7. 7. 2005
Účetnictví jako politické dějiny RakouskaJörg Haider - nejlépe placený rakouský politikRakouský týdeník "Profil" uveřejnil rozpočet strany Svobodných (FPÖ), ze kterého jednoznačně vyplývá, že její bývalý vůdce Jörg Haider z ní těžil neskutečně velké příjmy. Jen v dubnu 2000, kdy se prohlásil za "prostého člena strany", schválila FPÖ svému bývalému předsedovi roční diety ve výši pěti milionů šilinků. V následujícím roce byl jeho příjem těsně pod touto částkou a v roce 2002 jej překročil. |
Vedení jednotlivých položek bylo vedeno perfektně, a to do posledního groše - tiskoviny, služební vozidla, odznaky, platby právníkům a diety. Předložené účetnictví Svobodných od roku 1999 lze považovat jako dokument současných dějin Rakouska a ukazuje zcela přesvědčivě, jak rozdílná byla veřejná stanoviska této strany od skutečnosti. V čele těchto snah stál bezesporu nynější předseda "Hnutí za budoucnost Rakouska - BZÖ" a korutanský hejtman Haider. Žádný z politiků poválečného Rakouska nevybudoval svou stranu do takových rozměrů za tak krátkou dobu, žádný však nebyl tak drahý jako on. Ještě v letech 2000 - 02 obdržel jako "prostý člen strany" dvakrát tolik financí co tehdejší předsedkyně strany, vicekancléřka Riess-Passerová, dva generální tajemníci a spolkový vedoucí FPÖ dohromady. Haider odměnil své přátelé velkoryse - jeho muž pro špinavou práci Gernot Rumpold a poslanec evropského parlamentu a bývalý generální tajemník FPÖ Peter Sichrovsky se těšili z mnoha milionů. Samotný Rumpold obdržel roční paušál ve výši devíti milionů šilinků (655 tisíc eur) a Sichrovsky spotřeboval během tří let více než sedm milionů ÖS (509 tisíc eur) na dietách. Nynější vedení Svobodných přitom obviňuje Sichrovského, že si nechal diety proplatit ve dvojnásobné výši. Podle jejich prohlášení si nechal vyplatit během tří let 560 tisíc eur a choval se jak "velkoprůmyslník". Zaplatit to musel však Haiderem opěvovaný "malý muž z ulice" ze svých ze svých kapes prostřednictvím daní. Téměř veškeré příjmy FPÖ pocházely z veřejných rozpočtů na podporu politických stran. Členské příspěvky nebo dary činily zanedbatelnou položku. Rumpold v rozhovoru v rakouské televizi ORF však rozhodně popřel, že by tehdy Svobodní postupovali protizákonně a Riess-Passerová kategoricky odmítla, že by se dopustila ve funkci předsedkyně daňových úniků. V rozhovoru pro nejrozšířenější deník "Kronen-Zeitung" prohlásila za "zcela absurdní" obvinění, že by v letech 1999-2002 utratila kolem pěti milionů šilinků za kabelky, boty a byt a jako šéfka strany byla "mnohem levnější než její předchůdce". To všechno se dálo pod pokličkou strany, která za svůj raketový vzestup mohla děkovat především své rétorice proti korupci a Augiášovu chlévu v řadách demokratických politických stran. Žádné jiné téma, kromě snad zahraniční politiky, nezískalo Svobodným tak velkou masu voličů. Při jejím rekordním výsledku v roce 1999, kdy obdržela 27 procent hlasů, dvě třetiny jejich voličů učinilo tak na základě toto, že "odhaluje nepořádky". Celé roky Haider slovně útočil proti privilegiím politiků, kteří "nemají zájem šetřit a pro které mají smysl pouze služební vozidla a luxusní kanceláře". V roce 1990 nasadil proti sociálním demokratům heslo "Socialismus = obohacování funkcionářů minus špatné svědomí". Jak ironicky poznamenal "Profil", byl by Haider podle toho největším ze socialistů. To všechno z faktu, že po roce 1999 investice FPÖ přímo explodovaly do Haiderových aktivit. Jen jeho nasazení do evropských voleb stálo téměř 3,2 milionů šilinků, což bylo třikrát tolik, než u ostatních sedmi kandidátů dohromady. Několik měsíců poté při parlamentních volbách stál stranu Haider 8,35 milionů šilinků, zatímco její špičkový kandidát Thomas Prinzhorn pouhých tři sta tisíc. K tomu ještě disponoval Haider velkorysými stranickými dietami, které přesáhly čtyři miliony šilinků. Zajímavé je i financování jeho služebních aut, která má jako korutanský hejtman k dispozici, ať šlo o Audi A8, BMW X5 nebo nynější VW-Phaeton, který přesáhl cenu hrazenou zemským rozpočtem. Doplatek zaplatili daňoví poplatníci prostřednictvím zákonem určených příspěvků pro politické strany, v tomto případě FPÖ. Ze stranické pokladny hradil Haider i oslavy "Sto dnů zemským hejtmanem" v celovské pivnici ve výši téměř 1,5 milionu šilinků za pivo a paštiku pro dva