Jan Paul zase, jak bývá jeho zvykem, nakousl velmi palčivé téma. Opět se pokusím dodat několik poznámek z druhé strany. Ty jsou realitou dnešní medicíny i následné péče.

Článek Jana Paula je úplně vedle. Chyba není ve zdravotnictví, ale v postupném vykořeňovani tradic z našeho světa. O tu starou paní by se správné měli postarat její blízcí a ne ji šoupnout do nemocnice a tam ji nechat pomalu a opuštěné umřít. Svoji roli v tom má zejména liberální a levicové pojetí světa, bez zodpovědnosti bez tradičních hodnot, jak ji mimo jiné pomáhají rozvíjet bBritské listy....

Je opravdu nutné to házet na stát? ptá se Mirek Knapovský.

Poznámka pana Knapovského obsahuje několik zajímavých zkratů:

Pan Knapovský si stěžuje, že ze společnosti zmizely - v důsledku levicových tlaků? - tradiční hodnoty. Těmi ovšem je i přátelství, vstřícnost a lidský zájem zdravotních sester tak, jak se chovají - v jinak velmi kontroverzním - britském zdravotnictví. Proč to nejde v ČR?

Vadí-li panu Knapovskému mizení tradičních hodnot, jak to, že spokojuje s tím, že tyto hodnoty mizejí i ve zdravotnictví. Proč se pak Knapovský spokojuje s podřadnými službami, ať je poskytuje soukromý či státní subjekt? Neměl by jako zastánce "pravicových" řešení pan Knapovský očekávat za své peníze nejvyšší kvality služby?

Argument "Budu platit daně, ale služby za ně neočekávám, o ty se budu muset postarat sám jako jednotlivec" mi připadá zvláštní. Ano, jsem si tohoto dvojího přístupu dobře vědom. Zavedl ho v Británii údajný "socialista" Tony Blair. Funguje to takto:

Platíte daně a sociální dávky na zdravotnictví, na školství, na dopravní infrastrukturu, na důchod? Platit to musíte dál, ale pokud chcete pořádnou službu, musíte si zaplatit podruhé.

Tak mám-li zajistit, aby se mým dětem dostalo pořádného vzdělání, musím je posílat do soukromé školy (protože státní školy jsou špatné) se školným 7000 liber ročně. Chci-li vyšetření u lékařského specialisty, buď budu na to čekat půl roku, anebo si zaplatím soukromou prohlídku. Platím sice daně, ale moje děti musejí, chtějí-li studovat na vysoké škole, v Anglii nyní kromě už zaplacených daní uhradit ještě školné dalších 3000 liber ročně. Léta si platím na státní důchod, ale vláda mě varuje, že to nebude stačit, musím si financovat k tomu ještě důchod soukromý. Jízda po dálnicích je v Británii zadarmo, ale tam, kde se vyskytují chronické zácpy, se stavějí nové, odlehčovací dálnice, za jízdu na nichž se musí platit. Zajímavý princip.

Jestli dovolíte, tak i pohled z třetí strany, a to strany příbuzných. Tchána odvezli do nemocnice. Ležel na opavské interně. Chodili jsme ho navštěvovat denně, ne kvůli důchodu, ale protože jsme ho měli rádi. Moc s námi nekomunikoval, byl pod sedativy. Údajně byl agresivní. Dávali mu sedativa i když jsme je prosili, ať to nedělají, že s ním chceme mluvit. Pokud nespal, tak něco nesrozumitelně blábolil,

Když jsem to řekla lékařce sdělila mi, že ona za obslužný personál nezodpovídá. Jednou jsme ho našli ležet ve studené moči, vyteklé z katetru, který byl špatně uzavřen. Způsob, jakým ho převlíkali, nebudu ani popisovat. Do nemocnice jsme chodili se sevřeným žaludkem, co tam zase bude. Na sesterně bylo vždy živo a veselo. Když to bylo možné, vzali jsme si ho ve čtvrtek domů, podle lékařské zprávy nám ho dali vyléčeného. Ze soboty na neděli zemřel. Ale zemřel doma, ne v té hnusné nemocnici, píše paní Vlasta Bezecná.

