9. 8. 2004
RSS backend
PDA verze
Čtěte Britské listy speciálně upravené pro vaše mobilní telefony a PDA
Reklama
Reklama
Celé vydání
Archiv vydání
Původní archiv

Autoři

Vzkaz redakci

OSBL
Tiráž

Britské listy

http://www.blisty.cz/
ISSN 1213-1792

Šéfredaktor:

Jan Čulík

Redaktor:

Karel Dolejší

Správa:

Michal Panoch, Jan Panoch

Grafický návrh:

Štěpán Kotrba

ISSN 1213-1792
deník o všem, o čem se v České republice příliš nemluví
9. 8. 2004

Co dluží česká kultura komunismu

Mám pocit, že během diskuse mezi Janem Čulíkem a Štěpánem Kotrbou o tvůrčí integritě umělců za totality nebylo dosud řečeno vše. Zbývá zodpovědět otázku, co dal komunismus naší kultuře a zda má být česká kultura reálnému socialismu za něco vděčná. Štěpán Kotrba přímo píše ve svém článku Stereotypy a osobní zkušenost: "Vůbec to nebyla doba tvůrčího útlaku, naopak dala vzniknout tomu nejlepšímu, co dosud ve středoevropských a východoevropských kinematografiích bylo možno shlédnout." Takže jak to s tou tvůrčí svobodou vlastně bylo? Proč emigroval Forman, Jasný, Passer? Že by se z té přemíry tvůrčí svobody cítili nešťastní a raději odešli dobrovolně odešli trpět na Západ, aby měli o čem psát a režírovat?

Z jakého záhadného důvodu se přerušila tvůrčí dráha řady předúnorových filmařů a proč se o dvacet let později situace opakovala? Talentovaný Pavel Juráček zůstal u jediného celovečerního filmu Případ pro začínajícího kata. Socialistická vlast tolik investovala do jeho vzdělání a on, nevděčník, místo aby jí to vracel v podobě svých děl, začne trucovat, neváží si vymožeností a raději se fláká.

Mezi režimy, které nejvydatněji podporovaly rozvoj kinematografie, bylo nacistické Německo a Sovětský svaz. Hitler, stejně jako Goebbels, byli vášnivými obdivovateli filmu a nechávali si přivážet ze zahraničí hollywoodské novinky. Úkolem německých filmů té doby bylo zabavit válkou unavené obyvatelstvo. Jednalo se často o komedie či muzikály, které nebyly prvoplánově fašistické a antisemitské, mnohé byly slušně řemeslně zhotovené a v mezích možného i "umělecké". Česká televize nedávno například uvedla německý dokumentární film o snaze Goebbelse vytvořit nacistickou protiváhu kreslených filmů studia W. Disneye. I zde měly přednost ryze zábavné filmy před filmy zjevně propagandistickými.

Stejně tak Stalin byl nadšeným filmovým fanouškem, systematicky podporoval rozvoj kin a výrobu filmů. Přikládal jim výjimečnou důležitost jako nástroj propagandy, a tak nebylo divu, že v letech před druhou světovou válkou sovětská studia ročně vyprodukovala přes sto filmů. Tvůrci tvořili, až se z nich kouřilo, a na jejich výrobu neměl nejmenší vliv hladomor na Ukrajině či milióny popravených ve stranických čistkách. Filmy ukazovaly mužné stachanovce, hrdinné kolchozníky bojující proti kulakům -- a na zobrazení reálného života jim tak nějak nezbyl čas.

Kdo si na ty filmy dnes vzpomene? Komu scházejí? Byli režiséři německých a sovětských filmů té doby trpícími umělci, kteří za cenu bolestných kompromisů využívali každou skulinku k tomu, aby natočili autentické umělecké dílo, nebo byli řemeslníky, kteří si pragmaticky spočítali, že s kamerou ve studiu je jim líp než s puškou na frontě nebo s krompáčem na Sibiři? Mohla obrovská podpora filmu od totalitních režimů jakýmkoli způsobem legitimizovat jejich nehumánní podstatu, i když vedlejším produktem mohly být i filmy s formálně uměleckými ambicemi?

