Konec procesu s iráckým diktátorem Saddámem Husajnem se blíží. Světové agentury informovaly, že prokurátor Džaafar Musáví vznesl vůči Saddámovi a několika jeho druhům nejvyšší možný trest - požadavek trestu smrti. Lze očekávat, že požadavek iráckého prokurátora bude naplněn. Saddámu Husajnovi, obviněnému za smrt 148 šíitů ve vesnici Dudžailu, zbývá několik měsíců. Možná již začátkem září...

Polemika s článkem Gustáva Murína "O životy sa nelosuje!"

S vlasy vstávajícími na hlavě jsem si přečetl článek pana Gustava Murína ze dne 19.6.2006 "O životy sa nelosuje", z něhož čiší nejen demagogie, účelové překrucování faktů, tvoření pravidel z výjimek, zaměňování příčiny a následku, ale především základní neznalosti týkající se diskutované věci. Nehodlám rozebírat relevanci přirovnávání lidskoprávních hnutí k nacizmu, rád bych se ale věnoval několika věcem, které p. Murín zmiňuje, především otázce zákona umožňujícího "kedykoľvek vyhodiť manžela z domu", stejně jako otázce domácího násilí i hrozeb ze zneužívání justičního systému.

Bez dohody s ČSSD nemůže ODS začít vládnout. S lidovci a Zelenými má jen 100 poslaneckých mandátů, což je přesně polovina. K vyslovení důvěry vládě je však třeba nadpoloviční většiny hlasů ve Sněmovně. Nějakou formu dohody s ČSSD tedy ODS najít musí, aby vláda vůbec mohla vzniknout. Bez dohody s ČSSD nelze dokončit ani ustavující schůzi Sněmovny, po jejímž ukončení podává "stará" vláda demisi. Bez tohoto kroku prezident republiky tedy nemůže ani jmenovat novou vládu. Při vědomí nutnosti ODS dohodnout se s ČSSD, bez které "to nejde", se nabízí otázka, jestli je z pohledu ODS vůbec nutné se navíc dohadovat i s lidovci a Zelenými. ODS k sestavení vlády stačí dohoda jen s ČSSD. Ať již ve formě velké koalice či v podobě třetí opoziční smlouvy.

Přijdete-li ke konci své kariéry náhle o zaměstnání, zdvojnásobuje to pravděpodobnost, že utrpíte infarkt nebo mrtvici. Vyplývá to z vědecké studie z Yale University.

Vědci na Yale University studovali 4301 osob ve věku od 51 do 61 let, kteří byli v roce 1992 v zaměstnání, napsal časopis Occupational and Environmental Medicine. Za dobu deseti let se vyskytl ve skupině 582 osob, které byly donuceny odejít ze zaměstnání, 23 infarktů a 13 mrtvic.

Československá společnost pro umění a vědy (Czechoslovak Society of Arts and Science -- SVU) byla založena v roce 1958 na podnět Dr. Jaroslava Němce z Národní lékařské knihovny, Bethesda, MD. Již při svém vzniku měla 200 členů rekrutujících se z významných vědců z USA a Západní Evropy. První světový kongres SVU se konal v dubnu 1962 ve Washingtonu za účasti více než 200 vědců a umělců z celého světa. Programovým ředitelem tehdejšího kongresu byl Dr. Miroslav Rechcigl jr. z Národního ústavu zdraví (NIH), současný prezident SVU. (Stejnou funkci zastával ještě v letech 1974-76, 1976-78 a opět v roce 1994-96, 1996-98 a 1998-2000.)

Inzerát nevyšel. V novinách měli totiž neprodejného šéfa, k vývozu se, hošánek, také nenarodil. Kdysi ho vyvezli, ale vrátil se, ohnul se, posluhoval a posluhuje. Cypljonok tože chočet žiť! Myšlenková obroda u nás doma proběhla za pomoci kabrňáků vyškolených v tramtárii a pokračuje vlažně dosud; někde jsem četl, jak odrostlá odvážná školačka vyřkla slova: tebe bych chtěla, hochu, vidět ve sprše. Škoda, že s touhle bytostí stěží kdo do sprchy vleze, snad jenom v případě stálého nošení růžových brýlí s nebývale vysokými dioptriemi.

