22. 6. 2006
Čím je také fotbalReakce na článek Miloše Dokulila "Čím taky je fotbal? aneb chvála kopané" Rovnou se přiznám, že fotbal, pokud jej někdo hraje pro potěšení ze hry a nutí jej to zlepšovat či udržovat své tělesné či duševní dispozice, mi nevadí. Nemohu však souhlasit s tím, když těch ostatních, kteří se jenom pyšní tím, že jsou podílníky na té slávě vítězů, je příliš mnoho, míní Michal Čenko: |
Souhlasím s tím, že nemá smysl dělat si těžkou hlavu z toho, kolik se točí peněz kolem fotbalu a že je zkorumpovaný, ale nesouhlasím s podporováním takového fotbalu. Takový souhlas je dobrovolnou kolaborací s mocí, která nás za trochu plytkého a prchavého vzrušení ovládá.
Ve fotbalu se točí velké peníze a peníze jsou moc. V tomto případě tvoří společenské hodnoty nepřinášející žádný skutečný prospěch. K čemu je nám např. nadýmání se pýchou) z fotbalového vítězství? No, možná třeba problematicky uklidňuje národní malodušnost, ale skutečně ji neléčí. Mělo by se ji léčit jiným způsobem. Například tím, že skutečný fanda fotbalu bude hrát fotbal sám. Ovšem hrát zadarmo fotbal u nás nikoho příliš nebaví. Sportuji, ale nezajímám se o kopání do míče. Kopu do něčeho jiného. Teď do tzv. fotbalu. Mírně mne udivilo, že se Čína vůbec nekvalifikovala k účasti na současném mistrovství světa ve fotbalu. Trochu povědomosti o Čínském přístupu ke sportu mám. V Číně totiž miliony a miliony obyčejných lidí denně amatérsky sportují a cvičí. Ale pozor! Cvičební projev a výkony těchto osob, dokonce i dosti starých, jsou na velmi vysoké úrovni, zcela nesrovnatelné s naší. Zprávy, které se o tomto fenoménu objevují u nás, však budí u diváků většinou pouze jenom poťouchlý úsměv. Pro našince fandící sportu, se jeví takové sportování dosti trapné a ubohé. Jak jinak, jsouce sami ubozí. Opravdu nevím, proč bychom měli sportem účinně propagovat stát na světovém nebo kontinentálním kolbišti. Myslíte si, že se tím zakryje ostuda a to, že se člověk v zahraničí musí stydět za to, že pochází z ČR? Možná jste si toho kvůli oné pýše ještě nevšimli a tak souhlasíte s tím, že máme v zahraničí sportovními výsledky okázale zakrývat ten náš ušmudlaný šlendrián, na který jsme tak rádi hrdí. Souhlasím tedy, že když kope "nároďák", necítíme všichni, že se zároveň zástupně hraje o čest nás všech. Jinou čest asi nemáme. Ano, stačí mít silnou vůli (egoizmus) po vítězství, silnější než soupeř. Někdy ani to nemusí stačit k výhře, ale peníze to zařídí. Doufám, že jsem vám vysvětlil a dokázal, že většinu občanů (diváků) naší republiky, kteří tak okázale sledují fotbal, fotbal naprosto vůbec nezajímá. Zajímá je pouze povzbuzení jejich ušlápnutého egoizmu a chatrného sebevědomí: "Ludvo, jestli si ten fotbal doma nevymůžeš, tak jsi pro mne mrtvý muž". |