22. 12. 2004
RSS backend
PDA verze
Čtěte Britské listy speciálně upravené pro vaše mobilní telefony a PDA
Reklama
Reklama
Celé vydání
Archiv vydání
Původní archiv

Autoři

Vzkaz redakci

OSBL
Tiráž

Britské listy

http://www.blisty.cz/
ISSN 1213-1792

Šéfredaktor:

Jan Čulík

Redaktor:

Karel Dolejší

Správa:

Michal Panoch, Jan Panoch

Grafický návrh:

Štěpán Kotrba

ISSN 1213-1792
deník o všem, o čem se v České republice příliš nemluví
Nepokoje v Kyjevě při vyhlášení těsné porážky prozápadního kandidáta Juščenka
22. 12. 2004

Kam kráčíš, Ukrajino?

Ústavní změny schválené v Kyjevě budou mít obdobný vliv na proměnu politického systému, jako kdysi přijetí ústavy páté francouzské republiky. V této chvíli ale jen upravily povahu konfliktu na Ukrajině.

Sedmnáct dní oranžové revoluce na Ukrajině skončilo dohodou u kulatého stolu, rozhodnutím soudu o novém druhém kole prezidentských voleb a ústavní reformou přijatou parlamentem. Z těchto událostí má nejdalekosáhlejší dopad ústavní reforma. I když ji oranžoví oslavují jako vítězství opozice, je to podivné vítězství. Reforma, která změní ukrajinský politický systém z prezidentského na parlamentní, byla předmětem diskusí více než čtyři roky, avšak neprosazoval ji současný oranžový blok, ale původně prezident Leonid Kučma a poté levice.

Ještě před prvním kolem prezidentských voleb vůdce oranžové opozice Viktor Juščenko prohlašoval, že žádná reforma nebude. Před druhým kolem změnil názor, neboť to vyžadovala dohoda o jeho podpoře ze strany socialistů vedených Alexandrem Morozem. K povaze dosaženého kompromisu mezi prezidentem Kučmou a Juščenkém patří, že reforma bude platit až od září příštího roku.

NEJDŮLEŽITĚJŠÍ PASÁŽE ústavní změny snižují pravomoci prezidenta a zvyšují rozsah pravomocí premiéra, který bude při svém jmenování a při sestavování vlády závislý na parlamentu. Tato skutečnost výrazně rozmělňuje vítězství kandidáta, který uspěje v nedělních prezidentských volbách. Na první pohled by tato změna měla otupit emoce, ale ve skutečnosti jim pouze dává jiný směr. Už teď je zřejmé, že dohoda o ústavní změně byla možná jen díky rozdělení tábora oranžových.

Na počátku tohoto roku měl dnešní oranžový blok Juščenko -- Timošenková -- Moroz v parlamentu čítajícím 450 křesel celkem 141 mandátů. Juščenkova Naše Ukrajina měla 102 křesel, Blok Julie Timošenkové 19 a Socialistická strana Ukrajiny 20 mandátů. Sociální demokraté, kteří jsou vedeni dnešním šéfem prezidentského úřadu, měli 36 křesel. Pracující Ukrajina a podnikatelé se 42 mandáty je kontrolovaná zetěm prezidenta Kučmy. Přímou oporu premiéra Viktora Janukovyče tvořilo 67 mandátů bloku Regiony Ukrajiny. Tyto tři síly ještě v nedávné minulosti představovaly parlamentní zázemí prezidenta Kučmy. Pak je zde ale ještě 59 mandátů patřící komunistům. Zbytek mandátů náleží malý stranickým uskupením a nezařazeným poslancům.

Nalézt v takovémto konglomerátu politických sil a zájmů většinu bude obtížné. Ukazuje se, že přechod k parlamentní formě politického systému nebude na Ukrajině rozhodně bez problémů. Zvláště, jestliže po prezidentských volbách neustane volání po federalizaci Ukrajiny. Je proto možné, že do popředí vystoupí otázka předčasných parlamentních voleb, které by se v normální situaci měly konat až na jaře roku 2006.

