Václav Klaus: "O žádných spekulacích tohoto typu nevím a podle všech mně dostupných informací se jedná opravdu jen o spekulace."

Novinky: Klaus odmítl politický obchod s církevními restitucemi ZDE

Lidové noviny čtu pravidelně a musím konstatovat, že články některých žurnalistů (p. Petráček patří mezi ně) jsou za hranicí slušnosti a na hraně, leckdy bych řekl i za hranou zákona, píše Kryštof Kreisinger. Pamatuji si na téměř oslavné články, když zemřel A. Pinochet. Byl líčen jako kontroverzní politik, který však dosáhl svobodného trhu (= demokracie a svoboda, jak je nám často novináři LN sdělováno). Nechyběly názory M.Thatcherové a českých konzervativců.

Tito lidé si jaksi neuvědomují, že zmíněný diktátor za prvních deset dnů své vlády zavraždil téměř tolik lidí (cca 3000) co komunisté v Československu za 45 let (cca 4500) (Pozn. JČ: Rád bych viděl zdroj této statistiky; v západních publikacích se běžně uvádí, že komunistický režim v Československu popravil celkem asi 260 lidí. Neznám spolehlivé zdroje pro jiné odhady.). Nechci bagatelizovat zločiny komunismu, nicméně oba režimy vychází téměř nastejno. Rozdíl je v tom, že jeden je v souladu s chodem a chápáním dnešní ekonomiky.

Opozicí tak často zmiňovaná a kritizovaná mediokracie se projevila v plné síle. Když začala kauza "Ghanské kakao" poslance Michala Krause, byla na prvních stranách deníků - bez ohledu na to, že se jednalo o "jednozdrojovou" informaci starou 5 let, vycházející "exkluzivně" od dvou českých diplomatů z jedné exotické země a posléze z výpovědí hochštaplera Riga. Kubiceho politická policie fabulovala - vyšetřovala Krause pro podezření z praní špinavých peněz, pokusu o podvod a později i korupce a rozšiřovala tyto své domněnky do médií, těm "spřáteleným" novinářům, které používá jako tlampače svých "aktivních opatření". Nyní, když se - jako ve všech ostatních "případech" policejní dezinformačního oddělení - žádná trestná činnost ani v jednom bodě "podezření" neprokázala, Kraus nebyl nikdy ani obviněn, natožpak aby byl obžalován, či dokonce souzen, média mlčí.

Válka politiků, policajtů a tajných agentů o moc a o peníze TÉMA BL

To, jakým způsobem argumentuje Štěpán Kotrba ohledně aféry Michala Krause, je zcela typické pro aktéry nejrůznějších politických afér z posledních let (např. Gross, Čunek, Kalousek a další) a jejich některé mediální obhájce - jde o argumentaci skutečností, že nebylo zahájeno nebo bylo zastaveno trestní stíhání, a z toho vyplývající přesvědčení, že jsou tím jaksi automaticky očištěni. Nejde mi teď konkrétně o kauzu "kakao", o níž vím jen to, co jsem si přečetl v médiích, píše čtenář Ondřej Rezák.

ŠOK│KD│ Uvažovaný americký radar v Brdech je zbraní proti Rusku a ne proti "zdánlivému" nebezpečí z Íránu. To dnes tvrdí už i časopis Popular Mechanic, když vysvětluje velmi srozumitelnou formou přednosti radarů se syntetickou apreturou. Ne tak ovšem Topolánkova vláda, Alexandr Vondra nebo vládní mediální lobbista Klvaňa. Ti média stále zahrnují falešnými argumenty, kladoucí nebezpečí do Íránu, který prý má agresivní úmysly. Možná není obava Rusů z technických možností radaru tak vzdálená, píše Popular Mechanic. Jestliže radarová pozemní stanice, kterou USA chtějí vybudovat v České republice, bude aktualizována technologií digitálního paprskového pole, mohou si Američané všimnout ruských raket těsně po startu, následně vypustit množství antiraket, sledovat dráhu hlavic uprostřed úmyslně rozptýlených kamufláží a tak snížit skutečnou hrozbu. Rovnováha sil v Evropě by se mohla posunout , když Rusko ztratí hranice svého globálního odstrašujícího potenciálu. Popular Mechanic se opírá o vysvětlení inženýrů z firmy Lockheed Martin.

