Shodou okolností přesně v den, kdy Štěpán Kotrba argumentuje, že proti postiženým přistěhovalcům v ČR by se mělo použít "silové řešení", obdržely Britské listy tiskovou zprávu britského ministerstva pro podnikání, psanou ve slovenštině, v jednom ze 100 jazyků, jimiž britská vláda šíří tyto informace, v nichž upozorňuje, že přistěhovalci mají právo bez ohledu na svůj původ na stejnou mzdu jako Britové.

Smršť čísel a statistických údajů, kterou použil Štěpán Kotrba ve své "analýze" je bohužel typickou směsicí pravd a polopravd. V Kotrbově článku jsou chyby, zastaralé či chybně interpretované údaje, navíc mi podsouvá tvrzení a závěry, jichž jsem se nikdy nedopustil.

Nebudu čtenáře omračovat vichřicí čísel, soustředím se jen na to podstatné.

K diskusi nad vyhošťováním Vietnamců z ČR. Já a má žena žijeme 3 1/2 roku ve Skotsku, v Glasgow. A moc se nám líbí přístup zdejších lidí k cizincům. Necítíme se jako cizinci, protože s námi tak nikdo nikde nejedná. Chci říci, že kdyby se chovali ostatní země tak, jak se chová vláda ČR, museli by se cizinci (všichni) vrátit "domů". To znamená i Češi do Čech. A v konečném důsledku by to vůbec nic neřešilo. Jedni by byli vyhnáni a a přišli by vyhnaní. Takže pořád stejně nezaměstnaných atd...... Jen bude více nahněvaných a zlomených lidí. ČR se snaží svůj problém řešit na úkor ostatních - lidí i národů, argumentuje Miroslav Kabourek.

Čítam všetky články, ktoré uverejňujete. S mnohými názormi pána Kotrbu nesúhlasím, tentoraz však nemám k ním prezentovanej problematike prakticky žiadne výhrady. Výhrady mám však voči jeho oponentom, zvlášť k pánovi Danielovi, ktorí si neuvedomujú, že EÚ buduje spoločenský systém založený na ideológii kultúrneho komunizmu s adekvátnym politickým režimom, ktorého súčasťou je, okrem iného, aj politická korektnosť, píše čtenář Pavel Fendek.

Ano, analytik i prognostik bývají nezřídka posly špatných zpráv. A ti se už ve starověku kamenovali. Těšil jsem se, že mi šéfredaktor a několik dalších autorů BL, které šéfredaktor oslovil, vyvrátí exaktní argumentací mé "zcestné" názory na budoucí osud migrantů v Česku. Místo toho jsem se dočkal kamenování dehonestujícími nálepkami bez argumentů. Zastavme se u několika z nich.

Se zájmem jsem si přečetl diskusi mezi Štěpánem Kotrbou, Janem Čulíkem, Karlem Dolejším atd. o Langerově plánu dostat nekvalifikované cizince z českého pracovního trhu zpět do jejich vlasti, a to cukrem, či bičem. Ačkoli plně souhlasím třeba právě s Karlem Dolejším, bojím se, že bude-li ekonomická krize narůstat, ve společnosti zavládne xenofobie a sklon k fašismu bez ohledu na to, co je dobré a pravdivé.

Jestli má Obamův poradce Volcker pravdu a situace může být ještě horší než ve třicátých letech minulého století, stojíme možná před nebezpečím návratu starých démonů nacionalistické, xenofobní a fašistické Evropy. Je velkou otázkou, jak se tomu bránit.

Podle zákonů Evropské unie si totiž agentura, která přistěhovalci hledá práci nesmí za toto zprostředkování účtovat přistěhovalci žádnou částku.

Zdroj ZDE

Bída přišla na kozáky. V důsledku hospodářské krize, jejíž dopady budou zřejmě nyní pociťovány i v České republice stále citelněji, vznikla v zemi silná sociální nejistota. Co v takovém případě udělat? Nejefektivnější se zdá být vylít si vztek na nejslabší členy společnosti, v tomto případě imigranty. Co je doma, to se počítá. Bude krize, a tak to, co se děje v Česku, musí být "výhodné pouze pro Česko", jak píše v kontroverzním článku Štěpán Kotrba.

