Pondělí 13. června 2005

Sebevražedný útok v Qá'imu

Sebevražedný útočník s ambulancí naloženou výbušninou způsobil při nárazu do americké vojenské kolony západně od města dopoledne silnou explozi. Výbuch zničil dvě obrněná Humvee a třetí zneškodnil, 11 vojáků zabil nebo zranil. Američané pak v okolí zatkli několik lidí včetně manažera qá'imské sanitní služby a několika lékařů.

Fallúdža

Na ulici v centru města explodovala v 9:00 pozemní mina, která zničila americké vojenské vozidlo a zabila podle zdroje z irácké loutkové armády čtyři příslušníky americké námořní pěchoty. Agentura QudsPress naproti tomu s odvoláním na svědky oznámila, že při útoku bylo zničeno Humvee, zabit jeden voják a tři zraněni. Ať tak či onak, útok je dalším důkazem rychle rostoucí aktivity odboje ve městě během několika posledních týdnů.

Chálidíja

Při pokusu instalovat bombu na místní ulici, kudy měla projet americká vojenská kolona, zahynuli dva bojovníci, když bomba předčasně explodovala. Jejich druhové pak obě těla odvezli.

V Abú Ghurajb zabit místní velitel operace Blesk

Sebevražedný útočník opásaný vestou s výbušninou se vmísil mezi irácké loutkové vojáky, mezi které se na inspekci dostavil místní velitel operace Blesk, brigádní generál Chámis al-Ámirí. Bojovník se odpálil v těsné blízkosti generála a usmrtil ho spolu s řadou vojáků a členů tzv. Vlčí brigády.

Zdroje z řad policie i loutkové armády generálmajorovu smrt potvrdily; loutkový režim ovšem nevydal žádné oznámení.

Bagdád

Kolem 10:00 ostřeloval odboj bagdádské mezinárodní letiště. Šest kaťuší dopadlo na západní stranu letiště a poškodilo přistávací dráhy pro americké bojové letouny, jedno letadlo F-16 a řadu vozidel. Slyšet byly také druhotné exploze a na místo o něco později dorazila řada vrtulníků. K akci se přihlásila První armáda Muhammadova.

Odpoledne explodovala bomba na příjezdové silnici k letišti, zničila Humvee, zabila tři vojáky a čtvrtého zranila.

Útok na amerického konzula

Sebevražedný útočník najel s autem naloženým výbušninou v okrsku Jarmúk v západním Bagdádu do amerického vojenského konvoje. Podle zprávy agentury QudsPress cestoval v konvoji americký konzul Robert Ford, který se vracel z jednání s představiteli Islámské strany Iráku, jejíž sídlo je v okrsku Jarmúk. Při útoku bylo zcela zničeno jedno Humvee a čtyři "civilní" automobily. Zabiti byli údajně tři civilisté a tři další zraněni, poškozeno bylo několik okolních obchodů. Osud konzula agentura neznala, ani rozsah ztrát mezi Američany.

Výsledkem zničené infrastruktury hrozba žloutenky

Tzv. ministerstvo zdravotnictví oznámilo, že z měst Bagdád a Amára má hlášeno 1 181 případů virové hepatitidy, způsobené závadnou vodou. Dr. Wathíq Muhammad Júnus upozornil, že znečištění vody je důsledkem zničení vodovodů, přičemž zvláště znečištěná voda je v bagdádském Madínat as-Sadr, v Nahrawánu, a dále ve Fallúdže. Situace se přitom během letních měsíců pravděpodobně ještě zhorší.

Bývalý velitel ukrajinských vojáků obviněn ze zcizení finančních prostředků

Ukrajinské úřady zatkly bývalého velitele ukrajinských okupačních vojáků v Iráku pro podezření z pašování. Generálmajor Serhij Savčenko byl obviněn, že v době, kdy byl velitelem okupačních jednotek, napomáhal rozkradení finančních zdrojů, určených pro potřeby okupace.

Associated Press oznámila, že už v únoru zatkly ukrajinské úřady několik vojáků, kteří se vrátili z Iráku, pro zpronevěru 300 000 dolarů. Ukrajinská média oznámila, že peníze určené na okupaci zmizely. Dodala, že rozmístění ukrajinských vojáků v Iráku je mezi Ukrajinci velmi nepopulární, a proto nově zvolená vláda oznámila jejich stažení do konce tohoto roku.

Tádží

V 11:00 explodovala na dálnici ve městě bomba pod americkou vojenskou kolonou, která zničila jedno Humvee, zabila v něm pět vojáků a šestého vážně zranila. Američané pak uzavřeli všechny silnice v okolí, čímž přerušili dodávky pohonných hmot na sever země, protože dálnice slouží k dopravě nafty pro generátory na výrobu elektřiny v severních oblastech.

Ba'qúba

Bojovníci ve třech automobilech zaútočili kulomety a ručními granáty přesně ve 14:30 na policejní uzávěru silnice 25 km jižně od Ba'qúby v okrsku Muhammad Sukrán. Zabili čtyři členy policejní hlídky a tři další zranili. Na nedaleké policejní auto, které vyjelo k uzávěře na pomoc, současně zaútočil sebevražedný útočník a následná exploze zranila sedm dalších policistů.

Útok na základnu v Tal Afáru

Kolem 10:00 zaútočil odboj sérií minometných střel na základnu, nad níž se objevily mraky kouře. Ze základny byly slyšet dvě exploze.

Ruský velvyslanec se setká s Muqtadou as-Sadrem

Ruský velvyslanec Vladimír Chamov odletěl do Nadžafu, aby zahájil rozhovory se šíitským duchovním vůdcem Muqtadou as-Sadrem. Jak oznámil šéf protokolu ambasády Ivan Zhurba, jde o první návštěvu Sadrovy úřadovny od počátku okupace. Zhurba neuvedl podrobnosti rozhovorů, jak Rusko, tak Sadr jsou však odpůrci americké okupace.

