Předseda sociální demokracie dokončil svou zprávu pro nadcházející velikonoční sjezd. Gross v ní kritizuje i odborné komise. Jeho kritika kvality práce odborných komisí ČSSD, za něž odpovídá jeho vnitrostranický rival místopředseda Zdeněk Škromach, je kritika člověka, který teorii nikdy neholdoval a jakýkoliv koncept, jež přesahuje rozměr příručky na rychlé zbohatnutí, přenechává svým poradcům. Proto stěží zná dokumenty, které předchozí sjezd schválil jako strategické dokumenty - resortní doktríny a dlouhodobý program ČSSD. Stěží jim rozumí. I když za jejich tvorbu byl odpovědný minulému sjezdu strany on sám...

K čemu ale dnes teorii? K čemu "nečitelné" programy? Selský rozum přece stačí. Případně jednoduché heslo. Myslet upřímně.

Když přišel premiérův poradce, poslanec Jan Mládek na zasedání gremia odborných komisí pro ekonomickou strategii s představou, že se sociální demokracie vzdá požadavku na zavedení Tobinovy daně, odborná komise jej vypískala. Chabě se pokoušel v jeho prospěch argumentovat další z ekonomických liberálů, Mertlíkův bývalý spolupracovník Jiří Havel, jasná většina odborníků však řekla Mládkovi, že s tímto nápadem by se uplatnil v jiné politické straně lépe. Nejlépe pak v ODS. Pokud tento názor ekonomických expertů či odborníků z odborů je pro sociálního demokrata Grosse "nemoderní" a "do minulosti zahleděný", nechápu, o čem a s kým by se mohl bavit na zasedání Socialistické internacionály či Evropské socialistické strany, kdyby alespoň rozuměl řečníkům. Evropská levice není střižená podle příruček Grossovy manželky.

Josef Babák se ve svém článku dopouští několika interpretačních omylů a navrhuje řešení, která jsou podle mého názoru podivná. Jeho návrh řešení (rozdělovat propadlé, nebo neuplatněné hlasy nezávislou institucí třeba ústavním soudem a jmenování zástupců do daného orgánu na návrh společenských a kulturních organizací) není podle mého názoru, a doufám, že nejsem sám, řešením správným. Obávám se, že je přece jen lepší nějaká volba, než jmenování. Svobodné volby jsou základní podmínkou fungující demokracie.

Jak se říká, demokracie je sice nejdražší a nejméně výkonná forma vládnutí, ale nic lepšího jsme zatím nevymysleli.

Křížky podél českých silnic a dálnic se svíčkami a květinami rostou jako houby po dešti, proč asi? Pozůstalým připomínají poslední místo pobytu jejich blízkého na tomto světě, těm, kterých se to netýká, jejich konečnost. A tak někdo odvrací tvář, někdo to přehlédne, obvykle nestačí v té rychlosti nic registrovat, jiný se možná na chvíli přece jen zamyslí, ale pak mávne rukou, není to jeho problém. Ti, kteří u křížků zastavují, už vědí své.

Setrvávání Stanislava Grosse na postu premiéra není ostuda pouze jeho, ČSSD nebo vládní koalice, ale každého Čecha. V osobě předsedy vlády se nyní rozhoduje, jakou cestou se bude vyvíjet politická kultura v České republice a zda budeme nadále posttotalitním státem, nebo demokratickou zemí. Sám Stanislav Gross si bohužel neuvědomuje, jak hluboce škodí této zemi! Je to proto, že jí neškodí ekonomicky nebo politicky, ale morálně. S Grossem se totiž vrací falešná morálka normalizace.

Autorům a organizátorům výstavy Moc obrazů, obrazy moci (politický plakát a propaganda), jež je k vidění v pražské Galerii u Křížovníků, patří v prvé řadě poděkování. V zemi, kde se pohrobci bývalé totalitní strany dovedou opájet pohledem do předlistopadové minulosti (viz níže) a přesto se stávají druhou nejsilnější, a tím i stále respektovanější parlamentní stranou, nemůže být podobných výstav nikdy dost.

Na plánech co a jak dál, pokud bude "návrh smlouvy o Ústavě pro Evropu" odmítnut, se v evropských metropolích pilně pracuje. I když se zatím o nich moc veřejně nemluví.