Milan Daniel hledá emoce, kterými by přesvědčil média, českou společnost a případně i ministerstvo vnitra, aby akceptovali na 150 000 nelegálních a 397 tisíc legálních gastarbeitrů, kteří do Česka přišli ne jako humanitární, ale jako ekonomičtí migranti. A u nichž nejde o humanitu, ale o prachy. Využili mnohdy nelegální zprostředkovatele, vytvořili zde počínající zločinecké struktury, zajišťují těmto bossům finance, většinou zde neplatí zdravotní a sociální pojištění. To přiznává i Multikulturní centrum, a to už je co říct... Díky tomu migranti podtrhávají cenu práce na trhu a jejich přímluvci se domnívají, že historky o jejich zadlužení a ostudě při případném návratu do vlasti by měly být důvodem, proč je zde i nadále tolerovat - i v rozporu se zákony. Bohužel to je ale omyl. Imigrační legislativa přes protesty aktivistů platí už dlouho a nyní už není společenská vůle tolerovat její nenaplňování. Nebude těžko migranty "přesvědčovat" k odchodu. Ať už s hanbou (deportace), nebo bez hanby (dobrovolný návrat).

Myslím, že článek Štěpána Kotrby mohl být základem pro zajímavou diskusi. Jeho vulgární forma a hloupé osobní útoky ale Britským listům hodně škodí. Ta forma je to, čemu by dle mého názoru měl šéfredaktor zamezit, píše výzkumník Jan Drahokoupil.

Co se týče obsahu, souhlasím s Kotrbou, že situace, za které jsou u nás legální i nelegální cizinci zaměstnáváni, je neakceptovatelný a poškozuje jak občany ČR, tak cizince.

Ano, čtenář Jan Drahokoupil má pravdu, když říká, že to čeští politici udělali z lidí zboží na prodej. Ano. Chtěli snížit cenu práce pod sociálně únosnou úroveň. Chtěli se podbízet nižšími daněmi, než akceptuje Evropa pro udržení welfare state. Čeští levicoví politici a čeští občané chtěli montovny jako lék proti první krizi (1996-1998) na zvýšení zaměstnanosti, HDP státu i jeho globalistického ukotvení. Ano, díky levné pracovní síle se Česko zařadilo mezi bohaté země EU a HDP zde rostlo navzdory situaci v okolních zemích. Rostlo víc, než v sousedním bohatém Německu. Miloš Zeman si mohl v klidu užívat důchodu na Vysočině. Trvale udržitelný stav to ale nebyl, není a být nemůže. I Zeman krizi předvídal... Německo nebylo bohaté jen výší mezd, ale kvalitou sociálního státu. S odchodem Zemana se nerealizovala koncovka tohoto brilantního makroekonomického transformačního kroku, spočívající v masivním exportu na ropou a plynem platící Východ, který jako jediný umožňoval zisk vyšší než průměr. A pak už se začalo jen kořistit.

Za nynější stav jsou zodpovědní čeští pravicoví politici, lobbující nikoliv za české občany, ale za "české" podnikatele. Politici, stejně tak volení českými občany - v nemalé míře. Občany, kterým otrocká práce gastarbeiterů zlevnila potraviny, plazmové televize, byty, auta i dámské svetříky. A vy se až teď v diskuzi o osudu nelegálních migrantů rozhořčujete nad cynismem a vulgaritou této doby? Vulgární nejsou slova, ale činy, které tato slova výstižně popisují.

Hrozbou pro tuto pravicovou vládu jsou vzbouření a divoce protestující občané Česka proti sociálním škrtům, nikoliv strachem z deportace schoulení mongolští, vietnamští a ukrajinští gastarbeiteři. Hrozbou pro českou politiku jsou čeští Le Penové. Neonacisté už mají nakročeno do politiky, tvrdí zpráva o extremismu . K něčemu to setkání Topolánka s Edelmannovou bylo... Dnes už víme, kam až se dá po modré dojít. Došel tam i Klaus. Gastarbeiteři by se opravdovou obětí hypotetické divoké doby stali ihned poté, kdyby hodlali i nadále využívat dlouhodobého solidárního systému, aniž k němu díky toleranci "schwarzsystému" a děravé legislativě nějak výrazně přispěli.