Šajch Džalíl an-Núrí, Sadrův nadžafský pobočník, potvrdil zahájení rozhovorů a dodal, že se očekává návštěva sunnitských kmenových vůdců z měst Fallúdža a Ramádí, která se má setkat se Sadrem zúčastnit.

Basra

Tzv. národní garda s loutkovou policií prohledaly odpoledne velký sunnitský okrsek v Abú al-Chásib u Basry a zatkly tři místní obyvatele. Večer pak celou oblast uzavřeli a nedovolovali nikomu přístup dovnitř ani odchod ven.

Úterý 14. června 2005

Americký oddíl padl v Ramádí do pasti

Mudžáhidové spolu s muži z místních kmenů zaútočili v 9:00 na skupinu amerických vojáků - vlákali je do pasti. Nejprve začali střílet do vzduchu a napodobovali zvuky boje, přičemž zaujali v přístupových ulicích pozice včetně aut naplněných výbušninou. Pak vyslali jednoho muže, aby běžel k Američanům a volal o pomoc s tím, že povstalci zaútočili na místní kmeny, masakrují je a kradou peníze a auta.

Američané se dali vylákat a vešli do pasti: dostali se do obklíčení Iráčany ozbrojenými raketami, granáty a dalšími zbraněmi a pod jejich vozidly začaly vybuchovat pozemní miny. Celkem se podařilo zničit sedm amerických vozidel a zabít nejméně 30 vojáků, zbytek utrpěl různá zranění. Bojovníci se zmocnili velkého množství zbraní, výstroje a map.

Fallúdža

Odpoledne došlo v Ámiríjat al-Fallúdža k prudkému čtvrthodinovému boji mezi povstalci na jedné a Američany s tzv. národní gardou na druhé straně. Okupační síly nejprve obklíčily oblast a uzavřely všechny silnice, které do ní vedly. Bojovníci je pak začali ostřelovat minomety a středními zbraněmi, Američané odpovídali palbou z minometů, vrtulníků a tanků, přičemž zapálili jednu místní farmu. Rozsah ztrát se korespondentovi Mafkarat al-Islam nepodařilo zjistit.

Později Američané otevřeli cesty pro průchod obyvatel oběma směry, stříleli však po dvou autech, která se pokoušela projet.

Boje v Abú Ghurajb

Před polednem došlo k boji mezi povstalci a okupačními silami v Abú Ghurajb. Impulsem k němu byl pokus Američanů a loutkových vojáků prohledat domy a pátrat po útočnících, kteří předchozího dne zabili velitele operace Blesk. Odboj ostřeloval vězeňský tábor, z něhož stoupal kouř. Podle pozdějšího sdělení majora loutkových sil bylo zabito 23 Američanů a řada dalších zraněna. Uvedl také, že byli zabiti tři civilisté a zničeny tři budovy skladů a několik obchodů. Zničeno bylo několik amerických obrněných vozidel. Na straně odboje padlo pět bojovníků a 11 bylo zraněno, tři z nich vážně.

Když na místo dorazila silná americká kolona, bojovníci se úspěšně stáhli a nedali se vlákat do otevřeného boje, protože dodržují pravidla gerilové války, která velí stáhnout se, jakmile se objeví přesila v obrněných vozidlech.

Razie v domě generálního tajemníka rady ulamá

Mluvčí rady ulamá oznámil, že americké síly spolu s iráckými kolaboranty vpadly do domu Háritha Sulajmána ad-Dárrího, generálního tajemníka rady, v okrsku Chán Dárrí v Abú Ghurajb. TV al-Džazíra oznámila, že vojáci při příjezdu i při odjezdu stříleli do vzduchu, aby obyvatele co nejvíc vyděsili. Strážcům domu sebrali jejich zbraně. Šajch Dárrí nebyl v té chvíli v domě. Šlo už o čtvrtou razii provedenou v jeho domě.

Bagdád

Pod americkou hlídkou ve čtvrti Mahdíja na předměstí Durá explodovala v 10:00 bomba, která podle svědků zničila obrněné Humvee, zabila čtyři vojáky a pátého zranila. Podle zdroje z řad loutkové armády byl mezi zabitými jeden důstojník.

Nálezy mrtvých žoldáků a kolaborantů

Irácká loutková policie oznámila nález mrtvol 24 osob, z nichž 17 patřilo zaměstnancům tzv. bezpečnostní společnosti Sudajr. K nálezu došlo v prostoru u Habbáníje 75 km západně od Bagdádu. Všech 17 pracovalo jako řidiči v amerických zásobovacích konvojích. Podle sdělení nemocničních zdrojů byli zabiti 7. června při útoku asi 60 bojovníků na konvoj u Chálidíje. Když bojovníci začali konvoj ostřelovat, řidiči se pokoušeli uprchnout, ale dostali se do minového pole.

Dalších sedm mrtvol bylo nalezeno blízko Hítu na břehu Eufratu, šlo o šest Iráčanů a jednoho Nepálce, zaměstnaných u telefonní společnosti Iráquná. Iráčané byli zastřeleni, Nepálec podřezán. Společnost Iráquná již dříve obdržela varování odboje, aby přestala kolaborovat s okupanty a řídit se jejich pokyny.

Další útok na sídlo "Vlčí brigády"

Celkem 11 raket a minometných střel zasáhlo sídlo tzv. Vlčí brigády čili elitní loutkové policie v bagdádském okrsku Mansúr. Podle údaje plukovníka loutkové armády bylo zabito 24 členů brigády. Korespondent Mafkarat al-Islam sám pozoroval kouř stoupající z budovy, která původně patřila irácké výzvědné službě.

