V 8.51 londýnského času bylo usmrceno sedm lidí cestujících londýnským metrem nedaleko nádraží Liverpool Street, když na trase mezi stanicemi vybuchla bomba.

V 8.56 bylo bombou v metru nedaleko Russell Square usmrceno 21 osob.

V 9.17 bylo zabito pět lidí, když vybuchla bomba a proděravěla zeď mezi dvěma trasami metra nedaleko stanice Edgware Road.

V 9.47 vybuchla bomba v autobuse na Upper Woburn Square a usmrtila dosud neznámý počet osob.

Novinářka z amerického deníku New York Times Judith Millerová byla odsouzena na čtyři měsíce do vězení za to, že odmítla prozradit své zdroje v rámci svého zjišťování, kdo prozradil tisku totožnost jedné agentky CIA. Verdikt šokoval svět sdělovacích prostředků.

Sféře distribuce tisku se, obzvláště pak v České republice, na poli mediálních studií nevěnuje příliš velká pozornost. Distributor je přitom důležitým zprostředkujícím článkem mezi vydavatelem a příjemcem mediální produkce (čtenářem) -- pokud se noviny nedostanou ke čtenářům včas, neplní svůj účel. Z velké části závisí úspěch vydavatele na kvalitě a rozsahu distribuční sítě. Distributor zároveň zprostředkovává zpětnou vazbu -- minimálně ve formě prodaného nákladu -- od čtenářů k vydavateli. Ne vždy a všude tomu tak bylo, do roku 1953, kdy v ČSR vznikla usnesením vlády monopolní Poštovní novinová služba, si své tituly vydavatelé distribuovali sami. Podobně to v některých zemích funguje dodnes, přičemž jednotlivé národní distribuční systémy mají svá specifika.

postupová písemná práce pod vedením Mgr. Petra Orsága na katedře žurnalistiky FF UP v Olomouci ZDE

Když jsem jednou seděl na gymnáziu v hodině fyziky, vstoupili znenadání do učebny jacísi evangelikální misionáři a rozdali nám všem malinké texty novozákonního kánonu. Mám jej dodnes doma a mohu z ní citovat to, co mne na ní zas a zas nepříjemně překvapuje: "Vyznávám Bohu, že jsem hříšník a že věřím, že Pán Ježíš Kristus zemřel za mé hříchy na kříži a poté vstal z mrtvých, abych já mohl být ospravedlněn. Nyní ho přijímám a vyznávám jako svého osobního spasitele." Tohle je samozřejmě v pořádku, jedná se o zdařilé shrnutí křesťanské ortodoxie, nicméně níže najdeme dvě nepochopitelné kolonky: jméno a datum.

Při projektu na odstranění subvencí je nutno si položit otázku, zda se takový záměr nesetká s odporem právě těch, v jejichž prospěch byl zamýšlen.

Pokud na okamžik pomineme tezi, že vše souvisí se vším, nemá právě probíhající summit osmi největších industrializovaných zemí světa, který má na programu odstranění chudoby v Africe a změny klimatu, zdánlivě mnoho společného s jednáními ve Světové obchodní organizaci. Do souvislostí však tyto dvě roviny uvedl prezident USA George Bush svým prohlášením, že volný trh s Afrikou by odstranil potřebu pomoci třetímu světu. Nakolik je jeho výzva realistická, může ukázat právě hledisko současných mnohostranných obchodních vyjednáváních.

Rakouský týdeník "Profil" uveřejnil rozpočet strany Svobodných (FPÖ), ze kterého jednoznačně vyplývá, že její bývalý vůdce Jörg Haider z ní těžil neskutečně velké příjmy. Jen v dubnu 2000, kdy se prohlásil za "prostého člena strany", schválila FPÖ svému bývalému předsedovi roční diety ve výši pěti milionů šilinků. V následujícím roce byl jeho příjem těsně pod touto částkou a v roce 2002 jej překročil.

