií? Proč by potom takové ceny jako má Ukrajina neměly požadovat i jiné země v Evropě? Lze se obávat, že Ukrajina bude mít velké problémy převrátit tento konflikt do podoby, v níž byl před třemi roky, totiž, že Ukrajina je vydírána Ruskem. Proč potom Ukrajina blokuje tranzit plynu? Tento rozvíjející se konflikt však ukazuje ještě jednu zásadní věc – že totiž ruské snahy postavit jinou tranzitní linii pro svůj zemní plyn do Evropy jsou oprávněné. Pokud nechce být střední Evropa i nadále rukojmím ukrajinských politiků v jejich neustávajících sporech s Ruskem, pak by měla podporovat snahy o jiné zásobovací linie pro zemní plyn jak z Ruska tak i pro kaspický plyn. Po této krizi již patrně nebude možné dál bránit výstavbě jak plynovodu Nord stream, tak i South stream. |