11. 3. 2005
Nevěřme, že se nedá dvakrát vstoupit do stejné řekyreakce na analýzu ČSSD Ireny Ryšánkové "Někdo bude ukřižován a někdo vzkříšen" Domnívám se, že na rozdíl od stohů rádoby úvah na předmětné téma, je toto zpracování střízlivé, věcné, včetně několika zajímavých variant. Mám jednu připomínku. Nejsem si jist, že by Miloš Zeman měl ještě dnes zájem boxovat s Václavem Klausem, oba jsou totiž dostatečně inteligentní na to, aby již před časem, spojeni vzájemným respektem k sobě a despektem k většině ostatních, pochopili, že svými vzájemnými spory pouze baví a posilují "křoví". Je nutno zvážit naopak variantu hry se dvěma "žolíky" o nový toleranční patent, v jehož době sice všichni prskali, ale jinak byl poměrně klid. Václav Klaus nepotřebuje ODS ve funkci parního válce, mohl by pod ním nakonec skončit i on, naopak potřebuje v situaci, kdy ODS ovládá Mirek Topolánek, dbát na fungování regulativu v podobě politické strany, která přibrzdí "modrého ptáka". KSČM to být nemůže, KDU-ČSL nepřichází ze známých důvodů v úvahu, zbývá pouze ČSSD. |
Ta se Stanislavem Grossem nevybředne z kocoviny, Gross nezíská do řádných parlamentních voleb střední stav, naopak ke dnu se propadá stále více lidí. Nezaměstnanost na sebe váže minimálně jeden milion voličů, stálý růst cen energií, služeb, nájmů či zdravotního zabezpečení nepřinutí důchodce volit ČSSD a patrně je k volbám nepřivede vůbec. Spoléhat na "železné 14% jádro" voličů ČSSD je také riskantní, pokud v jejím čele bude dále setrvávat utržený klacek. Instalace jakéhokoliv dalšího jména současných exponentů ČSSD by byla jen zoufalým pokusem přesvědčit média, koaliční a opoziční strany (což většinou jedno jest), presidenta a veřejnost (proti těm všem dnes smečka inkasních funkcionářů ČSSD bojuje) o zahájení "nového údělu", který nenastane. A takového oškubaného partnera Klaus do své hry nepotřebuje. Takže posílení presidentských pravomocí, o což Václavu Klausovi jde, lze prosadit - pomocí velké koalice, nebo tolerančního patentu. Úřednická vláda Klausovi nepřinese ovace ani ODS, ani ČSSD, a on toto nadšení potřebuje pro příslušnou ústavní změnu. Nadto není dobrá zkušenost z působení úřednické vlády na přelomu 1997 - 1998. Miloš Zeman, bez ohledu na pocity kohokoliv k jeho osobě, je dnes jedinou reálnou nadějí pro ČSSD, neboť voliče stále ještě zajímají osobnosti více, než programy jejich stran. A nevěřme, že se nedá dvakrát vstoupit do stejné řeky. Zeman je silná osobnost, stejně jako Klaus, to je spojuje, jejich povahy vykazují značná negativa, ale o to výraznější pozitiva, která často dávají najevo právě prostřednictvím negativ. Také proto jsou nenáviděni částí svého okolí, které, zejména v politických kruzích, vykazuje značnou dávku duševní tuposti. Zeman nebude vracet Klausovi žádný úder, Klaus ho nepodrazil, Zeman "nařeže" pouze několika hrabošům, kteří z Lidového domu nadělali děravý ementál, dnes silně zapáchající. Do řádných parlamentních voleb lze pro ČSSD získat slušnou hromádku hlasů (vsaďme se - zapřáhne-li Zemana, dostane ČSSD 26% a více hlasů). Ty hlasy se však musí začít střádat nejpozději od Velikonoc. Letošních! |