28. 6. 2005
RSS backend
PDA verze
Čtěte Britské listy speciálně upravené pro vaše mobilní telefony a PDA
Reklama
Reklama
Celé vydání
Archiv vydání
Původní archiv

Autoři

Vzkaz redakci

OSBL
Tiráž

Britské listy

http://www.blisty.cz/
ISSN 1213-1792

Šéfredaktor:

Jan Čulík

Redaktor:

Karel Dolejší

Správa:

Michal Panoch, Jan Panoch

Grafický návrh:

Štěpán Kotrba

ISSN 1213-1792
deník o všem, o čem se v České republice příliš nemluví
28. 6. 2005

Zpravodajství iráckého odboje za dny 3. - 12. června 2005

Zpracoval Muhammad Abú Nasr, přeložila Eva Cironisová

V jednom z mála rozhovorů poskytnutých západním novinářům šíitský duchovní vůdce Muqtadá as-Sadr kritizoval americkou okupaci a sliboval: "Dokud tady budou okupanti, nebudu se míchat do politiky." A pokračoval: "Odsuzuji poslední rozhodnutí irácké vlády legalizovat okupaci. Legalizaci okupace odmítám v každém ohledu." Během rozhovoru pro americkou Associated Press kritizoval, aniž uvedl jméno, šíitského duchovního vůdce ájatolláha Sístáního za podporu procesu vytvoření loutkového šíitského kolaborantského režimu Ibráhíma al-Džafarího: "Volební proces byl ve skutečnosti určen k tomu, aby legitimizoval okupaci a ne aby ji ukončil."

Vysoce postavený úředník tzv. ministerstva vnitra přiznal korespondentu Mafkarat al-Islam, že iráckému odboji se podařilo proniknout do loutkového bezpečnostního aparátu a obsadit "citlivá místa" v jeho struktuře, a to jak v armádě, tak v policii, ale i v ochraně ministerstev a v největších kolaborantských stranách. Odboj má tak informace o plánech policie a armády; jedině tím lze vysvětlit vysoké a stále rostoucí počty ztrát loutkových sil.

V rámci zásady Audiatur et altera pars zveřejňujeme zpravodajství o nedávných bojích v Iráku z hlediska osob, které bojují proti americkým a západním okupačním vojskům.

Zpravodajství iráckého odboje TÉMA BL

Pátek 3. června 2005

Sebevražedný útok v Hítu

Sebevražedný útočník v automobilu Daewoo narazil asi v 16:00 do americké kolony, která stála u železniční trati procházející středem města. Výbuch zničil dvě Humvee a třetí zneškodnil. Zabito bylo osm a zraněno šest vojáků, tři z nich vážně.

Fallúdža

Před kolonou pěších amerických vojáků, která se zastavila před mešitou al-Anbijá ve čtvrti Džubajl, explodovala ve 14:00 bomba, ukrytá zřejmě pod hromadou smetí. Exploze zabila podle svědků šest vojáků; podle sdělení kapitána irácké armády usmrtila nebo zranila devět vojáků, jeden ze zraněných přitom přišel o nohu. Na místo přiletěly dva americké vrtulníky, objevila se řada Humvee, Američané obklíčili mešitu a začali střílet po věřících, poté jich nejméně 20 zatkli.

Po celé zemi se každý pátek před mešitami soustřeďují američtí vojáci se zrádci, kteří jim dělají tlumočníky a sledují průběh kázání imámů. Jakmile by některý imám pronesl něco proti okupantům, ihned vpadnou dovnitř a zatýkají jeho i věřící.

U Ramádí sestřelen vrtulník

Brzy po poledni sestřelil odboj severně od města nad mešitou al-Quds aš-šaríf nízko letící americký vrtulník. Američané zavřeli věřící na nádvoří mešity a celé její okolí obklíčili, aby mohli pátrat po posádce, která zřejmě při zničení stroje zahynula.

Později odpoledne explodovala v severní části města pod americkou pěší hlídkou procházející ulicemi bomba, instalovaná pod sloupem elektrického vedení. Exploze zabila čtyři vojáky a pět zranila, tři z nich vážně.

Bagdád; okupanti tvrdě cenzurují veškeré zpravodajství

Počátkem večera explodovala bomba pod americkou hlídkou v převážně sunnitské bagdádské čtvrti Ámiríja. Podle zdroje z tzv. Vlčí brigády byla u silnice položena pozemní mina, která vybuchla pod americkým obrněným vozidlem se čtyřmi příslušníky námořní pěchoty. Výbuch vozidlo proměnil v ohnivou kouli, v níž naložená munice explodovala dřív, než se vojáci mohli dostat ven. O události informovala TV al-Džazíra v tom smyslu, že výbuch zranil tři Iráčany a způsobil materiální škody na okolních obchodech a restauracích. Protože závisí na údajích, které jí poskytnou okupační síly, neuvedla ani slovo o amerických ztrátách.

Korespondent Mafkarat al-Islam oznámil, že nemohl pořídit fotografii vraku, protože právě v pátek bylo vydáno nové nařízení americké armády, pole něhož byl vytvořen informační úřad americké armády. Média mohou od nynějška získávat fotografie pouze jeho prostřednictvím. Každý fotograf, který by sám pořizoval záběry amerických vraků, bude potrestán buď pokutou nebo vězením.

Iráčtí Palestinci jsou terčem teroru a zastrašování

Palestinští uprchlíci v Iráku vyzvali všechny arabské a mezinárodní organizace, oficiální i neoficiální, zabývající se spravedlností a lidskými právy, aby se snažily zastavit každodenní útoky oficiálních i neoficiálních míst v Iráku vůči jejich komunitě. Výzva vypočítává útoky z poslední doby:

31. května 2005 v 11:30 byl zatčen loutkovými iráckými silami na svém pracovišti v bagdádské čtvrti Hurríja palestinský uprchlík Misba Abd as-Salám, aniž bylo jeho zatčení nějak zdůvodněno.

Irácké loutkové síly prohledaly několik domů v palestinském okrsku v Zafaráníji, zadržely 14 osob a čtyři uvěznily. Osud těchto čtyř mužů není dosud znám. Někteří příslušníci bezpečnostních sil byli přitom šokováni životními podmínkami palestinských uprchlíků a prohlásili, že domy, v nichž Palestinci žijí, se nehodí ani pro zvířata. To je však jen další potíž, s níž se palestinská komunita od příchodu Američanů potýká.

Téhož 31. května ve 20:30 prohledaly bezpečnostní síly tzv. ministerstva vnitra palestinskou obytnou čtvrť v okrsku Riása ve východním Bagdádu. Tam jejich příslušníci zatkli Hášima al-Asada, známého jako Abú Marwán, a jeho syna Marwána, univerzitního studenta. Nejprve vpadli do vedlejšího bytu, kde terorizovali celou rodinu, poté učinili totéž v bytě Abú Marwána, kde hodlali zatknout všechny děti a teprve po prosbách žen se omezili na zatčení otce a jednoho syna.

Ve 21:00 téhož dne členové těchže sil prohledali byt Džamála Ibráhíma Muníba ve stejném komplexu.

Ráno 1. června obyvatelé palestinské čtvrti v Baladíjatu nalezli po celém okolí rozházené papíry plné sprostých nadávek a urážek, které je vyděsily. Loutkoví představitelé, jimž byly tyto výhrůžky předloženy, je přešli mlčením.

Palestinec Muhammad Badr Chalífa, který žije v Sajjidíji, byl zatčen Američany, kteří podrobně prohledali jeho byt, aniž co našli. Dosud není znám důvod jeho zatčení.

V pondělí 30. května bylo prohledáno mnoho obchodů ve čtvrti Maštal v sousedství palestinské části Baladíjatu. Když se zjistilo, že jeden zaměstnanec jedné z místních restaurací je Palestinec starší 50 let, který má šestičlennou rodinu, nacpali mu vojáci jeho identifikační kartu do úst, bili ho a kopali. Nakonec mu řekli, že se nikdy nesmí do tohoto okrsku vrátit, ačkoliv se narodil v Bagdádu je úplně chudý.

Ráno 31. května nakupovali tři Palestinci zboží ve velkém obchodu s elektrickými potřebami na ulici Džumhúríja v centru Bagdádu. Dva z nich žili v okrsku Bajjá a třetí v Ghazálíji. Všichni vlastní obchody ve svých čtvrtích a pro ně nakupovali. Jeden z prodavačů se jich zeptal na národnost a speciálně na to, zda jsou Iráčané. Když odpověděli negativně, prodavač vyzval lidi v obchodě, aby je zbili. Všichni tři ve snaze předejít útoku prohlásili, že jsou palestinští uprchlíci a legální občané země, bití však pokračovalo, byli dovlečeni na policejní stanici a tam zpolíčkováni. Nakonec byli nuceni zaplatit za své propuštění značnou částku peněz, asi 500 dolarů.

Palestinská komunita se obává, že podobné útoky a zatýkání mohou pokračovat, dokud nebudou všichni Palestinci nuceni zemi opustit.

Korespondent Mafkarat al-Islam k tomu poznamenal, že zvláštní nepřátelství vůči Palestincům projevují organizace a stoupenci proamerického duchovního Alího as-Sístáního, jehož síly jsou do značné míry řízeny íránskou výzvědnou službou, a to navzdory tomu, že íránská vláda se prohlašuje za stoupence a ochránce Palestinců.

Útoky na základny

Při ostřelování základny irácké loutkové armády v Baládu severně od Bagdádu byli podle zprávy TV al-Džazíra zabiti dva iráčtí vojáci a čtyři zraněni.

Raketová palba zasáhla v 10:00 americkou základnu Ghazálíja na mosulském mezinárodním letišti. Po dopadu sedmi raket se ze základny k nebi zvedla mračna hustého kouře.

Kolem 17:00 vypálil odboj asi 17 minometných střel na americkou základnu Lajth v Tárimíji. Zásahy zničily tři pozorovatelny a způsobily na základně požáry. Korespondent Mafkarat al-Islam slyšel z komplexu osm silných explozí a pak pozoroval americké vrtulníky, odvážející po celou hodinu značný počet mrtvých a raněných.