Chci psát o něčem, co mě trápí. Nevím dost dobře jak, nevím, kde začít, ale je mi stydno, když si představím, že bych nedělal ani to. Neboť každou chvíli nečinnosti se mnohá utrpení prodlužují, mnozí lidé se utvrzují v pocitu beznaděje, dochází k tragickým událostem.

Subtitled as a tale of working class heroes, Sluneční stát (City of the Sun) (ČR 2004) (the one Czech film in the main competition at Karlovy Vary) is a film about unemployment. The introducers of the film joked that in making this film, director Martin Šulík and writer Marek Leščak are fighting unemployment -- the more films that are made on this subject, the more people will be employed. And this will continue until but one small group of unemployed remains. About whom the films will be made.

Filmy o drogách jsou známá věc. Viděli jsme už bezpočet nešťastných mladých lidí, jak se dostanou do narkotického transu, pak zažívají traumatické období bez drog, pak utrpí předávkováním a navzájem se na stříbrném plátně zrazují. Samozřejmě, existují filmy jako Trainspotting (1996) a Requiem for a Dream (2000) a Blow (2001) a Spun (2002) -- a to je jich jen několik. Takže co činí film režiséra Sergeje Potěmkina (Город без солнца / Město Bez Slunce) (Rusko 2005) něčím odlišný? No, něco zajímavého na tom filmu skutečně je.

Nechci zpochybňovat účast hvězd na festivalech. Je jasné, že sponzoři více slyší na účast známé hollywoodské divy než na návštěvu neznámého avantgardního umělce. Ale...

Letošní Mezinárodní filmový festival v Karlových Varech navštívilo již několik osobností, jimž média věnovala značnou pozornost -- Robert Redford festival zahajoval, Liv Ullmann byla k vidění v neděli.

Nový film Jima Jarmusche byl uveden v soutěži na filmovém festivalu v Cannes, kde obdržel Velkou cenu poroty. Režisér poté snímek přestříhal (nikde jsem nenašla informaci jak moc), takže uvedení snímku na karlovarském festivalu bylo "celosvětovou premiérou". Film se v české distribuci objeví až 3.11.2005 a není jasné, zda jej režisér nebude dál přestříhávat, tak je mi žinantní psát recenzi. Třeba divák v kině uvidí zcela odlišnou verzi.

An enthusiastic audience awaited the showing of Petr Zelenka's new film, Příběhy obyčejného šílenství (Wrong Side Up) (ČR 2004) at the Divadlo Karlovy Vary. A small delegation made up of producer Milan Kuchynka, director of Photography Miroslav Gábor, and actors Ivan Trojan and Petra Lustigova, with nervous, hopeful faces introduced the film, impressed that so many people had come to see it at such an early hour of 11am.

Nadšené publikum očekávalo v Divadle v Karlových Varech promítání nového filmu Petra Zelenky Příběhy obyčejného šílenství (ČR 2004). Malá delegace, kterou tvořili producent Milan Kuchynka, kameraman Miroslav Gábor a herci Ivan Trojan a Petra Lustigová s nervózními výrazy ve tvářích, zároveň, plných naděje, uvedli film, který udělal na mnoho lidí takový dojem, že se na něj přišli podívat přesto, že promítání začínalo v 11 hodin dopoledne.

As part of the 'Na Východ od Západu' section of the Competition, the film Udalennij dostup (Remote Access/ Na dálku) (Russia, 2004) was shown on Monday evening at the Karlovy Vary film festival. Written and directed by Svetlana Proskurina, the film tells of a family turned upside down when, after a boat accident, father and son are separated from mother and daughter. Some years have passed, and the two halves of the family are living separately, each unaware of the whereabouts of the other.

