15. 3. 2005
RSS backend
PDA verze
Čtěte Britské listy speciálně upravené pro vaše mobilní telefony a PDA
Reklama
Reklama
Celé vydání
Archiv vydání
Původní archiv

Autoři

Vzkaz redakci

OSBL
Tiráž

Britské listy

http://www.blisty.cz/
ISSN 1213-1792

Šéfredaktor:

Jan Čulík

Redaktor:

Karel Dolejší

Správa:

Michal Panoch, Jan Panoch

Grafický návrh:

Štěpán Kotrba

ISSN 1213-1792
deník o všem, o čem se v České republice příliš nemluví
15. 3. 2005

Co bude po odmítnutí Ústavy EU?

Honor Mahony - EUObserver, překlad a poznámky Vladimír Rott

Na plánech co a jak dál, pokud bude "návrh smlouvy o Ústavě pro Evropu" odmítnut, se v evropských metropolích pilně pracuje. I když se zatím o nich moc veřejně nemluví.

Honor Mahony: "Unofficial plan B considered in case Britain rejects Constitution" - v angličtině ZDE

Poznámka:

Ústava? Balík dohod!

Jak je už pomalu, ne-li jistě, veřejným tajemstvím, nejedná se ani tak o ústavu, jako o snahu "zabalit" většinu dosavadních dohod do jedné smlouvy, a doplnit ji změnami, dohodnutými nejrůznějšími zájmovými skupinami. Mezi těmi dohodami je i počátek ústavy EU, jak jej "navrhl" Giscard d'Estaing a část jeho předsednictva, případně a částečně i Konvent. .

Poznámka:

Balík a referendum? A očekávat Ano?

Ve Švýcarsku by takový balíček, v tomto případě pěkný balík nejrůznějších záležitostí, byl odmítnut už jen kvůli snaze na jednou "propašovat" to závratné množství věcí jedním hlasováním. Občané jsou zvyklí rozhodovat o každé věci jednotlivě. Nebo, pokud se o balíčky jejich zástupci pokusí, to vyžadují prostě tím, že takové balíčky zamítnou svým Ne.

Úvahám, co po odmítnutí ústavy EU, se věnuje i nedávno zveřejněná zpráva "Co se stane, kdyby Británie hlasovala Ne?" ("What happens if Britain votes No?") Charlese Granta z Centra pro evropskou reformu (Centre for European Reform), která popisuje a zkoumá deset možností - včetně možnosti dalšího referenda, nebo dalších jednání o smlouvě, anebo úvah o Francouzsko-německé unii.

Pan Grant poukazuje na to, že i když by Britové hlasovali Ne, tak se zbytek EU asi těžko spokojí s pouhou smlouvou z Nice (v oblasti politické integrace - poznámka překladatele). Ale ani druhému, v té samé věci opakovanému, referendu nedává v Británii příliš šance. A rozhodně odmítá názor, že by Británie snad byla nucena EU opustit.

Francouzsko-německá unie

Po britském Ne se dá předpokládat, že se Francie a Německo domluví na užší spolupráci. Pak bude na Británíi, jak se s tím vyrovná. Grant k tomu píše: "V Berlíně říkají kruhy blízké Schröderovi, že mají připravené plány, které oznámí, pokud by Británie hlasovala Ne." A dále: "Francie a Německo by pak oznámily záměr 'užší unie', která by se týkala osmi až devíti politických oblastí. Hned by začaly jednání s Belgií a Lucemburskem a pozvaly další země aby se připojily." Dále pan Grant uvádí, že vyšší funkcionáři evropské Komise sice podporují myšlenku "jádrové Evropy" ("unie těch silných"), ale zároveň uznávají že "cena za takové 'jádro' by byla nesmírná" (čímž dávají na jevo přání Komise, ústavu prosadit - poznámka překladatele).

"Zmotané" ale pravděpodobné řešení

Pokud by Británie řekla Ne, popisuje Grant další, podle jeho odhadu nejpravděpodobnější, řešení, které nazývá "zmotané". Část zemí, zastávajících integraci se bude snažit udržet a podporovat snahy směřující k politické unii. Jako by se nic nestalo, budou spolupracovat v oblastech nejen právně upravených dosavadními smlouvami ale i v dalších oblastech, bez formálních dohod. "Následkem takových snah budou kroky k další evropské integraci, v některých oblastech po celé EU, ale většina těchto kroků se bude týkat tak půl tuctu překrývajících se zájmových skupin."