Druhého června 2006 uplynulo 7 let od smrti jedné z nejvýznamnějších osobností české polistopadové politiky, disidenta, filosofa, politika a antikomunisty Václava Bendy. Václav Benda se narodil 8. 8. 1946 v Praze. Vystudoval bohemistiku a filosofii na filosofické fakultě University Karlovy, kde pak působil v letech 1969 - 70 jako pedagog. Sám byl též silně věřícím křesťanem a jako mladík se i aktivně účastnil studentského hnutí, byl předsedou Akademické rady studentů a spoluzakladatel klubů katolické mládeže.

Brněnské nakladatelství Luboše Marka vydalo v letošním roce na české poměry pozoruhodnou knihu Paula Cockshotta a Allina Cottrella Kybersocialismus (překlad R. Převrátil, 272 stran, 190 Kč ZDE.

České myšlení se v současnosti pohybuje ve značně zjednodušeném paradigmatu, v němž se kapitalismus jeví jako jediné a snad již věčné uspořádání lidské společnosti. Spory se vedou jen o to, jestli to má být kapitalismus bez přívlastků, v němž to, co je dobré pro horních deset tisíc, je dobré i pro všechny ostatní, nebo jestli je nutné brát ohled i na ty dole.

Reakce na článek Miloše Dokulila "Čím taky je fotbal? aneb chvála kopané"

Rovnou se přiznám, že fotbal, pokud jej někdo hraje pro potěšení ze hry a nutí jej to zlepšovat či udržovat své tělesné či duševní dispozice, mi nevadí. Nemohu však souhlasit s tím, když těch ostatních, kteří se jenom pyšní tím, že jsou podílníky na té slávě vítězů, je příliš mnoho, míní Michal Čenko:

Čtyři roky po válce, v létě 1949 se Stalin obrátil na své vojenské velitele s otázkou, proč se Sovětskému svazu podařilo porazit Německo a donutit jej ke kapitulaci. Tehdejší náčelník generálního štábu Sergej Štemenko byl touto otázkou zaskočen a snažil se na Stalinovu otázku odpovědět obvyklými propagandistickými floskulemi. Stalin sice pokyvoval, ale pak prohlásil, že to bylo v důsledku Hitlerova avanturismu, který nevzal na vědomí obecné zákony vedení války. Němečtí vládcové vehnali Německo do války a pokaždé utrpěli porážku, protože v prvé i druhé světové válce podlomili živatoschopnost své země.

v pořadu Politická analýza dne vysílal ČRo 6 DOWNLOAD STREAM

Někdy se člověk dostává do situace, že má pocit, že musí něco udělat. Často je to planý poplach a naopak v momentech, kdy by něco dělat měl, tak se tváří spokojeně jako malý Budha. Když se podíváme do historie na počátky opravdových společenských katastrof, tak vidíme, že je jejich současníci zpočátku nijak neprožívali a snad ani nezpozorovali. Když to přišlo, už bylo pozdě. Povolební prohlášení Jiřího Paroubka o tom, že jsme v největším nebezpečí od února 1948 bylo široce komentováno, kritizováno i vysmíváno. Lidé se shromažďovali pod Ocasem, za Ocasem a snad i před Ocasem a mnozí se chovali tak, že nebylo pochyb o staré pravdě, že vrána k vráně sedá...

Jiří Paroubek se bohužel nemýlil. V nebezpečí jsme.