Nejhorší politikův poradce pro krizi není NERV, ale soudce Lynch.

"Když přišli nacisté pro komunisty, mlčel jsem; nebyl jsem přece komunista.
Když zavírali sociální demokraty, mlčel jsem; nebyl jsem přece sociální demokrat.
Když přišli pro odboráře, mlčel jsem; nebyl jsem přece odborář.
Když přišli pro Židy, mlčel jsem, nebyl jsem přece Žid.
Když přišli pro mě, nebyl už nikdo, kdo by se mohl ozvat."

Martin Niemöller na synodě evangelické církve v Berlíně-Weissensee

"Vyléčeni ze sociálně demokratické víry v kulturní pokrok a konfrontováni s rostoucím barbarismem, čelí trvalému pokušení obhajovat ten druhý coby 'objektivní tendenci' a v aktu zoufalství očekávat spásu od smrtelného nepřítele, o němž se předpokládá, že jakožto 'antithese' slepě a tajemně napomůže šťastnému konci."

Theodor Wiesengrund Adorno: Minima Moralia, 22

První z uvedených citátů -- v překladu Tomáše Peciny -- přebírám z článku Štěpána Kotrby, jenž vyšel 13. srpna 2005. Autor tehdy obhajoval anarchisty před státní represí a argumentoval, že menšiny jsou v demokraciích důležitější než většina. Přišel také s řečnickou otázkou: "když to strpíte, jste si jisti, že za několik málo let nebudete ve stejné situaci i vy?". Jenže to šlo o Kotrbovy kamarády, kdežto dnes o špinavé přivandrovalce...

Způsoby kladení otázek často předjímají, jaké odpovědi na ně lze očekávat. Jako ještě důležitější se však mohou nakonec ukázat otázky, které vůbec nebyly položeny a tudíž na ně nemohlo být odpovězeno. Někdy ani není možné nebo důležité dobrat se v reálném čase správné nebo vůbec nějaké odpovědi - z historie je známo, že některé otázky se dočkaly svých odpovědí až po řadě generací. Stačilo, že otázka byla "zavěšena" do virtuálního prostoru lidského myšlenkového dědictví a největší duchy lidstva provokovala a inspirovala k často překvapivým intelektuálním výkonům a výsledkům. Čím hlubší a univerzálnější je problém, tím tragičtější pak mohou být důsledky absence nevyslovených otázek, nehledě na to, zda a jak mohly být zodpovězeny.

Uvedené se v plné míře týká také řešení současné finanční a ekonomické krize.

Role Británie při tajném unášení osob podezřívaných z terorismu se ocitá znovu pod drobnohledem poté, co se do Británie vrátil z Guantánama právě propuštěný vězeň Binyam Mohamed poté, co tam byl bez soudu vězněn déle než čtyři roky.

Americkému kongresu bude v nejbližších dnech předložena nová legislativní iniciativa, která vytvoří předpoklady, aby se v rozvoji nových zbraňových systémů nepokračovalo, pokud budou překročeny jejich předpokládané náklady. Takový zbraňový systém nebude pokračovat, oznámil demokratický senátor Carl Levin, předseda výboru pro ozbrojené síly Senátu, na pondělní poradě v Bílém domě k rozpočtové odpovědnosti.

Určitou konsternaci mezi čtenáři vyvolala, zdá se, podle několika reakcí soudě, má včerejší poznámka o tom, že v anglosaských zemích se ČR běžně považuje za součástí východní Evropy (Eastern Europe) a že to určitě není zlověstný pokus ruských politiků zatáhnout ČR do své sféry vlivu :)

Jan Čulík ve svém článku Anglicky se "střední Evropa" řekne "Eastern Europe". Schwarzenberg to musí vědět tvrdí, že "V angličtině se výraz "Central Europe" používá jen ve střední Evropě samotné... :)". píše student Ivo Barteček z Japonska.

