Smlouva mezi Lotyšskou republikou a Svatým stolcem

Svatý stolec a Lotyšská republika,

berouc v úvahu Konkordát mezi Svatým stolcem a Lotyšskou republikou podepsaný v roce 1922, který by měl být vzhledem ke změnám, jež nastaly jak na národní, tak na mezinárodní úrovni, n\ní nahrazen novou mezinárodní dohodou,

berouce v úvahu na straně Svatého stolce dokumenty Druhého vatikánského koncilu a normy církevního práva a na straně Lotyšské republiky zásady zakotvené v její ústavě a v mezinárodních úmluvách, k nimž přistoupila,

vědomy si skutečnosti, že značná část obyvatel Lotyšské republiky vyznává katolické náboženství,

uznávajíce pozitivní přínos Katolické církve k náboženskému a mravnímu rozvoji v Lotyšské republice a ke společenské rehabilitaci a reintegraci národa,

přejíce si definovat právní statut Katolické církve, upravit spolupráci v oblastech školství a kultury a podporovat stálým a náležitým způsobem náboženskou pomoc katolickým příslušníkům národních ozbrojených sil a katolíkům ve vězení,

se společně dohodly na následujícím :

Č Á S T    I

PRÁVNÍ STATUT KATOLICKÉ CÍRKVE

Oddíl 1

Právnická osoba katolické církve

Článek 1

Svatý stolec a Lotyšská republika uznávají, že jsou v oblasti své působnosti oba nezávislé a autonomní. Potvrzují, že budou tuto zásadu respektovat s ohledem na služby, kterými obě strany, jak individuálně, tak společně, chtějí prosazovat větší duchovní a hmotný rozvoj lotyšské společnosti.

Článek 2

1. Lotyšská republika uznává statut právnické osoby Katolické církve v Lotyšsku.
2. Instituce Katolické církve v Lotyšské republice, jež mají podle církevního práva statut veřejné právnické osoby, požívají rovněž práv právnické osoby v občanském právu v souladu se zákony Lotyšské republiky.
3. V souladu s příslušnými normami církevního práva mohou příslušné církevní úřady ustavovat, měnit, uznávat a rušit církevní právnické osoby. V případě, že by takové změny ovlivnily stávající situaci Katolické církve v Lotyšské republice, musí být oznámeny příslušným státním úřadům v souladu se stávajícími zákony Lotyšské republiky.

Článek 3

Lotyšská republika uznává právo Katolické církve, jejich právnických osob na ní závislých a jednotlivých katolíků svobodně komunikovat a udržovat styky se Svatým stolcem a jinými církevními institucemi uznávanými církevním právem a to i v cizině.

Článek 4

Co se týče náboženské svobody potvrzené zákony Lotyšské republiky a mezinárodními dohodami, k nimž Lotyšská republika přistoupila, je Katolické církvi v Lotyšské republice, společně s jejími společenstvími a institucemi, zajištěna svoboda určovat si své vnitřní vedení, konat pobožnosti a plnit poslání pastorační činností, včetně činností sociální, výchovné a kulturní povahy.

Článek 5

Jmenování, přesun a odvolávání biskupů je výlučným právem Svatého stolce. Úřad biskupa může být svěřen pouze kněžím, jež jsou lotyšskými občany. Před zveřejněním jména nového diecézního biskupa bude Svatý stolec ze zdvořilosti a důvěrně informovat prezidenta Lotyšské republik.

Článek 6

1. Lotyšská republika zaručuje nedotknutelnost všech bohoslužebných míst, která nemohou být užívána k jiným účelům bez předchozího souhlasu příslušných církevních úřadů.
2. Na žádost církevních úřadů mohou příslušné civilní úřady či jejich zástupci zasáhnout v případě mimořádné události, je-li vážně ohrožen veřejný pořádek, nebo aby předešly vážnému poškození osob či předmětů zvláštní historické či umělecké hodnoty. Taková žádost může být předpokládána, pokud naléhavé důvody vyžadují okamžitý zásah, aby bylo omezeno ohrožení veřejného pořádku a poškození osob či majetku.