Důvěrné memorandum
Od: Amerického velvyslance Zalmaye Khalilzada, Bagdád
Určeno: Pro Condoleezzu Ricovou, ministryni zahraničí
Téma: Obrázky z kanceláře
Citlivé

1. Iráčtí zaměstnanci v sektoru veřejných služeb si opakovaně stěžují, že islamistické a polovojenské organizace záporně ovlivňují jejich každodenní práci. Šikanování ohledně správného oblékání a zvyků je stále "přesvědčivější". Informují také o tom, že pravidelně přerušované dodávky elektrického proudu a ceny paliva záporně ovlivňují kvalitu jejich života.

Více než polovina ze stovky nejvlivnějších, nejznámějších a nejkritičtějších britských novinářů jsou absolventy soukromých elitních škol.

Vyplývá to z nové studie, která poukazuje na to, že novinářské profesi v Británii stále více dominují absolventi soukromých středních škol, kteří pak vystudovali na univerzitě v Oxfordu či Cambridge. Absolventi jiných škol se v jejich konkurenci neprosadí, upozorňuje Sutton Trust, vzdělávací charitativní organizace, která provedla výzkum.

Když hledají čtenáři v Evropě knihy v angličtině, většinou mají možnost volby mezi dvěma vydáními, americkým a britským. Odlišují se grafikou, papírem i pravopisnou normou.

Jak však upozornil International Herald Tribune, britští nakladatelé nyní obnovili kampaň, jejímž cílem je získat exkluzivní práva pro prodej knih v angličtině v EU. Britští nakladatelé si stěžují, že v důsledku otevřených hranic uvnitř Unie začínají americká vydání knih pronikat i na britský trh a tam přímo konkurují domácím vydáním. Není překvapující, že se americká nakladatelství nyní sjednocují a protestují proti snaze evropský knižní trh uzavřít.

Státní televize v JAR se ocitla uprostřed kontroverze, když minulý týden zrušila vysílání dokumentu, kritického vůči jihoafrickému prezidentu Thambo Mbekimu.

Kritici televizi obviňují, že se nechává zastrašovat vládou. Televize to odmítá a tvrdí, že zrušený dokument byl nevyvážený a prezidenta pomlouval. Thambo Mbeki se stal jihoafrickým prezidentem po Nelsonu Mandelovi v roce 1998.

Švédská státní rada pro hazardní hry udala policii šéfredaktory čtyř švédských periodik za to, že zveřejnily reklamu od zahraničních hráčských společností.

Potíže s policií mají listy Expressen a Metro a časopisy Slitz a Spray. Několik rozhodnutí místních švédských soudů potvrdilo, že ve Švédsku je protizákonné publikovat reklamy jiných hráčských firem, než je švédský státní monopol Svenska Spel. Fotbalové mistrovství vedlo ve švédském tisku k obrovské vlně reklam na sázky. Obvinění šéfredaktoři se brání poukazem na to, že švédský zákon je v konfliktu se acquis communitaire. Reklamy na sázkařské společnosti přinášejí švédskému tisku velký zisk. Odhaduje se, že je to asi 50 milionů euro ročně.

Na dotaz čtenáře Jana Emra, kde si může přečíst text Smlouvy mezi ČR a Svatým stolcem o úpravě vzájemných vztahů, jsem se původně domníval, že čtenáře odkáži na server ministerstva zahraničních věcí, které bylo gestorem přípravy smlouvy nebo na server Poslanecké sněmovny Parlamentu, kde se skladují všechny tisky, předložené sněmovně ke schválení. Omyl. Oficiální text dodnes nikde není. Není dodnes ani v elektronickém archivu tisků Parlamentu...