Jako součást soutěžní sekce Na Východ od Západu" se v pondělí večer promítal film Udalennij dostup (Remote Access, Na dálku, Rusko 2004). Scénář napsala a film také režírovala Světlana Proskurina. Film vypráví o rodině, jejíž život se octne v troskách po nehodě na lodi, kdy otec a syn ztratí veškerý kontakt s matkou a dcerou. Uplyne několik let a obě části rodiny žijí každá zvlášť, navzájem nevědí o své existenci. Obě generace v rodině se vyrovnávají s touto katastrofou a s rozdělením rodiny rozdílnými způsoby. Rodiče se, jak se zdá, pokoušejí odstřihnout se od minulosti a žít dál a nijak zvlášť se vlastně nesnaží najít ztraceného manželského partnera. Matka Věra říká své dceři, a to vysvětluje mnohé: "Víš, když o něco přijdu, prostě to přestanu hledat. Tak to vypadá, že to už nepotřebuju."

The main feature showing on Sunday evening, Homecoming, (USA, 2004) was preceded by another American film of the same year, The Confession, which was directed by a man, known only as "Ash", and extremely enthusiastically introduced by one of the film's co-producers, a fashion designer by trade, Manny Mashoud. The film sees a young and (tragically) handsome soldier confess his ruthless torture of an Iraqi man to his (tragically) beautiful young wife during her conjugal visit to the prison. Of course the short had good intentions. Unfortunately, it glamorised the situation and stripped it of any sincerity, expressing itself through stale phrases and clichés."I did what I was trained to do... I would do it again."

The film benefitted much from its brevity, lasting 15 minutes, which prevented it from appearing anything more than slightly unconvincing. Homecoming directly followed.

Před hlavním filmem nedělního večera (dne 3.7.) snímkem Homecoming (Návrat domů) (USA, 2004) se promítal jiný americký film z téhož roku, The Confession (Doznání), jehož režisérem byl muž, známý pouze pod přízviskem "Ash". Tento krátký film v Karlových Varech s nesmírným nadšením uvedla jeho koproducentka, módní návrhářka Manny Mashoudová. Ve filmu Doznání se svěřuje mladý a (tragicky) krásný voják s tím, že krutě mučil jednoho Iráčana, své (tragicky) krásné mladé manželce, která ho přijela do vězení navštívit. Samozřejmě, že měl ten krátký film všechny dobré úmysly. Bohužel však tu situaci zromantizoval a zidealizoval a zbavil ji veškeré upřímnosti. Vyjadřoval se prostřednictvím otřepaných frází a klišé. "Dělal jsem to, k čemu jsem dostal výcvik... Udělal bych to znovu."

Filmu velmi prospělo, že byl krátký a trval jen patnáct minut. To mu zabránilo, aby působil více než jen částečně nepřesvědčivě. Hned poté následoval snímek Homecoming:

Recenze Emmy Čulíkové na americké "nezávislé" filmy v Karlových Varech je pikantní v důsledku autorčiny neznalosti americké filmové a literární historie. Jinak by ji musely napadat v souvislosti s filmem Homecoming různé asociace. Film režiséra Hala Ashbyho z roku 1978 Návrat domů (Coming Home, Metro-Goldwyn-Mayer) s Jane Fondovou, Jonem Voigtem, Bruce Dernnem, Penelope Milford jako vzor after effects - paralýzy společnosti i jednotlivce po skončení vietnamské války. Srovnání se nabízí samo a nejspíše byl i název filmu o situaci rodiny reagující na válku v Iráku inspirován názvem protiválečného manifestu Hala Ashbyho.

Dovolím si ještě jednou vrátit se k diskusi, kterou jsem tu rozpoutal svým článkem. Ondřej Čapek má jistě ze svého hlediska pravdu, když ji označil za "děsnou". Já bych možná reagoval podobně, kdyby někdo takhle "na úrovni" debatoval na témata z mého (naštěstí exaktního) oboru. Jeho povzdech by však byl na místě, kdyby šlo o diskusi odborníků v odborném médiu.

Co je vlastně ekonomie? Všichni se tváří jako by ekonomie byla věda. Jenže věda musí každou větu dokazovat mnohokrát opakovanými pokusy.

Jedním z problémů ekonomie je to, že na rozdíl třeba od biologie svoje předpoklady nikdy nedokazuje v praxi. Když se pak něco nepotvrdí, ekonomové začnou tvrdit, že nějaká teoretická podmínka nebyla splněna, nebo šlo o jinou situaci. To kritizují i lidé zevnitř ekonomické hierarchie -- například Joseph Stiglitz.