Honor Mahony: "Unofficial plan B considered in case Britain rejects Constitution" - v angličtině ZDE

Češi toho nemají rádi povícero. Mimo jiné nemáme rádi některé sousedy, ať už bývalé či současné, např. Němce, protože "jsou hluční, jedí takové odpornosti jako je Eintopf -- jídlo z jednoho hrnce a navíc to jsou stejně všichni náckové". Mimo ně nemáme příliš v oblibě i další své sousedy. Rusy jsme vždycky rádi měli (alespoň navenek), ale teď když už je rádi mít nemusíme, tak je tedy příliš v oblibě opravdu nemáme. Vždyť jen "chlastaj vodku, jsou líní, v zemi mají nepořádek a bují tam korupce" (ještě, že v tomto ohledu máme štít skoro čistý....možná až na pár drobných výjimek, které však nestojí za řeč).

Rakušany rádi nemáme, dobře totiž víme o jejich dvojjaké roli za války a navíc ty jejich protesty ohledně Temelína... Na sousedy holt máme smůlu.

Křesťanská fundamentalistická organizace The Christian Institute požaduje, aby bylo proti BBC zahájeno soudní vyšetřování. Argumentuje, že BBC porušila odvysíláním opery Jerry Springer Zákon o BBC (The Royal Charter), který požaduje, aby BBC dodržovala zásady vkusu a slušnosti. The Christian Institute také argumentuje, že odvysíláním této opery BBC porušila vysílací předpisy Komise pro úroveň rozhlasového a televizního vysílání (Broadcasting Standards Commission). Christian Institute také tvrdí, že BBC porušila devátý článek Zákona o lidských právech.

Šéf britských konzervativců Michael Howard oznámil, že podpoří změnu zákona, který by měl zakázat potraty po 20 týdnech těhotenství. Dosud se v Británii prováděly potraty až do 24 týdnů těhotenství.

Podrobnosti v angličtině ZDE

Kuba byla jedním z bojišť třetí světové války, zvané studené. Trvalý válečný stav měl pochopitelné důsledky pro vnitřní život občanské společnosti, i když o důvodech a příčinách jednotlivých kroků státní správy lze vést spory. Před několika měsíci jsem na různých místech Kuby s pár místními vzdělanci o jejich životní i obecně politické situaci mluvil.

Portugalský spisovatel José Saramago je jedním z více než dvou stovek význačných intelektuálů, kteří podepsali dokument na podporu Kuby v Komisi OSN pro lidská práva v Ženevě. Mezi podpisy čteme jména jako Adolfo Pérez Esquivel (Argentina), Nadine Gordimer (JAR), Augusto Roa Bastos (Paraguay), Oscar Niemeyer (Brazílie), Harry Belafonte, Dany Glover, Alice Walder a Ramsey Clark (USA), Ignacio Ramonet a Danielle Miterrand (Francie), Belén Gopegui, Joaquín Sabina, Alfonso Sastre a Luis Eduardo Aute (Španělsko), Luis Britto García (Venezuela), Leonardo Boff (Brazílie), Voloďa Teitelboim (Chile), María Rojo (Mexiko), Eric Toussaint (Belgie), páter Betto (Brazílie).

Koncem září 2004 byl zveřejněn otevřený "euroatlantický" dopis, v kterém se stovka mezinárodních osobností obrátila na představitele mnoha států, na vlády Evropské unie a NATO, aby upozornila Západ na politiku ruského prezidenta Putina, který využívá antiteroristických opatření k podkopávání demokratických hodnot a nebezpečně posiluje vliv tajných služeb. Text byl ideologicky koncipován jako morální dopis "politiků a intelektuálů", kteří ve jménu "pravdy" apelují na západní mlčící a selhávající vůdce. Pod dopisem najdeme taková politická jména jako Madeleine Albrightová, John McCain, Richard C. Holbrooke, Václav Havel, Saša Vondra nebo intelektuální jména jako Francis Fukuyama, Andre Gluckmann, Jacques Rupnik, Adam Michnik, Martin Šimečka.

V minulosti různé koalice "politiků a intelektuálů" vždy vyvolávaly oprávněnou nedůvěru a kritickou reakci počínaje věhlasným dílem Juliena Bendy s příznačným titulem "Zrada vzdělanců" a konče historickou poznámkou Marshalla McLuhana, který upozorňoval, že intelektuálové vždy působili jako prostředníci a pojítko mezi starými a novými mocenskými strukturami. Nejznámější skupinou byli řečtí otroci, kteří po dlouhou dobu sloužili jako vychovatelé a důvěrníci římské moci.

