4. 2. 2005
RSS backend
PDA verze
Čtěte Britské listy speciálně upravené pro vaše mobilní telefony a PDA
Reklama
Reklama
Celé vydání
Archiv vydání
Původní archiv

Autoři

Vzkaz redakci

OSBL
Tiráž

Britské listy

http://www.blisty.cz/
ISSN 1213-1792

Šéfredaktor:

Jan Čulík

Redaktor:

Karel Dolejší

Správa:

Michal Panoch, Jan Panoch

Grafický návrh:

Štěpán Kotrba

ISSN 1213-1792
deník o všem, o čem se v České republice příliš nemluví
4. 2. 2005

Spor o Palacha: sebereflexe, nebo bagatelizace?

Pan Dolejší, jehož názorů si vážím a s řadou z nich souzním, bohužel můj první příspěvek použil jako projekční plátno vlastních názorů, čímž se nevyhnul desinterpretaci.

Vytržením mé věty "co se dnes změnilo" z jejího kontextu (co se dnes změnilo, že přehodnocujeme (Sklenář) Palachovu oběť), si přečetl řečnickou otázku, zpochybňující demokratizaci a polistopadový vývoj. S uměle vytvořeným papírovým protivníkem pak udělal krátký proces. Otloukl mu o hlavu svobodu, které se dnes těšíme, aniž si uvědomil, že právě její požitky nás zavazují bránit se bagatelizaci méně pozitivních jevů (na které upozornil David), které s sebou demokratizační vývoj přinesl (čímž není řečeno, že je nutno se pro ně upalovat, jak mi bylo podsunuto). Toto je však pouze banální nedorozumění, které by nemělo bránit oběma stranám vnímat zásadnější rozdíly východisek:

Pan Dolejší totiž přistupuje k hodnocení "fenomenu Palach" z politického či sociologického východiska (nedodávejme probůh argumenty těm, kteří se dnes rozhodli demonstrativně upálit), zatímco já se pokouším nalézt etický a kulturní (který Sklenář primárně napadl) kontext Palachova činu -- padni, komu padni. Necháme -- li se totiž svázat utilitaristicko/machiavelistickým přístupem politiky, vyjde nám pochopitelně utilitární výsledek -- nikoli skutečnost sama, která nás zajímá. K pravdě je třeba odvaha. Pan Dolejš se děsí Palachovské paralely, ke které se snad někteří dnešní sebevrazi uchylují. Obává se přijmout jejich vzkaz o subjektivně pociťované bezvýchodnosti dnešních poměrů.

Tento legitimní strach by ale neměl zacházet tak daleko, aby zpochybňoval význam činu Palachova a zakrýval si oči před jeho veškerými souvislostmi a rozměrem. Tomuto člověku dlužíme, že jeho čin nebude bagatelizován. To je to nejmenší, co my -- živí dnes můžeme udělat. Uvědomil si vůbec pan Dolejší, jak jeho evolucionistická argumentace a jeho volání po celospolečenském jednotném konsensu v případě dnešních zoufalců připomíná Palachovo hodnocení v dobovém normalizačním tisku? KAŽDÁ sebevražda je známkou selhání té které společnosti - bez výjimky (i v případě duševně nemocného člověka je ostuda, že mu okolí nevěnovalo patřičnou pozornost). O tom je možno se dočíst už u Masaryka. Pokud dnes -- za relativní svobody -- uhýbáme před odpovědností, ke které nás sebevražednost v této zemi volá (ať už jakkoli zdůvodňovaná), "zlobíme-li se" na sebevrahy, že nás nutí přemýšlet, vážit a přehodnocovat naše vlastní priority a činy, že rozbíjejí naše myšlenkové stereotypy a oblíbené koncepty, zlobíme se na zrcadlo a vlastní tvář v něm.

To není vina Palachova "asiatského kultu". To je naše vlastní vina! Pokud pan Dolejší píše: " ... nikdo z nás by tyto lidi neměl žádným způsobem podporovat ....", naivně předpokládá, že se nás potenciální sebevrah přijde zeptat na názor a podle něj se zachová. Předpokládá, že pokud my "máme velmi vážné pochybnosti o správnosti "bezvýchodného" hodnocení dnešní situace", kdosi, kdo tyto pochybnosti nemá do té míry, že si sáhne na život -- své názory změní. Jak jednoduché! To bychom však mohli například náš stávající populační problém vyřešit snadno tím, že zkrátka lidem řekneme, že je třeba mít děti. Měl jsem za to, že tato primitivní forma sociálního inženýrství vzala za své s minulým režimem.

Ohledně páně Sklenářových názorů se domnívám, že hledání spojovací linie tam, kde ochota naslouchat je limitována potřebou argumentačně podpořit vlastní optiku, je mrháním vzácného času. Proto také můj první příspěvek do této diskuse reagoval na Váš -- nikoli na jeho článek.