Sámarrá

Odboj zaútočil v centru města na tzv. síly rychlého nasazení a podle zprávy TV al-Džazíra zranil dva loutkové vojáky. Stanice, která je ve většině zpráv odkázána na údaje Američanů a jejich sluhů, dodala, že při následné přestřelce byli zabiti dva civilisté, z toho jedno dítě.

Sebevražedný útok v Tikrítu

Sebevražedný útočník tu údajně nedaleko americké základny najel s autem naloženým výbušninou do skupiny iráckých loutkových vojáků. Agentura Reuters na základě informací loutkové policie oznámila, že exploze zabila pět a zranila sedm iráckých vojáků.

Chális

Časně ráno zemřeli v tomto městě ležícím severně od Bagdádu, dva civilisté, z toho jedno dítě. Podle oznámení americké armády k tomu mělo dojít, když jejich osobní auto náhle "zahnulo a narazilo do amerického bojového vozidla Bradley".

Přerušen provoz ropovodu

Západně od Kirkúku zapálil odboj větev ropovodu, což opět jednou na čas zastavilo export ropy směrem k tureckému přístavu Ceyhan, z něhož jdou zisky do rukou okupačních sil.

Atentáty na kolaboranty

Ozbrojení muži zastřelili v Kirkúku brigádního generála Sabáha Bahlúla Qará at-Túna, zástupce ředitele pro vnitřní záležitosti správy kirkúckého regionu, když po pátečních odpoledních modlitbách vycházel z mešity Husám ad-dín. Šlo o jednoho z hlavních představitelů turkmenské menšiny ve městě, která se spojuje jak s Araby, tak s Kurdy. Qará at-Tún kolaboroval od počátku okupace, a proto byl pak odměněn místem generálního ředitele dopravní policie.

V Basře čtyři útočníci zastřelili Alího Abd al-Husajna (40), vůdce místních Brigád Badr, ve chvíli, kdy vycházel ze svého domu ve středu města. Abd al-Husajn byl imámem šíitské mešity Zahra. Jak oznámil místní korespondent Mafkarat al-Islam, na řadě tiskových konferencí Abd al-Husajn opakovaně požadoval oddělení jižního Iráku a vytvoření výlučně šíitské "islámské republiky".

Irbíl

Pod společnou hlídkou jihokorejských vojáků a kurdských pešmergů vybuchla ráno v centru města bomba. Jak sdělili korespondentu Mafkarat al-Islam kurdští svědkové, způsobila těžké škody na jihokorejském vojenském vozidle a zranila čtyři členy jeho posádky, jednoho z nich vážně. Pešmergové popřeli, že by utrpěli jakékoli ztráty.

Sobota 4. června 2005

Hadítha: okupanti po vzoru sionistů ničí domy mudžáhidů

Okupační vojáci začali používat taktiky, kterou praktikují sionisté v okupované Palestině. S pomocí velkých buldozerů a dalších zařízení zničili ráno ve městě dům rodiny, jejíž příslušník provedl před týdnem sebevražedný útok na americké síly. Jeho jméno získali za velkou sumu peněz od místního kolaboranta. Pak dorazili k domu Umara Farúqa, vystěhovali jeho otce (65) a matku (60), ženu a syna a zničili dům.

Pod kolonou pěti amerických tanků explodovala ve vesnici Hawláníja jižně od Hadíthy kolem 17:00 bomba. Jeden z tanků zneškodnila, zabila vojáka a pět dalších zranila.

Fallúdža

Ve čtvrti Džumhúríja v centru města vybuchla ráno bomba pod americkou hlídkou. Výbuch zničil Humvee, čtyři vojáky zabil a dalšího zranil. Podle informace člena tzv. národní gardy zraněný voják později v nemocnici zemřel. Američané po útoku čtvrť uzavřeli a prohledávali.

U vodní nádrže jižně od města explodovala večer bomba pod americkou hlídkou. Ze šesti Humvee zcela zničila jedno, zabila čtyři a zranila dva vojáky.

Hít

Američané nalezli mrtvoly tří vojáků, kteří přišli o život v boji ve čtvrtek 2. června. Jak oznámil místní korespondent Mafkarat al-Islam, americká obrněná kolona obklíčila čtvrť Sisak na severu města a vojáci vytáhli mrtvoly z nádrže místní čistírny vody.

Abú Ghurajb

Auto zaparkované v okrsku Nasr wa-as-salam na okraji silnice vedoucí do Bagdádu explodovalo po poledni ve chvíli, kdy je míjela kolona čtyř amerických Humvee. Exploze jedno obrněné vozidlo zapálila, zabila čtyři vojáky a tři zranila.

Tádží

Ve vesnici Dalájima u Tádží explodovala na silnici do Ba'qúby bomba pod hlídkou čtyř Humvee, zničila jedno vozidlo, zabila dva vojáky a třetího zranila.

Američané zlegalizovali zatýkání žen, aby jejich příbuzné donutili se vzdát

V 10:45 Mafkarat al-Islam oznámil, že americká okupační správa právě vydala nařízení, jímž legalizovala zatýkání matek, sester, žen a dcer hledaných osob obviněných z ozbrojených akcí proti okupantům. Této praktiky používali okupanti od začátku invaze, nyní se pouze stala oficiální součástí jejich politiky.

Latífíja

Před polednem zaútočili v okrsku Dulajm bojovníci ukrytí mezi palmami u silnice středními zbraněmi a raketami na americkou kolonu, zničili čtyři Humvee a páté zneškodnili. Zabito bylo při útoku nejméně 20 Američanů a řada dalších zraněna; na straně odboje padlo asi sedm bojovníků. Podle místních svědků zničili bojovníci celou kolonu a teprve přílet vrtulníků je donutil k ústupu.

Bajdží

U zdejší rafinérie explodovala kolem 18:30 bomba pod kolonou amerických cisteren, které načerpávaly naftu. Jedna z cisteren shořela, její řidič byl zabit a jeho spolujezdec utrpěl popáleniny.

Kirkúk

Bomba vybuchla kolem 9:00 pod americkou hlídkou na silnici mezi Kirkúkem a Tikrítem. Podle sdělení kapitána loutkových sil šlo o velmi silnou bombu, která zničila jedno Humvee a druhé zneškodnila, zabila čtyři vojáky a dalších pět zranila.

Mosul

V poledne explodovala v okrsku Islá az-Zirá'í na severozápadě města bomba pod americkou hlídkou, úplně zničila Humvee a usmrtila v něm čtyři vojáky.

V 16:00 zasáhlo zdejší americkou základnu Ghazlání devět raket středního doletu Grad. Podle sdělení člena sil rychlého nasazení zasáhly správní centrum základny, zabily 12 vojáků a 10 zranily.

Auto stojící na kraji silnice a naložené výbušninou explodovalo večer ve čtvrti Šurqat ve chvíli, kdy je míjela společná americko-irácká hlídka. Podle majitelů okolních zahrad zničil výbuch Humvee a irácké vozidlo na přepravu vojáků. Zabiti byli tři američtí a čtyři iráčtí vojáci, dva další Američané byli explozí zraněni.

Neděle 5. června 2005

Útoky na základny

Iráčané podnikli mohutný útok -- největší za celý uplynulý rok -- na největší americkou základnu v západním Iráku Ajn al-Asad u Hítu. Podle sdělení z řad irácké loutkové armády na základnu dopadlo časně ráno osm silných raket Abábíl, které zabily a zranily desítky Američanů. K útoku se přihlásila Armáda partyzánů sunny. Na základnu byly povolány irácké síly rychlého nasazení, aby pomohly hasit oheň a vytahovat mrtvé a raněné z trosek budov.

Kolem 17:00 zaútočili bojovníci ručními granáty na americký tábor u mostu do vesnice Siddíqíja východně od Chálidíje, pak se s Američany střetli s použitím lehkých a středních zbraní. Podle místních svědků zničili jedno obrněné vozidlo, zabili sedm a zranili tři vojáky. Američané pak žádali o posily a ze základny v Habbáníji přiletěly vrtulníky. Vojáci obklíčili Chálidíji a při razii zatkli přes 40 obyvatel.

Hít

Na 35. kilometru dálnice severně od Hítu zaútočili bojovníci vyzbrojení lehkými a středními zbraněmi na americkou hlídku složenou ze čtyř obrněných vozidel a dvou Humvee. Zničili jedno obrněné vozidlo a zapálili Humvee. Šest Američanů bylo zabito a osm zraněno. Při útoku padli dva bojovníci.

Američané přiznali, že počet útoků proti nim ve Fallúdži stoupá

Americký vojenský mluvčí v neděli ráno přiznal, že počet útoků proti nim v oblasti Fallúdže značně vzrůstá, takže denně dochází ke třem či čtyřem útokům. Prohlásil, že vojáci jen těžko odlišují bojovníky od civilistů. Dnešní den jeho slova potvrdil.

Útoky odboje v tento den se soustředily na oblast Ámiríja jižně od Fallúdže. V 7:00 explodovala bomba pod americkou hlídkou v okrsku Bú Isá, zabila čtyři Američany a pátého vážně zranila. Vojáci pak zatkli šajcha Chálida Faradže, vůdce kmene Bú Isá s tvrzením, že pomohl bojovníkům bombu položit.

V 10:15 vybuchla bomba pod vojenskou kolonou v okrsku Bú Šidda, zranila několik vojáků, jedno Humvee zničila a druhé poškodila.

Ve 14:00 zasáhl výbuch silné bomby u vjezdu do obytné čtvrti Ámiríje kolonu sedmi amerických vozidel a čtyř Nissanů loutkových sil. Zničil jeden Nissan, v němž zabil jednoho a zranil tři loutkové vojáky. Vážně zraněn byl též jeden příslušník americké námořní pěchoty.

O dvě hodiny později zasáhl odboj raketou C5K obrněné vozidlo Bradley, zničil je, zabil čtyři vojáky a tři zranil.

