Nevím jak se pánové stravují, ale pokud je člověk zvyklý jednou denně na teplou českou klasiku s masem, omáčkou a knedlíkem, těžko se dostane na 40 Kč a určitě ne v restauraci. Pan Kubačák chce návod a přitom ho už sám v textu zmiňuje, má ho ve své válečné kuchařce: voda, ocet, otruby. Já bych místo vody použil kefír, místo octa domácí kysané zelí a místo otrub třeba kroupy, pohanku, čočku, jak je libo.

Přidal bych česnek, cibuli, k tomu bych zakusoval na sucho opečenou placku z celozrnné mouky s tymiánem a sušenými houbami a dal si na závěr dvě jablka. Když si jako desert vyloupete hrnek vlašských ořechů a sníte je s domácím medem, máte vydatné jídlo v této ceně. Pravda, pokud toho člověk nepotřebuje sníst metrák. Potíž je, že spoustu těch věcí si musí připravit a sehnat, vložit do svého jídla zájem a čas, učinit ze stravování obřad.

Ráno si lze udělat ovesnou kaši, třeba s rozinkami a strouhaným kokosem a večer tři, nebo čtyři brambory (nevařit, pouze na pařáčku) se solí zapíjené kefírem. Nežertuji, takto se stravuji zcela běžně, rád a samozřejmě ne jenom to, rozmanitě, obměňuji a kombinuji, má strava není ani trochu jednotvárná a krom toho stále jím jablka, zeleninu, ořechy atd. Pravda, už několik let nekonzumuji kdysi tak oblíbenou českou klasiku. Nudí mě a není zdravá.

Takže ono to je hlavně o nějaké vlastní změně nejen stravovacích návyků, protože podobná orientace, v níž se dá najíst dobře i za méně než 40 Kč, je také o jisté formě skromnosti. Pro pana Kubačáka je válečná kuchařka k ničemu, protože si vyvodil, že už nežije ve válce. Je zvyklý na jistý "standard" komfortu v množství jídla a cenu poměřuje tím, co sám jí a jak to jí. Pro mě by byla válečná kuchařka naopak skvělou inspirací.

Já o zdraví Ondřeje Zajíčka obavy nemám a pokud by měl někdo obavy o mé, mohu mu poslat nedávné kompletní krevní testy. Ano, lékaři kroutí hlavou, že neukázaly na žádný problém, přestože na svoji výšku 181 cm vážím "pouze" 62 kg a podle tabulek už jsem podvyživený. Ale já velmi bedlivě naslouchám svému tělu i duši a cítím se mnohem lépe a aktivněji, než v dobách před mnoha lety, když jsem vážil 98 kg.

Vše je individuální. Už jsem na toto téma psal v článku Konzumujte, ale žijte zdravě! Podstata netkví v tom, kde nakoupit levné potraviny. Těžko se levně nají člověk zvyklý nacpat si útroby k prasknutí, dokonce ani ten, kdo potřebuje jíst denně alespoň dvě teplá klasická jídla. Já třeba až na výjimky vůbec nekupuji průmyslově vyráběné potraviny. Lidé se přejídají a přitom jim chybí řada důležitých složek, jak je to možné? Sytost ještě přítomnost všech látek v potřebném množství nezaručuje, to je mýtus. Takže já mám naopak obavy o zdraví těch, kteří jedí tzv.dostatečně.