Popular Mechanic: From Space to Sea, New Radar Tech Could Shift Military Might ZDE

V souvislosti s novinovými a televizními zprávami, které se objevují ohledně strahovských kolejí, bych chtěl upozornit na jeden podstatný fakt, proč se studentské koleje budou pravděpodobně ze Strahova stěhovat. Hlavní důvod je hodnota pozemku - kolem 60 miliard Kč (16 ha).

Rozhodovat o majetku, který představuje takovouto sumu, je pro několik úředníků určitě příležitost, která se naskytne jednou za život. Jen si představte, že jste majiteli realitní kanceláře, přes kterou se bude tento převod realizovat. Provize může dosáhnout až 3% (i když v tomto případě by byla asi nižší, ale v Čechách jeden nikdy neví) a přitom to jsou legálně nabyté peníze.

Olejářská firma Shell byla ve čtvrtek obviněna, že vydělala "obscénní" zisky v době, kdy penzisté, motoristé a průmysl těžce bojují se zvýšenými cenami energie. Oznámila totiž, že její zisky za minulý rok dosáhly částky 27,6 miliard dolarů.

ŠOK│ Jak si představuje zpravodajskou a publicistickou veřejnou službu tým Barbory Tachecí, která přišla z pražského komerčního rádia, a Alexandra Píchy, který se nedávno vrátil z USA, je nejlépe vidět na tiskové zprávě, kterou redakce pod jejich vedením vyplodila na konec měsíce: Lucie Výborná si před mikrofon zpravodajsko publicistické stanice veřejné služby přivede Petra Vachlera. Dopoledne, kdy je primetime rádia. Dozvíme se totiž důležité věci, bez kterých bychom nemohli přežít čtvrtek mezi 10. a 11. hodinou před obědem. Už vím, proč se místopředsedkyně Dana Jaklová ve svém obsáhlém vystoupení na včerejším veřejném zasedání rady Českého rozhlasu tak zastávala Radou na vědomí vzatou koncepcí vysílání ČRo 1. Neví, jak snáší Vachler kritiku a "nový" Radiobulvár jí to řekne... "Jedním z důvodů, proč vzala rada koncepci [Barbory Tachecí] na vědomí, bylo posílení zpravodajství a publicistiky," prohlásila na zasedání Rady její místopředsedkyně. "V rámci svých vnitřních opatření pozorně sledovala a sleduje denní vývoj vysílání této stanice, problémy prodiskutovávala a i nadále bude konzultovat s nezávislými odborníky" stojí v prohlášení Rady Českého rozhlasu, které přečetl předseda Florian. Nejspíše hovořili oba o jiné stanici...

Tisková zpráva ČRo 1 - Radiožurnálu: Petr Vachler hostem Dopoledního Radiožurnálu 31. 1. ZDE

Jednání Rady Českého rozhlasu o ČRo 1 - Radiožurnálu 30. 1. 2008 DOWNLOADSTREAMZÁPIS

Radiobulvár aneb Radiožurnál podle Tachecí TÉMA BL

Sociologické nakladatelství, Praha 2007 vydalo knihu profesora Jana Kellera Teorie modernizace. Autor ve svém textu cituje a kriticky poměřuje názory mnoha významných současných sociologů. Ty potencionální čtenáře, kteří nemají vztah k teoriím a žijí převážně problémy současné společenské, a případně pedagogické, praxe může již samotný název předem odradit. Přitom si mnohý z nás nutně klade nejrůznější otázky, občas tápe, je klamán mediálními "kejklíři", hledá odpovědi...V tom případě není od věci podívat se na současný svět z hlediska procesů, které jej nyní převážně formují a kamsi vedou...

