Článek totiž čerpá z více než rok starého prohlášení několika britských lékařů z 23. ledna 2004 uveřejněného v Guardianu. Nejenže nevzal v úvahu vědecký výzkum, který proběhl za poslední rok a půl, ale dokonce ani neuvedl další výroky drogových odborníků obsažené v britském zdroji (zřejmě také z důvodu "vyváženosti"), které negativní tvrzení o konopí stavějí do poněkud jiného světla. V článku v Guardianu je totiž také informace, že tvrzení o 80% nových psychiatrických případů, které se dají připsat užívání konopí, pochází především z bulvárního tisku. Takto zacházet se zdroji snad ani není hodné Britských listů!

Jaká je tedy realita? Z klinické praxe je dobře známo, že lidé postiženi prvními příznaky psychických poruch a chorob obvykle hledají, jak je zmírnit, a často jim v tom pomáhá právě konopí. Takže se zde nejedná o příčinnou souvislost -- prostě lidé postiženi těmito chorobami se možná více obracejí k užívání konopí jako způsobu, jak si ulevit. A je nutno říct, že často jim kýženou úlevu i přináší (jinak by to přece nedělali!). Je známo z historie konopí, že některé staré kultury je používaly právě k léčení duševních poruch, takže to není žádná novinka!

Skutečnost, že v posledních 30 letech se v západním světě zdvojnásobil výskyt schizofrenie, přece zdaleka nemusí souviset s rozšířením užívání konopí -- v naší společnosti se za poslední desetiletí objevila celá řada daleko podezřelejších a průkaznějších faktorů, které mohou být odpovědné za větší rozšíření této psychické choroby. Vždyť to není tak dlouho, co se například zjistilo, že synové otců, kteří je počali ve vysokém věku, jsou několikanásobně náchylnější k této nemoci než děti mladších mužů. A o dalších faktorech vyplývajících z životního stylu dnešní doby ani nemluvě. Spojitost mezi konopím a schizofrenií se neprokázala ani v Holandsku poté, co byly otevřeny coffee-shopy, které zpočátku zažívaly velký boom, ale nenásledoval je nárůst nových psychiatrických pacientů.

Snaha svalovat odpovědnost za vznik duševních chorob na konopí není žádnou novinkou. Již v prvních letech marihuanové prohibice v USA se tvrdilo, že marihuana způsobuje šílenství. Podobně se však tvrdilo i to, že způsobuje smrt, nevázané sexuální chování a vražednou touhu. Byl na to téma dokonce i natočen celovečerní film nazvaný "Reefer Madness" (Marihuanové šílenství), v němž hlavní záporný hrdina s vytřeštěnýma očima bezdůvodně vraždí pod vlivem marihuany, a na konci filmu je doživotně uzavřen do blázince jako nevyléčitelný šílenec. No, prostě Hollywood...

Pro nepřátele konopí neodolatelně svůdná myšlenka, že marihuana by mohla způsobovat duševní nemoci, se objevila i v pozdějších dobách, ale nakonec byla vždy zpochybněna. Příkladem je třeba případ výzkumu provedeného týmem Dr. Andreassona v roce 1987 na švédských brancích pocházejících z rozvrácených rodin ("Cannabis and Schizophrenia: A Longitudinal Study of Swedish Conscripts", Lancet). Vědci tehdy halasně oznámili, že mladí lidé, kteří ve věku 18 let užívali marihuanu, jsou vystaveni dvojnásobnému riziku, že se u nich v pozdějším věku rozvine schizofrenie. Stejný tým vědců však o dva roky později zrevidoval a lépe zanalyzoval data svého výzkumu a s překvapením zjistil, že tito branci vedle konopí užívali i celou řadu tvrdých drog (převážně amfetaminů), které jsou při vzniku této choroby právě tím skutečným rizikovým faktorem ("Schizofrenia in Users and Nonusers of Cannabis: A Longitudinal Study in Stockholm County", Acta Psychiatrica Scandinavica).