Loutkový režim očekává obnovení leteckého spojení s Evropou

Tzv. irácká vláda oznámila, že Irácké aerolinie hodlají po 15 letech obnovit komerční lety do Evropy, které byl znemožněny zavedením sankcí v roce 1990. Tzv. ministr dopravy Salám al-Málikí sdělil tzv. národnímu shromáždění, že očekává obnovení letů do měst evropských zemí a Blízkého východu. Do konce června se předpokládá zahájení leteckého spojení s Dubají, Frankfurtem, Teheránem, Istanbulem, Bejrútem a Káhirou. Došlo již k letům do Ammánu a Damašku, tento týden bude zahájeno spojení s Basrou.

Júsufíja

Pickup naložený výbušninou explodoval ve chvíli, kdy jej na silnici do staré části města míjela americká kolona. Zničil obrněné vozidlo, další zneškodnil, a mezi vojáky způsobil řadu ztrát. Američané okolí výbuchu uzavřeli a znemožnili korespondentovi Mafkarat al-Islam získat přesné informace. Mohl pouze pozorovat obě hořící vozidla.

Ba'qúba

Ráno najel sebevražedný útočník ve městě do irácké hlídky, zabil pět loutkových vojáků a čtyři zranil.

V okrsku Kan'án východně od Ba'qúby zaútočil ráno oddíl mudžáhidů minometnými střelami, různými typy granátů a lehkými zbraněmi na policejní stanici. Výsledkem akce bylo zničení stanice, v níž se bojovníci zmocnili veškeré výzbroje, a ztráty v řadách policistů. Bojovníci se pak bez úhony vrátili na svou základnu.

O něco později explodovalo v oblasti Chán Bání Sa'd jižně od města auto naložené výbušninou vedle projíždějící policejní hlídky, zabilo pět a zranilo šest policistů. Podle lékařského zdroje bylo zraněno též několik civilistů.

Útok na tzv. národní gardu v Kirkúku

Organizace Partyzáni sunny se prostřednictvím internetu přihlásila k odpovědnosti za explozi, k níž došlo v úterý v centru Kirkúku a při níž podle policie bylo zabito 20 a zraněno 65 osob. Cílem útoku byla podle prohlášení organizace tzv. národní garda, nazývaná v textu "modlářskou gardou": "Když se skupina modlářských gardistů seřadila u banky, aby přijala svou mzdu zvláště pro ně určenou, sebevražedný bojovník mezi nimi odpálil svou vestu s výbušninou a zabil přes 50 z odpadlíků a další vážně zranil."

Prohlášení dále hrozilo šíitům a kurdským pešmergům, že "nebude místa, kde by se nemohli stát terčem, ať na sobě mají uniformu nebo civilní oděv, ať jsou na své základně nebo si vybírají mzdu, kterou si vysloužili zradou svého náboženství, své cti, svých rodin a své země."

Útoky na základny

Webová stránka odbočky velení odbojových organizací v provincii Dijála oznámila, že její bojovníci ostřelovali americkou leteckou základnu na letišti Mučedníka Adnána v Dijále a způsobili ztráty v řadách amerických sil. Ze základny stoupal po útoku kouř a ozývalo se kvílení sirén, zatímco bojovníci se po akci bezpečně stáhli. Podle tohoto oznámení patří toto letiště mezi nejdůležitější americké letecké základny a je užíváno mj. bojovými vrtulníky a výzvědnými letouny, slouží též jako sklad veškeré americké výstroje.

Jedenáct minometných střel zasáhlo dopoledne soustředění amerických vojáků na základně na kirkúckém mezinárodním letišti. Podle sdělení iráckého policejního zdroje bylo několik Američanů zabito, přesné číslo ale nebylo možno zjistit.

Osm minometných střel dopadlo podle svědků v 15:00 na americkou základnu západně od Tal Afáru. Americké vysílání připustilo pouze pět střel s tím, že několik vojáků bylo zraněno.

Čtyři rakety vypálili bojovníci v 8:00 na základnu jihokorejských vojáků v Irbílu a způsobili požár na severní straně komplexu. Údaje o ztrátách a škodách nebylo možno získat, protože jak jihokorejští vojáci, tak pešmergové odmítali o útoku mluvit.

Mosul

Ve čtvrti Muhandisín v centru města vybuchla v 16:00 bomba pod kolonou několika obrněných vozidel, zničila jedno obrněné Humvee, zabila šest Američanů a sedmého zranila.

Tal Afár

Ráno explodovala ve městě bomba pod štábem šíitské televizní stanice al-Furát řízené Nejvyšší radou islámské revoluce v Iráku (SCIRI). Podle mluvčího strany SCIRI exploze lehce zranila kameramana a jeho druhy a poškodila jejich auto.

Američané vpadli do guvernérského úřadu v Karbale

Podle oznámení arabské internetové stránky Mohit vpadl oddíl okupačních vojáků do kanceláří guvernérských úředníků a prohledal je. Příčina vpádu zůstala nejasná.

Basra -- sektářské násilí pokračuje

Podle posledních údajů bylo v převážně sunnitském okrsku v Abú al-Chásib u Basry uvězněno šest místních obyvatel. Podle svědectví přijely bezpečnostní síly v doprovodu několika maskovaných mužů, kteří je vedli do příbytků sunnitů, v nichž byla provedena prohlídka. Během posledního měsíce bylo takto zatčeno kolem 90 sunnitů, z nichž jen někteří byli zase propuštěni.

Rusko sonduje postoje Muqtady as-Sadra

Rozhovory nového ruského vyslance v Iráku Vladimira Chamova se šíitským radikálním duchovním Muqtadou as-Sadrem jsou podle prohlášení Moskvy součástí jednání s různými iráckými politickými silami. Rusko kritizovalo americkou invazi, podporuje však snahy o stabilizaci země a současně se snaží posílit svou pozici v regionu. To mu ulehčuje postoj arabského světa, který v Rusku vidí protiváhu Američanů. Mluvčí amerického departementu ke zprávě o schůzce poznamenal, že USA nežádaly Rusko o prostřednictví, mají však údajně zájem přivést všechny Iráčany, kteří obnovili násilí, k mírovému procesu.