DOSAŽENÍ KOMPROMISU je spojováno s oslabováním pozice Juščenkovy pravé a radikální ruky -- Julie Timošenkové. Ta je jednou z nejvýraznějších postav současné ukrajinské politiky. Její sláva se zakládá na úspěšném podnikání, práci v křesle místopředsedkyně vlády a poté několikaměsíčním pobytu ve vězení. Výslech Julie Timošenkové požadují ruské vyšetřovací orgány se zdůvodněním, že potřebují její svědectví v korupční aféře na ruském ministerstvu obrany. I proto by její postavení na vrcholu ukrajinské mocenské pyramidy po volbách mělo být jednou ze záruk protiruské orientace Ukrajiny.

Právě Julie Timošenková vyzývala během oranžové revoluce k násilnému obsazení centrálních úřadů. Sama se nechala v západním tisku slyšet, že se cítí na převzetí povinnosti předsedkyně vlády. Podle skromnějších odhadů by mohla být šéfkou prezidentské kanceláře. Jenže z devatenácti poslanců jejího bloku jich osmnáct hlasovalo proti ústavní reformě. Tento blok se stal jedinou parlamentní frakcí, která se postavila proti změnám. Zdá se, že Timošenková zůstane odsouzena do role opozice i po volbách -- ať již dopadnou jakkoliv.

ZÁKLADEM KYJEVSKÉHO KOMPROMISU je dohoda mezi prezidentem Kučmou a Juščenkem, která je především spojována se stabilizací výsledků privatizace na Ukrajině. Za jejího strůjce je pokládán zmíněný Kučmův zeť Viktor Pinčuk, jeden z největších podnikatelů Ukrajiny. Tak trochu to připomíná úmluvy mezi rodinou bývalého ruského prezidenta Borise Jelcina a skupinou kolem Vladimíra Putina před Jelcinovou abdikací.

Dosaženou dohodou se cítí ukřivděný i Janukovyč, jehož zájmy Kučma hodil přes palubu. Až volby naznačí, zda nešlo o účet bez hostinského. Zatím se zdá, že se Janukovyčovi podařilo upevnit si volební základnu na průmyslovém východě a jihu Ukrajiny.

Velkým politickým tématem se tak stává otázka federalizace Ukrajiny jako cesta k případnému dalšímu politickému kompromisu. Juščenko ve své volební kampani tuto možnost zcela odmítá a volá po unitárním státě. To ale v čisté podobě není možné -- po ostrých konfliktech si svoji autonomii již vydobyla Krymská oblast. Nelze zapomínat, že Krym byl připojen k Ukrajině až z vůle prvního tajemníka komunistické strany Nikity Chruščova v roce 1954.

MÁLO SROZUMITELNÝ kyjevský kompromis vedl k tomu, že se podle většiny komentátorů v neděli očekává hladké vítězství Jusčenka. Ze zahraničí bylo počátkem týdne na volby přihlášeno již více než osm tisíc pozorovatelů připravených oželet katolické a protestantské vánoce. Juščenko se na úspěch chystá mimo jiné tím, že se snaží otupit svá protiruská prohlášení, která nevyhovují ani jeho nejdůležitějším západním spojencům. Z druhé strany je možné, že setkání ruského prezidenta Vladimíra Putina s německým kancléřem Gerhardem Schreöderem v Hamburku bude mít na ukrajinskou volební situaci větší vliv než přímé angažování.

Na Ukrajině zavládlo zklidnění před bouří. Oranžoví aktivisté ale dávají najevo, že nepřijmou jiný volební výsledek než vítězství Juščenka. Také modří tentokrát sepisují seznamy dobrovolníků odhodlaných táhnout na Kyjev, jestliže podle jejich názoru bude Janukovyčovi ukradeno vítězství. Někteří analytici tvrdí, že krize na Ukrajině bude zažehnána až vpředvečer pravoslavných Vánoc. A tak i před novým kolem prezidentských voleb je zřejmé, že není důležité, kdo ve volbách vyhraje, ale jak se poražený vyrovná se svojí prohrou.