Proč to děláme? Už od devatenáctého století roste vědecký zájem o jiné sociogeneze, alternativy evoluce člověka. Prvotní pohled na tyto lidské paralely v jiném postavení vůči přírodě, než v jakém se nacházel křesťanský západ, byl z hlediska chápání možností jaké může kultura poskytovat kriticky povýšený. Není se čemu divit.

Situací v týdeníku Literární noviny se Britské listy zabývaly již do té míry, že hrozí jisté nebezpečí ztráty zájmu o "hádání či palácovou revoluci v LtN". Nechci se proto zabývat polemikou a opravováním jednotlivých výroků, ale vynasnažím se podat přehled o tomto sporu.

"Na webu http://stolzova.aktualne.cz probíhá už nějaký čas veselý sebepotvrzující rituál, který zatím nikdo nepovýšil svou účastí na skutečnou diskusi o vztahu alternativní a tradiční pedagogiky. To je téma, které i mne mimořádně zajímá, a dovolím si zde do diskuse přispět."

Doufám, že čtenáři poznali, že jde o pozměněný perex článku "Proč jsem zastáncem tradiční pedagogiky" z pera pracovníka Výzkumného ústavu pedagogického Petra Kukala. Rád bych se k jeho názorům vyjádřil z druhé strany, tedy jako zastánce "moderní" pedagogiky.

Nejspíš víte, čemu se módním termínem říká coming out. Jde o okamžik, kdy se Hamánek rozhodne, nalíčí si oči a vyrazí do gay clubu jako každý večer, ale na rozdíl od minula zmíní se o tom předem matce a druhý den vypráví Šušmovi s Brejžkem v zaměstnání, jakého hošana se mu povedlo sbalit. Dalo by se říci, že je to něco jako "s pravdou ven".

Cosi jako coming-out nyní prožívá řada politiků. Jen s pravdou, obávám se, nemá jejich konání mnoho společného.

Fact or fiction -- both are welcome in the writing competition run in 2005 by the British Czech and Slovak Association. A first prize of £300 and a second prize of £100 will be awarded to the best 1,500 to 2,000-word pieces of original writing in English on the links between Britain and the Czech/Slovak Republics, or describing society in transition in the Republics since 1989. Topics can include history, politics, the sciences, economics, the arts or literature.

Ublížili vám v médiích? Pokřivil někdo váš mediální profil? Pak neváhejte a zadejte si zakázku do Týdeníku LN. Je to solidní firma, vyjdou vám ochotně vstříc s nabídkou řady zajímavých nástrojů estetické chirurgie a váš obraz nabude skvělých proporcí. Je to to nejlepší, co současný trh s realitou (neplést s realitami) nabízí.

Jedinečnou vizitkou jejich skvělého "starého" řemesla je samotný výrobek. Zmíněný výstavní exponát, ve kterém si klidná, hravá a děti neskonale milující Dagmar Patrasová pro své až puritánsky čisté názory plynoucí z morální askeze její výchovy nemůže připadat jako podnikatelka, je vyroben s láskou a oddaností k zákazníkovi, který je zde opravdu pánem situace. Redaktorka se své klientky ujala skutečně s půvabem.

Již od svého vzniku se Česká republika potýká s přílivem ilegálních pracovníků ze zemí bývalého Sovětského Svazu. Pokud bude takový dělník u nás přistižen, může mu hrozit pokuta nebo až správní vyhoštění. To znamená, že je mu stanovena lhůta (v horizontu dní či týdnů) k opuštění státu. Poté, co rozhodnutí o správním vyhoštění nabude právní moci, odveze policie cizince na hranice. Cizinci, kteří nejsou internováni, mají povinnost vycestovat sami. Trochu jinak to ale se stejnými post-sovětskými dělníky dělají v Rusku.

Ve dvoustránkovém rozhovoru s Alexandrem Kramerem doporučil bývalý premiér Kramerovi i čtenářům Práva "aby byli zase o něco chytřejší" četbu Britských listů, "jako jedno z mála českých periodik, které má alespoň snesitelnou úroveň".

Alexandr Kramer: Kdybych byl prezident, nebyla by ČSSD v tak ubohé pozici, říká Miloš Zeman PRÁVO

Zeman tak učinil v odpovědi na Kramerovu otázku, kdy se ČSSD nakazila klientelismem. Bývalý předseda vlády odkázal čtenáře na článek svého ministra zdravotnictví Ivana Davida "Zmýlil se Zeman, zmýlil jsem se já, zmýlil se Gross", který označil za vynikající přesto, že jeho ministr na něm nenechává nit suchou... . "Vůbec mě tehdy nenapadlo, že Miloš Zeman vlastně neví, proč je tak úspěšný", přiznává psychiatr David ve své analýze sociálně demokratické politiky.

