Britské listy uveřejňují na svých stránkách mnoho levicově zaměřených příspěvků. Hodně se v nich hovoří o chudobě, nemilosrdné pravici, sociálním státě apod. Aniž bych chtěl jejich autorům sahat do svědomí: kolik z vás ví, o čem píše? Jedna věc je vidět statistiky, druhá realitu. Proto píšu tento článek "z opačné strany", na základě toho, co jsem viděl, zažil, a o čem jsem slyšel vyprávět starší přátele. A začnu šokujícím tvrzením.

Není lepší recept jak se stát individualistou a pravičákem než vyrůst jako chudý člověk na sídlišti plném chudých lidí.

pátek 11.00: Papež Benedikt XVI. zahájil proces, jehož cílem je prohlásit jeho zemřelého předchůdce Jana Pavla II. za blahoslaveného.

Obhájci užívání církevních struktur pro vyšetřování pedofilních zločinů katolických kněží poukazují na to, že prý jde o zcela nevinnou věc, jde prý o něco jako "interní disciplinární řízení v podniku" a "v žádném případě to nevylučuje předání kněze světské spravedlnosti".

Není to pravda. Z dokumentů, které katolická církev zveřejnila v této věci, zcela jasně vyplývá, že trestný čin i "trestní" řízení s provinilým knězem podle církevního práva musí být před světskou jurisdikcí utajeno.

Český překlad:

Apoštolský dopis Jana Pavla II. SACRAMENTORUM SANCTITATIS TUTELA - v angličtině ZDE

Katolická církev nejen ve Spojených státech, ale i v Evropě se potácí uprostřed skandálů o sexuálním zneužívání dětí kněžími. Kněží pedofilové ale stále mohou řídit farnosti, protože církev musí odmítnout informovat sekulární orgány činné v trestním řízení a musí odmítnout předat i důkazy, které získá. Dle papežského nařízení není možné předávat tyto delikty světské spravedlnosti.

Když Britské listy zveřejnily krácený překlad a odkaz na článek v britském týdeníku The Observer o tom, jak kardinál Ratzinger bránil světské spravedlnosti při vyšetřování sexuálních deliktů kněží a "blokoval vyšetřování pedofilních skandálů", zvedla se vlna rozhořčení věřících, neb bylo krátce po mediálně adorovaném jmenování papeže Benedikta. Přitom to není informace nová. Britské listy o nepřijatelném utajení vyšetřování sexuálních deviací osob v sutaně informovaly už v roce 2003 s odkazem na dokument, zveřejněný tehdy také týdeníkem Observer a BBC.

Jestli katolická církev neodpovídá popisu organizovaného zločinu, tak co už? ZDE

Přestože jsem publikoval desítky různých článků v odborném právnickém tisku, nikdy se mi nestalo, abych v souvislosti s některým uveřejněným článkem obdržel tolik reakcí čtenářů, jako po publikování článku "Advokátní komora a agenti StB" v Britských listech z 28. 4. 2005. Jen jedna odezva zde schází -- reakce advokátní komory.

Abych řekl pravdu, sám si nejsem jist, jestli přímá volba příští hlavy státu je ideální řešení, přesto, že lid si to žádá. Pro mluví zkušenosti z té poslední volby, kdy si parlamentní strany udělaly z této události spíše zábavu a občané se bohužel museli "bavit" s nimi. Nemá cenu znovu připomínat okolnosti, které způsobily nedůstojné průtahy a náhlé zvraty, jež nám náš milý parlament připravil.

Zaměstnanci společnosti BBC zorganizují tento měsíc první ze stávek, jimiž chtějí protestovat proti plánovanému propouštění. Přislíbili však, že první etapa stávkového protestu nepostihne velké televizní přenosy, jako jsou finálové zápasy britské Fotbalové asociace.

Stávky postihnou televizní a rozhlasové zpravodajství. Cílem bude co nejvíce narušit živé rozhlasové a televizní vysílání. Nejvíce bude zřejmě postiženo rozhlasové a regionální zpravodajství. První stávka se má konat 23. května 2005, další pak, trvající 48 hodin, začne 31. května. Stávky se plánuje zúčastnit asi 10 000 zaměstnanců.

