Avšak sílí důkazy, že Obama nyní ztrácí autoritu u významného arabského a muslimského publika, které nechápe, proč, vzhledem k jeho příslibům změny, Obama nepromluvil. Arabští komentátoři a autoři redakčních úvodníků píší o tom, že sílí zklamání nad Obamovým odstupem - to, že se nedistancoval od silně proizraelského postoje George Bushe, povzbuzuje přesvědčení, že Obama buď sdílí Bushovu zaujatost, anebo je mu to všechno jedno.

Televizní stanice Al Džazíra nedávno odvysílala záběry Baracka Obamy na dovolené na Havajských ostrovech, Obama měl na sobě šortky a hrál golf. Do těchto záběrů byly prostříhány záběry krvavého vraždění v Gaze. Al Džazíra kritizovala "ohlušující mlčení z Obamova týmu" - vyplynulo z toho, že Obama prohrává ve válce o svou autoritu mezi muslimy, o níž možná ani neví, že už začala.

Pokud by se Obama bude přidržovat dosavadní tvrdé linie Spojených států, pokud bude ze všeho vinit jedině organizaci Hamas a bude opakovaně blokovat rezoluce Rady bezpečnosti OSN, požadující příměří, znamenalo by to, že se mu nepodaří získat na svou stranu arabské veřejné mínění. To byl mohlo mít záporné důsledky pro americké zájmy v Iráku, v Afghánistánu a v Perském zálivu.

Avšak pokud by Obama zaujal tvrdší (někteří by řekli vyváženější) postoj vůči Izraeli, například kdyby požadoval, aby Izrael natrvalo ukončil svou blokádu Gazy, anebo aby Izrael začal vyjednávat s Hamasem, riskuje, že vyvolá v Izraeli pravicovou revoluci, povzbudí nepřátele Izraele a na domácí půdě ztratí podporu, aniž by z toho cokoliv získal.

Z nedávného průzkumu veřejného mínění amerického Pew Research Centre vyplývá, jak odlišné jsou americké perspektivy od priorit Evropy a Blízkého východu. Američané umístili nutnost "najít řešení pro izraelsko-palestinský konflikt" až na poslední, dvanácté místo na seznamu zahraničněpolitických problémů dnešní doby. A zahraniční politika většinu amerických voličů nezajímá - ti jsou především znepokojeni stavem amerického hospodářství, nezaměstnaností a stavem úspor.

Při předvolební kampani vyjadřoval Obama (stejně jako Clintonová) obecně podporu Izraeli a odsoudil organizaci Hamas. Zároveň ale hovořil o radikálních změnách ve vztazích západu s muslimy všude na světě. Přislíbil, že pronese zásadní politický projev na "významném islámském fóru" do 100 dní po převzetí úřadu.

"Dám najevo, že nevedeme válku s islámem, že stojíme ruku v ruce s těmi, kdo jsou ochotni se zasazovat o svou budoucnost, a že potřebujeme jejich úsilí, abychom zvítězili nad proroky nenávisti a násilí," řekl.

Jak počet mrtvých v Gaze roste a Obama se schovává, tato vyjádření zní nyní poněkud nepřesvědčivě. Hrozí nebezpečí, že až Obama 21. ledna vystrčí hlavu zpoza parapetu, válka o jeho autoritu bude možná už zpola prohraná.

Podrobnosti v angličtině ZDE