tisíce pozvaných účastníků. Miliony, které Haider potřebuje pro své úspěchy, tkví především ve stylu jeho politiky - potřebovat co největší šatník pro své převleky na různých shromážděních a přesuny prováděné především letecky, které jen týdně stojí v jeho soukromém letadle na lince Celovec-Vídeň a zpět za jeden let 45 tisíc šilinků. Stejně tak jeho lety prostřednictvím vrtulníků po celé zemi. Vše bylo měřeno především volebními úspěchy, které přinášely každým nově získaným mandátem finanční prostředky pro Svobodné. Po volebním úspěchu v roce 1999 obdrželi Svobodní 120 milionů šilinků ročně na stranických příjmech a další milióny pak následovaly po vstupu do vlády jako diskrétní "dary" od spřátelených bank a podnikatelů. Bývalý vysoký činitel Svobodných Reinhart Gaugg v rozhovoru pro zpravodajský magazín "News" přitom poprvé odhalil, k jakým dohodám došlo na úrovni vládní koalice mezi lidovci a Svobodnými. V rozhovoru mezi ním, kancléřem Wolfgangem Schüsselem a vicekancléřkou Susanne Riess-Passerovou byla dohodnuta vysoce dotovaná zvláštní pětiletá smlouva, podle které jako náměstek generálního ředitele penzijní pojišťovny měl obdržet 14 krát do roka měsíční odměnu ve výši 9 900 Euro. "Byli připraveni vyplnit všechna moje přání, kdybych jako protislužbu přemístil svou pojišťovací kancelář z Vídně do Celovce a mohl bych si nadále podržet i svůj vídeňský poslanecký mandát" - prohlásil Gaugg. Pokud šlo o Jörga Haidera, řekl : "Bez indiánů jako já by se nemohl stát v roce 1986 velkým náčelníkem. Nyní jeho hnutí se sestává pouze z náčelníků. Pan hejtman zřejmě zapomněl, že v minulosti byly situace, kdy i on byl na tom psychicky špatně a my jsme před ním tvořili ochrannou zeď". Dnes podle Gaugga není ochoten po čtvrt století jeho práce pro FPÖ mu ani pomoci při hledání práce. Nový šéf Svobodných Hainz-Christian Strache slíbil přešetření financování strany, ale vyloučil, že by vedl boj proti jejím bývalým funkcionářům. Slíbil, že pod jeho vedením nebudou zneužívány žádné peníze daňových poplatníků, ale odmítl vysvětlit, kde se vzaly prostředky na nedávnou volební kampaň ve Vídni. Finanční mluvčí sociálně demokratické strany Christoph Matznetter poukázal, že pokud se prokáže, že z peněz daňových poplatníků byly hrazeny soukromé věci včetně oděvů, pak musí být dodatečně uhrazeny z kapes politiků. Podle jeho slov se musí připravit nynější generální ředitelka stavební spořitelny Riess-Passerová za to, že její garderoba byla hrazena ze stranických prostředků FPÖ, na tučné doplatky. Ta navíc podle novin "Kurier" je stíhána státním žalobcem z podezření podvodu a daňových úniků. Kromě toho však bude někdo muset ještě uhradit dluhy, které po rozpadajících Svobodných zůstávají. Původně byly udávány ve výši tří milionů eur, avšak podle prohlášení jejich ekonomického mluvčího Gerharda Bauera v rakouské rozhlase a televizi ORF činí ve skutečnosti 5,5 milionů. Nynější vedení strany prohlašuje, že může jít o účetní chybu, takže prý v nejhorším případě půjde o 4,1 milionů eur. Bankám dluží 3,2 miliony a kromě toho jsou požadavky od různých dalších firem ve výši kolem 850 tisíc Euro. Prameny Profil ZDE
News ZDE
ORF ZDE
Kurier ZDE Krone ZDE
APA ZDE |
Rakousko nejen za časů Jörga Haidera | RSS 2.0 Historie > | ||
---|---|---|---|
7. 7. 2005 | Jörg Haider - nejlépe placený rakouský politik | Richard Seemann | |
27. 6. 2005 | Rakušané jsou hrdi na svoji vlast | Richard Seemann | |
7. 6. 2005 | Bývalý generální tajemník FPÖ byl spolupracovník Mossadu | Richard Seemann | |
30. 5. 2005 | Polovina Rakušanů věří v možný holocaust | Richard Seemann | |
16. 5. 2005 | Rakousko: Haider chce referendum o ústavě EU | Richard Seemann | |
2. 5. 2005 | Hitler jako "sociální revolucionář" | Richard Seemann | |
18. 4. 2005 | Haiderova oranžová revoluce | ||
12. 2. 2005 | Rakousko dohání Českou republiku -- ve skandálech | Karel Dolejší | |
3. 2. 2005 | Holocaust nebyl!? | Jan Maršák | |
13. 7. 2004 | V Rakousku se vyšetřuje sexuální skandál v katolickém semináři | ||
7. 7. 2004 | Zemřel rakouský prezident Klestil | ||
9. 12. 2003 | Rakousko a Pražské jaro | Přemysl Janýr | |
21. 10. 2003 | Rakúsko a Únia | Zolo Mikeš | |
26. 9. 2003 | Vranitzky v Praze: rakouské zkušenosti se vstupem do EU | Miroslav Polreich | |
26. 8. 2003 | O Češích, jejich sousedech a odsunu | Hans Henning Hahn |