A jak to vypadalo v Československu? Pravda je taková -- po celou dobu komunistické vlády zde existovala cenzura. Výjimkou byla léta 1968-1969, kdy bylo ovšem velice těžké pracovat z důvodu sovětské okupace. Někdy se sevření cenzury uvolnilo, jako v druhé polovině 60. a 80. let, a pak se pracovalo lépe a radostněji -- ovšem stále v duchu omezeného pokroku v mezích zákona. Ano, do filmu se mohutně investovalo, ale jaká byla kritéria? Tím rozhodujícím byla v očích diktatury politická loajalita a výchova v duchu komunistické ideologie. Pěstovala se konformita, ti přečnívající a nezařaditelní se mocenskými prostředky formovali do náležitého útvaru. Ostatně, máloco bylo tak vzdálené jako KSČ a moderní umění. Už z důvodu vzdělání jejího vedení a stárnutí mužů v jeho čele. Například průměrem televizní kultury byly pořady typu Sejdeme se na Vlachovce, jeho vrcholem pak Televarieté. Umělecké hodnoty nebyly pro KSČ podstatné. Z pohledu systému se jednalo o odpad. Někdy dokonce nežádoucí a potenciálně nebezpečný, takže dílo putovalo do trezoru. Jistě, po celou dobu socialistického Československa vznikaly kvalitní filmy, dokonce i v době největšího útlaku a úpadku československého filmu. Byly ale výsledkem talentu svých tvůrců, jejich umění, odvahy a houževnatosti. Někdy i výsledkem odvahy odpovědných redaktorů, kteří zaštítěním takového díla riskovali často i pracovní existenci. Peníze investované do kinematografie byly ostatně součástí národního důchodu -- svojí prací tedy české filmy podpořili všichni občané, nejen členové KSČ. Česká kinematografie tedy KSČ či SSM nedluží nic. Kdyby naopak někdo vystavil komunistům účet za ty desítky let zákazů, nekompetentních zásahů a ponižování tvůrců, byl by to seznam neobyčejně dlouhý a bolestný. Vůbec není náhodou, že to byli právě umělci, kteří tak nadšeně podpořili listopadovou revoluci v roce 1989.

Za reálného socialismu mnozí tvůrci unikali z ideologického sevření k tvorbě filmů pro děti a mládež. Přiznali se k tomu například Herz, Smyczek a mnozí další. Z jejich pohledu to bylo nouzové a logické řešení, které vedlo k tomu, že právě v oblasti dětského filmu jsme po dlouhá léta sklízeli úspěchy. Podobný jev je ostatně znám i z jiných autoritářských či ideologicky vyhraněných společností -- například z Íránu. Tamní režiséři naráží ve všech oblastech života na tvrdou náboženskou cenzuru, a tak se raději zaměřují na dětská - z pohledu režimu okrajová -- témata. Jistě by se našli tvůrci, kteří s nostalgií vzpomínají na reálný socialismus jako na dobu, kdy si strana a vláda objednávala jejich monumentální plátna, pomníky či budovatelské filmy, a jsou ochotni tvrdit, že jejich úhel pohledu se dokonale shodoval s tím oficiálně povoleným. Nemohu se ale zbavit dojmu, že jejich svoboda se nápadně blížila svobodě našeho učitele strojírenství, který kdysi na střední škole prohlásil: "Mám velice šťastné a stabilní manželství, opravdu mi nic neschází. Manželka si dělá, co chce a já si taky dělám, co ona chce...."

Jiří Trnka, vynikající tvůrce animovaných filmů, si na nepřízeň režimu stěžovat nemohl. Měl zdánlivě vše, co ke své práci potřeboval -- studio, tým spolupracovníků i finanční podporu. Nepůsobil ani v oblasti, kde by vliv vládní ideologie mohl být příliš silný. Přesto právě on natočil vynikající, velice temný snímek Ruka. Je to příběh klauna, který vyrábí květináče a sní o tom, jak v nich vypěstuje růže. Objeví se ale ruka, která chválí, trestá, povzbuzuje a postupně si ho zcela podmaní. Ze strachu před ní nakonec klaun umírá. Jedná se možná o nejlepší český animovaný film. Tato alegorie na téma střetnutí umělce se státní mocí putovala okamžitě do trezoru a Trnka od kamery. Umíral značně zahořklý a nejsem si jist, jestli dostatečně ocenil podporu, kterou mu socialistická kinematografie poskytla.