Mé rodné město, slezský Krnov, vlastní již od dávných dob nádherné a rozlehlé lesy, jež tvoří jedno z nejmalebnějších míst jesenického podhůří. K jejich části, obklopující kolem dokola osadu Ježník, jsem si za dvacet let pravidelných procházek utvořil hluboký vztah... znám tu, jako nadšený a vděčný pozorovatel zdejší zvířeny i květeny, snad každý kout. Je moc dobře, že i v dnešním světě taková místa existují, a rozhodně si zaslouží ochranu. Kdysi tu bývali např. čolci a mloci, plno ještěrek, netopýrů, nádherné druhy nočních můr apod.

Tisková zpráva Amnesty International ze dne 6. července 2005

Velké množství zbraní a munice z Balkánu a východní Evropy neustále proudí do nestabilní oblasti Velkých jezer v Africe. Exportéry nezastaví ani fakt, že zbraně budou téměř jistě použity vůči civilistům, uvádí nová studie Amnesty International (AI). Organizace také přináší informace o zbraních z České republiky, které v posledních letech skončily v Konžské demokratické republice (KDR).

Když mne kdysi na jakémsi večírku náhoda posadila vedle mladého úspěšného italského fotografa, konverzace nezačala nejlépe. "Tak vy píšete básně", pravil mladík, "to mě zajímá". Poznamenal jsem, že u Itala mě to nepřekvapuje, a zmínil jsem se o Petrarcovi. "Neznám", odvětil a dodal, že v posledních letech bydlí hlavně v Belgii. "Ach tak," řekl jsem, skrývaje úžas, aniž bych rozváděl, že Mistr sonetu zemřel o nějakých sedm století dříve, nežli můj soused vůbec začal o stěhování uvažovat.

Stává se to už pomalu pravidlem. Jakmile se v Britských listech objeví nějaký můj text o životním prostředí, jako čertík z krabičky vyskočí Karel Vaníček a zasype mně urážkami. Moje články na něj působí jako červený hadr na býka - reaguje na ně vášnivými pokusy o mou skandalizaci a cenzuru.

Viz též diskuse BBC Chěli byste raději bydlet vedle jaderné, anebo větrné elektrárny?" ZDE

V jednom z dílů známého kresleného satirického seriálu o rodině Simpsonových je tatík Homer jako pracovník jaderné elektrárny vyslán na výstavu energetiky a v sousedním stánku uvidí sympatického vědce s prototypem sluneční elektrárny. K vědci přistoupí zástupce bohaté elektrárenské společnosti vzhledem připomínající mafiánského bosse a ptá se: "Funguje to?" -- "Bezvadně," odpoví vědec, načež přiskočí najatí hromotluci, ozve se několik úderů, smrtelné zachroptění a v nastalém tichu se zlověstným úsměvem zakryje elektrárenský nabob vědcův stánek cedulí s nápisem: "Používejte osvědčené škodlivé energetické zdroje a nikdo nebude trpět."

Zarazila ma informácia podaná v článku Georga Monbiota z denníku Guardian o tom, že britskou vládou vychvaľované projekty PFI sú príkladmi plytvania peňazí, píše Dušan Petráš.

Prečítal som článok prekvapene snáď 5 krát, ale ani raz som nenašiel jediné tvrdenie, ktoré by dokazovalo, že problémom projektov, ktoré autor uviedol, by bola schéma PFI. Uvedomil som si, že projekty, hoci nazvané PFI, postrádali niektoré charakteristiky verejného a súkromného partnerstva. Naozaj, čokoľvek možno nazvať PFI. Ale potom, ak vzniknú problémy, môžeme skutočne s kľudným svedomím prehlásiť, že problémom je iniciatíva PFI?