Středa 15. června 2005

Sebevražedný útok v Ramádí

Útočník v autě naloženém výbušninou najel v 10:00 ve čtvrti Ta'mím na západní straně města do kolony čtyř amerických Humvee, dvě z nich zničil a zabil osm příslušníků 4. divize námořní pěchoty. Američané pak okolí výbuchu uzavřeli a loutkové síly pozatýkaly řadu místních obyvatel, aniž udali důvod zatčení.

Američané se marně pokoušejí získat kolaboranty

Američané prostřednictvím svého rozhlasového vysílání pro provincii Anbár vyhlásili, že vyplatí 100 000 dolarů každému, kdo jim prostřednictvím telefonní linky 104 poskytne informace o domácích i zahraničních mudžáhidech. Zprávu oznámil hítský korespondent Mafkarat al-Islam s podotknutím, že před časem Američané za informace slibovali 10 000 dolarů. Zdá se, že se získáváním kolaborantů neuspěli, proto slibovanou odměnu desetkrát zvýšili. Zároveň to znamená, že si s odbojem nevědí rady.

Série bombových útoků ve Fallúdže

Exploze bomby ve čtvrti Džubajl zničila americké obrněné vozidlo, zabila čtyři a vážně zranila dalšího vojáka. Další bomba vybuchla pod americkou hlídkou na 40. ulici, zabila tři Američany a jejich iráckého tlumočníka. Ke třetí explozi došlo na Náměstí mučedníků v západní části města v 19:00 a usmrtila šest Američanů.

Kromě toho došlo ráno v okrsku Mastar k útoku na americké vojáky, při němž byli čtyři zabiti. V okrsku se shromažďují námezdní dělníci, které si tu zaměstnavatelé vybírají a najímají. Americké síly nemeškaly a všechny dělníky zatkly s tím, že o útoku předem věděli a nikoho neinformovali.

Qá'im

Teprve ve středu bylo z trosek domů v Karábíle, zničených americkým náletem v sobotu 11. června, vytaženo devět těl civilistů. Ředitel qá'imské nemocnice dr. Hamdí al-Alúsí potvrdil, že místní lidé jsou si jisti tím, že v troskách zůstávají další mrtví, a proto pátrání dále pokračuje. Provádějí je ovšem sami místní lidé bez pomoci jakékoli techniky.

Bagdád

V předměstí Durá vybuchlo v noci na středu auto naložené výbušninou, které míjela americká vojenská kolona s konvojem kamionů. Exploze zničila podle dopravního policisty minimálně dva kamiony a zneškodnila jedno Humvee.

Američané postaví v Bagdádu velký kostel

V rámci plánu na zničení arabsko-islámského charakteru Iráku oznámil dr. Amdžád al-Ubajdí, generální ředitel městského a regionálního plánování z tzv. ministerstva vnitra na tiskové konferenci, že USA se rozhodly postavit v centru Bagdádu největší křesťanský kostel na arabském území. Stavba bude trvat několik let a proběhne plně na náklady Spojených států. Kostel pak pojme 5 000 návštěvníků. Místo pro stavbu už bylo nalezeno ve staré islámské čtvrti Karach, kde leží hrobka uctívané osobnosti raného islámu al-Džunajda al-Baghdádího.

Podle Ubajdího irácká proamerická vláda plánovanou stavbu nadšeně přivítala jako poselství tolerance a dobré vůle mezi muslimy a křesťany.

Pokud jde o toleranci a dobrou vůli, Mafkarat al-Islam upozornil na čerstvou sobotní statistiku zpracovanou vedením náboženských muslimských nadací. Podle ní zničila americká letadla v Iráku více než 215 mešit, přes 1 900 mešit bylo vyrabováno. Američtí vojáci znesvětili Korány, házeli je do záchodů a kopali si jimi po podlaze. Zabito bylo 71 muslimských duchovních představitelů, z toho 20 muftí (právníků), nazvaných "wahhábovci". Američtí vojáci a jejich iráčtí sluhové uvěznili 111 islámských duchovních, kteří jsou stále ve vězení.

Útoky na irácké Palestince jsou urážkou islámského práva

Nejvyšší šíitský duchovní v Libanonu Muhammad Hasan Fadlalláh vydal fatwu, v níž prohlásil že je nezbytné zastavit všechny útoky proti iráckým Palestincům. Vyhánění Palestinců z domů, věznění, mučení a vraždění prohlásil za nepřípustné činy bez ohledu na to, že bývají ospravedlňovány, že Palestinci spolupracovali s vládou Saddáma Husajna. Šajch Fadlalláh prohlásil, že "základy islámského práva potvrzují, že je nepřípustné chovat se k nevinným osobám jako by byly zločinci." Kromě toho jsou útoky vůči Palestincům v rozporu se spravedlností: "Je nepřípustní chovat se k Palestincům, jako by nesli vinu jiných, a je naší povinností být jim dobrými hostiteli."

Mosad zavraždil za posledních sedm měsíců 530 iráckých vědců a profesorů

Palestinské informační centrum obdrželo informace vycházející ze zprávy, sestavené americkým ministerstvem zahraničí pro prezidenta. Podle ní agenti sionistické tajné služby Mosad ve spolupráci s americkými vojáky v Iráku zavraždili řadu iráckých vědců a univerzitních profesorů. Zpráva uvádí, že jednotky Mosadu a "izraelská" komanda po více než rok operovala na iráckém území s úkolem vraždit irácké vědce a intelektuály. Sionisté zahájili rozsáhlou vražednou kampaň vzápětí poté, co se Američanům po invazi nepodařilo získat většinu iráckých vědců ke spolupráci a odmítli odejít pracovat do Spojených států. Pouze několik z nich projevilo ochotu pracovat v amerických vládních centrech, ostatní spolupráci s americkými vědci na různých experimentech odmítli a uprchli do jiných zemí. Ti, kteří se rozhodli zůstat v Iráku, se stali terčem vyšetřování a výslechů, někteří i mučení. Mosad se však domnívá, že ponechání těchto osob naživu by v budoucnu ohrožovalo bezpečnost sionistického "státu" a rozhodl o jejich fyzické likvidaci, která by ve všeobecném násilí panujícím v zemi zanikla.