Další bomba explodovala pod pěší hlídkou námořní pěchoty v okrsku Bú Júsuf, dva vojáky zabila a sedm zranila.

Američané na tyto útoky večer odpověděli tím, že uzavřeli hlavní silnici spojující Ámiríji s Fallúdžou a vytvořili kontrolní stanoviště východně od města na silnici do Bagdádu.

Americký důstojník sdělil korespondentovi Mafkarat al-Islam, že Američané zastřelili z vrtulníku 22letou iráckou dívku, která kladla bombu na silnici ve čtvrti Šuhadá. Když šli pak vojáci bombu odstranit, zjistili, že ji instalovala osoba s dokonalou znalostí výbušnin.

Američané zatkli šestiletou holčičku

Rada ulamá oznámila, že američtí vojáci v poušti Džazíra u Qá'imu před více než měsícem zahájili palbu na otce se šestiletou holčičkou, jíž způsobili zranění a pak oba zatkli. Šestiletá Sihr Rafi Dhíbová byla bez jakéhokoli vysvětlení i s otcem odvezena na neznámé místo. Událost ovšem způsobila mezi obyvatelstvem, tvořeným vesměs beduíny, velké pobouření. Dívčin dědeček, Hadždž Dhíb oznámil, že dívka jela s otcem a dalšími příbuznými ve dvou automobilech. Američané je sledovali a zahájili střelbu. Zranili dítě, otci nedovolili zavolat ambulanci, ale oba je zatkli a zbytek rodiny zanechali ve zděšení a hněvu na místě.

"Pátrali jme po nich na řadě míst a nikde jsme nic nezjistili. Po měsíci jsme se dozvěděli, že její otec je ve vězení v Abú Ghurajb. Sihr byla ošetřena a odvezena neznámo kam. Nikdo z nás teď neví, co s ní je." Hadždž Dhíb vyzval všechny humanitární instituce a americké vojáky, aby se postarali o propuštění jeho nevinné vnučky, jejímž jediným "zločinem" bylo, že byla se svým otcem, který rovněž nebyl nikdy z ničeho obviněn.

Abú Ghurajb

V 16:00 explodovala ve zdejším okrsku Chán Dárrí bomba pod kolonou čtyř Humvee. Zcela zničila jedno z nich, tři Američany ve vozidle usmrtila a čtvrtému způsobila vážné zranění.

Operace Blesk je namířena proti sunnitům

Mluvčí tzv. premiéra Džafarího přiznal tisku, že je "možné", že loutkové síly se během rozsáhlé operace proti odboji paušálně zaměřují na irácké sunnity. Snažil se přitom vlnu sektářského násilí ospravedlnit tvrzením, že šlo " o zajištění bezpečnosti a činnosti bezpečnostních služeb". Podle zprávy Associated Press však také přiznal, že "členové armády a policie se dopouštěli chyb." Na stížnosti sunnitů, že "vojáci akce zneužívali a dopomohli si k penězům a jinému majetku" upejpavě připustil: "Výjimka nedělá pravidlo."

Tárimíja

Kolem 14:00 explodovala ve městě pod americkou hlídkou bomba, ukrytá ve velkém kanystru na naftu, položeném na kraji silnice. Ze čtyř Humvee dvě zasáhla a zapálila, zabila jednoho vojáka a tři zranila

.

Sebevražedný útok v Madá'inu

Sebevražedný útočník v automobilu Opel naloženém výbušninou narazil kolem 15:00 ve čtvrti Askarí v jižní části města do americké kolony šesti obrněných vozidel a čtyř Humvee. Výbuch zničil dvě obrněná vozidla, zabil čtyři vojáky a pět jich zranil.

Další útok na polské vojáky v Hillá

V centru města vybuchla v 8:00 bomba pod polskou hlídkou, zabila jednoho vojáka a další tři Poláky zranila.

Vlna represí proti sunnitům

Rada ulamá vydala několik prohlášení, v nichž odsoudila razie a útoky loutkových vojáků, konané od čtvrtka 2. června v Mahmúdíji, Latífíji, Rašídu a Qasr al-Awsat. Příslušníci loutkové armády, policie a tzv. národní gardy při nich vyhlásili zákaz pátečních společných modliteb, zakázali obyvatelům vycházet z domů a prohledávali domy a mešity. V Mustafově mešitě v Mahmúdíji zatkli imáma Hadždže Husajna Alího al-Džanabího a jeho syna Chálida, muezina a dozorce mešity. Ukradli auto Muhammada Atwána pod záminkou, že "bylo připraveno k použití jako bomba" a pak obvinili všechny zatčené z toho, že měli v mešitě zbraně, i když se tam žádné nenašly.

Okupační vojáci a jejich slouhové zatkli a mučili šajcha Abd as-Sattára as-Sa'ídího, imáma mešity Tajsír a člena rady ulamá. Zatkli též šajcha Adaje as-Sa'ídího, dalšího člena rady, a šajcha Ibráhíma Dsihába at-Tá'ího, imáma mešity Rawda al-Muhammadíja. Američtí vojáci vpadli do Arqámovy mešity v okrsku Mikánik na bagdádském předměstí Durá, zatkli Háfize al-Ubajdího a jeho syna Alího a všechny odvedli na neznámé místo.

Většina mužů vesnice Udžajr aš-Šarqí ležící východně od Ámiríjat al-Fallúdža byla uvězněna během sobotní razie, při níž vojáci vyráželi dveře domů, ničili zařízení, vykřikovali přitom urážky a sprosté nadávky.

Rada ulamá vyzvala média, aby zveřejnila tyto nelidské, svévolné a represívní činy proti sunnitské populaci.

Blokáda města Ba'adž

Toto město v severoirácké provincii Ninwa je od 30. května odříznuto od dodávek vody, potravin a léků, pročež se jeho obyvatelé obrátili na radu ulamá s prosbou o pomoc. Rada ve svém prohlášení zdůraznila, že zvláště zarážející skutečností je, že Američané vůbec neobjasnili důvod této nelidské blokády a pokusu o vyhladovění obyvatel Ba'adže.

Sunnité v Amára žádají zastavení perzekuce

Sunnitská komunita v Amára vyzvala webovou stránku Mafkarat al-Islam, vedení sunnitských nadací a radu ulamá, aby dosáhly ukončení ukrutností, jichž se dopouštějí místní loutkoví představitelé, z nichž naprostou většinu tvoří šíitští kolaboranti, kteří vyvolávají náboženské nesváry a vyhánějí sunnity z oblasti.

Sunnitskou mešitu ve městě převzaly do rukou Brigády Badr. Asi sto příslušníků těchto brigád vpadlo do mešity Hittín, zbili imáma a strážce, které nazvali "teroristy a wahhábovci", mešitu vykradli, zařízení rozbili a vyházeli na ulici včetně amplionů a Koránů, které označili za "wahhábovské". Strhli nápis "Mešita Hittín" a místo něho umístili označení "Husajníja az-Zahra".

Mafkarat al-Islam ke zprávě poznamenal, že sunnitská komunita bývala v převážně šíitském městě Amára silná, ale od americké invaze příslušníci Brigád Badr a šovinistické strany Da'wa proti nim za tiché podpory Američanů podnikají rozsáhlé výpady, označují je za wahhábovce a teroristy.

Pondělí 6. června 2005

Boje u Ramádí

Dopoledne došlo ve vesnici Bú Faradž severně od města k ostrému boji mezi odbojem a americkou námořní pěchotou. Podle svědectví tamních obyvatel se blízko mešity al-Quds střetlo s Američany asi 50 - 60 mudžáhidů vybavených lehkými a středními zbraněmi. Američané je vylákali do prostoru, který pak obklíčili. Bojovníci používali bleskových výpadů z úkrytů mezi palmovým houštím a zapálili čtyři Humvee a jeden tank, zatímco vrtulníky se je snažily mezi palmami odhalit. Na pomoc jim přišli mudžáhidové z První armády Muhammadovy, kteří se snažili prorazit americkým obklíčením. Podařilo se jim pak skupinu Američanů obklíčit ve vesnici a tam s ní svést boj. Zničena byla tři další Humvee a zneškodněno vozidlo na přepravu vojáků, které se potopilo do Eufratu.

Blokáda města Ána

Desítky obrněných amerických vozidel obklopily za svítání město Ána ležící východně od Qá'imu. Vojáci uzavřeli všechny silnice spojující město s okolním světem a znemožnili obyvatelům vycházet z města a zásobit se potravinami.

Ani korespondent Mafkarat al-Islam se do města nedostal, proto hovořil telefonicky s lékařem místní hlavní nemocnice. Ten mu sdělil, že Američané postříleli celou iráckou rodinu - muže, ženu a tři děti - která se snažila dostat z města. Americký ostřelovač zastřelil 80letého Hadždže Tajjiba at-Ta'mímího, který stál přede dveřmi svého domu. Američané prostřednictvím amplionů ohlásili, že město bude potrestáno za ukrývání bojovníků a napomáhání jim. Slibovali, že obléhání, které nazvali "operace Klouzavý had" ukončí, pokud dostanou informace, kde jsou ve městě mudžáhidové.

Hadítha

Na hlavní ulici čtvrti Askarí na západním okraji města vybuchla ve 13:00 bomba v místech, kde se americká vozidla pravidelně shromažďují před tím, než se rozjedou hlídkovat po městě. Zasáhla a zapálila tank, zabila tři vojáky a čtyři další vážně zranila.

Útoky na americké síly ve Fallúdži ...

Kolem 4:00 vypálil odboj čtyři těžké minometné střely na americkou základnu u severního okraje města. Podle zdroje z loutkové policie usmrtily střely sedm a zranily 13 vojáků, většinou vážně. Americké letouny pak po několik hodin létaly nad městem v bojové pohotovosti a pátraly po bojovnících především v jižní části města, odkud byly pravděpodobně střely vypáleny.

V Halábíši na západní straně města explodovala o hodinu později bomba pod hlídkou šesti amerických vozidel. Zničila Humvee, zabila dva vojáky a další dva zranila.