Vážený pane ministře, Jste zřejmě jediný slušný člověk ve vládě přesedy Topolánka - už proto, jaké jste zaujal stanovisko pro případ návratu pana Čunka do vlády. Tím spíše je nepochopitelný Váš postoj v záležitosti obranného systému USA, jehož podstatná část-výkonný radiolokátor - má být instalována v České republice. Ve Vaší debatě minulou neděli jste doporučoval uzavřít smlouvu s USA co nejdříve, ještě s vládou prezidenta Bushe.

Cožpak Vám není zřejmé, že tak, jako roku 1938 naši zemi bez nás zaprodali Němcům, tak jako roku 1968 ji zaprodali Sovětům,tak tato vláda ji zaprodává USA?

Deklaruje se zvýšení bezpečnosti, ale nejde vlastně o zvýšení bezpečnostních rizik? Budeme totiž logicky rázem cílem číslo jedna pro potenciální protivníky. Tvrdí se nám, že máme USA vyhovět, abychom potvrdili, že jsme dobří spojenci. Kanada, která odmítla, je špatný spojenec USA?

Oceňuji, že se problém umístění prvků americké protiraketové obrany na území ČR a Polska - tedy na území EU - dostává na půdu EP, nejdemokratičtější instituce přímo volené občany členských zemí, kterých se tento problém dotýká.

ČTK: Z EP zaznívá kritika plánů na základnu v ČR a Polsku ZDE

Laskavostí vedení Klubu přátel starého Smíchova se mi poštěstilo zúčastnit se prohlídky komentované jedním z kurátorů výstavy, panem Ladislavem Čepičkou.

Zajímavé to rozhodně bylo, ale pro mne bylo podstatné, že se tento pán hned v úvodu svého výkladu otřel o článek, který jsem o výstavě publikoval ("Historie ve službách současné politiky?", LtN č.2/2008 ze 7.1. 2008). Z následného rozhovoru s ním vzešly některé nové poznatky, jež by mohly zajímat i čtenáře. V Literárních novinách toto pokračování odmítli.

Nepsaná - ale pravdě velice blízká - definice praví, že diplomat je vzdělaný, kultivovaný a obzvláště čestný občan, pověřený v zájmu své vlasti lhát svým zahraničním partnerům. Ještě nikdy se nestalo, že by jedna ze stran ve při dobrovolně označila své stanovisko za nespravedlivé nebo sama sebe za agresora. Tak ve světě mezi sebou jednají výhradně partneři-mírotvorci. Nicméně skutečně nelze mutatis mutandis pochybovat, že diplomacie v mezinárodních vztazích dostála svému poslání, pokud při řešení konfliktů nenastoupila druhá a dražší (krvavá) alternativa; pokud probíhá jednání a místo něj nedostaly slovo zbraně.

JU│Ruský server Vzgljad se zamýšlí nad tím, jak se změní dislokace a složení skupiny vojsk, které jsou umístěny v Kaliningradské oblasti v návaznosti na rozmístění americké PRO v Evropě. Podnětem tomu je vyjádření generála Šamanova, náčelníka hlavní správy bojové přípravy generálního štábu. Podle jeho slov se tímto úkolem již ruský generální štáb intenzívně zabývá a také nedávná návštěva ruského ministra obrany Serdjukova v Kaliningradu byla věnována tomuto tématu.

Asi jsme zase -- pro sebe ovšem -- středem světa. Údajný včerejší "duel" našich dvou kandidátů na funkci prezidenta republiky (z 29. 1.) je rozmanitě hodnocen; od "nerozhodně" (?) po konstatování, že zadané otázky se minuly cíle. V podtextu nejednou je, že "vlastně o nic nejde", anebo že se tu také nabízí obchod "za 300 miliard (korun českých)". Nebo jde jen o reprezentační ubytování na Hradčanech, s překrásným výhledem na Prahu, a s pobočným bydlením v Lánech, s veškerým příslušenstvím na tomto zámku minimálně pro dvě osoby? Přičemž pokud majitelé domů jsou ze zákona povinni zametat před domem chodník, pak "nájemník" na Hradě má ve smluvní náplni na pět let jenom sem tam někam pietně deponovat nějaký ten věnec?!

