S článkem naprosto souhlasím, situace v českém bankovním sektoru je z pohledu klientů velmi tristní. Tady v Lotyšsku, kde žiji, mám svůj účet u Hansabanky. NEPLATÍM JIM VŮBEC ŽÁDNÉ POPLATKY!!! Nic si nenaúčtovali ani za zřízení internet bankingu, vedení účtu a každý jednotlivý výběr z bankomatu mám zadarmo, píše Dalibor Rozsypal.

Ne, nejsem jejich obchodní zástupce a nejsem jakkoliv zainteresován na tom, abych této bance dělal reklamu. Napsal jsem to jako svou reakci výše zmíněný článek. Napsal jsem to především proto, že mi situace v českých bankách vadí. Uvažuji i o tom, že úplně zruším svůj druhý účet, který mám u ČSOB. Doposud si ho vedu jen proto, že tam mám trvalé příkazy na zdravotní pojištění a penzijní spoření.

Při hledání řešení jak se vyhnout skutečnému vykořisťování klientů velkými bankami je možné se obrátit na malé regionální zahraniční banky, které mají své pobočky v České republice. Jsou to štiky v rybníce, které nabízejí vpodstatě stejné služby a produkty jako nadnárodní kolosy. Dnes, v dobách internetbankingu, potřebuji bankovní kamenný dům jenom pro založení účtu. Vytipoval jsem si takovou rakouskou banku, která má pobočky v jižních Čechách a také v Praze (WSPK, Senovážné nám.19, Praha). Obsluha příjemná, ceny nesrovnatelně nižší než u libovolné jiné banky na českém trhu, karta je kompatibilní s ČSOB a účet obsluhuji přes internet. A necítím se aspoň jako tak velký pitomec, upozorňuje Jan Jánský.

Americký Nejvyšší soud v pondělí odmítl odvolání dvou novinářů, kteří čelí vězení, pokud budou i nadále odmítat prozradit své zdroje.

Reportér týdeníku Time Matthew Cooper a Judith Miller z deníku New York Times čelí 18 měsícům vězení za to, že odmítli svědčit o prozrazení totožnosti jedné tajné agentky CIA. Oba novináři argumentují, že musejí mít právo neprozradit své zdroje v případě prozrazení agentky CIA Valerie Plamové.

Americký Nejvyšší soud rozhodl, že firmy, které na svých stránkách umožňují svým uživatelům kopírovat si navzájem hudební nahrávky, nesou právní odpovědnost za to, co uživatelé dělají s jejich softwarem.

Toto soudní rozhodnutí je zřejmě počátkem právní ofenzívy proti zakladatelům sítí pro šíření hudebních nahrávek po internetu, jakou jsou Grokster a Morpheus.

Případ předložilo před soud 28 filmových a hudebních společností, které poukazovaly na to, že jim otevřené pirátství poškozuje zisky. Očekávalo se, že americký Nejvyšší soud rozhodne ve prospěch sdílení hudebních souborů, vzhledem k existenci precedentu z doby, kdy se poprvé objevily videorekordery. Avšak americký Nejvyšší soud jednomyslně dospěl k opačnému verdiktu. Toto jednomyslné rozhodnutí je považováno za velké vítězství nahrávacích společností a filmových studií. Jde o jedno z nejdůležitějších soudních rozhodnutí v oblasti autorských práv za mnoho let.

Referát Jindřichův Hradec, 27.6.2005

"Nebýt toho, že mne Tomáš nepustil ven o revoluci a po ní, byla bych se vrhla mezi lidi a zabíjela německé ženy a děti. Celá ta léta jsem o tom snila a do poslední maličkosti jsem si představovala rozkoš z krve a smrti. Myslela jsem na příklad s hrůzným pocitem rozkoše na to, jak budu tlouci hlavou malého německého dítěte o telegrafní tyč tak dlouho, dokud neuvidím růžově bílý mozek. A měla jsem chuť, když jsem viděla karavany zajatců, stoupnout si mezi ně a tlouci je bičem přes skloněné tváře."

