Generál Obering uvedl v rámci prezentací protiraketové obrany NMD (National Missile Defence) v ČR klamné a zavádějící informace. Zásadní dezinformací je udávaný dosah radaru 2100 – 2500 km na cíl s odraznou plochou basebalového míčku (hlavici balistické rakety). Odrazná plocha cíle je v tomto případě 0,008 - 0,01 m² a radar by musel mít v tomto případě impulsní výkon 5 MW a střední výkon 1 MW. Ve skutečnosti má ale radar plánovaný pro Brdy, v současné konfiguraci s deklarovaným středním výkonem cca 20 kW a impulsním výkonem 170 kW, dosah na výše uvedený cíl pouze 600 – 800 km. Ke stejnému výsledku jsme dospěli na základě odhadu systémových parametrů radaru i my - v pořadu ČT1 „Reportéři“ ze dne 8.9.2008 a došli jsem tak ke stejnému závěru jako prof. Postol. Radar v té podobě, jak je prezentuje americká Missile Defence Agency i česká vláda, nemá deklarované schopnosti. Při dosahu radaru cca 600 km by nebyla balistická raketa vypálená z Iránu vůbec zachycena. Tím se stává naprosto nepřijatelnou „Závěrečná zpráva“ Národní referenční laboratoře Státního zdravotního ústavu, včetně argumentů obhájců této zprávy. Vládní „vysvětlovací kampaň“ vedená panem Klvaňou byla trapná, je otázkou, kdo vrátí občanům – daňovým poplatníkům částku věnovanou na tuto kampaň.

K instalaci deset let starého (málo výkonného) a z hlediska NMD tudíž nefunkčního radaru v Brdech prof. Postol vyslovuje názor, že se jedná „de facto“ o vytvoření nezvratné situace, kdy nový (minimálně 50x výkonnější) radar by tam byl umístěn někdy později (pozn. autorů – pochopitelně se všemi riziky z toho vyplývajícími, včetně zdravotních). V mezidobí by se ale v Brdech mohla vybudovat základna, kterou by pro příštího prezidenta po Bushovi bylo obtížné odstranit vzhledem k politickým závazkům, které se předtím vytvořily.

Je nesmyslné uvažovat, že systém americké NMD instalovaný v ČR a v Polsku by byl schopen zabezpečit vlastní obranu – na to by bylo příliš málo času. Je také logické, že systém nemůže zabezpečit ani obranu ČR a sousedních států proti balistickým raketám. Už proto, že by měl zachycovat rakety v jejich vrcholové části dráhy a nikoliv hlavice v závěrečné fázi po vstupu do atmosféry. Pokud by měly interceptory v Polsku plnit úlohu "midcourse defence", nemohou zároveň plnit úkoly "terminal phase".

Zranitelnost plánovaného radaru je vysoká, přičemž jednou z nutných podmínek realizace je nezranitelnost takovéhoto systému. Ve skutečnosti již pouhým použitím pěchotních zbraní lze radar snadno vyřadit z provozu. Radar se sám před spektrem asymetrických hrozeb neochrání.

Prosazovaný systém NMD patří do kategorie sci-fi, je založen na dalších a dalších falešných tvrzeních, která se na sebe vrství. Systém nedovede dodnes např. rozlišit skutečný cíl od klamných. Šance, že tento systém bude úspěšný, je mimořádně malá, i když bude vše fungovat tak, jak fungovat má. To, že systém nemá žádnou konstruktivní vojenskou hodnotu a dělá se něco, co provokuje potenciálního protivníka, je čiré šílenství. Podle prof. Postola je nutné, aby vyšla najevo pravda o nedostatcích tohoto systému, aby došlo k poctivému technickému vyhodnocení, s cílem věci vyjasnit, a pokud toto technické vyhodnocení dopadne podle jeho předpokladu, dojde velmi pravděpodobně ke zrušení systému s tím, že je nutné se zabývat něčím, co nám přinese tu bezpečnost, kterou potřebujeme (podrobnější rozbor je uveden v časopisu ATM č.12/2008).

Deklarované schopnosti radaru by byly možné při špičkovém výkonu min. 5 MW a středním výkonu min. 1 MW, což je v rozporu s parametrem, který je uváděn v „Závěrečné zprávě“ Národní referenční laboratoře (špičkový výkon 170 kW). Závěry Národní referenční laboratoře jsou tedy naprosto nepřijatelné.

V případě použití nových technologií výroby T/R modulů (včetně vyřešení jejich chlazení), lze očekávat u nového radaru pro Brdy i špičkové výkony v desítkách MW. Na vývoji těchto nových technologiích se v USA pracuje.

Pak ale bude mít radar úplně jiné parametry.

Je jasně vidět, že prosazovaný systém PRO nemá s fungující protiraketovou obranou nic společného a hlavním smyslem je snaha některých zbrojních firem v USA udržet při životě tento báječně financovaný, ale nefunkční projekt PRO při životě za vydatné pomoci „přeochotné“ vládní koalice v ČR.

Alarmující je stav na Ministerstvu obrany ČR, kde mělo dojít k důkladné, odborné a objektivní analýze deklarovaných schopností systému NMD, jeho přínosu pro obranu ČR i rizik jeho instalace v Česku, namísto toho ale MO připustilo měření s nulovou vypovídající hodnotou na atolu Kwajalein a klamné, zavádějící informace pro občanskou veřejnost. Odpovědnost za tento stav by mohl být dobrým námětem pro parlamentní vyšetřovací komisi.

Samotný problém radaru se přenáší do úrovně politické. Názory občanů jsou určitými politickými stranami cíleně vylučovány – jako by občané neměli do toho co mluvit. V případě, že by instalace radaru v Brdech byla parlamentem ČR za pomoci několika „přeběhlíků“ schválena a nová vládní administrativa v USA by projekt PRO zastavila (na základě revize systému), hrozí ČR kolosální ostuda.

Jedním z hlavních důvodů tak zdrcující prohry stran vládní koalice ve volbách v krajích a do Senátu byla nesporně mimo jiné i snaha prosadit navzdory mínění většiny občanů instalaci radaru v Brdech. Stejný účet mohou občané vystavit stranám vládní koalice i ve volbách příštích.

Vládní koalice přesto, že má na své straně více než 90 % sdělovacích prostředků a která se na minimální informovanost občanů spoléhá, má stále stejný problém – po více než dvou a půl letech mlžení, polopravd i vyslovených lží je 70 % stále proti umístění radaru na území ČR. Dá se předpokládat, že kdyby občané byli poctivě a otevřeně informováni médii o technologických a vojensko-politických skutečnostech, pak by to číslo bylo nejspíše ještě podstatně větší.