Když jsme 4. června 2005 v 11:00 přijeli jsme do hadíthské hlavní nemocnice, byl tam velký houf rozhněvaných mužů, kteří vykřikovali: to není správné, je to nespravedlivé, Bůh s tím nesouhlasí, ani lidé, kde je vláda ... to jsou nepřijatelné zločiny ... někteří hořce plakali jako ženy. Dvě mladá mužská těla, zalitá krví, byla právě vnesena do nemocnice.

"Kdo jsou ti muži?"

"To je Fuád Šiháb Muhammad, řidič. Druhý je Júsuf Ammáš, strážce z továrny na výrobu sádry. Vezli sádru z továrny v Hadíthě, když na ně Američané začali střílet."

"Proč? Měli v náklaďáku nějaké zbraně? Došlo k nějakému boji, nějaké explozi ... co se stalo?"

"Ne, nic se nestalo. Byli to civilisté jedoucí po silnici, vezli do města sádru. Nevinní lidé, zabití bez důvodu. To se musí zastavit."

Dr. Ijjád, asistent ředitele nemocnice, potvrdil, že mrtvé a zraněné jim do nemocnice ve městě, v němž žije 80 tisíc obyvatel a leží asi 250 km západně od Bagdádu, přinášejí pravidelně každý den. Nemocnice vypadá mizerně. Černé zdi, vylámaná okna a dveře, zdi provrtané kulkami ... jsou vidět po celé nemocnici přeplněné pacienty. Kolikrát jsme viděli stejný obraz, mnohokrát ve Fallúdže, Ramádí, Qá'imu, Tal Afáru ... Dr. Ijjád popisuje, co se stalo:

"V noci ze 7. na 8. května 2005 došlo k bojům mezi mudžáhidy a americkými vojáky. Na hlavní ulici za nemocnicí explodovalo auto naložené výbušninou. Američtí vojáci, obrněnce, vrtulníky a vojáci prohledali nemocnici, stříleli na všechny věci a všechny lidi, můžete vidět kulky ve zdech, bylo slyšet bomby, kouř z bomb ...Ve skladu potravin byl sojový olej, a ten chytil. Žádní hasiči ani dobrovolníci se nemohli přiblížit. Oheň se rozšířil do dalších částí skladu, do skladu léčiv, laboratorních přístrojů, do mycí jednotky, do pokojů zvláštní péče a dalších zařízení. Hořelo to dva dny. Tyto části úplně shořely. Budova byla od základů nově postavena; i střechy se v ohni zřítily."

"Říká se, že v nemocnici byli mudžáhidové?"

"Tahle záminka není správná ani logická. Nemocnice byla plná pacientů, zaměstnanců, probíhaly operace, dr. Abd al-Wahháb právě operoval pacienta z Qá'imu ... speciální pokoje, které byly zničeny, byly většinou plné pacientů a jejich rodin, kteří utrpěli zlá poranění a byli rychle převezeni do nemocnice v Ramádí, v pohotovosti byl celý štáb specialistů ... pokud by všichni tihle lidé měli rozum a uvažovali logicky, zůstávali by v nemocnici, kdyby se v ní bojovalo nebo tu byli bojovníci?! Američtí vojáci zaútočili náhle a zaměstnanci byli ponižováni."

"Jak to?"

"Dr. Zuhajr tu byl během první razie, teď tu není. Byl svědkem i druhé razie," odpověděl dr. Walíd, ředitel nemocnice. "25. května ráno Američané prohledali nemocnici znovu, hledali mudžáhidy a zbraně, protože se domnívali, že útok 7. května vyšel z nemocnice. Zaměstnanci byli zatčeni velmi ponižujícím způsobem, donuceni klečet na kolenou, ruce za hlavou, s ústím zbraně u tváře nebo v zádech. Nemocnice byla znovu zničena, dveře zničeny bombami hodinu potom, co vojáci skončili prohledávání. Řekl jsem důstojníkovi, který za to zodpovídal, že zadržel nevinné lidi, kteří nemají s ozbrojenými aktivitami nic společného, jako zaměstnanci vykonávají svou práci."

"Hadíthská nemocnice je jednou z největších v oblasti, slouží pro řadu okolních měst, jak teď můžete fungovat?"

"Původně jsme celou oblast zvládali velmi obtížně, po populačním a stavitelském boomu v minulosti," odpověděl dr. Walíd, "a současná nestabilní situace na nemocnici velmi doléhá. Při požáru jsme ztratili důležité zásoby, jsme na nule. Musíme se snažit co nejvíce obnovit, protože silnice jsou uzavřené, musíme prostě raněné opatřit tím, co máme. Používáme teď primitivní způsoby mytí před operací. Přijímáme jen některé naléhavé případy, protože nemůžeme brát všechny pacienty. Mnohé z nich jsme poslali pryč, což je ovšem pro pacienta velmi riskantní, ale naše možnosti jsou také omezené. Problémem je, že mnoho lidí se z různých příčin stává terčem amerických kulek, nevědí nebo nerozumějí nebo jsou v tu chvíli zmatení ... atd. Potřebujeme všechno, co jen nemocnice může potřebovat."

"Kolik bude podle vašeho názoru stát obnova a zásobení nemocnice?"

"Poškozené budovy samotné budou podle odhadů inženýrů vyžadovat 230 milionů iráckých dinárů (160 000 dolarů)," odpověděl dr. Walíd. "Léky 120 milionů (83 000 dolarů) a laboratorní materiál 60 - 70 milionů (50 000 dolarů)," dodal dr. Ijjád..

"Co je teď nejpotřebnější?"

Oba lékaři se shodli, že:

1 -- mycí a antiseptická jednotka

"Proč nepožádáte ministerstvo zdravotnictví?"

"To jsme udělali," říká dr. Walíd, "slíbili nám pomoc."

"Kdy to bylo?"

"Tyhle věci potřebují čas a my to potřebujeme rychle."

Sklad laboratorního materiálu byl úplně zničen, všechno shořelo, "žádný lékař ani chirurg nemohou bez tohoto materiálu a zařízení pracovat a dělat vyšetření," říká dr. Ijjád. Ve speciálních pokojích jsou všude stopy po kulkách, někteří pacienti byli v nemocnici zatčeni, jiní vážně zraněni.

"Možná je to naivní otázka, ale proč Američané zničili nemocnici, když k útoku došlo mimo ni?"

"Říkají, že na ně zaútočil někdo z nemocnice. Bylo tam ale auto naložené výbušninou, všichni to viděli. Ještě jsou tam na hlavní ulici stopy, můžete je vidět a nafilmovat. Myslím, že je to dílo médií, tvrzení, že v nemocnici byli teroristé."

Zdroj, další podrobnosti a fotogalerie ZDE