Čtenář Britských listů si toto tvrzení může ověřit během několika minut zadáním dotazu do vyhledávačů. Pokud zadáme termín "Central Europe" do vyhledávače Google (http://www.google.com), slovní spojení nám vrátí cca 13 milionů použití oproti 44 miliónů pro slovní spojení "Eastern Europe", tedy poměr přibližně 1:3 v neprospěch "Central Europe".

Pokud využijeme službu Google Trends graf vývoje vykazuje podobné hodnoty. V anglických zdrojích je poměr 1:3 zachován.

Argumentovat v této situaci Googlem je nepříliš šťastné řešení, protože Google najde VŠECHNY citace, bez ohledu na jejich relevantnost. Konkrétní příklad: zadejte si heslo "moudrý Klaus", dostanete 12 odkazů, na heslo "hloupý Klaus" dvacet jedna odkazů. Je zřejmé (nebudu to ani prověřovat), že ani jeden odkaz není z oficiálních projevů, článků apod. Všechny pocházejí jenom z čtenářských diskusí.

Kombinovat žurnalistiku (práce a zas jen práce) s PR (peníze a zas jen peníze) se nedoporučuje. Přesvědčil se o tom autor "investigativního" pořadu televize Nova Radek John. Skončil v televizi ze dne na den. Proč?

Prý proto, že se stal objektem investigativních aktivit svých kolegů z redakce HN. Protože firma Ora print (akcie na majitele), v níž byl předsedou představenstva, vyráběla pro VZP jako bokovku PR čtvrtletník "Svět pojištěnce", za 87 milionů korun ročně přesto, že již v roce 2005 audit VZP uvedl, že výroba magazínu je předražená. Protože firma Ora print za další 3,9 milionů vyrobila zvěřinovou kuchařku "ve filmové a tištěné verzi" pro státní podnik Lesy ČR. Protože firma Ora print má dle HN blízko k vlivnému lobbistovi Romanu Janouškovi, který má zase blízko k pražské ODS. A investigativní reportér pořadu Na vlastní oči má pro PR prý "know-how".

Na celé kauze, která včera obletěla k všeobecné škodolibosti novinářů mediální Prahu, ale něco smrdí... Vypadá to, že Johnovi zlomilo vaz úplně něco jiného a kauza Ora print je jen něčí falešná záminka. Kouřová clona za následky kauzy Morava.

Tak argumentoval v deníku Financial Times z 22.2. 2009 Paul De Grauwe z katolické univerzity v Leuwenu. Jeho argumentaci shrnul Jiří Vyhlídal:

Celosvětová ekonomická krize dorazila do České republiky. Všichni to vědí a všichni to tušili už loni. Bohužel naše vláda to buď nechtěla tušit anebo to nechtěla řešit. Česká exekutiva zveřejnila v uplynulých dnech svůj balíček opatření, které by mělo zpomalit, případně zamezit dopadům ekonomické krize na občany České republiky. Bohužel ale přišla, jak se lidově říká, "s křížkem po funuse", píše Michal Pobucký.

Dne 23.února proběhl na serveru Tyden.cz chat s primátorkou města Chomutova Ivanou Řápkovou (ODS), který se točil zejména kolem provedených exekucí na magistrátu města vůči neplatičům. Některé z příspěvků vyznívaly ve prospěch magistrátu, jiné proti němu.

Hlavním argumentem odpůrců bylo, že se exekuce dotýkají především sociálně slabých, kteří se tak dostávají do ještě tíživější situace. Vedení města pak byl vytýkán necitlivý přístup a účastníci diskuse navrhovali splátkové kalendáře a podobná řešení. Ačkoliv mám k Chomutovu blízko ( pocházím z Jirkova -- městečko s 20 000 obyvateli ve kterém se uvažovalo o spojení s Chomutovem za účelem zvýšení dotací ), nejsem a nebyl jsem " fanatickým " přívržencem politiky prováděné magistrátem, píše Hynek Stránský.

