Zapsaných voličů bylo 8 264 484. Politické strany působící ve sněmovně (tedy ty, které úspěšně prošly volbami dle stávajícího volebního zákona) obdržely 4 170 578 hlasů, což představuje 50,463% všech zapsaných voličů. Vládnoucí koalice má zhruba polovinu, takže nám vládnou zvolení zástupci asi 25% zapsaných voličů v ČR.

Neslyšel jsem, že by někdo ze dnešních politiků vzal fakta volebních výsledků jako varující a začal například uvažovat o tom, že výsledky voleb jsou na hranici regulérnosti demokracie. Každý občan má právo se účastnit řízení společnosti a nesmí mu to nikdo nevhodným volebním zákonem znemožňovat. Argumentace stávajících politiků, že každý volič má možnost volit svého politika, je pravdou jen propagační.

Zákon omezuje vstup politického subjektu do parlamentu pětiprocentní hranicí odevzdaných hlasů. Budiž, ale nějaká hranice proti vstupu malých nebo nevhodných extremistických politických subjektů do demokratických institucí není v zájmu většiny občanů tohoto státu. Jenže volební zákon odevzdané hlasy politických subjektů, které nedosáhly 5%, rozdělí mezi subjekty které hranici 5% dosáhly. A zde je ten základní problém. Jakým právem ti úspěšní sahají po hlasech voličů těch neúspěšných?

Dále zde máme voliče, který nemá koho volit. Zpravidla tento volič ví, koho volit, ale protože ví, že jeho favorit pravděpodobně nedosáhne 5% hranice, tak raději volit nechodí.

Další skupinou, která k volbám nechodí, jsou lidé, kteří politikům nevěří, politici je zklamali a politiku považují za velké svinstvo. Těmto voličům bude těžké vysvětlit podstatu voleb ve vztahu k budoucnosti protože, ta stávající garnitura politiků na nich zanechala hluboké jizvy v jejich myšlení.

Poslední skupinou jsou nevoliči. Ti říkají, že je volby nezajímají a cítí se mnohdy oprávněně, že jejich hlas nic nemůže ovlivnit.

Cesta jak z této slepé uličky ven je jen jediná. Žádný politický subjekt nemůže získat mandát za hlasy které neobdržel. Hlasy voličů, které propadly vlivem 5% hranice a nebo hlasy které při volbách nebyly uplatněny (hlasy nevoličů) budou brány v úvahu při rozdělení mandátů jiným způsobem. Např. Ústavní soud (nebo jiný ústavní institut) na návrh společenských a kulturních organizací bude jmenovat zástupce do příslušné instituce. Takto jmenovaní zástupci jsou kdykoli z funkce odvolatelní orgánem, který je jmenoval.

Do budoucna je zapotřebí, aby se naše politická garnitura zamyslela nad propastným nezájmem našich občanů o politické rozhodování ve volbách a brala to jako prioritu. V budoucnu přijdou na řadu mnohem složitější rozhodnutí, kdy pochopení občanů bude velice potřebné (např. školství, zdravotnictví, důchodový systém). Někteří současní politici o apatii voličů v ČR ví a říkají si, že až dojde k lámání chleba, tak že již budou za vodou.

Doporučuji za Tichý oceán - za Berounku to nemusí stačit.