Jak počty mrtvých v Gaze rostou, vznikají palčivé otázky ohledně toho, co se může považovat za legitimní vojenský cíl na území, jemuž vládne organizace, kterou mnozí v zahraničí považují za teroristickou. Je to také organizace, která r. 2006 vyhrála volby a pak zkonsolidovala svou moc silou.

Zatímco Hamas organizuje sebevražedné atentáty v Izraeli, zároveň v Gaze spravuje školy, nemocnice, kanalizaci a elektrárny.

Izrael tvrdí, že dodržuje mezinárodní právo, ale organizace hájící lidská práva s tím nesouhlasí.

Mezinárodní právo požaduje, aby byl počet civilních raněných a mrtvých minimální a aby se respektoval jasný rozdíl mezi civilisty a bojovníky.

Mezinárodní Červený kříž, strážce Ženevských konvencí, definuje bojovníka jako osobu, která "se přímo účastní bojů".

Avšak mluvčí izraelské armády Benjamin Rutland konstatuje: "Naše definice bojovníka zahrnuje všechny osoby, které se v Hamasu podílejí na terorismu. To jsou legitimní cíle. Nejde tedy jen o čistě vojenské instituce, ale i o politické instituce, které poskytují logistické financování a lidské zdroje pro teroristickou armádu.ů

Philippe Sands, profesor mezinárodního práva na University College v Londýně si není vědom, že by západní demokracie přijímaly takto širokou definici.

Druhou vážnou otázkou je otázka přiměřenosti.

Jak zdůrazňuje pracovník organizace Human Rights Watch Fred Abrahams: "I když máte legitimní cíl, nemůžete na něj jen tak svrhnout desetitunovou bombu."

V druhý den izraelské operace bylo usmrceno pět sester v rodině Balušových, když byla v uprchlickém táboře Džabalija vybombardována mešita, která prý měla vazby na Hamas. Human Rights Watch požaduje vyšetřování. "Byla ta mešita legitimním cílem? Použili zbraní, které by omezily zranění a úmrtí civilistů? O tom máme své pochybnosti," říká Abrahams.

Podrobnosti v angličtině BBC