Odbory v BBC požadují, aby bylo uvaleno devadesátidenní moratorium na plán vedení BBC propustit 4000 osob. Během této doby by se mělo vyjednávat. 7. června se odbory budou rozhodovat k dalším akcím, pokud BBC nesplní jejich požadavky. Známí moderátoři se budou muset projevit jako stávkokazi, pokud budou chtít pracovat ve dny, kdy se stávky mají konat.

Podrobnosti v angličtině ZDE

Úvodem bych chtěl poděkovat panu Vítovi ze jeho trefné analýzy Modré šance, které jsou v souvislosti se stávajícími preferencemi ODS nanejvýš aktuálním důvodem k zamyšlení.

S článkem Jana Bláhy s názvem "Nesmírně se těším na Modrou šanci" naprosto nesouhlasím, bohužel mi však nezbývá než z osobní zkušenosti konstatovat, že podobné názory má nezanedbatelná část populace. Lubomír Novotný v příspěvku "Neschopnost solidárnosti nebo citový defekt" to pregnantně označil jako výsledek intenzivní masáže pravicové propagandy a preferovaných hodnot v naší dnešní společnosti vůbec.

aneb jak si představuje naši budoucnost Jan Bláha po vítězství ODS v příštích volbách.

Ve svých analýzách Modré šance jsem upozornil na to, že ODS chce zlikvidovat solidární zdravotní pojištění a nahradit ho soukromými pojišťovnami a soukromými nemocnicemi. Na to reagoval Jan Bláha svým článkem "Nesmírně se těším na Modrou šanci" a otevřel mi oči. Ale nejen mně, i jiným pozorným čtenářům.

Mám pocit, že fašismus je mnohem blíž komunismu, než jsou dnešní i minulí komunisté ochotni připustit. Takže tvrzení, že základem fašismu je individualita a egoismus silných je spíš přání pana Víta, který se tak snaží prostým čtenářům sugerovat, že horší než ODS byli snad jen jí podobní fašisté...

Pane Víte, musím vás zklamat. Dovolím si citovat, píše Tom Fuk:

V článku "Ať zdechnou na zápraží nemocnic všichni, co nebudou mít na zdravotní pojištění - alespoň se pročistí genofond" pana Josefa Víta se autor dopouští hrubé nepřesnosti, když se snaží čtenáře přesvědčit, že ceny jsou u nás stejné jako "na Západě". Že to není pravda, jistě zažil každý, kdo vyjel na dovolenou "na Západ" a chtěl si koupit například bagetu její cena byla alespoň dvakrát vyšší - v oblasti potravin je ČR totiž hluboce pod evropským průměrem. Ceny jsou na stejné či přibližné úrovni jen u vybraných komodit, jako např. elektronika, píše vědeckovýzkumný pracovník Tomáš Paleta z Centra výzkumu konkurenční schopnosti české ekonomiky na ekonomicko-správní fakultě Masarykovy univerzity v Brně:

Dle statistiky Ministerstva financí je úroveň cenové hladiny v ČR přibližně na úrovni 57 procent původní EU 15 - viz graf 10.3 ZDE

Autorka článku "Superbohatí lidé utrácením české ekonomice neprospějí" píše, že nám snížení daní pro superbohaté neprospějí, protože své peníze utratí jinde než u nás. Možná máte pravdu (i když se jistě najdou případy, které svědčí o opaku), ale dovolte pár poznámek.

Za prvé - kolik takových superbohatých u nás je?

Články pana Víta čtu velmi rád pro jejich pohled na důsledky hospodářského zázraku pod modrou taktovkou. Pan Vít není ekonom a tak mu lze odpustit drobné, spíš řečnické přehmaty, které na podstatě věcí v celku nic nemění. Jako jeden z mála (snad úplně jediný), se dokázal zamyslet nad důsledky realizace plánů ODS na život převážné části obyvatel tohoto státu. Nevím co je na těchto článcích záštiplného. Asi jen ta skutečnost, že nazývají věci pravým jménem.

Reakce na článek "Rozkradený stát". a na analýzy "Modré šance" od Josefa Víta.

Nevím, kde bere pan Karel Braunheld jistotu, že "S jistou dávkou nepřesnosti můžeme prohlásit, že daně v tomto státě platí jen obyčejní lidé, ze kterých se dají peníze nejjednodušeji vytáhnout," píše David Kužela. Pokud by nahlédl např. do státního závěrečného účtu za rok 2003, shledal by že fyz. osoby ze závislé činnosti odvedly státu na dani z příjmu 71 mld. Kč, tedy výrazně méně než právnické osoby, OSVČ a fyzické osoby z kapitálových přijmů (dividend), tj. 84 + 12 + 6 mld. Kč.

