Asi bychom neměli a) především přeceňovat, ale také nedoceňovat, čím funkce prezidenta státu v ČR je; b) ignorovat, že žádné "zkoušení" obou kandidátů před kamerami samo o sobě rozhodujícím způsobem neposune preference 281 volitelů tak, aby byli všichni spokojeni, tím méně oba kandidáti; c) zapomínat, že ty voličské preferenční "karty" byly rozdány zcela jinak, než jako "poukázky pro svobodné rozhodování" podle prezentace při nějakém slovním šermování. --- Oba kandidáti mají určitý počet hlasů teoreticky jistý. Tajná volba je snad příležitostí, aby se někteří zatím váhající volitelé rozhodli jinak, než to chce stranické "doporučení". Komunisté spolu s lidovci si mohou předem blahopřát k tomu, že prezidentskou volbu svými hlasy mohou rozhodnout; bez ohledu na "image" (věrohodnost, charakter, zkušenost, mediální přesvědčivost, atd., atp.) obou kandidátů. Vše záleží nejdřív na tom, jak v Poslanecké sněmovně hned v 1. kole dopadne Jan Švejnar. Mezi senátory v 1. kole V. Klaus už má vyhráno; což mu stačí na postup do 2. kola. Kdyby měl získat i v PS absolutní většinu (101 hlasů), měli bychom už chystat gratulace; nebylo by dál co řešit...

Mnohem závažnější -- nejen pro zemi, v níž primárky probíhají -- je průběh předvolební situace v USA. Prezidentské volby ve Spojených státech jsou důležité pro celou naši zeměkouli. Je zřejmě dobře, že bez ohledu na čas, peníze a nervy kandidátů celý proces výběru probíhá v rozmanitých formách fakticky celé dva roky. --- Mezi "demokraty" se zatím zdálo, že by přece jen mohl vstoupit do vážnější "hry" o kandidaturu John Edwards, mezi "republikány" měl dlouho nepřehlédnutelné celonárodní preference Rudy Giuliani. Po primárkách na Floridě oba právě jmenovaní už jsou mimo "hru"; odstoupili z tohoto prestižního klání. Před "velkým úterkem" (5. 2.) se zdá, že favoritem demokratů už teď je Hillary Clintonová, u republikánů tuto silnou pozici teď zaujal McCain. Kdepak "loňské sněhy" jsou, viďte? Tím míním ty první primárky, v Iowě.

Na Floridě vyhrála H. Clintonová s 50 %; B. Obama získal jen 33 % a J. Edwards pouze 14 % (a už odstoupil). Ve velmi významné Kalifornii (bude se tam hlasovat právě 5. 2.!) předběžné výzkumy uvádějí pro H. Clintonovou 49 % voličské přízně, zatímco pro B. Obamu pouze 32 %. Jako kdyby už bylo voličům jedno, zda si vybrat "zkušenost" (H. Clintonová), anebo "změnu" (B. Obama). Že by to vyhrály u demokratů nakonec ženy?!

Mezi republikány se rovněž zdá, že situace už není tak nepřehledná, jako tomu bylo na samotném počátku. Na Floridě John McCain vyhrál s 36 % hlasů, druhým tam byl M. Romney s 31 %, a daleko za oběma původně právě v Iowě překvapivě zvítězivší M. Huckabee, s pouhými 13 %. V průzkumech pro Kalifornii se očekává 39 % hlasů pro McCaina, zatímco pro jeho snad teď největšího konkurenta Romneyho se předpovídá jen 26 %.

V obou těchto táborech musí stratégové předvolebního boje ještě vážit, jaké vyhlídky má nyní se profilující kandidát vůči tomu, který se začal profilovat na druhé straně. Jinak řečeno: Je Hillary Clintonová optimální kandidátka proti Johnu McCainovi? Také někdy v zájmu další "hry na semknutost strany" kandidát, který včas zanechá boje a nabídne svou podporu šťastnějšímu soupeři, může být posléze vybrán tím šťastnějším kandidátem na funkci viceprezidenta. Nelze také zatím ještě ponechat mimo úvahu kritické hlasy, které varovaly před "dynastickou hrou" (Bushů a Clintonů). Kandidatura H. Clintonové by pak mohla být kontraproduktivní. Nelze přehlédnout, že v Evropě, ale i na dalších kontinentech mnozí komentátoři opakovaně vyjadřovali svou přízeň B. Obamovi -- jako kdyby on byl mezinárodně-politicky lepší alternativou pro svět; alespoň v době, když mezi republikány pořád nikdo dostatečně "důvěryhodný" nezačal být nepřehlédnutelně v čele se svými preferencemi. Volby si ovšem rozhodnou Američané sami.

Ale ani v těch amerických volbách se příliš nezvažují ty či ony dílčí -- byť významné -- body možného programu kandidáta na prezidenta. Je to především nakonec politický zápas na dvě strany. Účel tu bude nakonec světit prostředky. (Možná podobně jako v Česku. Jenže u nás se poněkud tutlá, do jaké míry se prezidentskou kampaní zároveň před voliči zdola hraje už o příští parlamentní volby a získání výkonné moci případným sestavením příští vlády. V tomto ohledu to mají USA jednodušší. Prezident je automaticky šéfem svého kabinetu. I proto je celá americká procedura prezidentské volby komplikovanější.)

Je otázkou, zda neučinit z funkce českého prezidenta jen "úředníka" obdobného typu, jaký mají v Německu, anebo naopak přeorat Ústavu ke zvýšení prezidentských pravomocí. To bychom ovšem nesměli mít ten zatím bezbarvý současný stav, kdy lze bez rozpaků říci, že v Česku může klidně a suverénně zvítězit medializovaná hvězda populární scény v jakékoli funkci; stačí, aby ji někdo mrknutím oka "nominoval". Nepočítejme, že za stávajících poměrů by se cokoli dramaticky vylepšilo, kdyby byla prezidentská volba okamžitě přímá. Jen by to bylo dražší. Efekt při stávající nízké úrovni zájmu o politiku by byl obdobně krotký, ne-li tristní.

Existují kritéria pro prezidentskou volbu?

Komu před prezidentskou volbou přihořívá?