Podle zprávy americký státní departement před více než sedmi měsíci vyjádřil s tímto názorem Mosadu souhlas. Bylo pak rozhodnuto vytvořit komanda, která vraždy provedou. Komanda měla podporu amerických sil, Američané kromě toho poskytli sionistům veškeré životopisy vědců, o které se jednalo.

Během následujících sedmi měsíců bylo na iráckých ulicích zavražděno 350 vědců a 200 univerzitních profesorů. Podle zprávy jejich rodiny věří, že zemřeli při útocích odboje. Kampaň však s podporou a asistencí Pentagonu dále pokračuje a má být namířena na více než 1 000 vědců. Některé exploze na iráckých ulicích, které se zdají být nahodilé a bez určitého terče pocházejí právě z dílny těchto sionistických komand.

Kurdské snahy o ovládnutí Kirkúku

Americký list The Washington Post oznámil, že kurdské kolaborantské politické strany, loutková policie a další bezpečnostní síly, podporované americkými jednotkami, unesly v Kirkúku stovky Arabů a Turkmenů a dopravily je do vězení v severní části Iráku, která je už deset let pod kontrolou Kurdů a Američanů. List citoval dokumenty americké vlády a stížnosti rodin unesených osob.

Podle listu byli Arabové a Turkmeni "chytáni na ulicích nebo při společných americko-iráckých raziích ... převáženi tajně a v rozporu s iráckým právem do vězení v kurdských městech Irbíl a Sulajmáníja, někdy s vědomím amerických sil. Věznění, včetně obchodníků, členů kmenových rodin a vojáků, často zmizeli na celé měsíce; někteří byli podle sdělení propuštěných i podle kirkúckého policejního šéfa mučeni."

Washington Post oznámil, že "důvěrný kabelogram státního departementu" datovaný 5. června 2005 a adresovaný Bílému domu, Pentagonu a americké ambasádě v Bagdádu uváděl, že "mimosoudní zatýkání bylo součástí společné a rozsáhlé iniciativy kurdských politických stran směřující k projevení jejich autority v Kirkúku vyzývavějším způsobem."

Kabelogram si stěžoval, že excesy kurdských lokajů "velmi vyhrotily napětí po čistě etnické linii" takovým způsobem, že ohrozily důvěryhodnost Spojených států. Jeho neznámý autor napsal: "Turkmeni v Kirkúku nám řekli, že chápou americkou toleranci k těmto způsobům, zatímco Arabové v Kirkúku považují koaliční síly za přímo odpovědné."

List oznámil, že praxe etnických únosů začala už před rokem, ale prudce vzrostla po lednových volbách. Kurdské strany se snaží získat ropné město Kirkúk pro sebe a začlenit je do svého kurdského separátního státu. Arabská a turkmenská populace v Kirkúku je vydána všanc nátlaku včetně únosů a etnického čištění, které je má donutit k opuštění multietnického města.

Washington Post poznamenal, že "američtí a iráčtí představitelé podle kabelogramu prohlásili kampaň za společnou a řízenou kurdskou agenturou známou jako Asaješ, a kurdskou pohotovostní jednotkou, což je 500členná protiteroristická brigáda kirkúckých policejních sil" a dodal, že obě mají těsné styky s americkou armádou.

Ačkoli Spojené státy nastoupily kurs rozbití Iráku po etnické a sektářské linii a podporují kurdské síly v boji o moc kolem Kirkúku, rostoucí průbojnost jejich kurdských přátel jim začíná působit problémy. Arabové v Kirkúku, ať sunnité či šíité, i američtí lokajové mezi šíitskými šovinisty nechtějí kirkúcké ropné středisko odstoupit svým kurdským rivalům. Za hranicemi Iráku proamerická turecká vláda vede po desetiletí válku s vlastní kurdskou menšinou a Turci mají kromě toho silné sympatie vůči svým příbuzným Turkmenům a jsou proti jejich obětování Kurdům.

Americké okupační síly se ocitly v těžké pozici mezi rostoucím šovinismem různých svých kolaborantských skupin v severním Iráku a rostoucím nátlakem kurdských šovinistů na etnické vyčištění území.

Washington Post citoval kabelogram, který si stěžoval, že soudní činitelé iráckého loutkového režimu prohlásili únosy Arabů a Turkmenů v Kirkúku za "nelegální v rozporu s iráckým právem", což naznačuje vážnou roztržku mezi americkými kurdskými kolaboranty a šíitskými stranami vedenými tzv. premiérem Džafarím.

Rostoucí aspirace Kurdů znamenají značné komplikace pro americké okupační síly v Kirkúku. Washington Post citoval velitele tamní proamerické policie generála Turhána Júsufa Abd ar-Rahmána, Turkmena, který z únosů, jež prohlásil za politické, obvinil kurdské strany a jejich výzvědné služby. Tvrdil, že se snaží tyto praktiky zastavit, ale nedaří se mu to, protože 40 % jeho policejních sil tvoří kurdští pešmergové, kteří ve skutečnosti poslouchají pouze příkazy svých partajních šéfů a ne velitele policie.