Poznámka:

Jak se do zprávy dostalo to překrývání

Již delší dobu se v akademickém světě, ale i v politice a společnosti, diskutují "funkční, překrývající se, navzájem soutěžící výsostné jednotky" (Functional Overlapping Competing Jurisdictions - FOCJ, autoři: Bruno S. Frey z University Curych a Reiner Eichenberger z University Freiburg/Fribourg, poprvé publikováno v polovině devadesátých let institutem IEW University Curych).

Složitý název, jednoduchý princip: podle potřeby založené, a měněné, po skončení úkolu rozpouštěné, právní jednotky s jasným úkolem, a právě pro tento účel přímo financované a kontrolované daňovými poplatníky, občany - podrobnosti: www.iew.unizh.ch/grp/frey (o katedře empirické ekonomie) a www.iew.unizh.ch/wp ("working papers" - v nich hledejte se zadáním "FOCJ").

Tak daleko, jak navrhují Švýcaři zamíchat světovou politikou, by ale dohody členů EU určitě nešly. Jednalo by se o další mezistátní smlouvy v jednotlivých oblastech, tak jak je to běžné.

Někteří rovnější než ostatní

Ačkoliv se pan Grant ve své zprávě věnuje především Británii, jeho úvahy o následcích odmítnutého návrhu smlouvy mají svou platnost pro jakýkoliv jiný stát. Která z popisovaných možností je pravděpodobnější, to záleží na velikosti té které země, na síle jejích lobby v Bruselu, na jejím zájmu o společnou politiku EU (stupni integrace).

Poznámka:

Zájmy a jejich prosazování

Brusel je zajímavý nejen tím, že je velmi příjemným zaměstnavatelem pro politiky, jejich poradce a úředníky všeho druhu. Beze sporu oblast z hlediska jednotlivce velmi zajímavá, ne-li velmi lukrativní.

Především je EU ale zajímavá, pro lobby všeho druhu, přerozdělováním peněz. V této oblasti se soustředí většina zájmů prosazovaných v Bruselu.

Právě tady - přesně podle zásady levně koupit, draze prodat - se dostáváme k jednomu ze zájmů Británie, dění EU se i nadále pilně účastnit. Dostává totiž zpátky většinu peněz, které napřed do společné pokladny EU zaplatila, aniž by ale byla nějak omezena na dalších příjmech všem členům příslušícím - přesně, jak to kdysi prosadila Margret Thatcher. Říká se tomu "britský rabat", odměna za to že Británie přistoupila k EU ve větší míře než kdysi prohlašovala že je ochotna.

Další zajímavůstkou britského původu, a další ukázkou prosazení jednostranných zájmů, je nerovnoprávnost irštiny, na rozdíl od ostatních dnes dvaceti jazyků - a tím se dostáváme k zájmové oblasti třetí.

Uplatňovat přes Brusel politickou by mohl být zájem třetí, ale je to tak složité, a pravomoci bruselských jsou tak malé, že se mocenské skupiny tvoří a mění především mimo struktury EU.

Francouzské Ne - jako zakládajícího a významného člena - by, podle pana Granta, znamenalo konec navrhovaného dokumentu. Ale polské Ne - a Polsko je také velká země - by zřejmě až tak smlouvě neuškodilo, neboť, jak pan Grant poznamenává, Polsko si v EU "od svého připojení už stačilo udělat docela dost nepřátel". Irské, dánské nebo české Ne by pravděpodobně vedlo jen k opakovanému hlasování (ať v referendu nebo v parlamentu - poznámka překladatele).

Ať ratifikace ústavy dopadne jak dopadne, běhu věcí to ani moc nezabrání - a jsou to velké (a silné - poznámka překladatele) členské země, které rozhodnou co přesně bude dál.

Odkazy

ZDE Charles Grant: "Co se stane, kdyby Británie hlasovala Ne?", anglicky "What happens if Britain votes No?"
ZDE webové stránky Centra pro evropskou reformu - anglicky Centre for European Reform
                 