Americký Kongress se v poslední době rozhodl radikálně seškrtat financování veřejného rozhlasového a televizního vysílání. Frank Rich argumentuje v deníku New York Times, že pravým důvodem těchto škrtů je úsilí Bílého domu proměnit americké rozhlasové a televizní vysílání veřejné služby v provládní propagandu. Zjistil totiž, že Bílý dům nyní platí obskurní konzervativce ze vzdálených amerických států, aby jednotlivé novináře veřejného vysílání pro vládu kádrovali. A ten, kdo si dovolí vystoupit s kritikou americké vlády, dostane špatnou známku:

Větu z titulku vepsal staronový generální ředitel Českého rozhlasu do své práce, se kterou obhajoval své působení v čele této instituce. Práce, kterou nazval "Současný pohled na Český rozhlas v období přechodu na digitální vysílání". Vystihl rozdíl mezi tím, co dokázal v čele Českého rozhlasu za šest uplynulých let a tím co bude muset ještě dokázat, aby média veřejné služby nebyla jen okrajovým, doznívajícím fenoménem počátků bezbřehého mediálního liberalismu, bezbřehého komerčního konzumerismu, ale aby určovala standardy kvality v obsahu oné služby i nárocích technologických. Aby byla silným pilířem společnosti a zároveň i průkopníkem nových cest.

Český rozhlas ani jeho staronový ředitel nemůže být spokojen s doposud dosaženým.

Akademický senát UP v Olomouci vyhlásil ve středu 22. června 2005 řízení na jmenování rektora. Členové akademické obce mají možnost navrhovat kandidáty do 2. září 2005. Současné rektorce prof. Janě Mačákové vyprší v lednu příštího roku funkční období, a protože řídila UP dvě funkční období, zvolena potřetí být již nemůže. Vysokou školu tak bude řídit jiné vedení.

Jak vyplynulo z pozoruhodné studie Světové zdravotnické organizace, na které se pracovalo třicet let: lidi, trpící schizofrenií, smrtelnou chorobou, charakterizovanou halucinacemi, zmateným myšlením a izolací od společnosti, dokáží chudé země, jako je Indie, Nigérie či Kolumbie, léčit daleko úspěšněji než Dánsko, Británie či Spojené státy. O studii informuje deník Washington Post:

Před chvilkou jsem odešel od rádia... na Radiožurnálu jsem poslouchal bizarní besedu s místopředsedou KSČM Exnerem, již moderovali tradiční "borci éteru" Pokorný a Nováček. Exner připomínal opilce, který mele páté přes deváté a jemuž zbývající dva účastníci pouze sekundují ve smyslu: aby byla větší švanda. Už dlouho jsem neslyšel tak čistou ukázku onoho normalizačního duckspeaku, proti jehož orgiím se v každé jeho větě bouří jednoduchá logika -- tak jak to říkal Orwell: tváří tvář těmto lidem je největší civilizační vymožeností právo říci, že jedna a jedna jsou dvě.

Přestože s článkem Borise Cveka "Česká politická mizérie" vpodstatě souhlasím, nemyslím si , že je tak špatná novela Obchodního zákoníku, kde "(Poslanecká sněmovna) kromě toho protlačila zákon, který dává velkým akcionářům právo vzít si majetek těch malých...".

Tato novela má odstranit případy spekulantů, kteří z titulu vlastnictví zcela minoritního množství akcií neustále "otravují" majoritního akcionáře a management společnosti (důsledným využíváním všech akcionářských práv, která jim obchodní zákoník dává), aby dosáhli toho, že majoritní akcionář od nich nakonec akcie vykoupí za několikanásobek jejich skutečné hodnoty, aby se jich zbavil.

Stálo by za to ještě upozornit, že obchodní řetězce od dodavatelů (kromě toho, že vyžadují nejvýhodnější možné množstevní slevy) zpravidla ještě vybírají poplatky za zařazení jejich zboží do svého sortimentu, dále navyšované, když je zboží v regálech umístěno tak, že je zákazníkovi více na očích. Při takzvaných akčních slevách si obchodní řetězec dokonce může dovolit zboží prodávat za cenu, za kterou je nakoupil a přesto na akci neprodělá, protože vydělá na poplatcích, které za uskutečnění akce zaplatí dodavatel (který tak obchodnímu řetězci přenechá většinu zisku, který mu vznikl zvýšením odbytu).

Pobavil ma článok od Andreja Sabliča, v ktorom sa nás snaží presvedčiť že Slovensko nieje tiger ale naopak brzdou v EU a argumentuje absolútnymi číslami. Podľa jeho čísel to vyzerá tak, že sa rozdiel v HDP ČR a SR v parite kúpnej sily zväčšuje. To je spôsobené tým že ČR vychádza z väčšieho základu, a tak stačí menší rast k dosiahnutiu vysokého absolútneho prírastku. Ono však ku konvergencii ČR a SR skutočne dochádza a bude dochádzať za predpokladu vyžšieho rastu HDP v SR v porovnaní s ČR. Túto skutočnosť je možné matematicky dokázať. Z tohoto dôvodu je možné Andrejov článok označiť za demagógiu.