Policejní síly byly slátány pod záštitou amerických okupantů z kolaborantů a příznivců různých skupin spojených s americkou armádou. Americký list napsal, že velitel policejní pohotovostní jednotky, plukovník Chattáb Abdalláh Árif je pešmerg a stoupenec Vlasteneckého svazu Kurdistánu. Šerko Šakir Hákim, loutkový generální ředitel policie v provincii Ta'mím, v níž Kirkúk leží a jemuž je generál Abd ar-Rahmán podřízen, byl před americkou invazí taxikářem. Své vysoké postavení získal díky podpoře kurdských stran. Jak generál Abd ar-Rahmán sdělil listu Washington Post, Bagdád přede dvěma týdny nařídil Hákimovo penzionování, ale kurdské strany mu přispěchaly na pomoc a slíbily, že mu plat budou vyplácet samy. Tak zůstal.

Americká okupační správa apelovala na Bílý dům a Pentagon, aby jí pomohly udržet různé své "přátele" na uzdě. Už skutečnost, že se tyto informace objevily v prominentním Washington Postu ukazuje, že okupační správa chce využít při krocení kurdských ambicí veřejného nátlaku.

Atentát na důstojníky loutkových sil v Kirkúku

Příslušníci odboje unesli a zastřelili dva důstojníky tzv. protiteroristického oddílu, brigádního generála Násiha Muhíj ad-dína, podplukovníka Chálida Ahmada a generálmajorova syna a řidiče Uqbu. Jejich těla byla nalezena pohozená u silnice.

Sebevražedný útok ve městě Chális

Sebevražedný útočník se ve městě ležícím 60 km severně od Bagdádu odpálil v jídelně iráckých loutkových vojáků, která se po výbuchu změnila v ohořelé trosky, v nichž zahynulo 23 vojáků a 29 utrpělo různá zranění. Podle sdělení hlavní nemocnice v Ba'qúbě byli mezi prvními dovezenými vojáky nejméně čtyři ve vážném stavu. Všichni vojáci v jídelně patřili k tzv. mírové brigádě 2. divize irácké loutkové armády.

Miqdádíja

Ve městě ležícím severovýchodně od Ba'qúby explodovala bomba pod společnou americko-iráckou hlídkou. Zničila Humvee, zapálila vozidlo irácké armády a zabila tři vojáky.

Suwajrá

V centru města (jihovýchodně od Bagdádu) vybuchla kolem 11:00 pozemní mina pod hlídkou ukrajinských vojáků. Zabila jednoho z nich a další dva lehce zranila, jejich vozidlo shořelo.

Šíitská razie v Hillá

Tzv. Husajnova brigáda z loutkových sil tzv. ministerstva vnitra začala za svítání vpadat do příbytků místních sunnitů, bít mírumilovné obyvatele a nutit je padat na zem před očima jejich žen a dětí. Zatčeno přitom bylo přes 140 místních sunnitů, mezi nimi řada invalidů, kteří se nemohou pohybovat bez asistence.

Žena jednoho ze zatčených líčila vpád ozbrojenců doprovázených americkými vojáky takto: "Přišli do našeho domu, když jsme spali. Zatkli mého manžela, kterému je 51 a je invalida z irácko-íránské války, protože má jen jednu nohu. Bili ho do třísel. Hodili ho na zem a zasypali ranami, pak mu svázali ruce a zavázali oči a hodili na velké auto k ostatním zajatcům."

Korespondent Mafkarat al-Islam k tomu dodal, že loutkoví vojáci měli na předních sklech automobilů obrazy proamerického duchovního Sístáního. Zpívali šíitské šovinistické písně jako: "Sandály Sajjida Alího as-Sístáního jsou vznešenější než wahhábovští sunnité."

V odpověď na razii vydali členové místního odboje prohlášení, v němž slibují loutkovým silám "černé dny".

Barzání posiluje svou moc v iráckém Kurdistánu

Podle zpráv zahraničních novinářů je všude po celém iráckém Kurdistánu možno pozorovat obrovské plakáty s fotografií Mas'úda Barzáního, nově zvoleného prezidenta provincie. V době, kdy kurdský parlament zasedá, je Irbíl pro irácké Araby uzavřen. Arabští dělníci jsou při cestě za prací zastavováni na kontrolních stanovištích a vraceni zpět. Zjevně jde o plán kurdského ministerstva vnitra sledovat všechny Araby přicházející do města a zavést jejich evidenci.

Po celém severním Iráku panuje kritický nedostatek benzinu. Panuje podezření, že je vyvolán záměrně, aby se omezil provoz na silnicích a ztížily tak akce odboje.

Čtvrtek 16. června 2005

Qá'im

Na dálnici severně od Karábíly explodovala v 16:00 bomba pod americkou kolonou šesti obrněných vozidel. Jedno z nich zničila, zabila tři a zranila čtyři vojáky.

Chálidíja

Bojovníci vybavení lehkými a středními zbraněmi a granáty zaútočili na hlavní ulici okrsku Siddiqíja východně od Chálidíje v 15:00 na kolonu amerických Humvee. Dvě z nich zničili, šest vojáků v nich zabili a čtyři zranili. Na jejich straně padl jeden bojovník a další dva utrpěli zranění.

Útoky na základny

V 10:00 ostřeloval odboj americkou základnu Ajn al-Asad v Baghdádí. Podle sdělení místních lidí otřáslo základnou sedm explozí a poté bylo vidět stoupat k nebi sloupy kouře.

Kolem 16:00 zasáhlo americkou základnu v oblasti Siníja západně od Bajdží osm raket Grad středního doletu. Místní obyvatelé pak slyšeli ještě řadu druhotných explozí otřásajících základnou a pozorovali stoupajíc sloupy kouře.

Fallúdža

V 5:00 vybuchla bomba pod hlídkou čtyř amerických Humvee v centru města. Jedno vozidlo se vzňalo, dva vojáci byli zabiti a tři zraněni.

V Saqlawíji severně od města explodovala v 15:30 bomba pod další americkou hlídkou, složenou rovněž ze čtyř obrněných vozidel. Výbuch zničil jedno z nich, čtyři vojáky usmrtil a dvěma způsobil zranění.

