27. 6. 2005
Nenáviděný ZISK u Josefa VítaMilý pane Víte, Vaše ekonomické úvahy vždycky překonávaly ty nejdivočejší představy o tom, v které mateřské školce už zavedli dětem internet. Způsob výpočtu obchodní marže nenažraných obchodníků ale opět předčil všechna myslitelná očekávání. Dovolím si vám tedy ozřejmit, jak to funguje ve skutečnosti. |
Vaše výpočty totiž fungují pouze tehdy, pokud by obchodník prodal za každou cenu jen jeden kus zboží, nebo kdyby v každé cenové (slevové) kategorii prodal přesně stejný počet výrobků. V praxi to ale funguje úplně jinak. Použiji jednoduchý příklad: Obchodník na svoji provozní režii, platy apod, amortizaci vstupních nákladů, a Vítem nenáviděný ZISK potřebuje (příkladně) 10% obchodní marži (levné řetězce málokdy pracují s větší, jako jejich dodavatel to vím poměrně přesně). Začíná tedy prodávat příkladně s 50% marží - a každý výrobek, který nakoupil za deset korun, prodává za korun patnáct. A teď sledujte ten ekonomický zázrak: Pokud obchodník nakoupí jedno sto tisíc výrobků za deset korun kus - zaplatí za ně rovný milion korun, a pro dosažení 10% marže za ně potřebuje utržit 1.100.000 korun českých. Při prodejní ceně 15korun/kus mu k dosažení tzv bodu zvratu (nebo-li když se pokryjí náklady a podnikání začne nést čistý zisk) stačí prodat 1.100.000/15 = 73.334 výrobků. Zbývajících 26.666 může prodat za libovolnou cenu - může je zlevnit o 10, 20, 30, 50, třeba i 99%. Může to i vyhodit - nevznikne žádná škoda. Náklady a režii už má pokryté a cokoliv co prodá dál, už je jen neočekávaný zisk. A co pan Vít asi nikdy nepochopí - i peníze mají svojí cenu, a za to že se rychle vrátí, stojí za to produkt, který již vydělal na své náklady, rozprodat třeba po koruně, ač jeho nákupní cena je korun deset. Kde máte svoje stovky procent marží, pane Víte? Popisuji samozřejmě ideální stav - ve skutečnosti se může stát, že obchodník prodá daného výrobku za danou cenu jen 50.000 kusů a ne ideálních 74.000. Pokud za za prvních 50.000 výrobků tedy utrží 50.000*15=750.000, dalších 40.000 výrobků může prodat za pouhou nákupní cenu neboli za deset korun neboli s 30% slevou, a pořád na tom ještě královsky vydělal, a pořád ještě může tech posledních 10.000 výrobků prodat po koruně. Kde máte svoje stovky procent marží, pane Víte? A kdyby někomu náhodou připadalo 50% primární obchodní marže jako nemravně moc - zkuste si udělat výpočet pro 30% marži. Vyjde vám, že obchodníkovi stačí prodat 85% svých výrobků s nijak vysokou 30% marží, aby si mohl dovolit tech zbylých 15% rozdat zadarmo. Nebo pokud prodá 50% toho co nakoupí, s 30% marží - může zbytek nákupu rozprodat za 9 korun, neboli s 30% slevou, neboli 10% pod nákupní cenu - aby měl průměrnou marži kýžených 10%. Kde máte svoje stovky procent marží, pane Víte? Mimochodem - zkuste mi sdělit, které zboží se dá kde nakoupit tak, abych se s 300% ziskem dostal na cenu, za jakou ho prodávají řetězce. Půjdu ho ihned koupit celý vlak, takže jistě dostanu stejně výhodnou množstevní cenu jako ony řetězce. Rozprodám ho jen se 100% marží - takže budu o 30% levnější než všechny řetězce, a lidi mi utrhají ruce. Veškerý zisk z této transakce vám za tu infomaci přenechám. Jestli ovšem nekecáte :-) . buďte zdráv a vesel jan bláha |