Šedesáté výročí konce druhé světové války se zcela pochopitelně stává příležitostí k bilancování všeho druhu, ke znovunastolení otázky po skutečných vinících, ke hledání těch dobrých, odsuzování zlých, ke kácení model, stejně jako k jejich pečlivému oprašování... Posuzuje se celé politické mašinerie. Celoživotní válečný štváč a buldok na vítězné straně je nazván hrdinou a druhý válečný štváč zlosynem. A šedá zóna - ach ano. Na její slavnou dějinnou nevinnost bychom málem zapomněli.

Před několika lety jsem využil výletu do Krakova k návštěvě Osvětimi. Můj celkový dojem byl trochu jiný, než jsem očekával. Trochu horší socialistická kasárna, dalo by se říci. Člověk si dokáže jakžtakž představit ty baráky nacpané lidmi, stráže se psy, šikanu a snad i hlad a vyčerpání. Ale ta všudypřítomná hrůza kombinovaná se zoufalou snahou přežít, jak ji popisují ti, kteří přežili, ta odsud jaksi vyprchala.

Chaunův portrét na ČT 1 byl narychlo spíchnutým příspěvkem ke kultu osobnosti Václava Havla. Splnil, co měl: nekriticky obdivovat dříve konzistentní osobnost.

V poslední době publikovaly Britské listy několik příspěvků týkajících se programu ODS Modrá šance. Autor většiny příspěvků Josef Vít byl zklamán zdánlivým nezájmem, zdá se však, že předčasně. Vypadá to, že se diskuse rozběhla a že bude pořádně ostrá. Můj příspěvek je již "reakcí na reakci" v podobě argumentů čtenáře Jana Bláhy ohledně kritizované rovné daně.

Podotýkám na úvod, že patřím mezi autorem zmiňované OSVČ a že bych za určitých okolností mohl na rovné dani i trochu vydělat. Přesto si myslím, že rovná daň není zázračný všelék, a že se její ekonomický význam příliš přeceňuje.

Na semináři studentů na Institutu mezinárodních studií fakulty sociálních věd UK v Jinonicích uložil učitel Petr Šafařík v kursu Úvod do studia společenských věd studentům, aby co do kvality zhodnotili celou řadu většinou "intelektuálnějších" časopisů, vycházejících v české řeči. Studenti měli časopisy hodnotit 1. podle kvality (zvídavost, otevřenost) a 2. podle politické orientace na škále od -10 do +10. V hodnocení byl určitý rozptyl, avšak studenti Britské listy většinou označili za kvalitní a středový, případně pravicový list. (Za jednu z hlavních charakteristik "pravicovosti" označili důraz na individuální svobody.)

Podrobnější výsledky (časopisy hodnotilo odděleně pět skupin studentů):

Paní Lenka Vytlačilová bude možná překvapena, ale na její článek nemohu než zvolat BRAVO! píše Pavel Mareš. Až na pár drobností, které raději pominu, abych celkový účinek nesmazal, jí musím dát zapravdu téměř ve všem, a zcela bezvýhradně v tom, že dokud nebude mateřství společensky a finančně ohodnoceno jako velmi náročná, respektovaná a preferovaná "profese", negativní populační trend bude pokračovat, ať už budou potraty zákonem podporovány či zakázány. Nebudou-li odstraněny příčiny, proč matky dítě odmítají, budou děti i nadále odmítány.

Lenka Vytlačilová ve svém článku Dvě zprávy pro dobráky, kteří by chtěli řešit propad porodnosti a la pan Mareš uvádí (kromě jiného), že návrh financování důchodů podle Shirley Burggraf je podobný návrhu, se kterým přišel Jiří Rusnok a jeho tým. To není úplně přesné tvrzení. Rusnokův návrh předpokládá přerozdělování v rámci fondu, zatímco návrh Shirley Burggraf je založen na přímých, adresných platbách. Rozdíl je velmi podstatný. Adresné platby rodičům nejsou špatný nápad a mohly by fungovat. Rusnokův návrh je v principu chybný z důvodů, které jsem uvedl ve zmíněném článku v Hospodářských novinách, píše ekonom a investiční analytik společnosti PPF Pavel Kohout .