České ženy se nedávno z úst premiéra opět dozvěděly to, co je jim opakováno ze všech stran: že pokud se rozhodnou mít děti, musejí počítat s tím, že budou po zásluze potrestány za takovou slabost -promiňte, za plnění svého vznešeného poslání- paralýzou pracovního postupu, špatně placeným zaměstnáním, ekonomickou závislostí, odstavením od mocenských pozic, nižšími důchody a jinými zaslouženými tresty za netržní chování. O otcích ticho po pěšině, všichni přece víme, že otcovství spočívá v nošení peněz domů, nikoli v přebalování, hraní a povídání s dětmi, neřkuli ve vaření kašiček a mytí nádobí. Že to vidíte jinak? Potom je Vám určený tento článek.

V pátek tomu bylo 75 let, kdy 13. dubna 1932 na základě proslulého paragrafu 48 ústavy Výmarské republiky říšský prezident Paul von Hindenburg rozpustil nacistické útočné oddíly SA a ochranné jednotky SS a vyslovil jejich zákaz. V jím podepsaném nouzovém nařízení se přímo pravilo, že "na základě článku 48 odst.2 říšské ústavy se nařizuje : veškeré vojensky blízké organizace Národně socialistické německé dělnické strany, zvláště pak Sturmabteilung SA, Schutzstaffeln SS se všemi příslušnými štáby a zvláštními zařízeními budou s okamžitou platností na říšském území rozpuštěny." Toto nařízení, které vešlo ve známost jako "Zabezpečení státní autority", bylo více než odůvodnitelné, protože se tak stalo v předvečer pokusu této hnědé stranické armády zničit Hitlerem nenáviděnou Výmarskou republiku.

◄ říšský prezident Paul von Hindenburg - repro dobového plakátu

Mladá Fronta iDnes uveřejnila 6. dubna 2007 zvláštní přílohu o Václavu Klausovi, jemuž se pomalu krátí pětileté prezidentské období. Současnému prezidentovi se nejvyšší ústavní funkce zřejmě zamlouvá, protože v den čtvrtého výročí svého zvolení oznámil svoji kandidaturu pro příští prezidentské volby.

Speciální příloha Mladé fronty se v této souvislosti zabývá v serii článků prezidentovou popularitou, jeho výroky a spory, perzonálním obsazením prezidentské kanceláře, prezidentovým stylem včetně sbírky kravat, doktoráty honoris causa a Klausovým životopisem.

O vkusném výběru kravat v prezidentově garderobě nemůže být sporu, podstatnější jsou však Klausovy postoje k Evropské unii, jakož i jeho gesta a výroky, neboť ty jsou směrodatné pro to, jak je Česká republika chápána v Evropské unii. A ten dnešní obraz českého prezidenta, jak jej vnímám ze zahraničních médií, není nejpříznivější. Zosobňuje kverulanta, který mnoho na EU neguje a méně pozitivního přináší. Navíc, o co více se objevují jeho fotografie v domácím tisku, o to méně figuruje Václav Klaus v zahraničních mediích.

O multikulturalismu se u nás hovoří přinejmenším ve dvou rovinách: tu odbornou tvoří hlasy sociologů, antropologů a dalších sociálních vědců; veřejnou rovinu představují masové sdělovací prostředky, kde převládají názory novinářů, politiků a čtenářů. Obě roviny se prolínají, neboť z masových médií tu a tam promluví sociální vědec; a naopak třeba někteří tuzemští politici stíhají sledovat vývoj poznání v určité společenské vědě. Přesto se oba druhy diskurzů liší: mírou emocionality i propracovaností pojmového aparátu, který se k pojmu multikulturalismus váže. Platí pozoruhodná zákonitost: čím méně usilujeme v diskusích o to, abychom si napřed ujasnili pojmy, s nimiž zacházíme, tím více emocí, rétorických figur a podpásových slovních triků používáme ve svém projevu a jeho přesvědčovacích strategiích.

