29. 1. 2008
Proč by měl mít i pokladač věnců své předpokladyJeden známý položil otázku, proč se vlastně tolik usiluje o prezidentství a používají se přitom absurdně vznešená předsevzetí kandidátů stran jejich oběti, kterou musejí složit na oltář blaha veřejnosti. To je jistě zajímavé, protože kdyby tomu tak skutečně bylo, museli bychom uznat, že současná prezidentská volba je odrazem toho, že jsou někteří lidé schopni žít pouze pro společnost. Dosavadní praxe ale ukazuje, že tomu tak není a že osobní ambice a mystéria rezonují a směšují se dohromady v cosi podivného, co má připomínat královský majestát a vzor občanství naráz. Že je výsledek takový, jaký je, není divu. České prezidentství je potřeba zbavit královského majestátu, ale to z něj právě dělá tolik cennou hračku. |
Zajímavá myšlenka: Paradoxní, je fakt, že Švejnar a Klaus usilují o zvolení prezidentem. Je vidět, že si chtějí splnit hlavně své osobní ambice a dosáhnout prestiže. Oba se prezentují tak, jak moc jim záleží na věcech veřejných, a přitom kandidují do funkce, ze které vůbec nic nezmůžou. Prezident může maximálně klást věnce, udělovat milosti, nepodepsat nějaký zákon (a vzápětí nechat svoje veto přehlasovat), rozhodně ale neovlivní ekonomickou strategii nebo ekologickou politiku. Buď jsou Švejnar s Klausem pokrytci, nebo naprosto podlehli těm mýtickým představám o významu prezidentství. To, jak se kandidáti prezentují, tedy zdůrazňují svou oddanost funkci, která oddanost nevyžaduje, protože jediná faktická činnost je zviditelňování sebe sama, to je fakt. Já bych ale jednu dimenzi prezidentství, která je doposud aktivní, viděl. Jedná se o možnost ovlivňovat veřejné mínění. Vezměme si fakt popularity Václava Klause, když byl premiérem. Byl populární podobně jako Stanislav "Standa" Gross v době své největší "slávy":)) Václav Klaus byl zesměšňován do té míry, že na tržnicích se kupovaly sádrové pokladničky v podobě současného pana prezidenta, kterému se mince házely do zadnice. Teď patří k nejoblíbenějším politikům a možná půlka národa by ho chtěla znovu prezidentem. To je přece zvláštní, mně se nezdá, že by se Václav Klaus změnil:) Má to ale i zpětný efekt. Je-li Václav Klaus, který, jak předpokládáme, se nezměnil, daleko více oblíbeným, musí být jeho názory, které jsou relativně stejné, daleko více akceptovány veřejností. Možná pro padesát procent lidí jsou přijatelné, jinak by ho nechtěli. To znamená, že názory, které veřejné mínění nyní akceptuje, jsou názory, které veřejné mínění v minulosti akceptovalo daleko menší měrou. V čem to ale je? Že by snad společnost prozřela? Já myslím, že ne, já myslím, že společnost nikdy "neprozře", ale je do velké míry názorově formována. A zjevně prezidentská funkce v České republice má tu sílu, která je k formování veřejného mínění potřebná. A proto si myslím, že by Václav Klaus, jako bývalý exekutivec a legislativec, těžko zůstával v prezidentském úřadu pouze kvůli kladení věnců. On je natolik přesvědčený o své "misi", že by se těžko spokojil s pouhými rituálními úkony, které prezidentovi svěřuje kmenový mýtus a které by neposkytovaly jiný druh uspokojení. Protože ale v prezidentském úřadě nalezl tuto formu moci, velmi rád by zůstal, aby mohl této zemi, v níž přece stále byl a v níž "tolik dokázal", pomáhat i nadále. Zejména tehdy, pokud se mu podaří dále prostřednictvím prezidentské funkce modelovat veřejné mínění tak, aby měl pocit, že je obklopen převážně chápajícím a obdivným prostředím. Takže proto bych byl rád, kdyby prezidentskou roli nadále hrál někdo jiný, někdo, kdo tolik nevyužívá funkce k ukojení vlastních pohnutek. Těžko říct, jestli Jan Švejnar v prezidentském úřadě takový bude. Jeví se mi ale daleko méně ideologicky zatížený, což je určitý předpoklad k tomu, že se nebude tolik snažit dokázat světu, jak velkého poznání dosáhl, a nebude se snažit všemožnými prostředky dokázat "svou" pravdu. Také se mi jeví daleko méně nebezpečný ve směšování vědeckého a politického přístupu, jako v případě Klause. Ten sice hledá vědecké zdroje pro svá tvrzení týkající se globálních klimatických změn, ale přitom je omezen svým "pravicově konzervativním" vyhraněním, takže jeho argumentace je stejně účelová jako v případě radikálů z druhé strany politického spektra. Ale je zde jeden velký problém, který mi přijde vyloženě "nefér": kdyby Klaus nebyl prezidentem, neokonzervativní lobbisté by si ho nikdy nevybrali za svou ikonu ve sporu s Gorem na půdě OSN. Není divu, že by Klaus chtěl využívat této "tržní" výhody dalších pět let. Ještě jednou zdůrazňuji, že nevím, jestli je Švejnar tím správným protikandidátem. Samotný fakt, že na prezidenta kandidují dva ekonomové, mi přijde velmi omezující. Ale můj dojem z něj je takový, že svou civilností více přibližuje prezidentský úřad dnešku, aniž by jím chtěl nastavovat vlastní nedostatečnost. |