Pořad Otázky Václava Moravce je jistě tím lepším z publicistické tvorby ČT. Jeho moderátor je vzdělaný a informovaný, i když je samotný název pořadu trochu nevyváženě zaměřen na jeho osobu. Nedochází zde k tomu, aby si pozvaný politik, který má být jako zodpovědný zodpovídán, vzal slovo a sem tam mezi monologem a nadechnutím laskavě umožnil moderátorovi další impuls k předříkávání memorovaných bloků.

Poslední nedělní vysílání bylo ovšem dost hrubým způsobem zdeformováno -- bylo ustřiženo jako nějaký videoklip, lepící díru ve vysílání.

Ve druhé části byli hosty pořadu ministryně školství Petra Buzková a Václav Klaus jr., ředitel jednoho pražského gymnázia. Tématem debaty byl nově platný školský zákon a zejména jeho dopad na letošní středoškolské přijímací zkoušky. Nic nenasvědčovalo tomu, že by mělo dojít k nějaké výchylce od normálu. Ředitel gymnázia byl dotázán na další nedostatky nového zákona a po jeho odpovědi dostala slovo ministryně školství. Stačila však pouze prohlásit, že si zřejmě veřejnost zákon interpretuje různě. Pak její slábnoucí hlas postupně vytlačila znělka pořadu a obrazovkou se začaly hemžit titulky.

Snad zkolaboval kameraman, nebo zrovna na Kavčích horách vyhlásily odbory polední přestávku; možná se ministryně nadechla podezřele silně a režie se zalekla sáhodlouhé lamentace a následného časového deficitu ve vysílání, možná prohrávala na body a tvůrcům se jí zželelo. Prostě hlavní diskusní politický pořad ČT se "dohrál" před slepými kamerami. Ale třeba je to v publicistice nějaká dramaturgická novinka, nechat diváka domýšlet si slova a názory zúčastněných, třeba na to bude vypsána i nová divácká soutěž.

Pokud se jednalo o přetah, byl by takový problém dohnat tu půlminutu, než by se moderátorovi podařilo ministryni kultivovaně umlčet?

Nikdo jistě nechce, aby ČT narušila svůj komerční vysílací harmonogram, ale na těch následujících zprávách šlo určitě něco malého ubrat. Koza by zůstala celá. Takhle to jen smutně dokazuje, že média jsou média jen proto, aby zprostředkovala obchodní směnu, tedy vysílací čas za peníze, čemuž se snaží vytvářet prostředí přitažlivými pořady, které už ale plní jen "reklamní" roli v procesu prodeje reklamy a samy o sobě jsou bezcenné.

Je to taky zvláštní postoj k tomu, co má být médiím hlavní náplní, k poskytování informací. Vyvolává to dojem, že obsah publicistického pořadu je natolik bezvýznamný, že není třeba jej shlédnout do konce. Že je to opravdu jen produkt, jehož parametry jsou dány obchodně a žádný jiný význam v sobě nemá. Pořad, který má zprostředkovávat názory kompetentních na hlavní témata a problémy by měl mít svým způsobem prominentní postavení, ne aby byl porcován jako tlačenka. V televizi veřejné služby tuplem.