Jen nejde o to největší od února 1948, ale možná o jedno z největších rizik v historii české státnosti vůbec. V připravovaném programovém prohlášení nové vlády je prosazováno přímé ohrožení energetické soběstačnosti českého státu.

Neděsí mne to, že to chtějí Zelení. Ti jsou jenom podobně zpozdilí jako čeští stavitelé Stalinova pomníku, který jsme odhalovali v době, kdy už se jinde pomalu Stalinovy pomníky bourali. Stejně tak čeští Zelení straší atomem a hnědým uhlím v době, kdy už i Greenpeace říká, že je to trochu jinak a pohled ekologických hnutí na jednotlivé energetické zdroje je potřeba přehodnotit. Nicméně Zelené tento postoj přivedl do Parlamentu, tak by bylo divné, kdyby s odpovědností dostali rozum. To se opravdu nestává, naopak s úřadem blbost jenom kvete, je to tak už po staletí a proto se není třeba děsit, pokud je to hloupost tak hluboce menšinová.

Děsím se toho, že ostatní odpovědní jsou ochotni uvažovat o tom, že na to přistoupí, jenom proto, aby si mohli společně hrát na to, že vládnou. Pokud si někdo myslí, že se to dá vždycky napravit, podobně, jako když jsme zpozdilost výstavby pomníku vyrovnávali jeho urychleným a poněkud výbušným odstraňováním, tak se hluboce mýlí. Některá rozhodnutí mají obrovský destruktivní dopad na mnoho desítek let. V polovině 60. let rozhodlo předsednictvo ÚV KSČ o tom, že přednost dostane silniční doprava na úkor železniční a nevzpamatovali jsme se z toho doposud. Konec konců, co s tou plošinou po Stalinově pomníku také nevíme doposud.

Děsím se toho, jak brutálně byl okřiknut člověk, který je nešťastnou shodou okolností státním úředníkem a dovolil si upozornit veřejně na to, že nová koalice se ve své touze po moci chystá zemi opravdovou zkázu. Já si naopak myslím, že člověk jako on musí bít na poplach, protože by se nemohl podívat sám na sebe do zrcadla. Pokud člověk vymění svůj názor a přesvědčení za úřad, tak ztrácí čest. Generace a generace českých politiků a vlastníků od dob středověku si zakládaly na tom, že naše země je energeticky silná. Jen když šlo o velké ideové zlomy, tak se hlásalo, že energetika je nástroj ideologie poražené moci a je třeba začít znovu, lépe a radostněji. Ale i sametoví rétoři měli dost inteligence k tomu, aby ponechali energetiku v rukách odborníků. Nyní, v době, kdy je i velice ideově předpojatým jasné, že od energetiky a její síly se odvíjí bezpečnost státu a jeho obyvatel, se najdou lidé, kteří jsou ochotni se dohodnout, že budou energetiku likvidovat jenom proto, aby jich bylo dost do počtu.

Jsem ochoten tolerovat vládu, která nechá rakouského hoteliéra řezat v Evropské unii čtvrt metru střechy, protože se sice budu muset při návštěvě Rakouska stydět, ale pořád se na ně budu vesele usmívat, protože to byli Rakušané, kteří odmítli jadernou energetiku prý jenom proto, že referendum o ní bylo jaksi nenápadně spojeno s otázkou důvěry v kancléře Kreiskyho a ten toho měl po mnoha letech u moci na triku tolik, že by společně s ním odmítli Rakušané snad i táfelšpic, vínršnycl nebo pořádání zimních olympijských her. Ale nejsem ochoten tolerovat politiku vlády, která je ochotna se vzdát energetické soběstačnosti jenom proto, aby si pár lidiček mohlo nanicovatě šoupat zadky po ministerských seslích.

Vím, že k tomu nedojde. Naštěstí nemají ti, kteří jsou připraveni k vládě za každou cenu a proti nám všem dohromady, tolik hlasů, aby si mohli s takovým programem sednout kamkoliv. Vím, že ODS je vyhládlá podobně jako Scottova výprava, ale věřím, že je natolik odpovědná, že nakonec řekne, že než vládnout tímto způsobem, to radši vůbec nebo jakkoliv s podporou ČSSD. Věřím, že toto je jen praktická ukázka, kam by to vedlo, kdyby se u nás dostali k moci lidé bez odpovědnosti k lidem a zemi. Snad i ukázka úmyslně účelová. Věřím, že nás praktický průběh a výsledek modročernozeleného koaličního vyjednávání přesvědčí, že je lepší malá zrada na voličích než velká zrada na našich osudech a osudech našich dětí. Konec konců už na základní škole jsme pokřikovali oblíbenou poučku naší učitelky o barvách. Zelená a modrá, pro blázny dobrá, říkávala ta laskavá duše. A k čemu je dobrá černá, to víme také všichni...

Pro své klidné svědomí však nemám jinou možnost než řvát "pomóóóc...!!!!". Tak to tedy křičím i zde. A klidně snesu kritiku, když to bude planý poplach. V každém případě to snad někoho vzbudí...