Článek 7

Tajemství svátosti je nedotknutelné. Nikdo se nikdy nemůže dotazovat katolického kněze na záležitosti spojené se zpovědním tajemstvím ani v případě, že by takový kněz měl předstoupit před občanský soud jako svědek či jako strana.

Článek 8

1. Od okamžiku svého uzavření má církevní sňatek občanskoprávní platnost v souladu se zákony Lotyšské republiky pod podmínkou, že mezi smluvními stranami neexistují žádné občanské překážky a že byly splněny požadavky stanovené zákony Lotyšské republiky.
2. Způsob, lhůty a registrace církevního sňatku na příslušném matričním úřadě stanoví zákony Lotyšské republiky.

Článek 9

S ohledem na zákony Lotyšské republiky a vzhledem k pastoračním závazkům Katolické církve jí bude zaručen :

1. svobodný přístup do sdělovacích prostředků a svoboda slova, včetně možnosti zřizovat své vlastní sdělovací prostředky a přístup do státních sdělovacích prostředků v souladu se zákony lotyšské republiky,
2. svoboda sdružování věřících k provádění sociální, kulturní nebo výchovné činnosti inspirované zásadami křesťanské víry, sociálního učení Katolické církve a podle ekumenických zásad,
3. přístup do nemocnic, věznic, sirotčinců a všech ostatních institucí sociální či lékařské pomoci, kde přítomnost katolíků ospravedlňuje příležitostnou či stálou pastorační přítomnost pověřených zástupců Katolické církve.

Článek 10

Lotyšská republika zaručuje Katolické církvi navrácení nezákonně zcizeného majetku v souladu se zákony Lotyšské republiky po společné dohodě mezi příslušnými státními úřady a Lotyšskou biskupskou konferencí.>

Oddíl 2

Svaté místo Aglona

Článek 11

1. Aglona je součástí kulturního a historického dědictví Lotyšské republiky a jako taková je chráněna stávajícími zákonnými předpisy Lotyšské republiky.
2. Vedle budovy baziliky samotné, náměstí před bazilikou a hřbitovem a okolí pramene zahrnuje chráněné území svatého místa i všechny ostatní budovy, stavby a pozemky náležející Katolické církvi.

Článek 12

1. Vzhledem k mezinárodnímu významu Aglony jako místa modlitby, poutí a různých  pastoračních aktivit a s ohledem na stávající zákony, má Lotyšská republika  povinnost :
1. uznávat a respektovat náboženský a historický charakter Aglony,
2. zajišťovat veřejný pořádek během shromáždění zahrnutých do programu akcí uvedeného v článku 13 a to po dohodě buď se samotným místním biskupem nebo s jinými členy Lotyšské biskupské konference,
3. přispívat na údržbu Aglony vzhledem k akcím celostátního významu,
4. přiznat osvobození od daní nebo jejich snížení za okolností uvedených v zákonech.
2. Svatý stolec zase udělí Agloně statut "mezinárodního svatého místa" v souladu s církevním právem (can 1231 ff).

Článek 13

Každoročně před návrhem státního rozpočtu poskytne Katolická církev kabinetu ministrů program akcí celostátního významu plánovaných na následující rok. Po dohodě s místními úřady přijme kabinet ministrů nezbytná opatření k zajištění veřejného pořádku a lékařské a zdravotnické služby.

Č Á S T    II

KATOLICKÁ CÍRKEV A ŠKOLSKÉ INSTITUCE

Oddíl 1

Výuka katolického náboženství na školách

Článek 14

Lotyšská republika uznává právo rodičů a jejich zákonných zástupců, a v případech stanovených zákonem i dětí samotných, zajistit pro své děti patřičné náboženské vzdělání ve školských institucích v hodinách náboženství ve státních a městských školách a v katolických nedělních školách. Stát zaručuje toto právo podle ustanovení zákona a mezinárodních smluv závazných pro Lotyšskou republiku.>

Článek 15

Výuka katolického náboženství bude prováděna výlučně podle osnov schválených Lotyšskou biskupskou konferencí po dohodě s ministerstvem školství a vědy a bude zajišťována pouze kvalifikovanými učiteli majícími potvrzení o způsobilosti vydané Lotyšskou biskupskou konferencí. Odebrání takového potvrzení znamená okamžitou ztrátu práva vyučovat katolické náboženství.