Rómovia žijú v Európe už okolo tisícročia a v prehodnocovaní krutých dejín nášho kontinentu sa máloktorému etniku venovalo tak málo pozornosti a tak veľa predsudkov, ako práve im. Sú najtradičnejším fackovacím panákom a to najmä v situáciách, keď zlyhávajú aj stereotypy o iných „tradičných nepriateľoch“ a narastá potreba ospravedlniť či legalizovať vlastné počínanie. Rómom takmer neprisudzujeme ľudskosť a o neľudských podmienkach, do ktorých ich väčšinová spoločnosť po stáročia cielene uvrhávala, nechceme počuť.

Arne Mann je vedecký pracovník Ústavu etnológie Slovenskej akadémie vied, etnológ, romista dlhodobo sa zaoberajúci ľudovou kultúrou, dejinami a sociálnou situáciou Rómov. Tvrdí, že zásadným špecifikom rómskej situácie je predovšetkým sociálny, nie etnický aspekt, hoci ten prvý je historicky výrazne podmienený druhým. Pri riešení súčasnej situácie a jej následkov je málokto ochotný zohľadňovať príčiny.

Niežeby tá rovnica v názve článku bola nejakým prevratným odhalením, ale to nie je dôvod, aby sme to politikom nepripomínali. Problém je, že populizmus je ako korupcia -- vždy najviac bujnie v krízových časoch, keď potrebujeme minimalizáciu jedného i druhého ako soľ.

Ľudia, ktorí rozhodujú o nejakých peniazoch si prirodzene práve v kríze hovoria, že si musia "pomôcť" čo najrýchlejšie, lebo doba je neistá a zajtra už možno nebude z čoho. Aj neúspešní politici si v kríze vravia "kedy, ak nie teraz".

Dělostřelecké granáty z bílého fosforu a střely "hellfire" byly mezi zbraněmi, kterých izraelská armáda používala "bez rozmyslu" v širokých útocích proti civilnímu obyvatelstvu, konstatuje AI.

Amnesty International zveřejnila v pondělí zprávu, která obsahuje podrobné informace o tom, jakých amerických zbraní používala izraelská armáda při své nedávné ofenzívě proti Gaze. Mezi nimi byly dělostřelecké granáty z bílého fosforu, 250 kilogramové bomby a střely typu Hellfire.

Další měsíc se chýlí ke konci a s ním je tu další z rozjeté série exkluzivních koncertů Radio Wave Live Sessions. V karlínském Studiu A tentokrát můžete zblízka vidět, slyšet a cítit mezinárodní projekt Atlantic Cable. V sobotu 28. února úderem osmé hodiny večerní se útulným karlínským prostorem rozezní dobře známé tóny bluesové dvanáctky, ovšem s moderním zneklidňujícím podtónem. Pokud do Karlína nemůžete dorazit osobně, ale nechcete si nechat ujít současné městské blues s netradičními tématy, poslouchejte přímý přenos vystoupení na www.wave.cz

"Moc miluji ruskou filosofii. Čaadajev, Florenskij, Ivan Iljič, Žirinovskij, Genadij Andrejevič Zjuganov, Andrej a Genadij Petrovič Malachovovi, Petrosjan, Zadornov... Seznam velkých ruských filosofů je možno prodlužovat do nekonečna. Avšak prvním mezi nimi, prvním co do lesku, encyklopedičnosti, ontologičnosti, prvním v síle a ostrosti rozumu je samozřejmě Alexandr Geljevič Dugin," uvedl svou ščedrinovskou satiru na stránkách Nězavisimoj gazety komentátor píšící pod přezdívkou Alkaios (Алкей). Jeho úloha jako autora se však téměř vyčerpala výběrem látky a jejím prezentováním v ironizujícím kontextu, což věru neznamená velkou zásluhu. Současný ruský veřejný život není totiž na zajímavé látky vůbec skoupý - a co do lesku, encyklopedičnosti atd. vyniká především Duginův projev v Rostově na Donu ze 17. února, v němž brouk Pytlík ruských společenských věd mimo jiné prohlásil, že Rusko potřebuje šíleného vládce.