Článek vyjde ve čtvrtek v týdeníku Ekonom

                 
Obsah vydání       22. 12. 2004
22. 12. 2004 Je libo něco chutného z obalu? Bohumil  Kartous
22. 12. 2004 Jazykové hry Jiří  Drašnar
22. 12. 2004 My Evropané, naše církve a zlý islám Boris  Cvek
22. 12. 2004 Vánoce zvířat Gustav  Jaroš
22. 12. 2004 Michael  Marčák
22. 12. 2004 Pláč nad rozlitým státním rozpočtem Milan  Neubert
22. 12. 2004 Mobilní telefony "mění lidskou DNA"
22. 12. 2004 Agenti FBI si opakovaně stěžovali na mučení vězňů v Iráku i v zálivu Guantánamo
22. 12. 2004 Výbuch v americké vojenské jídelně usmrtil 24 osob
22. 12. 2004 Kam kráčíš, Ukrajino? Oskar  Krejčí
22. 12. 2004 Méně liberalismu by Africe a Jižní Americe rozhodně nepomohlo Dan  Drápal
22. 12. 2004 K diskusi o zadluženosti Michal  Rusek
22. 12. 2004 Světské Vánoce a modré banány Václav  Beneš
21. 12. 2004 Jsme prostí lidé, kteří dali přednost zásadám před strachem
21. 12. 2004 Gayové a nedorozumění Milan  Valach
21. 12. 2004 Politikův umělec a umělcův politik Zdena  Bratršovská, František  Hrdlička
21. 12. 2004 Bdělé oko cenzury Zdena  Bratršovská, František  Hrdlička
21. 12. 2004 Přizpůsobí se katolická církev modernímu světu?
21. 12. 2004 Líbivé obrázky Václav  Dušek
22. 12. 2004 Michael  Marčák
22. 12. 2004 MfD: Emocionální manipulace Johanny Grohové Štěpán  Kotrba
20. 12. 2004 Úsměvný vánoční dárek ČTÚ: Stádník chce regulovat internet...
20. 12. 2004 Je Adam Curtis Sergejem Ejzenštejnem digitální televizní éry? Lucie  Česálková
20. 12. 2004 Vědění světa bude k dispozici na internetu
20. 12. 2004 Noam Chomsky: O stavu národa, o Iráku a volbách Amy  Goodman
20. 12. 2004 Kdo je Noam Chomsky Martin  Mrzena
22. 11. 2003 Adresy redakce
29. 12. 2003 Nenechte si ujít: nový knižní výbor z Britských listů
6. 12. 2004 Hospodaření OSBL za listopad 2004

Ukrajina RSS 2.0      Historie >
22. 12. 2004 Kam kráčíš, Ukrajino? Oskar  Krejčí
14. 12. 2004 Napomáhá či škodí silový postoj Washingtonu demokracii na Ukrajině?   
14. 12. 2004 Vývoj na Ukrajině je podivný...   
14. 12. 2004 Oranžová evolúcia Juraj  Marušiak
13. 12. 2004 Jak Západ platí a organizuje "spontánní demokratické revoluce"   
13. 12. 2004 Ukrajina: Složitá cesta s varováním Miroslav  Polreich
11. 12. 2004 Juščenko "byl otráven"   
6. 12. 2004 Hrozí na Ukrajině etnický konflikt?   
3. 12. 2004 Proč se Západoevropané stavějí s takovým odporem vůči ukrajinské oranžové revoluci?   
3. 12. 2004 Odpovědi na Ashovy otázky o Ukrajině   
2. 12. 2004 "Komisař Aaronovich"   
2. 12. 2004 Kučma je ochoten rozpustit vládu   
1. 12. 2004 Skutečná vyjednávání o ceně Ukrajiny se dějí mezi Bushem a Putinem   
1. 12. 2004 Ukrajina se nerozštěpí   
30. 11. 2004 Česká vláda nemá Ukrajince ráda Milan  Daniel