Lékárníci, kteří odmítají přerušení těhotenství nebo kontrolu početí nebo obojí, se stávají militanty po celých Spojených státech a dávají přičinu k právním i politickým konfliktům. Ukazuje se, k čemu může dojít, když se požadavky žen střetávají s morálními názory lékárníků.

Organizace lékárníků "Pharmacists For Life International" nazývá texaský konflikt "Dentonskou válkou svědomí". Předsedkyně organizace byla propuštěna z práce u Kmartu před 5 roky také za to, že odmítla vydat antikoncepční pilulky.

Do sporu jsou nyní zatahovány i státní úřady. Státy Arkansas a Jižní Dakota přijaly zákony, které mají chránit lékárníky před disciplinárním řízením, jestliže odmítnou vydat léky na lékařský předpis. Dalších deset států uvažuje o podobných zákonech. Patří mezi ně Indiana, Michigan, Minnesota, Mississippi, Ohio a Washington.

Členové organizace "Pharmacists For Life International" tvrdí, že antikoncepční pilulka "morning-after pill" často ničí oplodněné vajíčko, a tedy způsobuje potrat. Dodávají, že žádný lékárník nesmí být nucen souhlasit s potraty, a tedy nesmí být nucen prodávat ani jiné antikoncepční prostředky. Organizace má svou webovou stránku, kde se zastává lékárníků, kteří sledují hlas svého svědomí a své morálky.

V Kanadě není rozpor tak příkrý jako v USA, ale i zde existují problémy. Dr. Jeff Nisker, profesor porodnictví, gynekologie a bioetiky na univerzitě západního Ontaria sdělil, že jsou i v Kanadě lékaři, kteří věří na názor papeže, že se antikoncepce staví proti boží radě Adamovi a Evě: "Buďte usilovní a množte se", a tedy ve své praxi nepředepisují léky pro kontrolu početí ani neprovádějí sexuální výchovu. Profesor dodal: "Doufáme, že budou takoví lékaři a lékárníci odkazovat mladé ženy a muže ke kolegům, kteří by požadovanou pomoc poskytli". Pochopitelně je to pouze jakási neskutečná naděje - jestliže lékař nebo lékárník odmítne vydat předpis nebo lék, je spíš velice nepravděpodobné, že by pacienty poslal ke kolegovi, který by byl ochoten potrat vyvolat nebo podat poučení, jak se otěhotnění vyvarovat.

Ontarijská "College of Pharmacists" se řídí tímto ustanovením: "Lékárník má právo odmítnout poskytovat určité výrobky nebo služby, jestliže se mu/jí to jeví jako konflikt s vlastním morálním přesvědčením nebo náboženskou vírou a jestliže věří, že by jeho/její svědomí utrpělo škodu poskytnutím uvedeného výrobku nebo služby". Jenže je u tohoto ustanovení dodatek, který přikazuje, aby lékárník bezodkladně zabezpečil náhradního dodavatele a že pacient nesmí být odkázán na dlouhou cestu za takovým dodavatelem. Pan Layne Verbeek prohlásil za "Kolej lékárníků", že tento systém funguje v praxi velice dobře.

Zatím jižně od kanadských hranic přijal stát Wisconsin zákon, který nyní chrání lékárníky, kteří odmítají prodávat antikoncepční léky. Guvernér sice zákon vetoval, ale ještě v květnu má rozhodnout státní shromáždění, zdali guvernérovo veto zruší.

K těmto zprávám se vyjádřila redakce novin "The Ottawa Citizen" poznámkou, že panuje všeobecný souhlas, že přerušení těhotenství nepřináší cenné zkušenosti. Proto je třeba přivítat rozhodnutí vlády, aby se umožnil ženám snadnější přístup k antikoncepčnímu léku zvanému "morning-after pill". Tento lék, který se bere v naléhavém případě, je založen na levonorgestrelu a musí se vzít do 72 hodin po souloži. Lék blokuje uvolnění vajíčka z vaječníků a tedy znemožňuje jeho setkání se spermiovou buňkou. V případě, že již došlo k oplodnění vajíčka, lék zabraňuje takovému zygotu (t.j. buňce vzniklé spojením dvou zárodečných buněk - gamet), aby se uchytil na děložní stěně.

Kanadský federální ministr zdravotnictví Pierre Pettigrew ohlásil, že brzy budou moci kanadské ženy dostat pilulku v lékárně bez lékařského předpisu. Sehnat lékaře v naléhavé situaci by totiž mohlo být velice obtížné či dokonce nemožné, zejména za panujícího všeobecného nedostatku lékařů v Ontáriu a jejich nadměrného zatížení jinými naléhavými případy. Většina lékařů se domnívá, že lék není nebezpečný. Oponenti přerušení těhotenství ale věří, že i oplodněné vajíčko je už lidskou bytostí stejně jako plod a proto zásadně odmítají používání uvedeného léku. Naopak mnozí gynekologové zastávají názor, že zabránění zygotu v jeho usazení v děložní stěně potratem není. Redakční článek končí názorem, že rozhodnutí zdali spolknout "morning-after" pilulku by mělo být naprosto jednoznačně ponecháno na ženě samotné a na jejím svědomí.

Poznámka M. K.: Svobodu, kterou začínají některé americké státy poskytovat lékárníkům, že ti nemohou být nuceni prodávat výrobky nebo služby, které nejsou v souladu s jejich morálním přesvědčením nebo vírou, bude v budoucnu jistě možné rozšířit. Třeba na číšníky. Je známo, že příslušníci některých církví (muslimi, mormoni) nesmějí pít alkohol. Jak se zachová takový číšník, jestliže si host objedná pivo, víno nebo whisky? Jiní věřící nesmějí jíst vepřové maso (muslimové, židé) kdežto jiní (hinduisté) nesmějí jíst hovězí. Odmítnou takoví číšníci přijímat objednávky na vepřová žebírka nebo roštěnku? Každý může namítnout, že nikdo by ty číšníky přece nenutil, aby oni sami pili alkohol nebo jedli vepřové, takže by měli své hosty obsluhovat podle toho, co ti si objednali. Číšníci si vybrali své zaměstnání s vědomím, oč mohou být v restauraci žádáni, podobně jako lékárníci vědí o všeobecném rozšíření antikoncepčních prostředků v lékárnách. Ani je nikdo nenutí, aby oni sami (ony samy) polykali/y antikoncepční pilulky nebo používali/y antikoncepční prostředky. Jejich ochrana, bude-li rozšiřována i na jiná zaměstnání, může nepěkně zkomplikovat život spotřebitelům - i těm různě věřícím.