Pokud hledáme nějaký specifický příspěvek komunismu české kultuře, pak by jím snad mohly být kulturní domy, které nechali komunisté postavit v každé větší vesnici. Svojí megalománií, unifikovaným stavebním slohem a oficialitou přesně odpovídaly duchu doby a tomu, co si komunisté představovali pod pojmem kulturní rozkvět. Nejsem si jistý, jestli s tím členové mnohých zastupitelstev, která zoufale hledají pro tyto paláce kultury uplatnění, souhlasí. Například ve 23-tisícovém Žďáře nad Sázavou stojí kulturní dům se sálem o kapacitě, tuším, 1250 míst, nemluvě o desítkách různých salónků a zasedaček. Pamatuji si Rakušana, který uvedl, že podobný kulturní stánek by se hodil tak do Vídně. To samé platí pro venkov. Zatímco dříve stačila vesnici k představením ochotníků a tancovačkám hospoda, dnes musí živit nenasytné betonové monstrum.

Na další příspěvek KSČ české kultuře vzpomínám opravdu marně -- pokud jím nemají být některé pasáže z poučení z krizového vývoje, podpisy umělců na Antichartě a nespočet budovatelských filmů a seriálů, na které se práší v archívech. Pravda je, že čeští filmaři dnes čelí vážným finančním problémům, ale to zpětně reálnému socialismu legitimitu nedává. Naopak je to důvodem ke kritice stávajících politických elit, které ve vzácné shodě odprava doleva už řadu let selhávají tam, kde měly dávno pomoci a v čem už dávno mají jiné země jasno -- ale to by bylo na jiné povídání...

                 
Obsah vydání       9. 8. 2004
9. 8. 2004 Na soudce, který měl soudit Saddáma, byl vydán zatykač
9. 8. 2004 Britská vláda odpírá léčení žadatelům o azyl nakaženým HIV
9. 8. 2004 Británie přestává používat vakcínu pro děti, která obsahuje rtuť
9. 8. 2004 Riziko jedince a společnosti z odmítání očkování
9. 8. 2004 Malé české mediální hříchy Fabiano  Golgo
9. 8. 2004 Co dluží česká kultura komunismu Milan  Černý
9. 8. 2004 LFŠ: Skvělá akce, mizerné provedení Ondřej  Čapek
9. 8. 2004 Růžové angažmá pro zelenou stranu Martin  Mach
6. 8. 2004 Bývali disidenti Ivan Martin Jirous a Stanislav Penc útočí na Grosse kvůli zásahu proti CzechTeku
8. 8. 2004 Czechtek: "policisté šikanovali odjíždějící účastníky"
7. 8. 2004 Přátelská akce: Milion fanoušků techno music se zúčastnil street parade v Curychu
7. 8. 2004 V Británii zakázala konzervativní vláda akce jako CzechTek už před deseti lety
6. 8. 2004 Kdo je zfetovaný? Premiér, technaři nebo novináři? Tomáš  Tetiva
6. 8. 2004 CzechTek a hysterie českých médií i veřejnosti Luděk  Staněk
4. 8. 2004 Policie a CzechTek Bohumil  Kartous
6. 8. 2004 CzechTek: Neoprávněně obsadili cizí majetek
9. 8. 2004 Vypínejte elektrické spotřebiče
9. 8. 2004 Česko spolyká příliš energie Josef  Vít
6. 8. 2004 Programové prohlášení vlády České republiky
9. 8. 2004 Pehe píše Davidovi: už nemám pochybnosti Jiří  Pehe
9. 8. 2004 David píše Pehemu: Prostředky, které chcete použít proti jinak smýšlejícím nejsou demokratické
9. 8. 2004 CDU/CSU zmítá boj o kancléřského kandidáta Radek  Vogl
7. 8. 2004 Powell podepsal dohody o modernizaci radarové základny USA v Grónsku Štěpán  Kotrba
8. 8. 2004 Irácký premiér vykázal ze země televizi al Džazíra
9. 8. 2004 Matematika nejsou počty Vítězslav  Novák
9. 8. 2004 SRN: Bild a Spiegel píší zase postaru Jan  Sedláček
9. 8. 2004 Zapatismus a sociální vědy John  Holloway
9. 8. 2004 Co děláme my -- jim Sergej  Chelemendik
6. 8. 2004 Hvězdné války a globální bezpečnostní prostředí Miroslav  Polreich
6. 8. 2004 Global Trends 2015: A Dialogue About the Future With Nongovernment Experts
6. 8. 2004 Zpravodajství iráckého odboje za dny 29. července - 1. srpna 2004
6. 8. 2004 Nevyčerpatelné zdroje -- další ekonomický mýtus?! Jan  Sýkora
5. 8. 2004 Několik poznámek na téma LÁSKA Igor  Chaun
5. 8. 2004 Netomáš a Bělorusko Štefan  Švec
6. 8. 2004 Irena Zítková: La grande dame české literatury Jan  Čulík, Štefan  Švec
6. 8. 2004 Bůh třetího tisíciletí Václav  Dušek
7. 8. 2004 Hospodaření OSBL za červenec 2004
18. 6. 2004 Inzerujte v Britských listech
22. 11. 2003 Adresy redakce
29. 12. 2003 Nenechte si ujít: nový knižní výbor z Britských listů
17. 6. 2004 Provizorní umístění starých archivů
9. 8. 2004 Staré dává vzniknout novému Štěpán  Kotrba