Obsah vydání       15. 3. 2005
15. 3. 2005 Chvála soudce Šídla Zdeněk  Jemelík
15. 3. 2005 Hlupák hledá hlupáky sobě rovné. Zn.: rychle Štěpán  Kotrba
15. 3. 2005 Je český volební systém reformovatelný? Josef  Baxa
15. 3. 2005 Všechny cesty vedou na hřbitov, některé ale rychleji Jan  Paul
15. 3. 2005 Michael  Marčák
15. 3. 2005 Gross je ostuda každého Čecha! Radek  Sárközi
15. 3. 2005 Moc obrazů, obrazy moci a dnešek Robin  Ujfaluši
15. 3. 2005 Co bude po odmítnutí Ústavy EU?
15. 3. 2005 Michael  Marčák
15. 3. 2005 Proč Češi nemilují disidenty Josef  Provazník
15. 3. 2005 BBC čelí žalobě za to, že odvysílala operu o Jerry Springerovi
15. 3. 2005 Britští konzervativci chtějí zpřísnit zákony o potratech
15. 3. 2005 Michael  Marčák
15. 3. 2005 Kuba v předvečer změn Pavel  Barák
15. 3. 2005 Mezi intelektuály světa, podporujícími Kubu v Komisi pro lidská práva je i Saramago
14. 3. 2005 Podzim demokracie a politická pornografie Mirek  Vodrážka
14. 3. 2005 Často závidíme primitivům jejich způsob života Bohumil  Kartous
14. 3. 2005 Patočkova zbytnělá sebedůvěra Jiří  Vančura
14. 3. 2005 Tradiční pedagogika versus moderní Radek  Sárközi
14. 3. 2005 Coming out Alex  Koenigsmark
14. 3. 2005 Write for the BCSA 2005 prize
14. 3. 2005 Novináři na hraní Bohumil  Kartous
14. 3. 2005 Deportace do lesa - moskevská imigrační politika Roman  Staněk
12. 3. 2005 Zeman doporučil čtenářům Práva číst Britské listy
12. 3. 2005 Stáří vpřed! Jan  Sýkora
13. 2. 2005 Hospodaření OSBL za leden 2005
22. 11. 2003 Adresy redakce

Evropská unie RSS 2.0      Historie >
15. 3. 2005 Co bude po odmítnutí Ústavy EU?   
11. 2. 2005 Evropská ústava se může občanským demokratům vymstít Jiří  Štefek
17. 1. 2005 Centralismus a roubování národních států Jindřich  Tichý
13. 1. 2005 Nejsme hlupáci, pane profesore!   
10. 1. 2005 Občan o ní může rozhodnout, i když jí nerozumí Pavel  Urban
7. 1. 2005 Referendum o Evropské ústavě: chybí étos i důvěra Josef  Brož
6. 1. 2005 Euroústava za všechny peníze Tomáš  Vandas
4. 1. 2005 Referendum o referendu Josef  Provazník
29. 11. 2004 Schröder, Zapatero a Gross vyzvali evropské občany k schválení Evropské ústavy   
22. 11. 2004 Klaus a Gross v Berlíně představili diametrálně různý pohled na EU Radek  Vogl
12. 11. 2004 Euroústava a česká otázka Milan  Neubert
27. 10. 2004 Evropský parlament donutil předsedu EK k ústupu   
22. 10. 2004 Joschka Fischer a jeho vize světové budoucnosti   
21. 10. 2004 Suverenita Slovenskej republiky v Európskej únii a význam referenda Milan  Štefanovič
19. 10. 2004 Londýn: "Jiná cesta je možná"   

Evropská ústava a Lisabonská smlouva RSS 2.0      Historie >
15. 3. 2005 Co bude po odmítnutí Ústavy EU?   
29. 11. 2004 Schröder, Zapatero a Gross vyzvali evropské občany k schválení Evropské ústavy   
22. 11. 2004 Klaus a Gross v Berlíně představili diametrálně různý pohled na EU Radek  Vogl
12. 11. 2004 Euroústava a česká otázka Milan  Neubert
30. 10. 2004 Euroústava byla podepsána, občan však stále tápe v nevědomosti Radek  Vogl
30. 10. 2004 Evropská ústava - největší změna od zavedení EURA Radek  Vogl
29. 10. 2004 Stanovisko Strany evropské levice k ústavní smlouvě bude negativní   
26. 10. 2004 III. Evropské sociální fórum - pohled zevnitř Zdeněk  Štefek
21. 10. 2004 Suverenita Slovenskej republiky v Európskej únii a význam referenda Milan  Štefanovič
6. 8. 2004 Odmietnutie TEJTO ústavy Radovan  Geist
16. 7. 2004 Lisabonská stratégia - rozdiel medzi "starou" a "novou" Úniou Ľubomír  Tokár
8. 7. 2004 Giscardova ústava nedává naději   
21. 6. 2004 Utrpenie britského ľavičiara Radovan  Geist
21. 6. 2004 Európa má ústavu   
18. 6. 2004 Vedoucí představitelé EU se dohodli o ústavě evropské organizace