Tzv. pravicové noviny tu v ČR neustále šíří fámy o tom, že za současné "deflace" se starobní i invalidní důchodci mají skvěle. Jak je tomu ve skutečnosti? Popsal jsem svůj konkrétní případ Veselínu Vačkovovi v Lidových novinách a nabídl jsem mu veškeré informace, aby o tom jeho list napsal. Dostal jsem od něho odpověď, píše Radek Mokrý.

Stejně jako mnozí Brňané, i já jsem podlehla představě, že by byl hřích nevidět velkolepou výstavu pokladu nalezeného v hrobce faraona Tutanchamona, když už ji mám téměř za domem. Zážitek to byl skutečně velkolepý. Snad i za ty peníze to stálo (vstupné o víkendu je 350 Kč pro dospělé a studentská vstupenka se slevou je za 320 Kč). Pravda je, že mnoho mých dojmů nebylo v ceně vstupenky a byly přidány jako bonus místního personálu.

Tak hodnotí v obsáhlém víkendovém materiálu rakouská veřejnoprávní televizní a rozhlasová stanice ORF dvouměsíční předsednictví České republiky Evropské unii. Začalo to "časomírou", vybudovanou v roce 1991 na místě, kde stál obrovský Stalinův pomník, který byl vyhozen v roce 1961 do vzduchu. Ta byla slavnostně uvedena do provozu těsně po silvestrovské noci příslušným vicepremiérem pro evropské otázky Alexandrem Vondrou.

Michal Kocáb je sice ministrem přes Romy, ale způsob jeho myšlení bude mít nepochybně hluboký dopad na celou společnost. Například v rozhovoru přetištěném v BL se vrátil do temné komunistické minulosti, aby odpověděl na otázku co dělat, aby Romové nevzpomínali v dobrém na starý režim: "Rozumím vám", říká Kocáb , "komunismus je masově nahnal do fabrik, ale nahnal tam všechny lidi, takže nastolil vlastně takovou zoufalou rovnost. Takovou bezmocnou rovnost, kde si společně zanadávali a šli domů."

Dosavadní průběh projektu dobrovolných návratů MV ukazuje, že o odchod ze země jeví významnější zájem jen mongolští státní příslušníci, naproti tomu Vietnamci, třetí největší skupina cizinců v ČR, jen v zanedbatelné míře.

Vážnost. Jistě jste se setkali někdy s tím, že jste nevěděli, jestli dotyčný člověk si z vás dělá nebo nedělá legraci. Pokud se odmyslíme od projevu osobního, máme často co dočinění také s projevy, kterými se vyznačují některé kultury. Vážnost s jakou se česká kultura někdy bere či nebere vážně je možná jedním z našich základních rysů, jímž se lišíme od kultur ostatních. Někteří tomu říkají: ambivalence české kultury. Lidé i kultury mají své specifičnosti... řeč tu ale bude především o vážnosti, nebo nevážnosti.

Projev / Vystoupení prezidenta Klause v Evropském parlamentu. Zatímco česká média se tvářila, že na vystoupení prezidenta Václava Klause před evropskými poslanci není nic tak neobvyklého, ta zahraniční se velmi divila. Kompletní čtvrteční projev jsem si až o víkendu poslechl na youtube, abych si uvědomil, že nejzajímavějším rysem projevu nebyla ani tak kritičnost, jako spíše poťouchlost. Přepis projevu je k dispozici hned v několika jazycích na webových stránkách Václava Klause.

Poslanci čekali, vstávali a odcházeli zejména ve chvíli, kdy prezident hovořil o nedemokratičnosti této evropské instituce. Zapomněl ovšem, že výtka na adresu parlamentu, že není tvořena čistou opozicí a vládou, je dána charakterem Evropské unie, která není ani státem, ani federací, nýbrž tím, co kdysi francouzský konstitucionalista Jean-Louis Quermonne nazval: mezivládním konfederalismem.

KD│Sociální psycholog Harald Welzer věří, že klimatické změny přivedou do Evropy masy ekologických uprchlíků. V rozhovoru pro Spiegel Online varuje, že naše demokracie na to nejsou připraveny. Řeč je o strachu lidí z nového a jejich nechuti k životnímu stylu, který by chránil klima.