Smlouva byla po přibližně dvouletém vyjednávání pod gescí ministra kultury Pavla Dostála ve vládě "opoziční smlouvy" připravena a na expertní úrovni parafována. Podepsl ji nakonec lidovecký ministr zahraničí Cyril Svoboda a apoštolský nuncius, titulární arcibiskup germánský Erwin Josef Ender 25. 7. 2002. Právo zveřejnilo 19. 7. 2002 rozhovor s šéfem katedry ústavního práva Právnické fakulty UK prof. Václavem Pavlíčkem o tom, že vládou Miloše Zemana odsouhlasená mezinárodní smlouva se Svatým stolcem pomíjí suverenitu českého státu. 6. 8. 2002 bránil text smlouvy s Vatikánem v rozhovoru pro Právo ministr kulturz Pavel Dostál. Do sněmovny dorazila smlouva jako tisk 17 už 7. 8. 2002. 26. 8. 2002 profesoru Pavlíčkovi odpověděl poslanec Zdeněk Koudelka (ČSSD) článkem Nebojme se Vatikánu. Text smlouvy byl rozeslán poslancům 28. 8. 2002. 1. čtení proběhlo 15. 10. 2002 na 6. schůzi jako bod 67. Projednávání smlouvy bylo přerušeno hlasováním 144 a následným usnesením 130. Přerušené 1. čtení proběhlo 21. 5. 2003 na 16. schůzi. Smlouvu po rozpravě, ve které vystoupilo s velmi dlouhými právními výklady sedm poslanců, zákonodárci zamítli hlasováním 208 a navazujícím usnesením 494.

Z přítomných 177 poslanců bylo pro zamítnutí 110, proti pouze 39 poslanců. Pro zamítnutí ratifikace smlouvy byl mimo Petra Bratského, Ivana Langera, Petra Nečase, Petra Plevy, Pavla Hrnčíře, Jaroslava Pešána, Radima Chytky, Zbyňka Novotného, Jaroslava Plachého, Martina Římana a Davida Šeicha skoro celý klub ODS, všichni komunisté a polovina klubu sociálních demokratů.

Nutnost uzavření smlouvy s Vatikánem bylo součástí programových prohlášení jak Špidlovy vlády, tak vlády Paroubkovy.

Dodnes je ale jediným zveřejněným textem mezinárodní smlouvy mezi Českou republikou a Svatým stolcem text, který pouhý den po podpisu smlouvy ministrem zahraničí a papežským nunciem exkluzivně zveřejnily 26. 7. 2002 Britské listy.

DOKUMENT: Smlouva mezi Českou republikou a Svatým stolcem ARCHIV BL

Čtenář František Procházka nás upozornil, že existuje ještě jedno místo, kde je text smlouvy zveřejněn. Je to web Společnosti pro církevní právo. Zde text smlouvy existuje též. Jako původní zdroj dokumentu uvádí Českou biskupskou konferenci. Tisková zpráva Daniela Hermana z 25. 7. 2002 tvrdí, že plný text smlouvy je k dispozici v příloze. Příloha ale z webu Biskupské konference mezitím zmizela...

Nyní přinášíme - pro srovnání - text obdobné smlouvy - uzavřené mezi Lotyšskou republikou a Svatým stolcem.

DOKUMENT: Smlouva mezi Lotyšskou republikou a Svatým stolcem ARCHIV BL

V návaznosti na úspěšnou anketu číslo 1 o nejabsurdnější bankovní poplatek v ČR je tu anketa tentokrát zaměřená na banky. Původním záměrem bylo vyhlásit anketu v negativním smyslu -- banka s největšími poplatky, s nejméně transparentním sazebníkem a podobně. Má-li ovšem činnost tohoto portálu vést k pozitivním výsledkům, měly by mít i jeho jednotlivé aktivity pozitivní charakter. Proto jsme se rozhodli vyhlásit anketu - "Nejslušnější banka v ČR pro rok 2006" - a to z pohledu výše poplatků, přehlednosti sazebníků, srozumitelnosti obchodních podmínek a servisu pro klienty.

Na internetu se konal online rozhovor se Zdeňkem Bambasem, ředitelem dopravní policie.

Vyjímám:

Tři američtí vojáci byli obvinění z vraždy v Iráku. Jak často porušuje americká armáda v Iráku lidská práva?