Tak jsem to schytal. Panu Lukáši Zádrapovi se velmi nelíbil můj příspěvek k diskusi o článku Jana Čulíka o české ošuntělosti, a tak se do mne pustil s pravou českou zuřivostí. Při tom samozřejmě předpokládá a upozorňuje, že jsem povýšený až nadutý člověk, protože jenom takový zřejmě může mít jiné názory než on.

Hned v úvodu proto píše, že ve svém článku "Karel Marx a T.G. Masaryk měli na český národ podobný názor" jsem neopomněl několikrát zdůraznit, jak mé texty vysoko ční nad úroveň "typického českého člověka".

Nelze dost dobře ustoupit od presumpce neviny, dané soudy. U kohokoliv, politiky nevyjímaje. Přísné předpisy soudního řízení jsou přísné právě proto, aby byla vina prokázána nade vší pochybnost. Pokud pochybnost existuje, vina není prokázána a není možné - bez důkazů kohokoliv obviňovat. Existuje jen dvojí možnost: vina prokázaná soudně a nevina. Spekulace policajtů i policajtoreportérů jsou k ničemu.

Domněnka, že presumpce neviny v trestním smyslu nelze používat jako "výmluvu" pro "podezřelé" aktivity politiků, je směšná. Spravedlnost nezná "podezřelost" bez důkazů. O potenciálním prohřešku politika lze psát poprvé až poté, co státní zástupce rozhodne o obžalobě, neboť naznal, že argumenty vyšetřovatelů jsou natolik silné, že ustojí kritickou konfrontaci u soudu. Pak až poté, co je vynesen pravomocný rozsudek. Domněnka, že presumpce neviny v právním smyslu - formální vina - je jen legislativní konstrukce za účelem ochrany práv obviněných a se skutečnou vinou či nevinou v reálném světě nemá nic společného, je právní nihilismus. Přímá cesta k soudci lynči. Nelze cíleně diskreditovat kohokoliv - "Aničku" Škrlovou, Grosse či Krause, Čunka či Tlustého bez důkazů, které jsou nezpochybnitelné soudem. Na to by např. v Británii novinář pěkně dojel, nedoplatil by se se na odškodném za pomluvu. V normální demokratické zemi nemohou média skandalizovat politiky bez důkazů, které by přesvědčily soud, aniž by je to stálo miliony na odškodném. Deník Daily Telegraph musel zaplatit britskému levicovému poslanci Gallowayovi odškodné 150 000 liber za to, že napsal, že ho platil Saddám Husajn.

Guy Debord: Společnost spektáklu. Překlad: Josef Fulka a Pavel Siostrzonek. Poznámkami opatřil Pavel Siostrzonek. INTU, Praha 2007. 158 stran. ISBN 978-80-903355-5-4.

"Od společnosti své doby jsem si vysloužil všeobecnou nenávist, a bylo by pro mne mrzuté, kdybych si v očích takové společnosti zasloužil něco jiného... Všechno, co tato éra napsala a natočila, je tak skrznaskrz opovrženíhodné, že jediný způsob, jak bude někdo v budoucnosti moci nabídnout alespoň to nejmenší ospravedlnění, bude tvrzení, že doslova neexistovala žádná alternativa -- že z nějakého záhadného důvodu nebylo nic jiného možné. Naneštěstí pro ty, kdo se nezmohou než na takovou nejapnou výmluvu, už jen můj příklad bude stačit k jejímu vyvrácení."