V úterý 28. června 2005 od 8,45 hod se v jednacím sále Senátu uskuteční konference "Dozrála Evropa pro ústavu?" Pořádající občanská sdružení EuroStudy, Friedrich--Ebert--Stiftung a ANO pro Evropu považují evropskou integraci za projekt prospěšný, dlouhodobý a otevřený, který si zaslouží zasazení do ústavního rámce, a proto na konferenci chtějí diskutovat optimální podobu, výhody a nevýhody ústavního směřování Unie.

Nejdříve děkuji panu poslanci za projevený zájem o můj článek a připojuji malou poznámku "ve vlastní věci". Můj článek byl redakcí BL modifikován tak silně, že jsem k tomu vyjádřil mailem námitky. Jmenoval se původně "Český EU player suverénně v permanentním offside" a obsahoval patrně pasáže, které BL nehodlaly zveřejnit. (Redakce BL z článku vyškrtala nepodložené emocionální útoky na český národ a odstranila nejvýraznější stylistické neobratnosti. Titulek změnila, protože metaforické vyjadřování do publicistiky nepatří - zamlžuje význam, a to ještě zvlášť, spoléhá-li přitom na cizí slova. pozn. red.) Nicméně za uveřejněnou verzí stojím a jsem pochopitelně vstavu ji obhájit.

To tvrdí ve svém článku v BL (27.6.05) Miloslav Zima. Z článku ovšem vyplývá, že autor má poněkud nepřesné informace nejen o Evropské unii, ale také o české politické scéně. Vystupuje přitom autoritativně, jako nositel jakýchsi vyšších evropských pravd.

Václava Klause považuje pan Zima za komickou a zmatenou osobnost. Zřejmě proto, že s jeho názory nesouhlasí. Vydávat ovšem prezidenta České republiky za "diletanta" v evropské politice a v ekonomice, na to už je třeba mít hodně silný žaludek.

V jednom z mála rozhovorů poskytnutých západním novinářům šíitský duchovní vůdce Muqtadá as-Sadr kritizoval americkou okupaci a sliboval: "Dokud tady budou okupanti, nebudu se míchat do politiky." A pokračoval: "Odsuzuji poslední rozhodnutí irácké vlády legalizovat okupaci. Legalizaci okupace odmítám v každém ohledu." Během rozhovoru pro americkou Associated Press kritizoval, aniž uvedl jméno, šíitského duchovního vůdce ájatolláha Sístáního za podporu procesu vytvoření loutkového šíitského kolaborantského režimu Ibráhíma al-Džafarího: "Volební proces byl ve skutečnosti určen k tomu, aby legitimizoval okupaci a ne aby ji ukončil."

Vysoce postavený úředník tzv. ministerstva vnitra přiznal korespondentu Mafkarat al-Islam, že iráckému odboji se podařilo proniknout do loutkového bezpečnostního aparátu a obsadit "citlivá místa" v jeho struktuře, a to jak v armádě, tak v policii, ale i v ochraně ministerstev a v největších kolaborantských stranách. Odboj má tak informace o plánech policie a armády; jedině tím lze vysvětlit vysoké a stále rostoucí počty ztrát loutkových sil.

V rámci zásady Audiatur et altera pars zveřejňujeme zpravodajství o nedávných bojích v Iráku z hlediska osob, které bojují proti americkým a západním okupačním vojskům.

Osm milionů žen v rozvojovém světě zažije každoročně vážné komplikace v těhotenství a půl milionu těhotných žen každoročně v Africe umírá. Není divu, že v Africe mají přísloví, že těhotná žena je jednou nohou v hrobě. V Čadu je těhotná žena ohrožena rizikem 1:11, že při porodu zemře. V Británii je toto riziko 1:5100. Tímto otřesným stavem věcí se v neděli večer zabýval pořad televize BBC Panorama, v reportáži Steva Bradshawa Mrtvé maminky nepláčou.

To je otázka, na niž nejprve odpovídali v sobotním pořadu rozhlasu BBC Any questions politikové, a pak, v pořadu Any answers velice živě a energicky posluchači.