To byl úvodní titulek pondělního publicistického pořadu televize BBC Newsnight, který uváděl Jeremy Paxman. Ten po znělce pokračoval těmito slovy:

Obvinění z týrání vězňů i civilistů v Iráku pronásledují americkou armádu už dlouho. Dnes, když byli tři američtí vojáci obžalováni z vražd a ze spiknutí v Iráku, přinášíme svědectví od bývalých amerických vyšetřovatelů, že vězni v Iráku byli týráni ještě dlouho poté, co svět obletěly zatracující fotografie z vězení Abu Ghraib.

Bývalý americký armádní vyšetřovatel Tony Lagouranis: "Tyto jednotky používaly metod, jako je lámání kostí, pálení vězňů, bití, kopání. Byly to techniky, které byly daleko od čehokoliv, co byl schváleno."

Podle nejnovějšího rozhodnutí RRTV nesmí BBC v Česku přebírat program Rádia Česko. Rada ale sama neví, co vlastně chce. Anebo to někteří radní vědí až příliš.

BBC rozhodla na podzim 2005 o zrušení českého vysílání. Před Vánocemi skončila publicistika a v únoru i zpravodajství BBC v češtině. Držitel licence podal dvě žádosti, které měly umožnit vysílání pouze v angličtině. Po ústním jednání je zase stáhl. Naposledy 15. 2. 2006. 15. 3. zahájil na vlně BBC vysílání blok digitální stanice Rádio Česko. 22. 3. Rada zahájila s Radiocomem správní řízení pro možné porušení licenčních podmínek ve dnech od 1. 2. do 14. 3. 2006, spočívající v absenci pořadů v češtině, současně druhé za vysílání od 15. 3., spočívající v převzetí českého programu.

Za hrozící degradaci Strany zelených (SZ) do podoby zeleného ocásku panské koalice může víc faktorů: mocenská vyhladovělost starší části tohoto donedávna mimoparlamentního uskupení, které už jen při pohledu na žlab odkapávají léta zadržované sliny; snaha vedení SZ předvést ostatním "vyděračský potenciál"; revanš za předchozí kopance části ČSSD; naivně chápaný antikomunismus, snad i touha nabourat představy o automatické levicovosti zelených; touha experimentovat s konceptem "ekologizace pravice" a těšit se z napínání ODS na skřipci.

Článek Paroubek a jeho Kočka je neuvěřitelnou kombinací některých faktů o pražském holešovickém Výstavišti převedených do roviny spekulací a vymyšlených osobních vazeb. Když připomenu fakta, Praha kdysi pronajala Výstaviště v Holešovicích Společnosti Incheba, která ho už řadu let provozuje. A v roce 2003 smlouvu s Inchebou upravila Praha dodatkem, který společnosti snížil nájemné, prodloužil nájemní lhůtu z dvaceti na 60 let, ale současně zvýšil investice společnosti do areálu. Podle autora článku Spurného tím nicméně Praha příšla o dvě miliardy korun a v pozadí vidí mé osobní vztahy s Václavem Kočkou.

Po každých volbách, které nepřinesou jasné vítězství jednoho politického tábora, vypukne stejné představení. Politici začnou veřejnosti vysvětlovat, že nemohou uzavřít tu či onu koalici, protože by to prý byla zrada na voličích. Vůbec největší zradou na voličích by prý byla velká koalice, protože voliči dozajista nevolili pro největší pravicovou stranu, aby skončila v koalici s největší stranou levicovou, a naopak.

(Psáno pro Britské listy.)

Podle dalšího dílu "analýzy" Media Tenor z dílny ostravské "research" agentury InnoVatio se mediální image ODS a Zelených tři měsíce před volbami v (televizním) zpravodajství kontinuálně zhoršovala.