Michal Viewegh, Lekce tvůrčího psaní. Nakladatelství Petrov, Brno, 140 stran, 160 Kč. ISBN 9 788072 272235

Pohled na současnou českou literaturu je veskrze tristní. Na jedné straně většinou stojí "intelektuální" autoři, zoufalci s omezenými schopnostmi vyjadřovat literárním způsobem své životní zkušenosti a syntetizovat je v umělecký celek, psavci, kteří většinou hovoří jen k uzounké vrstvě literárních entuziastů, lidí, literaturu píšících, studujících či analyzujících. Je to v podstatě uzavřená, sama k sobě hovořící skupinka lidí, která s většinovou společností nijak nekomunikuje, nic o ní nevypovídá a není nijak relevantní.

A vedle této skupinky stojí samostatně Michal Viewegh, jako autor už patnácti komerčně velmi úspěšných knih, jako spisovatel, jehož knihy vycházejí ve velkých nákladech a živí dobře nejen autora samotného, ale i celé jedno nakladatelství, kde zisk z nich dotuje snad celou jeho literární produkci. Vieweghovy knihy se na rozdíl od knih většiny jiných současných českých spisovatelů čtou a prodávají. Autor si vypracoval formuli, která funguje.

Jan Bláha ve svém článku z 10.5. "Nesmírně se těším na Modrou šanci" odkrývá v celé nahotě, nejspíš bezděčně, typické uvažování člověka, kterého zformovala mediální a intelektuální masáž 90.let a prvních let 21. století.

V Hospodářských novinách 3. 5. vyšel článek "Nemocnice jsou byznys. Důkazy již existují." Je zajímavého číst ho (přestože nejsem expert na ekonomiky systémů zdravotnictví) v souvislosti s děním v nemocnici v Rakovníku, jak je přinášejí články: "Primář Silber odchází z nemocnice" i "Rozloučení s pacienty" paní MUDr. Jaroslavy Kovářové (www.raport.cz, 19. 4. 2005). Paní doktorka píše: "Specialisté byli nahrazeni někdy skutečnými garanty, kteří se na oddělení sporadicky tu a tam vyskytnou, jindy fiktivními garanty, kteří mají za význam pouze to, aby blokovali nasmlouvání péče rakovnickým specialistům a udrželi úvazky oborů současnému vedení AŽ DO DOBY PRIVATIZACE NEMOCNICE - zdraví pacientů v tomto případě stojí zcela stranou," píše Petr Kotyk:

Hejtmana Moravskoslezského kraje Evžena Tošenovského (ODS) pobouřilo středeční rozhodnutí Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR, kterým se opětovně zakazuje nesystémový převod nemocnic na akciové společnosti. Poslanci tak rozhodli v obavách před privatizací a tunelováním nemocnic.

Omlouváme se za chybně uvedené jméno autora. redakce

Ta první zpráva je špatná. Na tom, že v současné době dnes vymírají všechny industrializované státy, nemá primární zásluhu legalizace umělého přerušení těhotenství ani používání antikoncepce, ale samotná industrializace. Kapitalismus totiž funguje jako ta nejlepší anikoncepce.

Podle údajů Státního ústavu pro kontrolu léčiv utratili občané Česka loni za léky skoro 56 miliard korun. Přitom v roce 1992 to bylo jen 9,3 miliardy a v roce 1999 to bylo 36 miliard...

Jak říkala ministrině zdravotnictví Emmerová, vysoké výdaje jsou způsobeny také předepisováním "zbytečně drahých léků, které mají stejné účinky jako jiné, lacinější". Sociální demokracie měla za Zemanovy vlády v úmyslu zásadně zlevnit zdravotnictví i racionalizací předepisování léků a větším využitím generik. Pomocí počítačového systému evidence předepsaných léčiv mělo dojít k účinné kontrole. Tento záměr, prosazovaný Zemanem i ministrem zdravotnictví Davidem, byl trnem v oku farmaceutické lobby i VZP. Výkonný ředitel Mezinárodní asociace farmaceutických společností Pavol Mazan nás však dnes utěšuje, že český nárůst je nižší než v ostatních zemích nově přistoupivších do EU. Mně to připadá, jako když nás utěšuje, když nám chcípla kráva, že sousedovi chcíply dvě krávy.

Výdaje na zdravotnictví před několika lety činily 80 miliard korun. Loni činily 160 miliard a někde uváděli dokonce číslo 200 miliard korun...