Odříkávači vyzkoušených dogmat nám zvesela připomínají, že jsme dětmi prokletého Satana. Konec nových časů se prý chystá k neodvratitelnému konci. S nebývalou razancí zastavit nás lidské bytosti před pádem do hluboké propasti nevíry a tmavých koutů pekla, nastupují do boje s nepravostmi často morbidní spasitelé, vybavení potřebnou trpělivostí a nehynoucí láskou ke šťastnému životu nás nevědomých a hříšných. Je třeba burcovat a vracet ovečky k poslušnosti, lásce, mravnosti, dodržovaní pravidel desatera, a to i za cenu trestů a různých násilností tělesných a duchovních.

Šéfredaktor Britských listů Jan Čulík zastává názor, že při současném relativně vysokém počtu čtenářů tohoto deníku by mělo být možné, na základě relativně minimální osobní finanční újmy, aby čtenáři Britským listům umožnili (pravidelnou měsíční částkou cca 50 - 100 Kč) skutečně profesionální provoz v nezávislém občanském zájmu. Kdyby totiž z 8000 denních čtenářů Britských listů jen polovina přispěla pravidelnou měsíční padesátikorunou, list by měl k dispozici 200 000 Kč měsíčně a s takovou částkou by mohl dělat podstatné věci ku prospěchu řadových občanů v české společnosti. Jde tedy přirozeně jen o rozhodnutí čtenářů, zda mají pocit, že je takového nezávislého a průrazného listu v českém prostředí zapotřebí.

Po zveřejnění Čulíkova apelu "Proč to nejde" přispělo na konto Britských listů 166 čtenářů celkovou částkou přibližně 70 000 Kč. Přispěl tedy dosud jen zlomek z cca 8000 denních čtenářů, zato podstatně většími částkami než je navrhovaných 50 - 100 Kč.

Darovaná částka nám umožní odstranit dosavadní technické nedostatky v redakčním systému. Děkujeme. Kdo z dárců chce potvrzení pro daňové účely, napište si o ně, prosíme. - O dalším vývoji budeme informovat.

Britské listy mají účet v pražské Raiffeisen Bance, číslo konta: 1001113917, kód banky 5500. (PS. Čtenáři ze zahraničí mohou přispět na provoz Britských listů úvěrovou kartou na adrese www.paypal.com po jednoduché registraci odesláním částky na adresu redakce@blisty.cz.)

Diskuse "Měli by čtenáři přispívat na Britské listy?" je ZDE

V květnu 2005 přispěli čtenáři na provoz Britských listů částkou částkou 5000 Kč, dalších 5000 Kč byl příjem z reklamy. Příspěvky stačí na běžný administrativní provoz listu, avšak neumožňují nám zatím financovat systematickou novinářskou práci ani systematickou technickou správu a technický rozvoj ani odbornou právní pomoc. Právě pro nedostatek financí nejsme schopni rychle zprovoznit celou řadu potřebných technických funkcí serveru (vyhledávání, statistiky, knihovnu, galerie, zasílání BL mailem, onlinové chaty, odstranit četné technické chyby).

Finanční dary Občanskému sdružení Britské listy jsou v ČR odečitatelné ze základu daně z příjmu. Vydáváme k tomu na požádání písemné potvrzení.

Hlavní potíží v současnosti je, že nemáme finanční prostředky na kompletní zprovoznění veškeré funkčnosti serveru Britských listů.

Děkujeme všem, kteří podporují provoz Britských listů finančními dary i zadáváním reklamy.

Jsme vám velmi vděčni za finanční záchranu našeho serveru, prosíme však: nepřestávejte přispívat, umožníte nám dělat naši práci lépe a efektivněji, budeme si moci například systematicky financovat právníka, což byl mělo být pro náš list nezbytné. Financujte si k vlastnímu prospěchu kritický a nezávislý deník.

Jsme vděčni za každý drobný příspěvek na provoz Britských listů, který je možno zaslat na účet v pražské Raiffeisen Bance, číslo účtu: 1001113917, kód banky 5500. Adresa banky je Karlovo nám. 10, Praha 2.

Čtenáři ze zahraničí mohou přispět na provoz Britských listů úvěrovou kartou na adrese www.paypal.com po jednoduché registraci odesláním částky na adresu redakce@blisty.cz.

Britským listům můžete psát na adresu redakce@blisty.cz, šéfredaktor Jan Čulík má adresu culik@blisty.cz a také J.Culik@slavonic.arts.gla.ac.uk , pražský redaktor Štěpán Kotrba má adresu stepan@kotrba.cz a skype stepan.kotrba, technickému správci Dominiku Joe Pantůčkovi pište na adresu joe@joe.cz.