Američané připustili ztrátu tří vojáků

Americké vojenské velení přiznalo, že bojovníci v Iráku zabili jednoho jejich vojenského policistu, při výbuchu bomby u Fallúdže byl zabit rovněž jeden voják, a třetí zahynul při výbuchu bomby u města Rutba na jordánské hranici.

Abú Ghurajb

Odpoledne zaútočil zdejší odboj vesnice Šurta východně od Abú Ghurajb na spojenou americko-iráckou hlídku, jejímiž členy byli příslušníci neblaze proslulé tzv. vlčí brigády. Při útoku zničili bojovníci jedno Humvee a vozidlo na přepravu vojáků patřící brigádě. Zabiti byli tři Američané a šest iráckých vojáků, zraněni rovněž tři Američané a pět příslušníků vlčí brigády.

Bagdád

V okrsku Sálich na severovýchodě Bagdádu najel sebevražedný útočník do kontrolního stanoviště iráckých loutkových sil. Výbuch zneškodnil jedno a poškodil další vozidlo a zabil pět vojáků.

Dva iráčtí kolaboranti se tajně sešli s "izraelským" premiérem

Palestinský list al-Manár oznámil, že podle sdělení informovaných zdrojů přijeli 8. června Ahmad Šalabí, tzv. vicepremiér irácké vlády, a Muwaffaq ar-Rabí'i, tzv. poradce pro národní bezpečnost, do "Izraele", aby jednali s představiteli sionistického státu včetně premiéra Ariela Šarona a předsedy národní bezpečnostní rady Giory Eilanda. V plánu bylo rovněž jednání s ministrem zahraničí Silvanem Šalomem.

Podle zprávy palestinského listu mají představitelé sionistického státu v blízké budoucnosti navštívit okupovaný Irák. Očekává se rovněž, že Bagdád uzná tzv. Izrael a dojde ke vzájemné výměně vyslanců.

Prozatím má už "Izrael" v Iráku řadu pracovníků výzvědné služby. Také mnozí tělesní strážci iráckých představitelů prodělali výcvik ve speciálních sionistických výcvikových táborech v okupované Palestině.

Al-Manár rovněž poznamenal, že na navázání diplomatických vztahů s "Izraelem" naléhají kurdské šovinistické strany.

Sebevražedný útok v Mosulu

Sebevražedný útočník najel v 11:00 s autem naloženým výbušninou ve čtvrti Isla az-Zirá'í v západní části města do kolony čtyř amerických obrněných vozidel. Exploze zničila vozidlo na přepravu vojáků, šest jich zabila a tři zranila.

Odvetný útok na tzv. Husajnovu brigádu

Kolem 13:00 zaútočil odboj v Hillá na hlídku tzv. Husajnovy brigády. Útok byl odpovědí na razii a zatýkání, prováděné členy brigády ve městě předešlého dne; bylo při něm 14 jejích příslušníků zabito a zničeny tři jejich Nissany.

Dulu'íja

Konvoj deseti amerických cisteren s pohonnými hmotami se stal v 17:00 na hlavní ulici města terčem útoku bojovníků, vyzbrojených středními a lehkými zbraněmi. Zničeny byly dvě cisterny, dva vojáci zabiti a dva zraněni.

Dva bulharští vojáci zahynuli při údajné autonehodě

Bulharské okupační síly oznámily, že jejich tři vojáci utrpěli zranění při dopravní nehodě v jihoirácké Díwáníji, když jejich vojenské vozidlo sjelo ze silnice a spadlo do vodního kanálu. Dva z nich později na následky zranění zemřeli, třetí byl převezen k ošetření do bagdádské nemocnice.

Pátek 17. června 2005

Nové boje v Qá'imu

V 18:55 odeslal zdejší korespondent Mafkarat al-Islam zprávu o novém útoku amerických sil na město, zahájeném ráno proti obcím Rummana a Karábíla. Více než 1 000 vojáků a desítky vozidel, doprovázené houfy letadel a vrtulníků na obě lokality zaútočilo kolem 6:00. Američané zpočátku ve volném prostoru nenarazili na větší odpor, ale po vstupu do obou míst se střetli s obránci, kteří je potřebovali vlákat do úzkých uliček. Podařilo se jim pak zničit čtyři Humvee a šest tanků, sestřelit vrtulník Apache a zabít nebo zranit nejméně 34 iráckých vojáků, kteří Američany doprovázeli. Boje trvaly celý den, v blízkosti amerických vojáků vybuchlo několik telefonních budek, odpáleno bylo šest aut naložených výbušninou, pod sloupy elektrického vedení vybuchovaly instalované bomby. Na Američany zaútočilo v autech pět sebevražedných útočníků, kteří podle důstojníka irácké loutkové armády zabili desítky Američanů.

Korespondent popřel zprávu arabské televizní stanice, podle níž odboj obě obce vyklidil. Naopak oznámil, že velitel štábu irácké loutkové armády Babikr Fibárí žádal tzv. premiéra Džafarího o dovolení ustoupit z boje s tím, že jeho muži nejsou ještě schopni vést skutečný boj s odbojem provincie Anbár a žádal, aby na jejich místo byla vyslána americká námořní pěchota.

Po poledni saúdskoarabská agentura WAS oznámila, že americké letectvo zahájilo mohutný útok na obytné čtvrti Karábíly. Citovala nemocniční zdroje, podle nichž brutální útok zabil sedm civilistů včetně ženy a dítěte a deset dalších zranil, mezi nimi rovněž jedno dítě. Značně též poškodil obytné budovy.

Představitel qá'imské pobočky rady ulamá Muzaffar al-Ani naopak vyzval obyvatele, aby zůstali během pátečních modliteb doma a neotvírali obchody na protest proti americké agresi namířené proti civilistům. Prohlásil, že Američané zostřují napětí a že po poledních modlitbách hodlá vyhlásit generální stávku.