V klidu jsem v neděli při obědě poslouchal i pozoroval (gestikuloval jak paní učitelka na prvňáčky) monology pana Topolánka, a přestože jídlo bylo dobré, přestalo mně chutnat. Takový zápach samochvály obrazovka ČT už dlouho nešířila. Dle mého názoru nedělní schema 1+1 navíc s nepolitickými "oponenty" na "drátě" bylo neúnosně servilní. Osobně se divím panu Moravcovi, byť byl kvalifikovaným Topolánkovým oponentem, že na takové vysílací schema přistoupí. Jeho úloha, kterou mu ČT tak přisoudila, je pro novináře jeho formátu dle mého názoru nedůstojná.

Rád bych se Vás však zeptal na pravdivost tvrzení pana Krafla, mluvčího ČT. Po jeho srovnání ČT se svým vzorem BBC jsem nevěděl zda se mám smát či rovnou plakat. ZDE Krafl tvrdí, že se ČT podle vzoru BBC řídí zásadou, "že se politikům dostává prostor ve vysílání podle toho, zda jde jen o straníky, anebo i o členy exekutivy." Je to pravda? ptá se J. Štverák.

Odpověď Jana Čulíka: BBC zásadně a důsledně prezentuje názory vládnoucích politiků v konfrontaci s názory politiků opozičních. Pokud poskytuje více času rozhovorům s vládními politiky, je to proto, aby jejich názory zkoumala během rozhovoru kritičtěji, neboť ve zralých demokraciích se v médiích zastává názor, že činnost a postoje politika, který je držitelem moci, musí být podrobeny daleko ostřejšímu kritickému rozboru než činnost a postoje politilka opozičního.

V redakčních předpisech BBC se mj praví:

• Musíme být nezávislí na zájmech státu i politických stran.
• Nesmíme podporovat, anebo budit dojem, že podporujeme, jakoukoliv organizaci, její výrobky, činnost či služby.
• Nesmíme poskytovat nevhodný prostor komerčním výrobkům či službám.
• V našich pořadech nesmí být žádný product placement (umisťování komerčních výrobků před kameru)
• Nesmíme ve vysílání nevhodným způsobem dělat reklamu samotné BBC ani jejím výrobkům či službám jejich komerčních poboček

Atd.

Zdroj v angličtině ZDE

PS. Václav Žák, předseda RRTV, upozorňuje však, že televize BBC vysílá významný politický pořad Hard Talk, v němž moderátor tvrdě interviewuje jednotlivé světové politiky. (Tento pořad se ovšem nevysílá v domácí britské televizi.) Máme také informace, že Mirek Topolánek byl hrubě nespokojen s údajně příliš ostrým způsobem, jímž v neděli s ním Václav Moravec vedl rozhovor, a není prý vyloučeno, že si vedení ODS bude v této věci stěžovat.

Reforma navržená ODS pro rodiny s dětmi znamená odstranění některých dávek, které se zvýšily vyššími skoky v roce 2006, a to návrhem lidoveckého poslance Severy. Reforma popírá základní princip, který je obsažen v programu ČSSD, že prostřednictvím finanční podpory je třeba zmírňovat rozdíly v životní úrovni rodin s nezaopatřenými dětmi a rodin nebo jednotlivců bezdětných a motivovat a podněcovat rodiny k ekonomické aktivitě a soběstačnosti.

Jen uplynuly Velikonoce, svátky plné křesťanské víry i pohanské magie, už se na kalendáři objevilo datum , které je obvykle spojováno s neštěstími všeho druhu a navíc v konjunkci s pátkem. Mimochodem, to že je pátek nešťastný den, nemá na svědomí jen matka z Erbenova Vodníka, ale opět zřejmě neblahá tradice pátečního ukřižování Ježíše Krista. Paradoxně tento den chtějí učinit státním svátkem právě křesťanští demokraté, u nás zvaní lidovci. Nikdy jsem nepochopil, co máme tenhle den slavit, ale stejně tak nechápu ani jiné lidovecké postoje, takže se o pochopení ani nesnažím.