Spojitost mezi konopím a duševními nemocemi je pro nepřátele konopí přímo neodolatelnou hypotézou, kterou se však již po celá desetiletí stále nedaří průkazně dokázat. Je jistě velmi pravděpodobné, že i konopí jakožto léčivá bylina s psychoaktivními účinky má svá rizika, pokud je budeme zneužívat. Zneužíváním mám na mysli přílišné kouření nebo požívání, které samozřejmě negativně ovlivňuje lidskou psychiku, jako to ostatně činí i ostatní látky tohoto druhu. Z tohoto pohledu je tedy třeba brát název tohoto článku se stejnou rezervou, jako kdyby v něm stálo: "Alkohol nezpůsobuje duševní choroby".

Z dosud posledního výzkumu o souvislosti mezi užíváním konopí a schizofrenií zveřejněného v odborném časopise Psychiatry Research vyplývá nejen skutečnost, že schizoidní příznaky zdaleka předcházely prvnímu užití konopí, ale i další, velmi zajímavý fakt. Zjistilo se totiž, že uživatelé konopí postiženi poruchou schizoidního chování nejevili známky interpersonálního deficitu (neadekvátní sociální návyky a historie sociální izolace nebo přechodných vztahů), který je pro tuto poruchu typický.

Co se týče poškození dýchacích cest, Dr. Francis Sedgemore ve výše zmíněném článku v Guardianu uvádí, že uživatelé silných modelů konopí a hašiše obvykle míchají tyto látky s 90-95% tabáku -- takže poškození dýchacích cest není možno klást za vinu konopí, ale zplodinám vznikajícím při hoření cigaretového papíru a tabáku! Je sice pravda, že konopí obsahuje 2-4x více dehtu a karcinogenních látek než tabák, ale běžný kuřák konopí za den většinou vykouří jen množství odpovídající půlce nebo maximálně celé tabákové cigaretě, takže se vystavuje daleko menšímu riziku poškození plic než průměrný kuřák cigaret. A třeba u nás je na rozdíl od Velké Británie mimo jointů (balených cigaret v kombinaci s tabákem) hodně rozšířené kouření čistého konopí z dýmek (tzv. šlukovek), které značně omezuje rizika poškození organismu způsobená vdechováním kouře.

V poslední době se čím dál tím více šíří užívání konopí i pomocí vaporizérů, které drogu proženou proudem horkého vzduchu a odpaří z ní pouze účinné látky, které se vdechují. Nedochází při tom k hoření, takže ani nevznikají žádné nebezpečné látky, které by mohly poškodit dýchací cesty. Tento způsob užívání odbourává veškerá rizika způsobená kouřením a je velmi vhodný i pro pacienty, kteří konopí užívají k léčení.

Redakční článek o nepříznivých účincích marihuany protiřečí výsledkům vědeckého zkoumání i v tom, že je již dávno známo, že na rozdíl od kuřáků tabáku se v plicích silných kuřáků marihuany neobjevuje obstrukce dýchacích cest. To znamená, že z kouření marihuany na rozdíl od tabáku nevzniká rozedma plic (proto je také možno užívat konopí k léčení astmatu). Tuto skutečnost prokázaly například výzkumy týmu Donalda Tashkina z UCLA z let 1994-1997 ("Marihuana Less Harmful to Lungs than Cigarettes", Medical Post, a "Heavy Habitual Marijuana Smoking Does Not Cause an Accelerated Decline in FEV1 With Age", American Journal of Respiratory and Critical Care Medicine), podobně jako výzkum z roku 1997 provedený v Austrálii týmem doktora Didcotta ("Long-Term Cannabis Users on the New South Wales North Coast", Australian Government Publishing Service).

Přeřazením konopí do třídy méně nebezpečných drog (a tím i de facto dekriminalizací) se Blairova vláda ocitla ve velmi nevýhodné pozici vzhledem k blížícím se volbám ve Velké Británii. Vůdce konzervativců Michael Howard přislíbil, že v případě výhry ve volbách tuto reklasifikaci zruší, takže z otázky konopí se stalo horké předvolební téma. Nyní je však po volbách a je tedy velmi pravděpodobné, že se na celou věc zase zapomene. Ve volbách totiž získala velký počet hlasů strana liberálních demokratů, kteří tuto dekriminalizaci podporují a dokonce prohlásili, že se v budoucnosti budou snažit o zavedení legální a regulované distribuce konopí. Takže je velká naděje, že Velká Británie si svůj umírněný postoj ke konopí udrží i nadále.