Dědeček Josef Zeman se narodil 1907 jako syn chudého chalupníka v Kojákovicích, zapadlé vesničce u Třeboně. Protože se dobře učil, stal se později účetním a pracoval v 30. letech v českobudějovické továrně na psací potřeby Ripet. Protože byl podnikavý, založil ještě se dvěma společníky továrnu na kvalitní psací pera Perop - v Českých Budějovicích, později v Praze. Firma získala několik patentů, mj. na patentní vícebarevné tužky či speciální technologii navařování iridiových hrotů na zlatá perka - vzniklo pero, kterým můžete psát téměř věčně. S jedním z nich bylo patrně možno napsat celé románové dílo. Dodnes jich několik mám a dosud píší.

Věčná však nebyla dědečkova firma. Přišel 25. únor 1948 a s ním lidoví milicionáři. Řekli dědečkovi: "Zítra už nechoďte". V té době se v sejfech firmy nacházelo několik kilogramů zlata a iridia a v provozu byly drahé stroje. Národní správa zabavila firmu, nicméně dědeček jako společník byl nadále povinen za firmu platit daně. Neustále doufal, že pak mu firmu stát vrátí, a tak na to padla většina jeho soukromého majetku.

ZÁZNAM PŘENOSU     

Rozdílem váhových kategorií působila televizně senátorská diskuze kandidátů na prezidenta Václava Klause a Jana Švejnara. Nesouhlasím s politikou, které je Klaus představitelem, nesouhlasím ani s Klausovým hodnocením kupónové privatizace, "zbytkové" role občanské společnosti při určování policy papers či Klausova extrémního hodnocení světové diskuze o změnách klimatu, stejně jako nesouhlasím s Klausovým názorem na roli sociální spravedlnosti určované chapadly trhu. A proto se mi říká o to hůř, že svého protikandidáta převyšoval jako učitel žáka.

Mým kandidátem není ani jeden z nich. Klaus proto, že jeho minulé i současné názory jsou konzistentní s jeho minulými i současnými praktickými kroky, vedly a vedou k politické realitě Česka roku 2008 - k evropským životním nákladům při neadekvátních platech, znehodnocených životních úsporách a bilionovému skrytému dluhu na infrastruktuře státu. Zchudlá a rozčarovaná střední třída, ožebračení chudí, arogantní zbohatlíci a jejich korporace jsou pouze ilustrací politiky dlouholetého premiéra a nyní prezidenta.

Švejnar proto, že nechci žít v zemi, kde parlament bude pouze jakýmsi trpěným přívažkem nikým nevolené a občany neovlivnitelné korporátní politiky, měnové a ekonomické manipulace nadnárodních oligarchických struktur.

V televizní debatě se svým tzv. stínovým protěškem Jandákem poukázal ministr kultury Jehlička na to, že církev získávala majetek během své dlouhé, tisícileté historie. V Praze brzy skončí výstava Valdštejn a jeho doba. Jak tyto dvě věci spolu souvisí, ukázal ve své stati velký český spisovatel už v roce 1927, to jest před osmdesáti lety:

Stručné shrnutí systémových problémů zákona o soudnictví ve věcech mládeže (vzhledem k delikátnímu případu probíhajícího "řízení o uložení opatření dítěti mladšímu patnácti let podezřelému ze spáchání činu jinak trestného")

Na článek Ondřeje Zajíčka, který nikde nezmiňuje, že by si denně vystačil s dvěmi čínskými polévkami, patnácti rohlíky a sáčkem čaje, zareagoval Tomáš Gawron obavami o jeho zdraví a A. Kubačák prosbou o návod, jak za cenu 40 Kč uvařit. Oba názory mají jeden společný problém, oba pisatelé poměřují text Ondřeje Zajíčka výhradně svými vlastními stravovacími návyky, tím, jaké množství a jaké potraviny potřebují k tomu, aby se najedli. Z toho usoudili, že oni se za 40 Kč nenajedí.

Kdysi se vyprávěl vtip o pacientovi, který popsal své potíže lékaři tak, že má asi v hlavě nějakou překážku mezi okem a uchem - něco jiného slyší a něco jiného vidí. Asi to neplatilo jen za komunistů, kdy se propaganada značně lišila od skutečnosti.

