Několik podoteků k článku pana Kroha:

Nepište o tom, čemu nerozumíte. Především se bere za fakt, že veškeré fyzikální děje jsou ději stochastickými. Pád kamene pozorovaný na makro úrovni je pouze výsledkem kvantových dějů na úrovni kvantové fyziky. Ty jsou popsatelné jako stochastické. Je pravda, že tato pravděpodobnost rychlosti pro jakýkoliv pád kamene (ve vakuu) je tak blízká jedné, že od ní můžeme abstrahovat -- kámen je holt moc velká masa hmoty. Přesto ale i řada dějů, co se odehrává na naší, lidské makroúrovni, je předpověditelná pouze pravděpodobnostně. To je příklad počasí: Abychom byli schopni plně deterministicky stanovit jaké bude v libovolný budoucí okamžik počasí, museli bychom mít dokonalé informace o celém klimatickém systému. Tato informace je však -- zřejmě - teoreticky vyloučená, protože zde platí princip neurčitosti, který říká, že každé měření ovlivňuje stav měřeného. (Příklad: Dáme-li do vody teploměr abychom zjistili její teplotu, její teplota se sníží právě o nutnost zahřátí čidla teploměru, či zahřátí sloupce rtuti.)

Čtěte po sobě. Opravdu si myslíte, že "Pustím-li kámen, padá vlivem zemské přitažlivosti nutně k povrchu země určitou rychlostí, která závisí na jeho hmotnosti." -- Já jsem se na základce učil rovnici v = g * t (v je rychlost, g je zrychlení, t je čas). Zrychlení je sice závislé i na hmotnosti kamene, která je však vzhledem k hmotnosti Země tak zanedbatelná, že lze od ní abstrahovat (stejně jako kámen k Zemi jsou k sobě navzájem přitahovány i velké tankery na moři -- tam už na se musí počítat s hmotností obou -- v to případě se používá vzorec F=G *((m1*m2)/r2). F je síla působící mezi dvěma hmotnými tělesy, m1 je hmotnost prvního tělesa, m2 je hmotnost druhého tělesa, r je vzdálenost mezi tělesy, G je gravitační konstanta, která se rovná přibližně : G = 6.67 × 10−11 N m2 kg-2

Naopak neplatí zcela vaše tvrzení, že "Děje se tak přitom stejně, ať tento fyzikální proces probíhá na jižním pólu, na Aljašce nebo na Sahaře." Zrychlení g v závislosti na místě trochu kolísá, protože Země není zcela kulatá a homogenní (přiznám se, že nejsem schopen vyloučit, jak moc se na tomto kolísání podílí odstředivá síla daná jejím otáčením).

Tak, to jsme tak trochu zrychleně probrali Vaše chybějící znalosti ze základky. Vzhůru k ekonomii:

Pokud se chcete na této úrovni bavit o ekonomii, musíte akceptovat její modelový přístup. To znamená, že rovnovážná tržní mzda je dosahována pouze při nekonečném počtu poptávajících a nakupujících (ano, jde o dokonalou konkurenci, ano, je to abstrakce, ale velice podobná té z fyziky o pohybu tělesa po nakloněné rovině - například). Z toho plyne, že při určité síle odborů se již nejedná o rovnovážnou tržní mzdu, ale o mzdu (v extremním případě) danou monopsonen (tzn. odbory kontrolují celou nabídku pracovní síly).

