To, že voliči ztrácejí motivaci a nechodí k volbám opravdu problém je a je to problém zásadní. Je ale otázka, zda lze změnou volebního systému změnit motivaci občanů jít k volbám? Podle mého názoru tu je několik možností, jak "změkčit" volební systém a tím jej udělat atraktivnějším pro voliče. První možností je snížit uzavírací klauzuli pro vstup do orgánu, do kterého se volí. To, že byla uzavírací klauzule zavedena i na úrovni komunální a krajské je dost velký ústupek z demokratických principů. Je to jasný příklad toho, jak se pomocí volební aritmetiky znemožňuje lépe promítnout názory lidí do zastupitelského orgánu. U voleb do krajských zastupitelstev, nota bene do obecních, by v zákoně neměla být žádná uzavírací klauzule. U voleb do Poslanecké sněmovny by v minulých volbách zcela nic nezměnila ani uzavírací klauzule na úrovni tří procent. Nic by nezměnila, ale určitě by zvýšila motivaci příznivců Zelených a NEZÁVISLÝCH přijít k volbám.

Dalším možným přínosem pro větší demokratičnost voleb a pro přilákání většího počtu lidí k volbám by určitě bylo větší uvolnění kandidátních listin. Politické strany by tak ztratily, zatím maximální, kontrolu nad tím, kdo se dostane do voleného orgánu. Musely by pak na kandidátní listiny nasazovat i atraktivní a volitelné kandidáty-nestraníky a doufat, že přinesou nejen hlas pro sebe, ale také pro stranu. Kandidátní listina je v současné době velmi vázaná a postup na ní je prakticky nemožný. Což takhle zopakovat zásadu z prvních polistopadových komunálních voleb a určit pořadí na kandidátní listině jen počtem hlasů, které dostane každý jeden kandidát.

Další možností zatraktivnění voleb by bylo snížení počtu volebních obvodů. Voliči by se jistě při volbách do Sněmovny lépe orientovali v jedné kandidátní listině platné pro celou republiku, než ve čtrnácti, které platí jen v jednotlivých krajích.

Další možností by určitě bylo, zavedení možnosti, jako je tomu v komunálních volbách, nevolit jen jednu volební stranu, ale volit jak stranu, tak kandidáty z jiných stran, nebo jen kandidáty, kterým věřím, které znám, nebo kteří jsou mi alespoň sympatičtí. A to už vůbec nehovořím o tom, že by se premiérem, hejtmanem nebo starostou mohl stát ten kandidát, který získal nejvíce hlasů.

Jsem si vědom toho, že takovéto změny by přinesly mnohem vyšší nároky na zpracovatele voleb, ale demokracie si určitě musí dovolit zaplatit víc za to, že se lépe otiskne smýšlení a nálada voličů do zastoupení v zákonodárných a výkonných sborech.

Na konec několik čísel: 8 264 484 bylo opravdu zapsaných voličů, kteří se mohli zúčastnit voleb do Poslanecké sněmovny parlamentu ČR a 4 170 578 bylo opravdu hlasů, které voliči ve volbách odevzdali pro ČSSD, ODS, KSČM a Koalici. Potud jsou čísla, uváděná Josefem Babákem, jasná a nezvratná. Je ovšem nutné také dodat, že pro zbývajících 24 stran, které se voleb zúčastnily bylo odevzdáno dohromady 597 428 hlasů což představuje 12,53 % všech platných hlasů. Pokud od tohoto čísla odečteme zisk Strany zelených a Hnutí NEZÁVISLÝCH, jejichž procento odevzdaných hlasů bylo zdaleka nejvyšší a blížilo se 3 %, zůstane nám celkem pro 22 politických subjektů 351 800 hlasů, což činí 7,38 %. Nikdo z oněch dvaadvaceti politických "subjektů" v těchto volbách nepřekročil zisk 1 %, i když se tomu RMS (Republikáni Miroslava Sládka) velmi přiblížili. Tolik řeč čísel.

Další nepřesností, které se autor dopustil je, že praví: "Jenže volební zákon odevzdané hlasy politických subjektů, které nedosáhli 5% rozdělí mezi subjekty které hranici 5% dosáhly." To naštěstí ani náš zákon neříká. Zákon jasně říká, že k těmto hlasům se ve skrutiniu nepřihlíží. Je ale pravda, že mezi volební strany, které postoupily do skrutinia se rozdělí všechny mandáty. A to je podle mě trochu problematické, ale nevidím v tom problém základní, jako Babák.

Musím však souhlasit s názorem Josefa Babáka, že kapři si -- bohužel -- rybník nevypustí.

Autor pracuje jako analytik na ČSÚ