Zúčastnil jsem se v Plzni přednášky a debaty s Janem Švejnarem na Západočeské univerzitě. Beseda byla určena studentům, a pokud mladí pokládali otázky, bylo vše O.K. Pak se ovšem osmělil Šinágl, který je asi všude, a pak jakýsi místní podnikatel, který si místo otázky připravil vlastní expozé, v jistém smyslu připomínající seznam otázek pana Schnurra. Myslím, že pan Švejnar odpověděl v rámci možností, které taková debata poskytuje. Jeho program toho dne byl nabitý. Co když opravdu "nestíhá"? Proč mu hned podsouvat aroganci? Já jsem s tou jeho Procházkovou taky kvůli programu v Plzni korespondoval. Naplnil se jeden z mých axiomů, který zní: "Všude sedí nějaká ...." Ať si každý doplní co chce, aby to šlo případně otisknout. To mě ale nesmí a nemůže rozházet.

30. ledna 2008 uplyne 60 let ode dne, kdy byl zavražděn významný představitel filozofie nenásilí (ahinsá) Móhandás Karamčand Ghándí, zvaný též Mahátmá (vznešený duch) nebo něžně Bápú (táta), příslušník kupecké kasty vajšjů.

Osudným se mu stalo právě uplatnění jeho vlastní filozofie.

Zastupitelská demokracie parlamentní, obecní či regionální je -- tak jako všechno lidské -- pouhým produktem své doby, čili historicky podmíněná a tedy pouze na určitý úsek dějin omezená. Dají se vysledovat nejen její počátky, ale i důvody, proč vznikala. Se znalostmi o její genezi lze se pak pokoušet vydedukovávat až její zánik, ale především cesty modifikací na nové podmínky.

Titulní stránka novin The Ottawa Citizen přinesla 28. 1. 2008 zprávu, že byl odstraněn z kanadského pobřeží výkonný radar, který je schopen sledovat námořní lodě i malé čluny do vzdálenosti 370 km od pobřeží. Byl vyvinut nákladem 39 milionů dolarů místními odborníky a firmou Raytheon Canada. Před několika roky jej vychvalovali federální politici jakožto jediný svého druhu na světě a významný přínos k domácí bezpečnosti. Federální vláda vyčlenila 43 milionů dolarů na výstavbu 8 takových zařízení. Ta měla být umístěna na západním i východním pobřeží Kanady pro posílení státní ochrany po teroristickém útoku na USA 11. září 2001 (jak ten čas utíká!). Nyní radar zrušila.

se vysílal v pondělí 28. 1. 2008 ve 13.30.

Nahrávka rozhovoru │18,8 MB ZDEMIRROR

Ikona české marihuanové scény, neúnavná propagátorka dekriminalizace THC a pravidelná účastnice řady festivalů Million Marihuana March. Vysokoškolsky vzdělaná žena, inženýrka ekonomie, tlumočnice, překladatelka bestsellerů Stephena Kinga a expertka Komise EU v Bruselu pro technickou pomoc bývalému SSSR. Vyjednavačka se Světovou bankou. Nedlouho po "sametu" vedoucí expertní mise EU v oboru dopravy a telekomunikací v Zakavkazí a středoasijských republikách bývalého SSSR. Kdysi dávno "za totáče" programátorka v ČKD-Polovodiče. Dnes díky tuposti okresních policejních náčelníků a špatnému zákonu zločinec. Autorka nejčtenějších článků v Britských listech. Policie ji obvinila za nedovolenou výrobu drog.

Seznamte se. Libuše Bryndová, alias teta Bushka.

Čeho se dopouštěla? Vařila snad perník? Prodávala heroin před školou? Ne. Pro sebe a své známé vařila mastičky na revma a záněty. S konopím. Zločin, který pomohl mnoha lidem od bolesti. Zadarmo. Účinnější a méně škodlivý než Brufen či jiná analgetika nebo antirevmatika nebo řada za drahé peníze prodávaných mastí na revma. Ty neškodí a nepobuřují tupé policajty, ale také nepomohou od bolesti. Mast od tety Bushky ano.

