Výsledky této studie zpochybňují jedno z ústředních přesvědčení moderní psychiatrie, že totiž "choroba mozku", jako je schizofrenie, se nejlépe léčí v nemocnici, narkotiky a biolékařskými intervencemi.

Poté, co se zkoumání několikrát opakovalo, dospěli vědci k nezvratitelnému závěru: silnější rodinné svazky v chudých zemích mají hluboce pozitivní dopad na vyléčení schizofreniků.

Většina schizofreniků v Indii žije ve svých rodinách anebo v jiných sociálních sítích - to je v ostrém kontrastu s USA, kde je většina schizofreniků bezdomovci, žijí ve speciálních ubytovnách, nebo o samotě, nebo jsou v psychiatrických léčebnách anebo ve vězení. Mnoho indických pacientů vykonává zaměstnání s malým množstvím stresu - žijí v kultuře, která dává přednost sociálnímu tmelu před výkonností. Pacienti v USA jsou většinou vyloučeni z normálního pracovního prostředí.

Indické rodiny jsou většinou přítomny diskusím s lékařem, protože rodiny se považují za jádro a řešení problémů. V Americe jsou rozhovory mezi pacientem a lékařem důvěrné a psychiatři se většinou soustřeďují na mozkovou chemii.

Norman Sartorius, bývalý šéf programu pro duševní zdraví u Světové zdravotnické organizace, který byl organizátorem výzkumu, jak se léčí schizofrenie, v různých zemích světa, konstatuje, že by se Evropa a Spojené státy mohly mnoho naučit od zemí, jako je Indie.

Západní země by měly finančně pomáhat rodinám, aby se staraly o příbuzné, postižené schizofrenií. To by ušetřilo peníze na nemocnice a na ústavy pro duševně choré pro tyto osoby.

Většina amerických psychiatrů však považuje schizofrenii za organickou nemoc mozku, jejíž původ a výsledek závisejí na genech a na mozkové chemii. Do určité míry se uznávají psychosociální aspekty této nemoci, avšak v západních zemích se málokdo pokouší poskytovat schizofrenikům pracovní příležitosti, vzdělání či sociální sítě.

Západní lékaři nemohou pacientům předepsat silnější rodinné svazky, avšak indičtí psychiatři poskytují pacientům i duševní poradenství či poradenství pro celou rodinu. Když otec požádal v indickém městě Chennai psychiatra o radu při přípravě sňatku své dcery, která trpí schizofrenií, psychiatr vypracoval pro rodiče písemné instrukce ohledně toho, jak mají s dcerou jednat, a co se ona mladá žena musí naučit, než lékař bude ochoten vyjednat pro ni sňatek.

V mnoha zemích světa zjistila Světová zdravotnická organizace, že silné společenské a rodinné svazky jsou pro schizofreniky daleko důležitější než vysoce technologická medicína.

V indickém městě Chandigarh si v roce 1978 otevřel psychiatr kiliniku. Neměl žádné zdravotní sestry. Byl donucen požádat příbuzné pacientů, aby u nich byli přítomni 24 hodin denně. Příbuzní pacientů se stali zdravotními sestrami. Tato praxe tam existuje dodneška. Mimo jiné se ukazuje, že příbuzné - zdravotní sestry zvládají rozčilení pacientů daleko lépe a efektivněji než zdravotnický personál, který nemá k pacientům příbuzenský vztah.

Podrobnosti v angličtině ZDE