Nesmíme ale propadnout alarmismu a paranoie, pokračuje autor. Je nutné udržovat smysl pro proporce, jinak to povede k polarizaci právě těch etnických komunit, které chceme začlenit do našeho společného občanství.

Není prostě pravda, že britské školy jsou nyní "převážně" muslimské. Britská vzdělávací kultura není ohrožena cizími vlivy. V Británii je asi 21 000 státních škol, z nich je 11 muslimských. Z celkového počtu žáků britských škol, který dosahuje asi 6 milionů dětí, je jich podle odhadů asi 300 000 muslimského vyznání.

Někteří kritikové si stěžují, že děti ve školách mají za úkol dělat prezentaci "z hlediska atentátníků", kteří spáchali v červenci 2005 v Londýně bombové útoky, při nichž zahynulo 52 nevinných lidí.

Avšak od dětí se přece ve školách neustále požaduje, aby si představovali, že jsou v kůži postav, které odsuzujeme, anebo s nimi nesouhlasíme. Tyto postupy jsou přímou součástí jejich vzdělávání. Podobně mohou děti dostat úkol, aby si představovali, že jsou rytíři při první křižácké výpravě, aby lépe pochopili tuto epizodu středověké historie. Podobně bychom jistě chválili během nedávných problémů v Severním Irsku, kdyby měly protestantské děti ve škole povinnost představit si, že jsou v kůži katoliků, a obráceně. Ani bychom se neměli bát, že děti, kteří se mají ve škole vcítit do osudu Romea a Julie, že je to cvičení v sebevraždě.

Základním úkolem vzdělávání je přece dosáhnout porozumění, nikoliv vytvářet sympatizanty. Využít plodné mladé mysli, aby si představovala ideologickou zaslepenost nenávistného atentátníka s bombou v baťohu je přece daleko produktivnější než dehumanizující objektivita zjednodušeného odsouzení.

Pokud dítě je seznámeno s tím, jak může být teenager zmanipulován, aby usmrtil sám sebe i nevinné spolucestující, zjdevně ho to vybaví schopnosti, aby se takovému osudu vyhnul. Neměli bychom podceňovat přirozenou inteligenci našich dětí. Zároveň si musíme dávat pozor, abychom nevnutili muslimským dětem přesně ty vzorce chování, které se zděšením odmítáme, abychom totiž automaticky nepředpokládali, že jsou to všechno potenciální teroristé, protože mají cizí etnický původ.

Skutečným nebezpečím není, že by muslimské děti mohly nepřijít k závěru, že sebevražedné atentátnictví je šokující zločin. Skutečným nebezpečím je, že by se mohlo stát, že u nich vytvoříme dojem, že nejsou Brity.

Kompletní článek v angličtině ZDE