Ostřelovač zasáhl kolem 15:00 ve čtvrti Nazal amerického vojáka z pěší hlídky a usmrtil ho. Prohledávání okolních domů a pátrání po střelci bylo neúspěšné.

... a v Chálidíji

U amerického obrněného vozidla poblíž mešity Anbijá ve městě explodovala v 9:00 bomba. Zničila vozidlo, v němž zabila čtyři vojáky a dalšího vážně zranila. Američané ve svém vysílání přiznali jednoho mrtvého vojáka a několik raněných, očití svědkové však potvrdili, že viděli čtyři mrtvé a raněného, který přišel o nohy.

Asi 20 bojovníků vyzbrojených lehkými a středními zbraněmi zaútočilo ráno na americké kontrolní stanoviště a přechodný štáb u mostu v Chálidíji. Zničili jedno Humvee, zabili jednoho a zranili šest Američanů. Podle zprávy agentury QudsPress padl jeden z bojovníků a několik jich utrpělo zranění, podařilo se jim však včas z místa zmizet, než se objevily americké vrtulníky, které propátrá valy oblast.

Výbuch otřásl tzv. Zelenou zónou

Kolem poledne otřásla mohutná exploze sídlem amerického štábu a loutkového režimu v bagdádském Republikánském paláci, nynější tzv. Zelené zóně. Nad zónou se objevilo několik mraků hustého černého kouře a přelétala nad ní řada vrtulníků. Příčina exploze přesně zjištěna nebyla, ostraha zóny se však domnívala, že jde o útok odboje. Potvrdila také, že vrtulníky odvezly ze zóny Američany a irácké loutkové představitele a velitele z obav, že ostřelování bude pokračovat.

Pokus o atentát na velitele loutkových sil v Latífíji

Odboj se ráno v Latífíji pokusil o atentát na plukovníka Abd as-Saláma al-Amúrího, velitele tzv. sil Škorpion loutkového ministerstva vnitra. Po odpálení bomby instalované u silnice došlo k boji Amúrího ochranky s bojovníky. Jak oznámilo ministerstvo vnitra, padli v něm dva bojovníci a další dva byli zajati, jedno z jejich aut bylo zničeno. Ministerstvo se nezmínilo o ztrátách loutkových sil, dodalo jen, že Amúrí atentát přežil nezraněn.

QudsPress oznámila, že další exploze bomby v Latífíji zranila deset členů brigády stráže tzv. Zelené zóny, kteří byli na cestě k ošetření do nemocnice v Hillá.

Mosul

Bomba u silnice explodovala kolem 14:00 pod hlídkou šesti Humvee na hlavní ulici okrsku Hammám al-Alíl. Podle údajů svědků zničila jedno z vozidel, zabila tři a zranila jednoho amerického vojáka.

Muqtadá as-Sadr kritizoval politiku vlády jako legitimizaci okupace

V jednom z mála rozhovorů poskytnutých západním novinářům šíitský duchovní vůdce Muqtadá as-Sadr kritizoval americkou okupaci a sliboval: "Dokud tady budou okupanti, nebudu se míchat do politiky." A pokračoval: "Odsuzuji poslední rozhodnutí irácké vlády legalizovat okupaci. Legalizaci okupace odmítám v každém ohledu."

Během rozhovoru pro americkou Associated Press kritizoval, aniž uvedl jméno, šíitského duchovního vůdce ájatolláha Sístáního za podporu procesu vytvoření loutkového šíitského kolaborantského režimu Ibráhíma al-Džafarího: "Volební proces byl ve skutečnosti určen k tomu, aby legitimizoval okupaci a ne aby ji ukončil."

V souvislosti se znesvěcením Koránu Američany ve vězeňském táboře na Guatánamu a jinde ve světě Sadr řekl: "Díky Bohu, kdykoli úderů tyranie přibývá, roste také naše odvaha."

Úterý 7. června 2005

Ramádí

V Džazíře západně od Ramádí vybuchla kolem 10:00 bomba pod americkým Humvee. Oddíl amerických vojáků prohledával v okrsku ohrady s ovcemi a jiným dobytkem, protože dostali tip, že v některých ohradách jsou ukryty zbraně. Bomba explodovala ve chvíli, kdy vojáci ukončili své zcela neúspěšné pátrání. Obrněné Humvee bylo zničeno a pět vojáků v něm zabito. Američané pak celý okrsek prohledali po druhé a při té příležitosti pozatýkali ve vesnici řadu mladých lidí. K útoku se přihlásila Armáda partyzánů sunny.

Fallúdža

Ve čtvrti Dubbat na východě města explodovala v 9:00 bomba pod kolonou několika amerických vozidel. Podle sdělení loutkové policie zabil výbuch šest vojáků. Jednomu z nich vybuchla přímo pod nohama a roztrhala jeho tělo na kusy. Američané útok přiznali, ovšem s tvrzením, že způsobil vojákům pouze zranění. Ve středu přiznali, že byli zabiti dva muži.

Krátce nato vybuchla v západní části města popelnice naplněná výbušninou ve chvíli, kdy jí míjela pěší hlídka tzv. národní gardy. Zabito a zraněno tu bylo podle kapitána loutkové armády 17 gardistů.

Bagdád

Ve čtvrti Abú Dašír na předměstí Durá explodovala ráno bomba pod obřím obrněným vozidlem Bradley, zneškodnila je, ale posádce nezpůsobila žádné zranění. Bojovníci však na poškozené vozidlo zaútočili a všech sedm Američanů, kteří se pokoušeli utéci, zabili; vozidlo pak zničili a všichni bez úhony z místa zmizeli dřív, než dorazily americké posily.

Odpoledne kolem 15:00 explodovala v okrsku Mikánik v témž předměstí bomba pod hlídkou šesti amerických Humvee doprovázených loutkovými silami. Zničila jedno americké vozidlo, zabila v něm tři vojáky a čtvrtého zranila.

Pentagon hledá místa pro stálé vojenské základny v Iráku

Egyptský list al-Ahrám oznámil s odvoláním na informované zdroje, že americká delegace vysokých úředníků Pentagonu navštívila 31. května Bagdád, aby obhlédla místa navržená pro zřízení strategických základen, která hodlá od irácké vlády "odkoupit".

V současné době mají USA v zemi jednu strategickou základnu, al-Asad u Tikrítu. Navrhovaná místa pro zřízení stálých základen leží u Kútu, Basry, Karbaly a Sindžáru (50 km severozápadně od Mosulu).

Protest proti zatajování počtu ztrát v médiích

Desítky Iráčanů demonstrovaly na protest proti americkému způsobu zatajování výše ztrát na životech v médiích. Příbuzní iráckých kolaborantů, kteří byli zabiti během své služby v loutkových silách se shromáždili před vojenskou akademií v jihovýchodním Bagdádu, kterou současný režim užívá pro výcvik důstojníků a kritizovali současný režim, že tají skutečný počet zabitých členů policie, armády či tzv. národní gardy, který každým dnem roste. Korespondentovi Mafkarat al-Islam demonstranti sdělili, že loutkový režim jim vrací těla jejich synů a bratrů za přísného utajení ze strachu, aby se na veřejnost nedostal skutečný počet loutkových vojáků a policistů zabitých v boji s odbojem.

Abú Anwár řekl korespondentovi: "Můj syn byl jedním ze skupiny 14 vojáků, kteří byli všichni zabiti výbuchem na kontrolním stanovišti. Šel jsem vyzvednout jeho tělo do márnice soudního lékařství, aby mohl být pohřben v Nadžafu. Plukovník mi řekl, že můj syn byl zabit při obraně vlasti proti teroristům a že bude nadále dostávat svůj plat, jako by byl naživu, protože je mučedník. To se ale dodnes nestalo."

Jiná žena prohlásila, že její syn byl zabit ve Fallúdže, ale jeho jméno mezi mrtvými nenašla. Tvrdila, že jména zabitých členů armády, policie či tzv. národní gardy nejsou zveřejněna, pokud nejde o důstojníky: "Odvedenci jsou zabiti v tichosti a nic se neoznámí."

Rada ulamá kritizuje žádost loutkového režimu o prodloužení pobytu okupačních vojsk

Rada muslimských ulamá vydala prohlášení, jímž odsoudila žádost iráckého loutkového režimu, předloženou bezpečnostnímu výboru OSN, o schválení prodloužení pobytu amerických vojsk v zemi. Podle prohlášení se loutková vláda tímto způsobem pokouší líčit americkou násilnou okupaci jako "okupaci na pozvání". Upozornila rovněž, že řada stran získala v lenových volbách hlasy díky tomu, že slibovaly usilovat o odchod Američanů. "Kořeny iráckých problémů jsou v okupaci a ani tato ani jiné vlády nemohou obnovit bezpečnost a stabilitu země, dokud tu okupační jednotky zůstávají. Žádost o pokračování okupace je jako snažit se hasit oheň přiléváním hořlaviny." Rada vyzvala režim, aby pochopil situaci v zemi a spoléhal se raději na irácký lid než aby vkládal naděje do okupačních vojáků, vůči nimž jsou srdce Iráčanů naplněna hněvem a nenávistí.

Dulu'íja

Bojovníci zaútočili na dálnici vedoucí z města do Bagdádu na konvoj amerických cisteren s pohonnými hmotami pro armádu, dvě cisterny zapálili, zabili tři vojáky a zranili čtvrtého.

Latífíja

Pod americkou hlídkou vybuchla ve 14:00 v centru města bomba, zničila jedno ze čtyř Humvee, zabila dva vojáky a tři zranila. Američané pak uzavřeli celou blízkou čtvrť Muhandisín a zatkli několik tamních mladíků pro údajné napomáhání při akci.

V Tal Afáru sestřeleny dva vrtulníky

Ráno sestřelil odboj nad městem dva americké vrtulníky. První se v plamenech zřítil v 9:00 bezprostředně po zásahu nad okrskem Saráj. Druhý byl zasažen o půl hodiny později blízko talafárského letiště. K oběma sestřelením se přihlásila Základna džihádu v Zemi dvou řek s tím, že posádky obou strojů -- čtyři muži -- byli přitom zabity.