Redakční výběr nejzajímavějších článků z poslední doby RSS 2.0      Historie >
9. 8. 2004 Matematika nejsou počty Vítězslav  Novák
9. 8. 2004 Co dluží česká kultura komunismu Milan  Černý
9. 8. 2004 Malé české mediální hříchy Fabiano  Golgo
9. 8. 2004 Vypínejte elektrické spotřebiče   
9. 8. 2004 Staré dává vzniknout novému Štěpán  Kotrba
9. 8. 2004 Karel Hoffmann: "Žádám spravedlnost!"   
6. 8. 2004 Chateaubriand: Fumaroliho itinerář poezie a teroru Josef  Brož
6. 8. 2004 Nevyčerpatelné zdroje -- další ekonomický mýtus?! Jan  Sýkora
6. 8. 2004 Irena Zítková: La grande dame české literatury Jan  Čulík, Štefan Švec
6. 8. 2004 Americké týrání v Guantánamu je možná válečný zločin   
6. 8. 2004 Bůh třetího tisíciletí Václav  Dušek
6. 8. 2004 Bývali disidenti Ivan Martin Jirous a Stanislav Penc útočí na Grosse kvůli zásahu proti CzechTeku   
5. 8. 2004 Několik poznámek na téma LÁSKA Igor  Chaun
5. 8. 2004 Výslechy před namířenou zbraní, věznění v železech, nutnost pózovat nazí   

Český film RSS 2.0      Historie >
9. 8. 2004 LFŠ: Skvělá akce, mizerné provedení Ondřej  Čapek
9. 8. 2004 Co dluží česká kultura komunismu Milan  Černý
5. 8. 2004 Několik poznámek na téma LÁSKA Igor  Chaun
5. 8. 2004 O filmové klasice: stačilo by uvolnit autorská práva   
4. 8. 2004 České klasické filmy by měl na DVD vydávat stát prostřednictvím Národního filmového archivu   
3. 8. 2004 Otakar Vávra: Umělec s malým u Milan  Černý
3. 8. 2004 O tvůrčí integritě v dobách útlaku Jan  Čulík
3. 8. 2004 Morální integrita patnácti milionů lidí, kteří jen žili své životy Štěpán  Kotrba
2. 8. 2004 Non Plus Ultras: další neúspěšný pokus, který se snaží být filmem Jan  Čulík
2. 8. 2004 Ohlédnutí za Letní filmovou školou 2004 Jan  Čulík
2. 8. 2004 Fašismus v naší epoše Petr  Šafařík
30. 7. 2004 Škoda, že v České televizi nemůže Igor Chaun odvysílat celý svůj film Jan  Čulík
29. 7. 2004 Film Tatínek: Jan Svěrák oslavuje svého otce   
29. 7. 2004 Touha a Tři přání Jan  Čulík
29. 7. 2004 Irena Dousková: "Humor je způsob obrany proti agresivitě světa" Jan  Čulík

Umělci, kultura a kolaborace? Za komunismu... RSS 2.0      Historie >
9. 8. 2004 Co dluží česká kultura komunismu Milan  Černý
3. 8. 2004 Otakar Vávra: Umělec s malým u Milan  Černý
3. 8. 2004 O tvůrčí integritě v dobách útlaku Jan  Čulík
3. 8. 2004 Morální integrita patnácti milionů lidí, kteří jen žili své životy Štěpán  Kotrba
30. 7. 2004 "Ideologická klišé exilového literárního encyklopedisty" Jakub  Žytek
30. 7. 2004 Kdo to neprožil, nemůže tomu porozumět Štěpán  Kotrba
29. 7. 2004 Stereotypy a osobní zkušenost Štěpán  Kotrba
28. 7. 2004 Zadali si mladí stalinisté v Československu v padesátých letech? Jan  Čulík
28. 7. 2004 Jak si Hurvínek představuje válku... Štěpán  Kotrba
28. 7. 2004 Irena Dousková, dětství a normalizační komunismus Jan  Čulík