"Obecně lze konstatovat, že televizní zpravodajství jako celek prezentovalo s nejmenším podílem výpovědí negativního charakteru v prvních pěti měsících roku 2006 KDU-ČSL (8 % negativity, 2 % pozitivity)," tvrdí Marek Síbrt. Tentokrát bylo do "analýzy" zahrnuto 3140 výpovědí o těchto dvou politických subjektech v Událostech ČT, Televizních novinách a Zpravodajském deníku od 1. ledna do 2. června 2006. Jelikož jde opět o jinou časovou řadu, než při prvním či druhém dílu analýz s volební tematikou, zase nezbývá, než pouze "věřit". Ani tentokrát nezveřejnila agentura jakákoliv přesná čísla, odkaz na celkovou, kontinuální výpověď o všech celoplošných zpravodajských médiích (třeba po měsících), pouze stručnou tiskovou zprávu, kterou už začala některá méně inteligentní média papouškovat. Já si ale stále představuji analytické zprávy, které k něčemu jsou, jinak...

V ČR se již nediskriminuje: padni komu padni, časem a nervy musí nedůstojně plýtvat všichni, Češi i cizinci.

Tyto řádky píši na zemi chodby Cizinecké policie ČR v Olšanské ulici v Praze. Při čekání jsem tady dočetl poměrně tlustou knihu, což mne vrátilo do reality a naplno jsem pocítil nesmyslnost a absurdnost celé situace. Jsem občan ČR, kterého má navštívit kamarádka žijící v Anglii. Problém je, že má indické občanství. Díky českému systému udělování víz oba naprosto nesmyslně mrháme časem.

V dubnu přispělo celkem 131 čtenářů Britských listů na provoz časopisu úhrnem částkou 20 876..00 Kč. Na internetovém účtu Paypal máme nyní nadto 1,321.99 USD. Příjem z reklamy byl 2600 Kč. Přispěl jen zlomek z celkového počtu více než deset tisíc čtenářů denně, děkujeme. Apelujeme i na ostatní, aby nám třeba i malým, pravidelným finančním příspěvkem pomohli rozšiřovat a profesionalizovat práci časopisu ve veřejném zájmu, kterou děláme zadarmo. Vybranou částkou financujeme postupné dopracování našeho redakčního systému a odstranění četných nefunkčností, financování systematické novinářské práce to však zatím neumožňuje. Právě pro nedostatek financí jsme dosud nebyli schopni zprovoznit celou řadu potřebných technických funkcí serveru (vyhledávání, statistiky, knihovnu, galerie, zasílání BL mailem, onlinové chaty, odstranit četné technické chyby).

Finanční dary Občanskému sdružení Britské listy jsou v ČR odečitatelné ze základu daně z příjmu. Vydáváme k tomu na požádání písemné potvrzení.

Děkujeme všem, kteří podporují provoz Britských listů finančními dary i zadáváním reklamy.

Jsme vám velmi vděčni za finanční záchranu našeho serveru, prosíme však: nepřestávejte přispívat, umožníte nám dělat naši práci lépe a efektivněji, budeme si moci například systematicky financovat právníka, což byl mělo být pro náš list nezbytné. Financujte si k vlastnímu prospěchu kritický a nezávislý deník.

Jsme vděčni za každý drobný příspěvek na provoz Britských listů, který je možno zaslat na účet v pražské Raiffeisen Bance, číslo účtu: 1001113917, kód banky 5500. Adresa banky je Karlovo nám. 10, Praha 2.

Čtenáři ze zahraničí mohou přispět na provoz Britských listů úvěrovou kartou na adrese www.paypal.com po jednoduché registraci odesláním částky na adresu redakce@blisty.cz.

Britským listům můžete psát na adresu redakce@blisty.cz, šéfredaktor Jan Čulík má adresu culik@blisty.cz a také J.Culik@slavonic.arts.gla.ac.uk , pražský redaktor Štěpán Kotrba má adresu stepan@kotrba.cz a skype stepan.kotrba, technickému správci Dominiku Joe Pantůčkovi pište na adresu joe@joe.cz.