Sebevražedný útok v Mosulu

Sebevražedný útočník v pickupu naloženém výbušninou najel na silnici vedoucí k americké základně Ghazlání pouhé 4 kilometry od ní v 9:00 do americké hlídky. Podle důstojníka irácké loutkové armády výbuch zničil obrněné vozidlo a další tři poškodil. Zraněno přitom bylo sedm Američanů. Také k tomuto útoku se přihlásila Základna džihádu v Zemi dvou řek.

Únos a vražda sunnitského aktivisty v Basře

Mafkarat al-Islam přinesl informace o osudu Abd as-Saláma Abd al-Karíma al-Kardísího (50), muezina a zástupce imáma v mešitě as-Saqr v okrsku Barrádíja v Basře. V neděli po večerních modlitbách byl unesen ze svého domu asi 50 muži z Brigád Badr, z nichž většina měla na sobě policejní uniformy a tváře zahalené kuklami. Jeho znetvořené tělo bylo v pondělí nalezeno visící z mostu Muhammada al-Qásima v okrsku Šu'ajba na západní straně města. Tělo neslo následující stopy mučení: pravé oko bylo zcela vyloupnuto a vedle očního důlku měl do hlavy proraženou ránu o průměru 2 cm; na rukou a nohou bylo vidět známky mučení elektrickými šoky, dokazovaly to zčernalé prsty; na pravé straně hlavy měl kolem obočí rozbitou lebku; kromě smrtelné střelné rány do hlavy byl střelen ještě jednou do druhé strany lebky.

Fotografie viz: http://www.islammemo.cc/news/one_news.asp?Idnews=68405

Středa 8. června 2005

Baghdádí

Na strategické silnici spojující Baghdádí s Hítem explodovala kolem 11:00 bomba pod kolonou devíti Humvee. Exploze jedno z nich zcela zničila a usmrtila pětičlennou posádku. Tuto silnici používají výlučně americké hlídky a konvoje.

Hadítha

Ve stejnou dobu explodovala bomba na polní cestě v okrsku Barwána severně od Hadíthy pod vozidlem americké hlídky. Také tady ho zcela zničila, tři Američany zabila a dva zranila.

Fallúdža

Kolem 8:00 explodovala další bomba u mostu Sadžár u severního vjezdu do města v blízkosti americké hlídky. Z posádek dvou Humvee byli tři vojáci zabiti a dva zraněni, jedno z vozidel bylo zničeno. Američané pak v okolí vyhlásili podle svého zvyku zákaz vycházení, prohledávali domy a podle agentury QudsPress zatkli řadu místních mužů.

Ráno vybuchla na dálnici u města bomba pod americkou vojenskou kolonou, zničila jeden kamion a usmrtila jeho řidiče. Kamion hořel ještě dlouho po výbuchu.

Útoky na americké základny

Kolem 7:00 zasáhlo základnu Warrár západně od Ramádí 16 minometných střel a raket Grad. Po jejich dopadu bylo z různých částí základny slyšet silné exploze. Američané odpověděli asi pěti dělostřeleckými salvami směrem k městu. Jejich palba usmrtila tři civilisty včetně jedné ženy a další zranila, pozice odboje však nezasáhla.

Konvoj kamionů se zásobami, směřující na základnu v Habbáníji západně od Bagdádu se stal terčem ozbrojeného útoku. Místní korespondenti agentury AP tvrdili, že pak na místě viděli ležet sedm těl, podle amerických prohlášení však v konvoji údajně nebyl žádný Američan. Mbulelo Mtilwa z jihoafrické ambasády v Jordánsku AP sdělil, že část osazenstva konvoje tvořili Jihoafričané, nemá však žádnou zprávu, že by byl někdo z nich zabit nebo zraněn,

Kolem 14:00 vypálil odboj 10 raket Grad na americkou základnu v oblasti Siníja západně od Bajdží. Podle informací svědků otřáslo základnou deset silných explozí, po nichž stoupal z komplexu k nebi kouř.

Sedm raket typu Kaťuša zasáhlo kolem 22:00 základnu námořní pěchoty v prostoru celnice v Qá'imu. Podle majora loutkové irácké armády způsobily smrt 17 Američanů, řada dalších utrpěla zranění různého stupně a byla dopravena na základnu Ajn al-Asad. Podle líčení obyvatel z okolí základny hořely ohně uvnitř komplexu půldruhé hodiny. Útok bylo nuceno přiznat i americké rádio Hurríja, neuvedlo ovšem počty ztrát. K odpovědnosti za útok se přihlásila Armáda partyzánů sunny.

Únos loutkových vojáků

Na silnici mezi městy Qá'im a Rawa unesli mudžáhidové 22 loutkových vojáků, kteří opustili svou základnu v Rawě. Podle velitele policie provincie Anbár Šákira Sáliha šlo vesměs o šíity z jižních oblastí Iráku.

Atentáty na proamerické činitele neustávají

Před polednem zaútočilo více než 30 maskovaných bojovníků v centru Mosulu ručními granáty a střelbou na automobil policejního velitele okrsku Talkíf a zabili jeho i několik dalších policistů. Jako obvykle následovalo obklíčení oblasti a prohledávání domů, bojovníkům se však okamžitě po činu podařilo nepozorovaně zmizet. Svědkové události korespondentovi Mafkarat al-Islam vylíčili, že jakmile se bojovníci objevili, většina kolony uprchla a ponechala svého šéfa s hrstkou nejbližších svému osudu.

Přibližně ve stejnou dobu zaútočili čtyři bojovníci v severním Bagdádu na kolonu Muhammada al-Misrího, ředitele věznice v Abú Ghurajb. Zastřelili Misrího a osm jeho společníků a strážců. Ostatním členům doprovodu se podařilo usmrtit tři bojovníky, čtvrtému se podařilo uniknout a zmizet. Misrí měl americké občanství a vedení věznice převzal po skandálu s fotografiemi, odhalujícími brutalitu strážců a ponižování vězňů.

Jak oznámila Associated Press, v Bagdádu byli během dne zastřeleni ještě dva úředníci tzv. ministerstva průmyslu, v severozápadní části města byl v boji zabit jeden policista a šest dalších zraněno.

Tzv. prezident Talabání ocenil eskadry smrti Brigád Badr za jejich příspěvek k "procesu demokratizace"

Na druhém kongresu šíitských organizací Badr ocenil tzv. prezident okupovaného Iráku, kurdský šovinista Džalál Tálabání tyto brigády, které podle něho spolu s kurdskými pešmergy "hrají důležitou roli v boji s ozbrojenými skupinami, které se snaží zvrátit politický proces a zničit politické plány". Americká SAP citovala jeho výrok ke členům brigád: "Vy a vaši (kurdští) bratři jste hrdinové osvobození Iráku".

Rada muslimských ulamá odsoudila prezidentovy výroky, oceňující činnost smrtících eskader Brigád Badr a poznamenala, že je "v souladu s americkou politickou linií prodlužování iráckého konfliktu a se směřováním k vnitřnímu konfliktu mezi Iráčany".

Barzání je pro styky s "Izraelem"

Kurdský tzv. prezident převážně kurdské severní části Iráku Mas'úd Barzání prohlásil pro londýnský list al-Haját, že pro Kurdy nepředstavují styky s "Izraelem" zločin. V případě, že sionistický stát otevře v Bagdádu své vyslanectví, bude možno zřídit v Irbílu, který je hlavním městem tzv. Kurdistánu, jeho konzulát.

Výbuch ropovodu

Výbuch bomby zničil v Bajdží část ropovodu, jímž je ropa dodávána do severní části Iráku. Rozsáhlý požár se hasiči dlouho snažili dostat pod kontrolu.

Dawr

Kolem poledne explodovala v tomto městě ležícím v provincii Saláh ad-dín bomba pod americkou hlídkou. Útok přiznalo americké velení s tím, že byl při něm zabit jeden voják.

Balád

Smrt jednoho vojáka při explozi bomby u silnice v okrsku města přiznalo americké velení.

Tikrít

Také tady přiznali Američané ztrátu dvou vojáků, zabitých v noci z úterý na středu při ostřelování americké základny raketami a minometnými střelami. K tomuto útoku na "pevnost nevěřících v centru Tikrítu" se přihlásila letáky skupina Brigáda jezdců Alího ibn Abí Táliba.

Ba'qúba

Ve frontě aut u čerpací stanice ve městě explodovalo auto, jehož řidič po zařazení do fronty několik minut před výbuchem z auta vystoupil a zmizel. Podle policejních údajů byli zabiti minimálně tři civilisté a další zraněni. Protože v blízkosti nebyl bezpečnostní personál, který je obvykle terčem útoků odboje, zůstává příčina útoku záhadná.

Sebevražedný útok v Tal Afáru

Sebevražedný útočník s automobilem Caprice naplněným výbušninou najel v poledne ve vesnici Šadíd východně od města do americké vojenské kolony osmi obrněných vozidel a čtyři Humvee, která mířila do středu města. Zničil jedno obrněné vozidlo a zapálil Humvee, zabil pět vojáků a tři další zranil.

Násiríja

Bomba instalovaná pod sloupem elektrického vedení na tržišti Súk aš-šujúch v centru města vybuchla pod britskou hlídkou, zničila její džíp, zabila v něm čtyři vojáky a zranila posádku dalšího džípu. Britové pak zatkli čtyři sunnity známé tím, že často navštěvují mešitu, a obvinili je z útoku.

Čtvrtek 9. června 2005

Boj u Ramádí

K rozsáhlému střetu mezi odbojem a americkými vojáky došlo v 7:00 v okrsku Mulahima východně od Ramádí, když asi 50 mudžáhidů zaútočilo na konvoj 9 kamiónů se zásobami pro armádu jedoucí na základnu v Habbáníji. Boj trval celou hodinu. Útočníkům se podařilo zapálit všechny kamiony a a usmrtit 20 lidí. Americké vrtulníky pak ostřelovaly obytné domy v okolí a zabily sedm civilistů a dva z bojovníků.