Článek 16

V souladu se zákony Lotyšské republiky má Katolická církev právo zakládat instituce vyššího vzdělávání učitelů náboženství vydávající státem uznávané diplomy.

Článek 17

Státní úřady Lotyšské republiky a Katolická církev se budou snažit zajistit, každý v rámci svých pravomocí, aby výuka katolického náboženství ve školských zařízeních byla poskytována s náležitou akademickou a doktrinární kvalifikací a se snahou prosazovat ekumenický duch, vzájemnou úctu mezi různými náboženstvími vyznáními a rovnost všech.

Oddíl 2

Katolické školy

Článek 18

1. Katolická církev  má právo zřizovat a spravovat školy všech stupňů v souladu se zákony Lotyšské republiky a s normami církevního práva.
2. O založení katolických škol žádá Lotyšská biskupská konference jménem místního ordináře.
3. Katolické školy, jakož i instituce vyššího vzdělávání, dodržují zákony lotyšské republiky o obecných normám týkajících se státních osnov, správy škol a udělování státem uznávaných diplomů.

Článek 19

1. Katolické školy mají nárok na finanční podporu v souladu se zákony lotyšské republiky.
2. Učitelé a ostatní zaměstnanci ve státem uznávaných katolických školách, jakož i studenti a jejich rodiče, mají stejná práva a povinnosti jako jejich protějšky ve státních a obecních školách.

Oddíl 3

Velký seminář v Rize

Článek 20

1. Velký seminář v Rize je institucí Katolické církve v Lotyšsku určený k akademické přípravě církevních studentů a ke studiu katolické teologie.
2. Uznání Velkého semináře v Rize jako vysokoškolského ústavu je zaručeno státem v souladu se zákonem.
3. Diplomy a studijní kurzy Velkého semináře v Rize, jež odpovídají státním zákonům a předpisům, jsou považovány za platné a ekvivalentní diplomům a kurzům státních školských institucí.
4. V rámci práva zajišťuje stát hospodářskou pomoc Velkému semináři v Rize ve stejné míře, jako ji zaručuje ostatním podobným ústavům.

Oddíl 4

Fakulta katolické teologie na Lotyšské universitě

Článek 21

Opětné začlenění Fakulty katolické teologie do Lotyšské univerzity bude předmětem budoucích jednání mezi Svatým stolcem a vládou lotyšské republiky.

Oddíl 5

Kulturní a umělecké dědictví Katolické církve

Článek 22

1. Kulturní a umělecké dědictví Katolické církve je považováno za důležitou součást národního dědictví Lotyšské republiky. Lotyšská republika a Katolická církev mají společnou povinnost zajišťovat jejich údržbu a péči o ně a zpřístupňovat je veřejnosti v míře zaručující jejich bezpečnou ochranu a podle mezinárodního práva.
2. V souladu se zákonem sdílí stát s Katolickou církví náklady na kulturní a umělecké dědictví Katolické církve.

Č Á S T    III

NÁBOŽENSKÁ POMOC KATOLÍKUM V OZBROJENÝCH SILÁCH LOTYŠSKÉ REPUBLIKY

Článek 23

1. Svatý stolec zřídí v rámci Katolické církve v Lotyšské republice vojenský ordinariát, jež podle zvláštního memoranda o porozumění mezi ministerstvem obrany a Lotyšskou biskupskou konferencí nabídne náboženskou pomoc katolíkům v národních ozbrojených silách Lotyšské republiky.
2. Tento vojenský ordinariát, který je podle apoštolského dekretu "Spiritualis militum curae" církevně rovnocenný diecézi, bude veden biskupským vojenským ordinářem

Článek 24

1. Vojenský ordinář, jež musí být lotyšským občanem, může zároveň zastávat úřad diecézního či pomocného biskupa.
2. Vojenský ordinář bude svobodně jmenován papežem. Prezident lotyšské republiky bude předem o tomto jmenování informován.