Tak na pražském ruzyňském letišti přistává letadlo CIA. Je zde vážné podezření, že v něm Američané převážejí lidi k výslechům do zemí, kde je běžné mučení. A nikdo nic neví a nikdo nic neříká. Někteří lidé v letadlech výslechy pravděpodobně nepřežijí a Česká republika je jejich poslední mezipřistání.

Jak to, že není slyšet hlas bojovníků za lidská práva V. Havla, T. Pánka, J. Štětiny či Rumla? Jak to, že neprotestují politici ani nadace, které organizují akce na Václavském náměstí s tím, že na Kubě jsou porušována lidská práva? Otázky je řečnická, kritizovat porušování lidských práv Spojenými státy není bez rizika a to zmínění pánové vědí.

Horší ale je, že president České republiky, ale také vrchní velitelem české armády Václav Klaus mlčí. Dosud jsem neslyšel jeho vyjádření. Neví tedy o tom, že u nás přistávají letadla špionážních služeb cizích států? Nebo se nesmí vyjádřit?

Britské listy přinesly tuto informaci podle listu New York Times dne 3. května 2005 v článku "Jak USA využívají uzbeckých mučíren - New York Times: Letadlo CIA , které převáží vězně k mučení do Taškentu, startovalo z ČR". V následujících dnech se zpráva rozšířila do většiny českých médií. Čeští novináři posléze zjistili, že lety CIA probíhají i v současnosti, viz níže:

Viz též "Jak si Donald Rumsfeld zařídil mučení zajatců v zahraničí", Britské listy 17. 2. 2005

Poznámka ŠOK: Toto programové prohlášení bude podkladem pro hlasování o důvěře, které proběhne v den, který vylučuje pověrčivost premiéra - v pátek třináctého. Jeho součástí je i jeden kontroverzní bod, který se řeší už několik volebních období - "potřeba existence smlouvy mezi Českou republikou a Svatým stolcem". Odkaz na "reformulovanou Lisabonskou strategii" v tvorbě vládní střednědobé hospodářské strategie určuje i sociální mantinely, ve kterých se Paroubkova vláda chce pohybovat...

V dubnu 2005 přispěli čtenáři na provoz Britských listů částkou částkou 8600.00 Kč. Příspěvky stačí na běžný administrativní provoz listu, avšak neumožňují nám zatím financovat systematickou novinářskou práci ani systematickou technickou správu a technický rozvoj ani odbornou právní pomoc. Právě pro nedostatek financí nejsme schopni rychle zprovoznit celou řadu potřebných technických funkcí serveru (vyhledávání, statistiky, knihovnu, galerie, zasílání BL mailem, onlinové chaty, odstranit četné technické chyby).

Finanční dary Občanskému sdružení Britské listy jsou v ČR odečitatelné ze základu daně z příjmu. Vydáváme k tomu na požádání písemné potvrzení.

Hlavní potíží v současnosti je, že nemáme finanční prostředky na kompletní zprovoznění veškeré funkčnosti serveru Britských listů.

Děkujeme všem, kteří podporují provoz Britských listů finančními dary i zadáváním reklamy.

Jsme vám velmi vděčni za finanční záchranu našeho serveru, prosíme však: nepřestávejte přispívat, umožníte nám dělat naši práci lépe a efektivněji, budeme si moci například systematicky financovat právníka, což byl mělo být pro náš list nezbytné. Financujte si k vlastnímu prospěchu kritický a nezávislý deník.

Jsme vděčni za každý drobný příspěvek na provoz Britských listů, který je možno zaslat na účet v pražské Raiffeisen Bance, číslo účtu: 1001113917, kód banky 5500. Adresa banky je Karlovo nám. 10, Praha 2.

Čtenáři ze zahraničí mohou přispět na provoz Britských listů úvěrovou kartou na adrese www.paypal.com po jednoduché registraci odesláním částky na adresu redakce@blisty.cz.

Britským listům můžete psát na adresu redakce@blisty.cz, šéfredaktor Jan Čulík má adresu culik@blisty.cz a také J.Culik@slavonic.arts.gla.ac.uk , pražský redaktor Štěpán Kotrba má adresu stepan@kotrba.cz a skype stepan.kotrba, technickému správci Dominiku Joe Pantůčkovi pište na adresu joe@joe.cz.