Fallúdža

Irácký ostřelovač zasáhl kolem 17:00 ve čtvrti Džawlan amerického vojáka ze společné americko-irácké hlídky. Pátrání vojáků po střelci bylo neúspěšné.

V Saqlawíji severně od Fallúdže explodovala v 8:00 bomba pod kolonou čtyř obrněných vozidel a dvou Humvee. Výbuch zničil jedno obrněné vozidlo, zabil čtyři a zranil dva Američany.

Abú Ghurajb

Ve vesnici Bú Munajsir západně od Abú Ghurajb explodovala odpoledne bomba pod projíždějící americkou hlídkou. Zničila jedno ze čtyř Humvee, zabila dva vojáky a tři další zranila.

Bagdád -- operace "Blesk" okupantům nepomohla

Dopoledne zaútočilo několik bojovníků na silnici k mezinárodnímu letišti na hlídku šesti Humvee. Zničili dvě Humvee, usmrtili pět vojáků a tři zranili.

Kolem poledne zaútočili ozbrojení bojovníci na americký vojenský tábor v předměstí Durá. V několik minut trvajícím boji byli zabiti čtyři američtí vojáci a tři zraněni. Padl též jeden bojovník a další dva utrpěli zranění.

Skupina bojovníků z Eskadry mudžáhidů získala odpoledne na několik hodin kontrolu nad částmi Ámiríje, tunelem Šurta a okolím v jihozápadním Bagdádu, přičemž způsobila těžké ztráty loutkové policii a tzv. národní gardě, které nakonec z boje uprchly a na bojišti zanechaly své zbraně. Bojovníci z oblasti ustoupili teprve po příchodu početných amerických sil v doprovodu vrtulníků. Jejich ústup však proběhl spořádaně a beze ztrát. Tato ukázka síly odboje ukázala prolhanost mluvčích loutkového režimu, kteří tvrdili, že povstalci Bagdád po úspěšné operaci Blesk opustili.

Kofi Annan označil věznění Iráčanů Američany za porušení mezinárodního práva

Generální tajemník OSN Kofi Annan prohlásil, že věznění tisíců Iráčanů americkými silami bez řádného soudního procesu je porušením mezinárodního práva. Citoval údaje tzv. iráckého ministerstva spravedlnosti, podle nichž bylo v dubnu v rukou Američanů a dalších okupačních sil 6 - 10 tisíc vězňů. "Navzdory propuštění některých vězňů jejich počet stále roste. Prodlužování vazby bez možnosti dostat obhájce a bez řádného soudu zakazuje mezinárodní právo," prohlásil dále.

Ačkoli rezoluce OSN č. 1 546 přijatá ve středu schválila prodloužení americké okupace Iráku, americká armáda podle analytiků ztratila legální právo držet po komediálním "předání moci" před rokem právo zadržovat vězně. Jejich další věznění je podle nich zjevným porušováním ženevských konvencí.

Dulu'íja

V okrsku Mušáhada severně od Bagdádu explodovala na hlavní silnici kolem 10:00 bomba, jež zničila jedno Humvee ze tří, zabila dva vojáky a tři zranila.

Musajjib

V okrsku Rabí'at na severní straně města vybuchla kolem 18:00 bomba pod americkou hlídkou, zapálila jedno Humvee, tři vojáky usmrtila a čtvrtého zranila.

Latífíja

Kolem 17:00 zaútočili bojovníci ručními granáty a různými zbraněmi na hlavní silnici vedoucí do Bagdádu na kolonu automobilů, jakých obyčejně užívají zaměstnanci "bezpečnostních společností" pro strážce pracující na vojenských základnách. Dvě auta z kolony shořela, pět Američanů bylo zabito a čtyři zraněni.

Sebevražedný útok v Madá'inu

Sebevražedný útočník najel s Toyotou naloženou výbušninou do společné americko-irácké hlídky složené ze čtyř Humvee a dvou vozidel loutkových sil, projíždějící čtvrtí Muhandisín v centru města. Exploze zničila jedno Humvee a zneškodnila obrněné vozidlo. Zabito bylo pět amerických vojáků, zraněni dva Američané a čtyři iráčtí vojáci.

Mosul

Konvoj amerických kamionů s potřebami pro armádu se stal na dálnici v okrsku Šurúqát jižně od Mosulu ve 14:00 terčem útoku povstalců. Ti zapálili dva kamiony, tři vojáky zabili a jednoho zranili. Na jejich straně utrpěl zranění jeden muž.

Ostřelování základen

Na americkou základnu ve čtvrti Sisak v západní části Sámarrá vypálil odboj kolem 10:00 několik minometných střel, po nichž bylo slyšet exploze a nad základnu stoupaly mraky kouře.

Kolem 16:00 dopadlo na americkou základnu v Tárimíji osm raket Kaťuša středního doletu, které způsobily silné exploze, po nichž k nebi vyšlehly plameny ohně a kouře.

Základnu Ajn al-Asad v Hítu zasáhlo sedm raket, které rovněž způsobily požár v severní části základny a tři exploze otřásly její východní částí. Protože Američané vyhlásili okamžitě ve městě zákaz vycházení, nepodařilo se korespondentovi Mafkarat al-Islam získat údaje o následcích. K akci se přihlásila Armáda partyzánů sunny.

Pátek 10. června 2005

Ramádí

U vjezdu do okrsku Bú Faradž severně od města zničili bojovníci střelbou z RPG americké obrněné vozidlo a zabili v něm pět příslušníků námořní pěchoty. Jednomu se podařilo přes vážné zranění utéci. K útoku se přihlásila Základna džihádu v Zemi dvou řek. Americké vysílání rádia Hurríja sice útok přiznalo, ale tvrdilo, že zemřeli pouze dva vojáci.

Qá'im

Na dvou místech v okolí města bylo nalezeno 17 mrtvol. Jedenáct z nich bylo zastřeleno, ostatní podřezány. Zastřelení byli zjevně popraveni -- měli zavázané oči a ruce svázané za zády. Jejich těla v civilních oděvech byla nalezena v malé vesnici Džubáb 30 km východně od Qá'imu.

Tzv. ministerstvo vnitra potvrdilo nález šesti dalších těl u vesnice Fasfát. Těla byla rovněž v civilním oblečení, v jejich kapsách se našly osobní doklady, nebylo však jasné, zda jde o vojáky či civilisty.

Organizace Základna džihádu v Zemi dvou řek ve čtvrtek na internetu oznámila, že zajala 36 loutkových vojáků -- ne 22, jak tvrdila policie -- a žádala, aby loutkový režim propustil během 24 hodin všechny ženy, držené ve vězeních. Dodala, že zajatce vyslýchá stran zločinů, které spáchali na iráckých sunnitech.

Haqláníja

Americké velení přiznalo, že exploze bomby poblíž města zabila ve čtvrtek pět příslušníků námořní pěchoty.

Bagdád

V 18:00 explodovala na předměstí Durá bomba pod americkou hlídkou, zničila obrněné Humvee, zabila šest členů jeho posádky a v dalším vozidle zranila tři vojáky. V sobotu se k útoku prostřednictvím videozáznamu, odvysílaného TV al-Džazíra, přihlásila Armáda mudžáhidů. Záznam ukázal výbuch pod americkým vozidlem a poté explozi druhé bomby ve chvíli, kdy vojáci z vozidla vytahovali raněné.

Atentáty na loutkové představitele

Po poledni najel v Ridwáníji jihozápadně od Bagdádu sebevražedný útočník s autem naloženým výbušninou do kolony generálmajora Ahmada Džaffa, generálního ředitele pro boj s terorismem a zabil ho zároveň s řadou jeho průvodců. Při útoku shořely čtyři automobily z kolony. Jak poznamenal korespondent Mafkarat al-Islam, atentát byl dalším důkazem toho, že se Američanům a loutkovému režimu nedaří boj proti tzv. terorismu, neboť během uplynulých dní byla zabita řada loutkových představitelů.

Ředitel protikorupčního úřadu v Kirkúku plukovník Rahím Uthmán byl i se svým pobočníkem Ghánimem Džabbárem zabit, když střelba bojovníků zasáhla jejich auto.

V Kirkúku došlo mimoto také k pokusu o atentát na velitele tamní loutkové policie Turhána Júsufa. Jeho auto bylo střelbou poškozeno, on sám však unikl.

V centru Basry zastavili čtyři mudžáhidové neoznačené osobní auto, v němž jeli plukovník loutkových sil Abd al-Karím ad-Darrádží a jeho bratr Qusaj v civilním oblečení, a oba zastřelili.

U Baládu sestřelen opět jeden vrtulník

Kolem 15:00 sestřelil odboj nad městem americký vrtulník. Podle sdělení policie se stroj ještě ve vzduchu roztrhl na kusy, které dopadly do oblasti Tal adh-Dhahab. Posádka při pádu zahynula. Korespondent Mafkarat al-Islam ke zprávě podotkl, že jde o druhý stroj sestřelený během 24 hodin.

Basra

Pod britskou pěší hlídkou vybuchla v poledne před sunnitskou mešitou v okrsku Džazá'ir pozemní mina. Hlídka byla jako obvykle určena ke sledování pátečního kázání. Podle sdělení kapitána loutkové armády byli čtyři Britové výbuchem zabiti a několik dalších utrpělo zranění různého stupně. Když na místo exploze dorazil korespondent Mafkarat al-Islam, zjistil, že je zcela obklopeno britskými vozidly a nepřístupné.

Sobota 11. června 2005

Fallúdža

Ve čtvrti Šurta v centru města explodovala odpoledne bomba pod americkou hlídkou. Vozidlo, pod nímž vybuchla, se roztrhlo na kusy a jeho čtyřčlenná posádky byla na místě mrtvá.

Exploze silné bomby pod kolonou americké námořní pěchoty zabila odpoledne v nedaleké Saqlawíji pět vojáků, z nichž tři uhořeli ve zničeném vozidle. Tyto počty potvrdili svědkové, Američané ovšem přiznali jen dva mrtvé a jednoho zraněného.