Několik hodin poté, co své zpravodajství z města odeslal korespondent Mafkarat al-Islam, oznámila agentura Reuters, že americké bombardéry shodily devět silných bomb na bojovníky., z toho dvě na domy u Eufratu, které měly sloužit jako úkryt mudžáhidů, a čtyři další na pozice, odkud odboj odpaloval minometné střely proti okupantům Poslední tři bomby prý zasáhly skladiště zbraní.

Ozbrojený útok na americkou hlídku u Ramádí

V okrsku Sufíja severně od města zaútočil oddíl asi 20 bojovníků kolem 7:00 na americkou hlídku, složenou ze čtyř obrněných vozidel a šesti Humvee. Srážka trvala asi 20 minut a jejím výsledkem byla dvě zničená Humvee a jedno zneškodněné obrněné vozidlo. Osm amerických vojáků bylo zabito a čtyři zraněni. Při útoku padl jeden bojovník a druhý byl zraněn. Americká střelba usmrtila kromě toho dva civilisty.

Fallúdža

U vjezdu na most Bú Alwán v okrsku Halabisa 2 km západně od města explodovala kolem 10:00 bomba pod hlídkou pěti Humvee, jedno z nich zničila, zabila dva americké vojáky a čtyři zranila.

Auto naložené výbušninou a zaparkované na ulici v centru města vybuchlo v 17:30, když kolem něj projížděla společná americko-irácká hlídka dvou Humvee a čtyř pickupů. Exploze zničila jedno Humvee a pickup a zabila nebo zranila několik vojáků.

Ostřelování základen

Americká základna v Habbáníji se v 7:00 stala terčem minometné palby. Obyvatelé vesnice Fallahat ležící na sever od základny slyšeli šest silných explozí, které otřásly základnou a po nich se nad komplexem objevily sloupy kouře.

V 17:00 zasáhlo americkou základnu ve čtvrti Sisak v Samarrá' osm minometných střel. Po silných explozích se nad základnou objevily plameny a sloupy kouře.

Bombové útoky v Bagdádu a okolí

Sebevražedný útočník se časně dopoledne v Túzu severně od Bagdádu odpálil v autě naloženém výbušninou u domu velitele jednoho pluku irácké loutkové armády podplukovníka Safy Wálida Šukra. Exploze zranila tři vojáky střežící velitelův dům, mezi nimi i jeho bratra, a tři další osoby.

Na mostě v Chán Darrí 30 km západně od hlavního města vybuchla v 10:45 bomba pod americkou hlídkou. Zničila jedno Humvee, zabila nejméně tři Američany a dva zranila.

Saúdskoarabská agentura WAS oznámila, že podle sdělení iráckých bezpečnostních sil vybuchla u vjezdu do tunelu v bagdádské části Báb aš-Šarqí bomba, jež však nezpůsobila žádné škody.

Ve čtvrti Mikanik v předměstí Durá zaútočili bojovníci v 17:00 na kolonu šesti obrněných automobilů patřících tzv. bezpečnostním společnostem, které střeží americké "podnikatele" a úředníky v Iráku. Dvě vozidla shořela a pět Američanů a strážců bylo zabito.

Podle sdělení webové stránky Listu The Washington Post se po poledni odpálil sebevražedný útočník v černém Daewoo vedle projíždějící policejní hlídky. K výbuchu došlo asi 50 metrů od mešity, zapálil cisternu s benzínem a zabil čtyři osoby. Irácká policie se však snažila tvrdit, že útok byl namířen na blízkou šíitskou mešitu a tzv. ministerstvo vnitra zkreslilo skutečnost v tom smyslu, že k explozi došlo přímo před mešitou, a to ještě v době po společných pátečních modlitbách, takže bylo zabito nebo zraněno mnoho lidí.

Bagdádský mezinárodní obchodní veletrh nebude

Tzv. ministerstvo obchodu se rozhodlo, že 36. výroční mezinárodní bagdádský veletrh (35. ročník se konal v roce 2002), plánovaný na listopad, se neuskuteční, protože přípravy neprobíhají podle plánu, trvá nedostatek financí a bezpečnostní situace je tak nestabilní, že se arabské i mezinárodní společnosti neodvažují riskovat účastí bezpečnost svých pracovníků. Bylo by však údajně možno nějakou podobnou akci zorganizovat na severním kurdském území.

Latífíja

Na hlavní ulici města explodovala v 8:00 bomba pod kolonou čtyř obrněných vozidel a dvou Humvee. Zničila jedno obrněné vozidlo, v němž usmrtila dva vojáky a čtyři zranila.

Samarrá'

Bojovníci vybavení lehkými a středními zbraněmi přepadli na hlavní ulici města v 11:00 americký konvoj devíti cisteren s pohonnými hmotami a dvou Humvee. Dvě cisterny zapálili, zabili tři americké vojáky a dalšího zranili.

Sebevražedný útok v Huwajdžá

Útočník v autě naloženém výbušninou najel v 16:00 v tomto místě jihozápadně od Kirkúku do americké kolony pěti obrněných vozidel a v blízkosti jednoho vozidla se odpálil. Ve zničeném vozidle zahynula celá pětičlenná posádka.

Tal'Afár

Kolem 9:00 vybuchla severně od města bomba pod kolonou amerických tanků. Výbuch zcela zničil jeden tank, zabil pět vojáků a dva zranil.

Iráčtí Íránci se zúčastní voleb íránského prezidenta

Íránský konzul v Basře Sa'id Chálíl Sadati řekl agentuře AP, že asi 12 000 Íránců žijících v Iráku se zúčastní íránských prezidentských voleb. V Basře žije na 3 000 Íránců, většinou jde o ženy zdejších šíitů a obchodníky. V Iráku byla pro Íránce otevřena čtyři volební střediska -- po jednom v Bagdádu a na severu země a dvě na jihu.

Zdroj: ZDE