22. 6. 2006
Světový kongres Československé společnosti pro umění a vědy v Českých Budějovicích25. června - 2. července 2006Československá společnost pro umění a vědy (Czechoslovak Society of Arts and Science -- SVU) byla založena v roce 1958 na podnět Dr. Jaroslava Němce z Národní lékařské knihovny, Bethesda, MD. Již při svém vzniku měla 200 členů rekrutujících se z významných vědců z USA a Západní Evropy. První světový kongres SVU se konal v dubnu 1962 ve Washingtonu za účasti více než 200 vědců a umělců z celého světa. Programovým ředitelem tehdejšího kongresu byl Dr. Miroslav Rechcigl jr. z Národního ústavu zdraví (NIH), současný prezident SVU. (Stejnou funkci zastával ještě v letech 1974-76, 1976-78 a opět v roce 1994-96, 1996-98 a 1998-2000.) |
Po roce 1989 začala SVU navazovat kontakty s českým a slovenským prostředím, s vědci a umělci z obou republik a kongresy SVU se začaly organizovat v Čechách a na Slovensku. První se konaly v roce 1992 a 1994 v Praze, o dva roky později v Brně, v roce 1998 v Bratislavě, 2002 v Plzni, 2004 v Olomouci a letošní se koná v Českých Budějovicích. Hostitelskou organizací letošního, 23. světového kongresu Československé společnosti pro umění a vědy je Jihočeská univerzita, jež se spolu s SVU, Akademií věd České republiky, Slovenskou akademií věd, Jihočeským krajským úřadem a statutárním městem České Budějovice podílejí na zajištění kongresu. Patronát nad kongresem převzali prezidenti obou republik, Václav Klaus a Ivan Gašparovič. Plenární sekce, věnované vztahům mezi Severní Amerikou a Českem a Slovenskem, se zúčastní velvyslanci ČR a SR v USA a Kanadě a jejich protějšky z USA a Kanady. Diskuze diplomatů se jistě ponese v intencích hlavního tématu kongresu, jímž je "Česká a slovenská věda v mezinárodních souvislostech". Téma jako "Věda v exilu", jež bylo diskutováno v roce 2003 na konferenci v Praze, je na první pohled již archiválií. Vysoký počet dnešních studentů a mladých vědců z Čech a Slovenska odjíždějících do USA a Kanady, z nichž mnozí se nevracejí, již nemá status "v exilu", ale mezinárodní spolupráce. Bylo by zajímavé vědět, kolik jich po roce 1989 bylo v USA a Kanadě jenom z Jihočeské univerzity nebo z ústavu Akademie věd v Českých Budějovicích. Snad některá z pořádajících institucí taková čísla předloží. Možná se objeví v sekci "Spolupráce a partnerství mezi univerzitami USA a univerzitami ČR a SR", kterou povedou Filip a Rechcigl. Kongresu se zúčastní převážně vědci a odborníci z USA, kteří jezdí na kongresy pravidelně a vnímají je spíše jako možnost setkání s domovinou, krajany i kolegy z USA než jako striktní vědeckou konferenci. Američané organizují a předsedají 48 sekcím z celkových 65; 17 zbývajících organizují vědci z Čech a Slovenska. Očekává se , že přijedou i přátelé z Austrálie, Kanady, Nového Zélandu, Jižní Ameriky a osloveni byli i sousedé z Německa a Rakouska. Zatím je registrováno přes 400 účastníků. Sekci Medicína I zajišťuje Karel Raška jr., který dlouhodobě žije a pracuje v USA. Je synem známého epidemiologa Karla Rašky (1909-1987), zakladatele moderní československé epidemiologie, jehož vědecké dílo (28 monografií a na 400 dalších titulů) tvoří úhelný kámen české a mnohdy i světové mikrobiologie, epidemiologie, bakteriologie a hygieny. V letech 1963 až 1970 byl Raška senior ředitelem oddělení přenosných nemocí Světové zdravotnické organizace v Ženevě. Československý normalizační režim jej odvolal ze Ženevy a doma nejprve vyhodil z vedení Ústavu epidemiologie a mikrobiologie v Praze a posléze i z řadové práce v ústavu. Matka K. Rašky jr., profesorka farmakologie, získala jako první žena v tehdejším Československu vědeckou hodnost doktorky věd. Překvapuje zjištění, kolik "žhavých témat" naší české přítomnosti, jako jsou například drogová problematika nebo situace v profesním postavení zdravotních sester u nás po roce 1989, předkládají účastníci z USA. Vlastně to ani nepřekvapuje, vždyť jedny z nejlepších knih o historii Česka (Derek Sayer: The Coasts of Bohemia: A Czech History) a Slovenska (Stanislav J. Kirschbaum: A History of Slovakia, the Struggle for Survival) napsali zahraniční autoři. Místně je zajímavé téma přednášky věnované importu "tropických" nemocí do Severní Ameriky (North America a Tropical Paradise). Právě v Českých Budějovicích se jedno oddělení Parazitologického ústavu ČAV dlouhodobě věnovalo studiu importovaných nákaz a vyšetřením více než 6 000 tisíc zahraničních studentů nabylo respektovaných poznatků. Autoři studie nebyli z podružných důvodu osloveni. Kdo očekává, že na Světovém kongresu SVU budou prezentovány poslední poznatky v oborech, zejména v biologicko-medicínských vědách, nebude asi zcela spokojen. K tomu jsou zde jiná vědecká setkání. Více nových informací můžeme očekávat v sekcích věnovaných historii, sociologii, filozofii a dalším společensko-vědním oborům. Světový kongres je vědecko-společenskou akcí, kde se setkávají přátelé a navazují se nové kontakty pro budoucí společné programy. Proto je dobré, že kongres není veřejnosti zcela uzavřen, ale jen kapacitně limitován. Kdo se zúčastnit chce, cestu si jistě najde. Pro město České Budějovice je kongres výzvou k nastavení přívětivé tváře mimořádným hostům s velikým informačním dopadem. Jejich reference mohou být inspirací k návratům nebo doporučením pro město jako zajímavou turistickou destinaci. Věřme, že Město České Budějovice nezklame a veškeré služby budou fungovat. |