Článek 25

1. Lotyšská republika zajistí katolickým příslušníkům národních ozbrojených sil možnost získat přiměřené katolické poučení a účastnit se slavení eucharistie o nedělích a zasvěcených svátcích, pokud to není v rozporu s naléhavými vojenskými povinnostmi.
2. V souladu s církevními normami jmenuje vojenský ordinář generálního vikáře a po konzultacích s příslušným úřadem národních ozbrojených sil určí přiměřený počet vojenských kaplanů lotyšské státní příslušnosti, kteří mohou být začleněni do vojenského ordinariátu. Jejich postavení bude shodné s postavením faráře nebo pomocníka faráře.

Článek 26

Studenti Velkého semináře v Rize a novici náboženských kongregací jsou osvobozeni od vojenské služby a mohou být přiděleni na civilní službu, která je ekvivalentní povinné vojenské službě. V době všeobecné mobilizace budou takoví studenti a novici přiděleni k činnostem, jež nevyžadují použití zbraně.

Článek 27

Podle církevních norem spadají pod pravomoc vojenského ordinariátu následující osoby :

1. katolický vojenský a civilní personál národních ozbrojených sil Lotyšské republiky,
2. členové jejich rodin : manželky a děti, včetně dospělých dětí, pokud jsou katolíci a tvoří součást téže domácnosti.

Článek 28

1. Kaplani a jejich pomocníci podléhající církevní autoritě vojenského ordináře vykonávají svou pastorační službu v souladu s předpisy upravujícími dobu a místo pastorační činnosti a jiné obecné podmínky stanovené orgány národních ozbrojených sil.
2. Vojenský ordinariát koordinuje svou činnost s ministerstvem obrany.

Článek 29

Ministerstvo obrany poskytuje materiální pomoc personálu vojenského ordinariátu v souladu se zákony lotyšské republiky, jakož i potřebné logistické úpravy pro pastorační činnost.

Č Á S T    IV

NÁBOŽENSKÁ POMOC KATOLICKÝM VĚŘÍCÍM VE VĚZNICÍCH LOTYŠSKÉ REPUBLIKY

Článek 30

1. V souladu s článkem 9 ( c )  této Dohody má Katolická církev právo nabízet náboženskou pomoc katolíkům ve věznicích a podobných ústavech oprávněného zadržení.
2. V souladu se zákony Lotyšské republiky a normami církevního práva zajistí příslušné úřady vězňům právo na přiměřenou náboženskou pomoc.

Č Á S T    V

ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

Článek 31

1. Svatý stolec a Lotyšská republika budou řešit ve vzájemné shodě a diplomatickými prostředky jakoukoliv pochybnost či potíž, která se může vyskytnout při výkladu či provádění této Dohody.
2. Podrobnosti určitých specifických aspektů této Dohody budou upraveny zvláštními dokumenty o porozumění mezi příslušnými úřady Katolické církve a Lotyšské republiky.

Článek 32

Jestliže Svatý stolec a Lotyšská republika usoudí, že jsou nutné některé úpravy vzhledem k významným změnám okolností, jež nastaly v době platnosti této Dohody, budou zahájena řádná jednání z iniciativy apoštolského nuncia na jedné straně a představitelů lotyšské vlády na straně druhé.

Článek 33

Tato Dohoda podléhá ratifikaci podle řádných ústavních a procedurálních norem Svatého stolce a Lotyšské republiky a vstoupí v platnost v den výměny ratifikačních listin.

Podepsáno osmého listopadu 2000 ve dvou kopiích v anglickém a lotyšském jazyce, oba texty mají stejnou platnost. V případě různého výkladu má přednost anglický text.

Za Svatý stolec: Erwin Josef Ender apoštolský nuncius

Za Lotyšskou republiku: >Ingrida Labucka ministryně spravedlnosti

Text dokumentu poskytl Společnosti pro církevní právo JUDr. Pavel Rokyta

Státní smlouva mezi Svatým stolcem a republikou Lotyšsko vstoupila v platnost 25. 10. 2002. Podepsána byla v Rize 8. 11. 2000.

Právní předpisy České republiky, které se svým obsahem týkají církví a náboženských společností ZDE