KD│ Když lidé hovoří o budoucí roli technologií, většinu času věnují těm nejsenzačnějším - tedy těm, které kolem sebe ještě neměli dost dlouho, aby jim sklouzly do spodní osnovy každodenní existence. Zejména v dobách úpadku je mnohem pravděpodobnější, že u některých zcela běžných technologií nebude zaznamenán určující význam jejich zachování nebo zániku pro osud celé společnosti.

KD│ K neformálním setkáním představitelů NATO dochází pravidelně, na různých místech, a nejde o konference, na nichž se přijímají klíčová rozhodnutí nebo se tam podepisují důležité dokumenty, vysvětluje pro server Wprost Krzysztof Grzegrzółka. Ministři národní obrany šestadvaceti států přijíždějí na taková setkání s rodinami a večer se účastní plesu. Krakovské setkání představitelů NATO před květnovým summitem Aliance má však zcela výjimečný charakter. A nejen proto, že ministři obrany Polska Bogdan Klich a USA Robert Gates podepsali dohodu o spolupráci v oblasti sil zvláštního určení.

Na Veletržní, pár set metrů od relikvií předsednictví, mezi litinovými sloupky chodníku ležel dobře zformovaný exkrement. Nějaký vtipálek cestou kolem zastrčil do hromádky špejli s vlaječkou. Při pohledu na objekt zdobený státním symbolem mě samozřejmě obešla nábožná hrůza; avšak zdá se mi, že k posvátnu bylo přimíšeno i leccos jiného, hustého a temného, co se teprve nyní ztěžka dere ke slovu.

Vlastenecké lejno vprostřed pražské ulice, v půli cesty mezi vietnamským krámkem a čínskou restaurací, sehrává osvětovou úlohu v komunikaci mezi národy: Ukazuje turistům, kteří se vydali poznat stověžatou, čím že to deregulovaní Češi vlastně sladí. To věru není malá zásluha.

Pokud by byly muslimské děti v britských školách radikalizovány, aby se staly teroristy, bylo by to znepokojující, píše v konzervativním britském deníku Daily Telegraph George Pitcher. Naštěstí se to neděje. Organizace Civitas zveřejnila analýzu o muslimských školách v Británii. Podle studie neexistují žádné důkazy, že by byly muslimské děti v britských školách vedeny k nadšení pro protizápadní "svatou válku". Studie však zjistila, že některé muslimské školy povzbuzují své žáky, aby západní společností pohrdali, aby se považovali za její oběti a aby měli pocit outsiderů.

Apelujeme na čtenáře, aby třeba i minimální částkou přispěli na provoz Britských listů. Britské listy si každý měsíc otevře 200 000 individuálních IP adres. Finančně však na provoz listu přispívá jen kolem 200 osob. Děkujeme jim, ostatním čtenářům chceme sdělit, že by Britské listy mohly dělat daleko víc, kdyby měly možnost platit si stálé novináře.

V lednu 2009 přispělo celkem 187 čtenářů Britských listů na provoz časopisu úhrnem částkou 43 243.45 Kč. Příjem z reklamy byl 6000 Kč. Na kontě Britských listů v Raffaisenbance jsme měli 31. 1. 2009 částku 114 952. 65 Kč . Na internetovém účtu Paypal máme nyní 883.67 GBP a 1,816.91 EUR.

Příspěvky na provoz Britských listů je možno zaslat na účet v pražské Raiffeisenbance, číslo účtu: 1001113917, kód banky 5500. Adresa banky je 120 00 Karlovo nám. 10, Praha 2. Čtenáři mohou přispět na provoz Britských listů úvěrovou kartou na adrese www.paypal.com po jednoduché registraci odesláním částky na adresu redakce@blisty.cz. Prosíme, neposílejte příspěvky ze zahraničí na konto v pražské Raiffeisenbance, ale pošlete ho na paypal. Při poukazu příspěvku do Raiffeisenbanky ze zahraničí totiž zaplatíte za transakci bankovní poplatky ve výši více než 500 Kč. Děkujeme.

Jako v České republice oficiálně registrované občanské sdružení poskytujeme potvrzení o přijetí příspěvku pro daňové účely osobám, které v ČR platí daně.