                 
Obsah vydání       4. 2. 2005
5. 2. 2005 Pohádka o dobrém strýci Vikovi a kouzelníku Rodovi Fabiano  Golgo
5. 2. 2005 Nevěřím novinářům ani politikům Jan  Čulík
4. 2. 2005 Grossovi půjčil na byt "bývalý akcionář podniku MAFRA" Jan  Čulík
5. 2. 2005 Stereotypní kolektivní soudy?
4. 2. 2005 Amerika "neplánuje zaútočit na Írán"
4. 2. 2005 Eurasianistický neokonzervatismus: Třetí pilíř světa nočních můr Karel  Dolejší
4. 2. 2005 Basajev: Plánujeme další útoky jako v Beslanu
4. 2. 2005 Davos: Amerika se hádá s Evropou, budoucnost je v Asii
4. 2. 2005 Největší Čech - věc veřejná Bohumil  Kartous
4. 2. 2005 Svetové ekonomické fórum: svet je nebezpečnejší Radovan  Geist
4. 2. 2005 Činitel OSN bral úplatky od Saddáma Husajna
4. 2. 2005 Michael  Marčák
4. 2. 2005 Leo Strauss: guru neokonzervativců Greg  Evans
4. 2. 2005 Eutanázie konečně v ČR legalizována, i bez požehnání zákonodárců Jan  Vnouček
4. 2. 2005 Propouštění v Daily Telegraphu
4. 2. 2005 Proč (ne)kopat do policie Jan  Bohata
4. 2. 2005 Má smysl podepisování petic proti komunistům? Jiří  Jakl
4. 2. 2005 Michael  Marčák
4. 2. 2005 S upřímností ČSSD vlastní: "Strana nám byla ukradena a my ji chceme zpět"
4. 2. 2005 Francie:Třetí největší vývozce zbraní Simone  Radačičová
4. 2. 2005 Etnické menšiny a česká politika
4. 2. 2005 Spor o Palacha: Výzva, nebo návod? Karel  Dolejší
4. 2. 2005 Spor o Palacha: sebereflexe, nebo bagatelizace? Vladimír  Línek
4. 2. 2005 Riskantní události v Iráku
19. 1. 2003 Telenovela na život a na smrť Michal  Polák
4. 2. 2005 Našlo křesťanství inspiraci v řeckém pohanství? Karel  Sýkora
4. 2. 2005 Michael  Marčák
4. 2. 2005 Skladiště vzpomínek Zdena  Bratršovská, František  Hrdlička
4. 2. 2005 Říše Zla a Dobra? Boris  Cvek
4. 2. 2005 Cena hrdosti pana Sklenáře Jan  Sládek
4. 2. 2005 Církve blokují debatu Filip  Sklenář
3. 2. 2005 Michael  Marčák
4. 2. 2005 Česká recepce frankfurtské školy Pavel  Siostrzonek
4. 2. 2005 Namiesto stratégie akýsi zoznam priorít Milan  Ftáčnik
4. 2. 2005 Bez informatizácie spoločnosti to nepôjde Milan  Ištván
4. 2. 2005 Verejné výdaje a rast konkurencieschopnosti Braňo  Ondruš
4. 2. 2005 Rozvoj Slovenska nie je možný bez aktívneho prístupu štátu Robert  Fico
4. 2. 2005 Krvavé volby a spokojný Bush Judita  Takáčová
3. 2. 2005 Michael  Marčák
4. 2. 2005 Zpravodajství iráckého odboje za dny 19. - 29. ledna 2005
4. 2. 2005 Mírové zítřky: Oběti 11. září proti válce v Iráku
4. 2. 2005 Každý osmý Němec bez práce ?
4. 2. 2005 Mír pro Kongo
3. 2. 2005 Otevřenost novým výzvám -- věrnost tradici?
3. 2. 2005 "Spartakiádní vrah" v České televizi Jaroslav  Zvěřina
3. 2. 2005 Bush užil osmadvacetkrát slovo "svoboda"
3. 2. 2005 Volby: chabá útěcha za proměnu Iráku v naprostý chaos
3. 2. 2005 Ledový masív v Antarktidě taje - hrozí zvýšení mořské hladiny o 5 metrů
3. 2. 2005 Vyřeší volby situaci v Iráku? Václav  Žák
3. 2. 2005 Chci nového papeže, tenhle už je rozbitý Fabiano  Golgo
3. 2. 2005 Vrací se éra studené války? Martin  Škabraha
2. 2. 2005 Irák: Největší korupční skandál ve světové historii
22. 1. 2005 Hospodaření OSBL za prosinec 2004
22. 11. 2003 Adresy redakce

Jan Palach RSS 2.0      Historie >
4. 2. 2005 Spor o Palacha: Výzva, nebo návod? Karel  Dolejší
4. 2. 2005 Spor o Palacha: sebereflexe, nebo bagatelizace? Vladimír  Línek
2. 2. 2005 Ideál neospravedlňuje, motiv ano Vladimír  Línek
31. 1. 2005 Ideál neospravedlňuje nic Filip  Sklenář
28. 1. 2005 Největšími Čechy jsou Jan Palach a Jan Zajíc Petr  Jánský
28. 1. 2005 Dnes nepotřebujeme mučedníky, ale sebevědomé občany Karel  Dolejší
24. 1. 2005 Jan Palach: Kam až lze zajít v úsilí o vlastní fyzické přežití? Karel  Dolejší
20. 1. 2005 Palachova oběť byla velká a hrozná, dnes by možná stačilo jen trochu ochoty spálit si prsty Jiří  Škuba
20. 1. 2005 Šmelinářů bývá víc než partyzánů Ivan  David
19. 1. 2005 Je Palachova oběť hodná následování? Filip  Sklenář
13. 9. 2004 Definitívny koniec československej jari Peter  Greguš
20. 8. 2004 Pražské jaro 1968 z pohledu dnešního třicátníka Boris  Cvek
19. 8. 2004 Skandální cynismus Stanislava Grosse Martin  Mařák
11. 5. 2004 Do Evropy bez řetězu Jaroslav  Hutka
23. 2. 2004 Kde to žijem !?! Tomáš  Koloc