18. 1. 2005
Česko hledá...Každý ho hledá, nebo ho alespoň najde, třeba až ho pohozený Blesk osvítí. Každý chce vědět, kdo jím je, ačkoli si myslí, že ho sám zná. Veřejnoprávní dojnice se vzedmula v záchvatu plagiátorské invence a servíruje nám geniální archetyp divácké soutěže. |
Reklamní spoty, jimiž Česká televize sobě (...) zhmotnila potenciál vzdušné bubliny interaktivní senzace, neochvějně našeptávají publiku v cirku -- hle, budou se bít, přímo před vašimi zraky. Ti, jež obdivujete, i ti, jež musíte denně vídat (nechcete-li po večer koukat do zdí!) - s těmi, jež vás pronásledovali coby bezduché stíny již ve škamnách v hodinách historizujících předmětů a pro účel klání jsou dnes již bezpečně mrtvi. V tom nelítostném souboji, kdy pouze deset z těch, kteří patronům lakonické textové komunikace vynesou nejvíce mamonu a naženou nejhustší davy do náruče raději si neposteskávajících pokladních, stane na finálovém pódiu a ústy svých andělských obhájců zapěje ódu na vlastní skromnost. Stříkající krví a sraženými vazy budiž vám nevyslyšený povzdech umělcův nad vlastním dílem, poměřovaným nyní počtem vsítěných mičud či nářek šlechticův, jehož cizí krví vykoupené pocty snad zastíní pečlivě cíděná ikonka politikova. Ano, bude se hledat největší z Čechů - ať už to znamená cokoliv. Působením antických sofistů a rovněž Sókrata přišla rodící se filosofie na chuť zvídavého člověka samého -- člověk se tak stal "mírou všech věcí"... Historik Jacob Burckhardt zavedl pro charakteristiku italské renesance frázi (i když až příliš romantickou a neadekvátní) -- obrat k člověku. Dialogický román Baldassara Castiglioneho Dvořan, v němž se debatující snaží postihnout ideál příslušníka panovnického dvora, obletěl tehdejší Evropu a stal se předobrazem pravého renesančního individua. Dopustila se snad Česká televize podobného průlomu, jak by to asi odpovídalo její roli "rozvíjení kulturní identity obyvatel ČR"? Ó nikoliv! Česká televize se jistě neobrací s anketním dotazníkem k mase českých človíčků proto, že by na ně nikdo jiný nemyslel, nebo na ně snad zapomněl. Vypadá to spíše naopak. Jako by se někdo snažil naopak populaci využít ke svým cílům -- vytvořit bombastický pořad tím, že bude mít masovou účast. A jak toho dosáhnout? No přece tou bombastičností... Takový malý bludný kroužek, v němž se zatočíme, na chvíli ztratíme směr (soudnost?), nevědomky pustíme tak trochu chlup a na konci budeme mít v hlavě o pár již ze školy zapomenutých informací víc. Jen aby se nedejbože nikdo nepodíval doprostřed -- spatřil by to, co děsilo již antického člověka -- prázdnotu. Horror vacui... Ale podezírat Českou televizi z toho, že se snad snaží zvýšit si sledovanost? Jak krátkozraké! Kdo by si mohl myslet, že jeden, byť sebeúspěšnější pořad přetáhne publikum i mimo vysílací čas takové "návnady"? ČT přece není žádný nováček, který by na sebe musel upoutávat pozornost. Maximálně si tak zajistí lukrativnější zisky z prodeje místa pro reklamu, což by ostatně mohla být motivace dostatečná -- zájem bude jistě enormní. Největší Čech přece musí být spatřen, jak chlemtá ležák a důmyslně předbíhá frontu u bankovní přepážky... Je to trochu smutné, když si my Češi chceme dokazovat, že jsme vlastně v jádru kulturní bytosti, které nakonec správně pochopí třeba dějinný význam svých osobností, právě při takto pochybných příležitostech. Jako by se jiných nedostávalo, jako bychom ze sebe byli všude jinde zklamáni, jako by se nedal volit a zvolit žádný důstojný politický reprezentant. Jako by už zbýval jen ten zábavný pořad - při kterém se sejdeme takřka všichni, trochu se zamyslíme a nakonec ochotně projevíme nějaký názor, neboť máme na výsledku zájem... Ale co tedy vlastně ČT tímto počinem zamýšlí? Podle mne jde o důmyslný souboj veřejnoprávní a komerční televize o úroveň skladby pořadů v ČR vůbec! Jako by tímto pořadem ČT vyhlásila ostatním celoplošným médiím válku jejich vlastními zbraněmi. Ne proto, že by chtěla přijmout jejich zbraně a trend kulturní devalvace (to by přece ani nesměla!...) a pokořit komerční stanice v bratrovražedném boji o diváka, potažmo zadavatele reklamy. Ale proto, aby předem odebrala z tohoto souboje právě ty nejničivější zbraně a spasila českou mediální scénu. Jako kdyby ostatním ukázala, že i ona na to má a bude se bránit stejnými prostředky, bude-li potřeba. Geniální -- není-liž pravda? Považuji to za tak záslužný čin, že bych rád poradil producentům ČT ještě lepší námět na megashow, aby se tito nemuseli uchýlit k bezduchému opakování - k čemuž by je snad mohla konkurence nakonec dohnat. Ostatně Česko asi unese mnohem víc svých "superstar", než jen obligátní jednu... Což takhle najít osobu, která skutečně reprezentuje samo "češství"? Jakýsi "Superčech" ve skutečnosti nereprezentuje nikoho, neboť slovy Nietzscheho stojí na vrcholu zoufale sám, vystaven nejhorším větrům. Ostatně tentýž myslitel tuším řekl, že v nebi nejsou žádní zajímaví lidé... Taková osoba je mnohem důležitější a kdo ji zná -- má vyhráno. Ať už v životě, nebo v politice. Není náhodou, že politikové i koncerny utrácejí značné prostředky, aby jej alespoň trochu poznali. Vždyť přece zaštiťuje většinu jejich výroků i investic, opírají se o něho, aniž to říkají -- má přirozenou autoritu. Politikové už nebudou muset chodit do zábavných soutěžních pořadů - ani o Vánocích -- aby se mu alespoň na okamžik přiblížili. Peoplemetry by po jeho nalezení ztratily smysl, stačil by vlastně jediný exemplář -- je to tedy jistě i zájem televize samotné. Vždyť přece tak milujeme filmy Zdeňka Trošky... Pravda, je trochu obtížnější ho najít, je totiž průsečíkem vlastností, ne jen jejich bezduchým extrémem. Má totiž od každého trošku. Dal by se pojmenovat jako Průměrný Čech. Teď už ho jen najít... |