Útok na kolonu v Hítu

Kolona osmi Humvee se na dálnici u kilometru 35 severně od města stala v poledne terčem útoku partyzánů. Ti zničili dvě vozidla a v nich zabili šest vojáků. Další voják byl zraněn, stejně tak tři bojovníci.

Další sestřelené vrtulníky

Za svítání sestřelil odboj v okrsku Sa'da severovýchodně od Qá'imu raketou vrtulník Cobra na průzkumném letu. Major loutkové armády potvrdil sestřelení a usmrcení posádky letounu, Američané útok nepřiznali, ale místo pádu obklíčili, vrak odvezli na základnu Ajn al-Asad a pátrali po posádce.

Kolem 20:00 zasáhla raketa americký vrtulník Black Hawk nad jižní částí Fallúdže. Stroj se zřítil na okraji čtvrti Šuhadá, kam Američané okamžitě znemožnili komukoli přístup.

Blokáda Hadíthy

Desítky obrněných i jiných vozidel s leteckou podporou vrtulníků a bojových letounů vyrazily dopoledne podle zprávy Mafkarat al-Islam k městu, oblehly ho od východu a jihu a začaly uzavírat jeho jižní okolí.

K těmto zjevným přípravám na útok došlo poté, co Američané přiznali, že deset jejich vojáků bylo v pátek večer zabito při dvou akcích odboje v Hadíthě a v Haqláníji.

Ramádí

Kolem 7:00 vybuchla ve čtvrti Mal'ab v centru města na hlavní ulici bomba, jež zničila Humvee, zabila jednoho vojáka a dva zranila. Poškodila též několik okolních obchodů.

Nedaleko velké mešity ve městě explodovala večer pod americkou hlídkou bomba, umístěná pod sloupem elektrického osvětlení. Podle sdělení policie zničila jedno vozidlo a zabila všech pět členů jeho posádky. Korespondent Mafkarat al-Islam se však od kapitána loutkové armády dozvěděl, že ve skutečnosti byli zabiti čtyři příslušníci námořní pěchoty a pátý zraněn

Chálidíja

Odbojová skupina Islámská armáda Iráku se v pátek přihlásila k odpovědnosti za útok na americký zásobovací konvoj v Chálidíji. V sobotu se na TV al-Džazíra objevil videozáznam hořících kamionů a doprovodných vozidel.

Útok na věznici v Abú Ghurajb

Ráno vypálil odboj šest minometných střel na zdejší vězeňský tábor, tři střely ale zřejmě dopadly mimo jeho areál. Další tři zasáhly různé části tábora a podle sdělení policie zabily nebo zranily neznámý počet okupačních vojáků.

Auto naložené výbušninou explodovalo odpoledne v okrsku Dhahab al-Abjád. Korespondent Mafkarat al-Islam dorazil na místo krátce po explozi a nalezl dvě hořící americká vozidla a mrtvoly všech devíti členů jejich posádek.

Události v Bagdádu

V noci na sobotu krátce před nočním zákazem vycházení explodovalo ve východobagdádské čtvrti Šula auto naložené výbušninou a zaparkované u oblíbené restaurace, zabilo 10 lidí a přes 30 zranilo. Cíl útoku je nejasný; může jít o další z řady provokací, které mají diskreditovat irácký odboj.

Kolem 11:00 uzavřeli američtí vojáci za doprovodu vrtulníků čtvrť A'zamíja a zahájili razii spojenou se zatýkáním sunnitských obyvatel, které obviňovali z útoků proti okupačním silám.

Kolem 13:00 explodovala na dálnici vedoucí z předměstí Durá do centra hlavního města bomba pod americkou hlídkou čtyř Humvee. Usmrtila dva vojáky a tři zranila, jednoho z nich vážně.

Sebevražedný útok na sídlo Vlčí brigády

Člen odboje opásaný vestou naplněnou výbušninou, ukrytou pod policejní uniformou se ráno dostal do přísně střežené policejní akademie v Bagdádu a odpálil se uprostřed členů tzv. Vlčí brigády. Podle první zprávy agentury AP zabil pět a zranil sedm příslušníků brigády; pozdější zprávy během dne uváděly dva mrtvé a 12 zraněných, z toho jednoho vážně. Ještě později přiznal generálmajor Muhammad al-Qurajší, že útok byl namířen proti veliteli Vlčí brigády, ten však smrti unikl a zabiti byli tři jiní příslušníci. O den později tzv. ministerstvo vnitra oznámilo, že sebevrah, který útok podnikl, byl sám členem brigády, zabil 10 důstojníků a vážně zranil velitele Muhammada Abdalláha.

Sebevražedný útok na slovenské velvyslanectví

Sebevražedný útočník se s autem naloženým výbušninou odpálil u budovy slovenského velvyslanectví v bagdádské čtvrti Džádiríja, zranil čtyři lidi a sám zahynul. K odpovědnosti za útok se přihlásila Základna džihádu v Zemi dvou řek s tím, že šlo o akci namířenou proti "agentům americké CIA", kteří měli mít v budově jednání. Podle prohlášení iráckého odboje bojovník, který podnikl tento sebevražedný útok, byl členem loutkové policie a pronikl do jejích řad proto, aby mohl snáze splnit své poslání.

Nález obětí masakru civilních obyvatel

Irácká policie vykopala v pátek mrtvoly 30 mužů se svázanýma rukama, zavázanýma očima, zastřelené ranou do hlavy a pohřbené v mělkých hrobech v okrsku Nahrawán v poušti 20 mil východně od Bagdádu. Sedm mrtvol bylo nalezeno nahých. Informaci přinesla Associated Press s tím, že dalších osm těl bylo nalezeno na dvou místech v Bagdádu. Rada ulamá přinesla zprávu o nálezu 30 mrtvol v Nahrawánu v sobotu s tím, že jde zřejmě o sunnity zavražděné šíitskými extrémisty.

TV al-Džazíra mimoto oznámila, že irácká policie nalezla tři mrtvoly civilistů, které nesly stopy mučení, pohozené u dálnice jižně od Bagdádu. Šlo o dva bratry a jejich příbuzného.

Znečištěná voda může v Bagdádu způsobit epidemii

"My všichni můžeme omezit počet těch, kteří zemřou. Jejich počet v nemocnicích a soukromých klinikách je ohromný a příčina je stále tatáž: děti otrávené znečištěnou vodou -- vodou, kterou máme ve svých domech." Tak zhodnotil specialista pro vnitřní lékařství v bagdádském okrsku Ša'b dr. Chálid Adnán zoufalou situaci, která se stále zhoršuje, protože okupační i loutkové orgány problémy zásobování vodou ignorují. Ve městě, které po tisíce let nemělo problémy se zásobováním vodou, nastala nyní neutěšená situace především v chudých čtvrtích, jakou je i převážně šíitské Madínat as-Sadr. Problémy se ale objevují v celé zemi, šíří se infekce, které postihují hlavně děti. Znečištěny jsou řeky Eufrat i Tigris. Před několika dny tzv. ministerstvo životního prostředí oznámilo, že 3 miliony iráckých dětí mladších pěti let zemřelo většinou vinou znečištěného životního prostředí a vody.

Sebevražedný útok v Sámarrá

Sebevražedný útočník na motocyklu najel kolem 11:00 ve čtvrti Šurta v centru města do americké hlídky a odpálil se. Exploze zničila jedno a poškodila druhé Humvee, zabila čtyři Američany a dalších nejméně sedm zranila.

Útoky na základny

22 minometných střel vypálili povstalci v 10:00 na americkou základnu Lajth v Tárimíji. Podle zdroje z řad tzv. sil rychlého nasazení byl přitom zabit nebo zraněn "velký počet" amerických vojáků.

Kolem 16:00 zaútočil odboj na americký vojenský tábor západně od Tal Afáru. Podle informace podplukovníka tzv. národní gardy zasáhlo americké ležení asi 15 raket, které způsobily rozsáhlé škody a zabily nebo zranily řadu vojáků.

Bajdží

Odboj podnikl útok na hlídku loutkových sil střežící severní ropovod. Jak oznámila TV al-Džazíra, byl při akci zabit jeden důstojník loutkových sil.

Dulu'íja

TV al-Džazíra přinesla zprávu, že při boji mudžáhidů s policisty byl ve městě zabit jeden policista. Padl rovněž jeden bojovník a zraněn byl jeden civilista.

Ba'qúba

V Charnabátu v západní části města explodovalo odpoledne vedle kolony amerických obrněných a transportních vozidel auto Opel, zaparkované u silnice a naložené výbušninou. Exploze zničila vozidlo na přepravu vojáků, zabila osm příslušníků námořní pěchoty a tři zranila, z toho jednoho vážně.

Rada ulamá oznámila, že loutkové jednotky zvané "síly Abú al-Wálida" podléhající loutkovému ministerstvu vnitra prohledaly v pátek dům sunnitského šajcha Džásima aš-Šamarího, při hledání "zakázaných zbraní" vykradly jeho dům a zabavily osobní počítač a několik jeho knih a nakonec šajcha zatkly a odvedly.

Hillá

Jak oznámila loutková policie, ostřeloval odboj nedaleko Hillá minibus se stavebními dělníky zaměstnanými na amerických vojenských a "civilních" stavbách. Zabito bylo 11 z nich.

Sebevražedný útok v Mosulu a okolí

Sebevražedný útočník najel v centru obce Ba'adž v 9:00 v autě naloženém výbušninou do kolony amerických Humvee a obrněných vozidel na přepravu vojáků. Exploze zničila jedno transportní vozidlo a poškodila Humvee, přičemž zabila nebo zranila několik vojáků. Američané okolí útoku okamžitě uzavřeli. Podle stupně opatření, zabraňujících komukoli v přiblížení, a z toho, že pro mrtvé a zraněné přiletěly tři vrtulníky, soudil korespondent Mafkarat al-Islam, že ztráty musely být značné.