"Nevím o žádném případu klientelismu v podmínkách opoziční smlouvy. Vy ale, pane redaktore, opravdu buď neznáte fakta, nebo jste v intelektuálním útlumu. Já jsem přece nikdy neobviňoval Vladimíra Špidlu z toho, že by sám aktivně organizoval klientelismus. Dokonce jsem mnohokrát veřejně prohlásil, že Vladimír Špidla podle mého názoru není zkorumpovatelný penězi, ale že se bohužel ukázalo, že je zkorumpovatelný mocí. Podstata věci byla v tom, že Vladimír Špidla otevřel prostor Stanislavu Grossovi, jenž se v roce 2001 stal druhým mužem sociální demokracie a od roku 2002 druhým mužem vlády. Právě to podle mého názoru vedlo k nástupu klientelismu," řekl Právu Miloš Zeman.

Vláda Stanislava Grosse a politika ČSSD TÉMA BL
Pád vlády Vladimíra Špidly TÉMA BL
Socialistická politika a ekonomika TÉMA BL

Prezident Václav Klaus ve svém dopise ministru spravedlnosti ze 14. ledna 2005 oznámil, že odmítne jmenovat ty kandidáty na soudce z řad justičních čekatelů, kteří nesplňují dosažení věkové hranice alespoň třiceti let. Na tomto svém stanovisku i přes odpor ministerstva spravedlnosti i české justice trvá, nic nehledě na argumentaci obstrukcí s plánovaným doplněním stavů soudcovských postů. Problém se přitom netýká pouze odmítnutých 32 čekatelů z 55, ale též mnoha desítek dalších, kteří již justiční zkoušky složili a nebo je pravděpodobně složí v nejbližší době. Současná koncepce ministerstva spravedlnosti o ideálním stavu soudců se s realitou stále rozchází o 174 míst.

V lednu 2005 přispěli čtenáři na provoz Britských listů částkou 11 000 Kč. Příspěvky stačí na běžný administrativní provoz listu, avšak neumožňují nám zatím financovat systematickou novinářskou práci ani systematickou technickou správu a technický rozvoj ani odbornou právní pomoc. Právě pro nedostatek financí nejsme schopni rychle zprovoznit celou řadu potřebných technických funkcí serveru (vyhledávání, statistiky, knihovnu, galerie, zasílání BL mailem, onlinové chaty, odstranit četné technické chyby).

Finanční dary Občanskému sdružení Britské listy jsou v ČR odečitatelné ze základu daně z příjmu. Vydáváme k tomu na požádání písemné potvrzení.

Za finanční pomoc od čtenářů, i za bezplatnou reinstalaci zařízení, kterou provedli Jan Panoch a Dominik Joe Pantůček, upřímně děkujeme. Hlavní potíží v současnosti je, že nemáme finanční prostředky na kompletní zprovoznění veškeré funkčnosti serveru Britských listů.

Děkujeme všem, kteří podporují provoz Britských listů finančními dary i zadáváním reklamy.

Jsme vám velmi vděčni za finanční záchranu našeho serveru, prosíme však: nepřestávejte přispívat, umožníte nám dělat naši práci lépe a efektivněji, budeme si moci například systematicky financovat právníka, což byl mělo být pro náš list nezbytné. Financujte si k vlastnímu prospěchu kritický a nezávislý deník.

Jsme vděčni za každý drobný příspěvek na provoz Britských listů, který je možno zaslat na účet v pražské Raiffeisen Bance, číslo účtu: 1001113917, kód banky 5500. Adresa banky je Karlovo nám. 10, Praha 2.

Čtenáři ze zahraničí mohou přispět na provoz Britských listů úvěrovou kartou na adrese www.paypal.com po jednoduché registraci odesláním částky na adresu redakce@blisty.cz.

Britským listům můžete psát na adresu redakce@blisty.cz, šéfredaktor Jan Čulík má adresu culik@blisty.cz a také J.Culik@slavonic.arts.gla.ac.uk , pražský redaktor Štěpán Kotrba má adresu stepan@kotrba.cz a skype stepan.kotrba, technickému správci Dominiku Joe Pantůčkovi pište na adresu joe@joe.cz.