Předpokládali jsme, že zůstaneme v Hadíthě celý den. Ale situace byla podezřele klidná. Dva LandCruisery jsme zanechali na dálnici, prázdné a otevřené. Několik lidí se ptalo, jak se nám podařilo dostat se do města. Ve skutečnosti se nám to nezdálo těžké. Ale když jsme o hodinu později odcházeli, mnozí obyvatelé nás varovali, abychom se vyhnuli hlavním ulicím; a někteří přímo naznačovali střelbu. Nakonec za námi jelo auto a přimělo našeho řidiče zastavit. "Musíte se dát doleva a dát se oklikou, Američané jsou na křižovatkách a střílejí na blížící se auta, případně i na ta, která stojí."

Po dvou zničujících obleženích Fallúdže v dubnu a listopadu 2004, po nichž zůstaly tisíce mrtvých Iráčanů a stovky tisíc bez domova - následky amerického pokusu zbavit město povstalců, zkáza obyvatel Fallúdže a celého Iráku pokračuje. Stále silnější hněv kypí mezi Fallúdžany, kteří po zničení většiny svého města americkými útoky vidí, že sliby o jeho obnovení zůstávají jak ze strany Američanů, tak irácké vlády nesplněny, píše Asia News Online.

V rámci zásady Audiatur et altera pars zveřejňujeme zpravodajství o nedávných bojích v Iráku z hlediska osob, které bojují proti americkým a západním okupačním vojskům.

Podle slavného německého filosofa Georga Wilhelma Fridricha Hegela (1770 - 1831) jsou tzv. světodějní jedinci vybranými agenty světového ducha, kteří jsou schopni lépe než jiní účastníci historického procesu vyjadřovat svou subjektivní aktivitou dějinnou potřebu a determinaci a tak uskutečňovat obecnou "vůli světového ducha".

Po zveřejnění apelu Jana Čulíka "Proč to nejde" přispělo v červnu 2005 celkem 195 čtenářů na provoz Britských listů úhrnem částkou 75 567 Kč, dalších 11 200 Kč byl příjem z reklamy. Na internetovém účtu Paypal máme nyní dále 715.08 USD. Přispěl jen zlomek z celkového počtu cca šest až osm tisíc čtenářů denně, někteří z nich velmi podstatnými částkami, děkujeme. Vybranou částkou budeme financovat dopracování našeho redakčního systému a odstranění četných nefunkčností, financování systematické novinářské práce to však zatím neumožňuje. systematickou technickou správu a technický rozvoj ani odbornou právní pomoc. Právě pro nedostatek financí jsme dosud nebyli schopni zprovoznit celou řadu potřebných technických funkcí serveru (vyhledávání, statistiky, knihovnu, galerie, zasílání BL mailem, onlinové chaty, odstranit četné technické chyby).

Finanční dary Občanskému sdružení Britské listy jsou v ČR odečitatelné ze základu daně z příjmu. Vydáváme k tomu na požádání písemné potvrzení.

Děkujeme všem, kteří podporují provoz Britských listů finančními dary i zadáváním reklamy.

Jsme vám velmi vděčni za finanční záchranu našeho serveru, prosíme však: nepřestávejte přispívat, umožníte nám dělat naši práci lépe a efektivněji, budeme si moci například systematicky financovat právníka, což byl mělo být pro náš list nezbytné. Financujte si k vlastnímu prospěchu kritický a nezávislý deník.

Jsme vděčni za každý drobný příspěvek na provoz Britských listů, který je možno zaslat na účet v pražské Raiffeisen Bance, číslo účtu: 1001113917, kód banky 5500. Adresa banky je Karlovo nám. 10, Praha 2.

Čtenáři ze zahraničí mohou přispět na provoz Britských listů úvěrovou kartou na adrese www.paypal.com po jednoduché registraci odesláním částky na adresu redakce@blisty.cz.

Britským listům můžete psát na adresu redakce@blisty.cz, šéfredaktor Jan Čulík má adresu culik@blisty.cz a také J.Culik@slavonic.arts.gla.ac.uk , pražský redaktor Štěpán Kotrba má adresu stepan@kotrba.cz a skype stepan.kotrba, technickému správci Dominiku Joe Pantůčkovi pište na adresu joe@joe.cz.