"Neocenitelná historicko-kritická práce, přehledná, vnímavá a dobře napsaná."

Josef Škvorecký, 6. ledna 2008

Právě přichází na předvánoční trh nová kniha o českém filmu od Jana Čulíka. K dispozici ke koupi na www.kosmas.cz ZDE, též přímo z nakladatelství Host ZDE

V první souborné knižní práci o českém hraném filmu od roku 1989 rozebírá autor více než dvě stě devadesát snímků, které vznikly za posledních osmnáct let. Filmovou produkci rozdělil tematicky do několika celků: v období kolem pádu komunismu se objevila celá řada trpkých výpovědí o životě v Československu sedmdesátých a osmdesátých let; naproti tomu svědectví o stalinském útlaku z padesátých let většinou už nesvědčí o životě v totalitě s tak úzkostnou naléhavostí jako snímky o normalizaci. Autor se dále věnuje četným filmům s historickými tématy, zejména z traumatických období, dále snímkům svědčícím o prvních zkušenostech z postkomunismu, včetně "pokleslých" komerčních komedií, a rozebírá též množství filmů vzniklých o současné společnosti. Nejnověji se česká kinematografie zabývá především mezilidskými vztahy; tyto snímky patří podle autora k nejlepším. Kniha analyzuje i filmy pro děti a mládež, dále četné, více či méně úspěšné umělecké experimenty, a závěrem vybírá "nejlepších pětačtyřicet" --- snímky vysoké kvality, které podle autorova názoru zřejmě přežijí.

Cílem autorovy analýzy bylo zjistit, jakým způsobem vypovídá současná česká kinematografie o dnešní české společnosti, zda o ní vytváří mýty a jakého hodnotového systému se podle českých filmů dnešní společnost přidržuje. Podrobným sémantickým rozborem příběhů jednotlivých hraných filmů dochází autor k překvapivým závěrům.

Současná česká kinematografie zaujímá vůči české společnosti svobodný a kritický postoj. Vytváří o ní podle jeho názoru pozoruhodně ucelené svědectví.

Apelujeme na čtenáře, aby třeba i minimální částkou přispěli na provoz Britských listů. V anketě letos na jaře odpovědělo během několika málo dnů více než 5000 čtenářů. Finančně však na provoz listu přispívá jen něco málo nad 100 osob. Děkujeme jim, ostatním čtenářům chceme sdělit, že by Britské listy mohly dělat daleko víc, kdyby měly možnost platit si stálé novináře. Nedokáže to česká komunita? Jsou finanční prostředky skutečně k dispozici jen pro cílenou politickou manipulaci, a chce-li list prosazovat svobodnou linii, padni komu padni, národ se pro jeji podporu nevzchopí?

V prosinci 2007 přispělo celkem 131 čtenářů Britských listů na provoz časopisu úhrnem částkou 45 847.78 Kč. Na kontě Britských listů v Raffaisenbance jsme měli 31.12. 2007 částku 197 706.42 Kč. Na internetovém účtu Paypal máme nyní 883.67 GBP a 688.55 euro.

Příspěvky na provoz Britských listů je možno zaslat na účet v pražské Raiffeisenbance, číslo účtu: 1001113917, kód banky 5500. Adresa banky je 120 00 Karlovo nám. 10, Praha 2. Čtenáři ze zahraničí a nyní i z České republiky mohou přispět na provoz Britských listů úvěrovou kartou na adrese www.paypal.com po jednoduché registraci odesláním částky na adresu redakce@blisty.cz. Prosíme, neposílejte příspěvky ze zahraničí na konto v pražské Raiffeisenbance, ale pošlete ho na paypal. Při poukazu příspěvku do Raiffeisenbanky ze zahraničí totiž zaplatíte za transakci bankovní poplatky ve výši více než 500 Kč. Děkujeme.

Jako oficiálně registrované občanské sdružení poskytujeme potvrzení o přijetí příspěvku pro daňové účely.