Vámi zavedený předpoklad daného objemu mzdových prostředků je dnes naprosto umělý, co vím, vyskytuje se ve formě mzdového fondu kdesi v klasické ekonomii u Ricarda. Mzda se nemůže limitně nemůže blížit nule, pouze v jakési verzi maltuziánského modelu by mohla dosahovat minimální mzdy, která je definovaná jako mzda pro přežití (Malthus), či mzda slučitelná s určitou shodou etickou (Smith). Důkaz nesmyslnosti vašeho tvrzení o nulové mzdě byl dostatečně vyvrácen teorií všeobecné ekonomické rovnováhy. Je pravda, že se jedná o model založený na určitých specifických (teoretických) předpokladech. Podobně jako v případě počasí, i zde nebudeme nikdy znát všechny důležité parametry reálného světa. Vede se spor to, zdali jsou tyto aplikovatelné na dynamickou ekonomii inovací, nikoliv však nějaké limitní nulovém ohodnocení výrobního faktoru práce -- ten je vždy brán jako ekonomický, vzácný statek s určitou cenou. Jinak zcela souhlasím s tím, že otázka minimální mzdy je otázkou etickou a musí být dána společenským konsensem. Pan Palkovský netvrdí nic jiného, pouze dodává, že její působení a dopady je možné zkoumat pomocí určitých nástrojů ekonomické vědy.

Pokud projevujete tyto elementární neznalosti, do rozborů v zásadě dobře napsaného a kvalitního textu pana Palkovského bych se na Vašem místě rozhodně nepouštěl. Tento text berte jako službu ode mě pro Vás -- je přínosem, pokud se člověk dozví, že píše kraviny a dá si na to pozor, případně se věnujte něčemu jinému.

Poznámka k panu Pattermanovi: nemůžete reagovat na text, kde je uvedeno: "Pod pojmem liberální ekonomie si často lidé představují: keynesiánství, monetarismus, teorie veřejné volby, rakouskou školu a další (...). Bylo by rozumné při kritice ekonomie důsledně rozlišovat mezi kritikou současné vládní politiky a kritikou konkrétních ekonomických směrů a především se s daným ekonomickým směrem předem seznámit" citací mikroekonomie od Macákový, člověče nešťastná.

Vždyť třeba právě teorie veřejné volby (někdy se užívá termín public choice) byla speciálně vyvinuta pro případy klientelismu. Uznávám, Macáková o tom nepíše, podobně jako nepíše o axiomatické teorii lidského chování (píše o rozhodování spotřebitele -- což není totéž). Pokud chcete kritizovat ekonomy suplující sociology a vytvářející si sami "axiomy" lidského chování, doporučuji Vaši pozornosti Gary Beckera a jeho knihu Teorie preferencí. Je to dle mého soudu velice inspirativní a intelektuálně stimulující pokus o matematizaci lidského chování, oceněný Nobelovou cenou. Ale rozhodně ne nějaká nová Bible, či Konečné Odpověď na to, co je to Morálka či Člověk.

Obecně řečeno, jak už napsal pan Palkovský: Co kdybyste se s výše uvedenými ekonomickým směry nejdříve seznámil -- jsem si naprosto jist, že tyto společenskovědní oblasti se ve Zlíně nevyučují. Něco málo se dozvíte na VŠE, no a potom doporučuji třeba University of Chicago. Netvrdím, že člověk se nesmí vyjadřovat k věcem, se kterými nesouhlasí, ale ve svém vlastním oboru by měl umět rozpoznat text, kterému nerozumí (a to není žádná ostuda, do jednoho posudku k diplomce jsem napsal: to co jsem pochopil, je napsáno správně, diplomová práce však obsahuje i zajímavá tvrzení, která nejsou schopen posoudit).

Co se týče debaty jako celku: myslím si, že naprosto zřetelně odráží mizivé znalosti a zkušenosti s jakoukoliv aplikovanou ekonomickou teorií mladší padesáti let. Pan Kalous prostě jen kritizuje to co on považuje za ekonomii. Na to není nic špatného, kdyby to nevztahoval na celý vědní obor, který se -- bohužel -- v Čechách s výjimkou CERGE na opravdu špičkové úrovni nedělá. Tím se celá debata stává obrazem světa a sebehodnocení jednotlivých autorů (občas zábavným), nikoliv odbornou diskusí.

P.S.: Abych dodržel alespoň minimální penzum nových a objevných informací na článek (jedna ku jedné) Ta kniha od Marquéze se podle mě jmenuje Láska v časech cholery, pane Palkovský.