Odboj ostřeloval mosulskou policejní akademii minometnými střelami. Oznámila to TV al-Džazíra, loutkové síly neoznámily nic o způsobených škodách či ztrátách.

Sadrova organizace vyloučila příslušníky, kteří se účastnili bojů proti Fallúdže

Muqtadá as-Sadr vyloučil ze své organizace dva členy, u nichž se prokázalo, že se v řadách loutkových "iráckých" sil účastnili okupačního tažení proti Fallúdže. Tím potvrdil, že jeho organizace zachovává myšlenku solidarity mezi sunnity a šíity a jejich jednoty proti okupantům a jejich sluhům.

Neděle 12. června 2005

Qá'im

Američané oznámili, že při leteckém útoku zabili při přesně cíleném útoku na vesnice Rúmmána a Karábíla v západním Iráku 40 povstalců. Civilisté, kteří nálet přežili, však prohlásili, že v oblasti ve chvíli útoku žádný ozbrojenec nebyl, pohybovali se tam pouze civilisté. Tuto skutečnost sdělili též agentuře Reuters. Američané podle nich útočili bez jakéhokoli míření. Do nemocnice v Qá'imu byli dopraveni tři zranění z vesnice Rúmmána, z nichž 12leté dítě později zemřelo.

Další boj ve Fallúdže

Ozbrojenci vyzbrojení středními zbraněmi a ručními granáty zaútočili odpoledne na americkou pěší hlídku procházející čtvrtí Džubajl. Došlo k desetiminutovému boji, v němž bylo zabito pět a zraněni dva Američané a padl jeden z povstalců. K útoku se přihlásily Eskadry navrátilců, které vznikly poté, co většina bojovníků koncem ledna z města odešla.

Odboj "přivítal" nového guvernéra provincie Anbár

Šest minometných střel zasáhlo v 16:00 sídlo provinční správy v Ramádí, jež se stalo působištěm nového guvernéra provincie Anbár Ma'múna Rašída. Americké a loutkové síly celou budovu obklopily, proto se korespondentovi Mafkarat al-Islam nepodařilo zjistit rozsah způsobených škod.

Americká armáda přiznala, že v provincii Anbár byli v sobotu zabiti čtyři vojáci, z toho dva při explozi bomby v Ámiríji u Bagdádu a další dva rovněž při explozi západně od Bagdádu.

Ramádí

Západně od městě v okrsku Wafá zaútočili povstalci na americkou hlídku. Američané odpověděli střelbou kolem sebe, přičemž zastřelili tři civilisty.

Hadítha

Kolem 8:00 zaútočil odboj na tři americké hlídkové čluny na Eufratu. Dva z nich zničil a třetí poškodil natolik, že se potopil. Každý člun měl pětičlennou posádku, jedenáct Američanů bylo zabito střelbou, dva se utopili a tři zranění byli vytaženi z vody.

Ostřelování základen

Ráno kolem 6:00 vypálil odboj 13 raket Grad a Abábíl na základnu Ajn al-Asad v Hítu. Podle informace člena tzv. sil rychlého nasazení zasáhla většina raket západní část základny, kde jsou umístěny obytné baráky. Podle téhož zdroje byla zabita nebo zraněna řada vojáků, zničena vozidla a armádní vybavení.

Čtyři střely zasáhly odpoledne japonskou základnu ve městě Samáwa. Nad základnou se objevily sloupy kouře, bylo slyšet zvuk sirén a přiletěly americké vrtulníky.

V Tal Afáru ostřeloval odboj z minometů baráky oddílu irácké loutkové armády. Podle kapitána loutkové policie minuly střely cíl a zasáhly obytný dům, v němž bylo zabito šestileté dítě a dva lidé zraněni.

Režim přiznává infiltraci členů odboje do všech svých složek

Vysoce postavený úředník tzv. ministerstva vnitra přiznal korespondentu Mafkarat al-Islam, že iráckému odboji se podařilo proniknout do loutkového bezpečnostního aparátu a obsadit "citlivá místa" v jeho struktuře, a to jak v armádě, tak v policii, ale i v ochraně ministerstev a v největších kolaborantských stranách. Odboj má tak informace o plánech policie a armády; jedině tím lze vysvětlit vysoké a stále rostoucí počty ztrát loutkových sil.

Bagdád

Odboj podnikl večer v severobagdádském okrsku Hurríja minometnou palbu na účastníky pohřbu matky velitele elitních jednotek tzv. ministerstva vnitra generálmajora Rašída Falajáha, přičemž zabil dvě osoby a dalších 11 zranil. Falajáh, který je současně bezpečnostním poradcem tzv. ministra vnitra Bajána Džabra, nebyl při útoku zraněn. O několik stovek metrů dál explodovala u policejní stanice v téže době bomba.

Sebevražedný útok v Mosulu

Sebevražedný útočník najel v zalesněné oblasti západně od města s autem naloženým výbušninou v 8:00 do americké hlídky. Exploze zničila dvě Humvee, zabila sedm vojáků a dva zranila.

Hillá

Kolem 15:00 vybuchla pod americkou hlídkou ve čtvrti Muhandisín v centru města bomba ukrytá pod dopravní značkou. Poškodila obrněné vozidlo, zabila tři vojáky a čtvrtého zranila.

Nadžaf

Odpoledne explodovala ve čtvrti Zuwár v centru Nadžafu bomba pod americkou kolonou. Zničila Humvee a zabila čtyři vojáky. Američané pak uzavřeli okolní ulice a hledali povstalce.

Jak vlastně Američané nakládají se svými padlými?

Mezi 31 Američany zabitými při sestřelení vrtulníku 26. ledna 2005 byl nadporučík námořní pěchoty Dustin Shumney z města Mesquite v Texasu. V únoru dostala jeho vdova Julie zásilku manželova popelu, který pietně uložila jako jeho ostatky.

11. června však The Dallas Morning News přinesl zprávu o tom, že vdovu v květnu ohromil telefonát, podle něhož je jí zasílána druhá dávka manželova popela. Následkem toho se všechen popel vůbec nevešel do typizované dvojité pohřební urny určené pro popel ze dvou dospělých osob!

List dále zjistil, že podle mluvčího úřadu patologie americké armády bylo všech 31 mrtvol z vrtulníku identifikováno a zasláno rodinám. Podle mluvčího letecké základny Dover v Delawaru byly naopak pouze ostatky nadporučíka Shumneye odeslány jeho ženě.

Zdroj: ZDE

                 
Obsah vydání       28. 6. 2005
28. 6. 2005 Šéfové bank dělají z českých zákazníků idioty - v Británii občan bance neplatí ŽÁDNÉ poplatky Jan  Čulík, Josef  Vít
28. 6. 2005 Ani v Lotyšsku se neplatí bankovní poplatky
28. 6. 2005 Jak se vyhnout vykořisťování klientů velkými bankami
28. 6. 2005 Americký Nejvyšší soud: Novináři musejí prozradit své zdroje
28. 6. 2005 Americký Nejvyšší soud: kopírování hudby je protizákonné
28. 6. 2005 Odsun po šedesáti letech Přemysl  Janýr
28. 6. 2005 New York Times: Bílý dům chce proměnit americké vysílání veřejné služby v provládní propagandu
28. 6. 2005 Digitální vysílání je více než jen technologická změna Štěpán  Kotrba
28. 6. 2005 Univerzita Palackého hledá nového rektora
28. 6. 2005 Rozvojové země léčí schizofreniky daleko úspěšněji než Západ
28. 6. 2005 Pokorný, Nováček a... Exner Boris  Cvek
28. 6. 2005 Česká politická mizérie?
28. 6. 2005 Obchodní řetězce likvidují drobné obchodníky Jaroslav  Štemberk
28. 6. 2005 Ku konvergencii ČR a SR skutočne dochádza Jaroslav  Libák
28. 6. 2005 Dozrála Evropa pro ústavu?
28. 6. 2005 V Česku má více než 70% populace silné žaludky Miloslav  Zima
27. 6. 2005 Češi se vůbec nevyznají v tom, co se děje v EU Jaroslav  Zvěřina
28. 6. 2005 Zpravodajství iráckého odboje za dny 3. - 12. června 2005
27. 6. 2005 Mrtvé maminky nepláčou
27. 6. 2005 Chěli byste raději bydlet vedle jaderné, anebo větrné elektrárny?
27. 6. 2005 Konec nových časů Václav  Dušek
22. 6. 2005 Britské listy: Průběžný stav financí
8. 6. 2005 Hospodaření OSBL za květen 2005
22. 11. 2003 Adresy redakce

Zpravodajství iráckého odboje RSS 2.0      Historie >
28. 6. 2005 Zpravodajství iráckého odboje za dny 3. - 12. června 2005   
27. 6. 2005 Zpravodajství iráckého odboje za dny 27. května -- 2. června 2005   
9. 6. 2005 Zpravodajství iráckého odboje za dny 18. - 26. května 2005   
23. 5. 2005 Zpravodajství iráckého odboje za dny 8. - 17. května 2005   
16. 5. 2005 Zpravodajství iráckého odboje za dny 28. dubna - 7. května 2005   
9. 5. 2005 Zpravodajství iráckého odboje za dny 18. - 27. dubna 2005   
2. 5. 2005 Zpravodajství iráckého odboje za dny 8. - 17. dubna 2005   
25. 4. 2005 Zpravodajství iráckého odboje za dny 1. - 7. dubna 2005   
8. 4. 2005 Zpravodajství iráckého odboje za dny 15. - 31. března 2005   
1. 4. 2005 Zpravodajství iráckého odboje za dny 19. - 24. března 2005   
29. 3. 2005 Zpravodajství iráckého odboje za dny 6. - 18. března 2005   
17. 3. 2005 Zpravodajství iráckého odboje za dny 1. - 5. března 2005   
11. 3. 2005 Zpravodajství iráckého odboje za dny 22. - 28. února 2005   
8. 3. 2005 Zpravodajství iráckého odboje za dny dny 14. - 21. února 2005   
25. 2. 2005 Zpravodajství iráckého odboje za dny dny 6. - 13. února 2005