Pozdrav nám, "internetovým serveřanům", neformálně poslal deník Právo svým článkem Moravec z ČT čelí nařčení, že moderoval za peníze uvedeným v rubrice zpravodajství (Právo 12. 4. 2007, str. 7). Ve zprávě se uvádí:

Kotrba napsal své výhrady v článku, který z internetového serveru převzaly některé deníky.

Žurnalistická etika praví, že uvádění cizích informací bez citování zdroje je neetické. Pyšnění se cizím peřím to nazývaly naše matky či babičky. Tak, jak se cítíte, milí čtenáři a autoři Britských listů, coby "internetoví serveřané"? A jak by se cítilo Právo se svými čtenáři, kdyby bylo titulováno třeba: "jedny české, zdánlivě nezávislé noviny". Ale při podrobnějším zamyšlení lze však dovodit i to, že se nejedná jen o drobný náhodný úlet jednoho redaktora.

Lidé se bojí přiznat to, co čtou nebo co poslouchají, aby nebyli popotahováni, hlavně z ODS, píše čtenář, který se podepsal jako Zörkler.. Lidi se bojí o práci, i v podnikání jsem se s tím setkal.

Jsem podnikatel, dcera se vzděláním, ne vlastní vinou rozvedená se sedmiletou dcerkou hledá práci na sedmihodinovou pracovní dobu. Nikde jí nevezmou kvůli té dceři, a hlavně se ptají na rodinný stav. Byla 3x zaměstnána, ale bez udání důvodů ji propustili. Mám hodně známých, ale p o d p l á c e t nikde nebudu!!! Co mi na to vše pane redaktore odpovíte?

Pozn. JČ: Možná odpoví čtenáři.

Quem dii diligunt, adolescens moritur. Koho bozi milují, umírá mlád. Když Igor Hájek nečekaně zemřel, bylo mu čtyřiašedesát. Nebyl tedy už adolescens ve smyslu časů, kdy Plautus napsal citovaný verš. Jenže v době, kdy se kdekdo dožívá osmdesáti a často mnohem více let, byl vlastně dosud mladík. A Plautův verš má smysl mnohem hlubší, než se povrchnímu pohledu může zdát. Igora v tom věku zkosila smrt jako blesk, nedožil se tedy trapností a trápení stařeckého věku, pomalého ubývání sil těla i mysli, přišel z tenisového kurtu a bylo po něm. Bozi ho milovali.

(V nakladatelství Dokořán právě vyšel soubor esejí o české literatuře z pera anglisty a bohemisty Igora Hájka. Prokletá a požehnaná. Z knihy přinášíme dnes dvě ukázky.)

K tomu: Kdo byl Sir Cecil Parrott (rozhovor Jana Čulíka s Igorem Hájkem pro někdejší Svobodnou Evropu) ZDE

Téměř dvacet let už vychází v Československu literatura, která zaplňuje police veřejných knihoven, o níž se učí ve školách a na univerzitách, píše v tisku a mluví v rozhlase. Pro valnou část obyvatelstva je jedinou dostupnou četbou a její autoři jsou jedinými českými spisovateli a básníky, jejichž jména tito čtenáři znají. Pod vlivem těchto knih utvářejí svá estetická hlediska i životní názory. V překladech jsou pro tisíce čtenářů v bratrských socialistických zemích jediným zdrojem pro poznání vnitřní podoby současného Československa a pro kritiky a literární vědce jedinou legitimní tváří soudobé české literatury.

Kolik se toho o nich ví na Západě? Ve veřejnosti prakticky nic. A na odborných pracovištích?

By now only wretched odds can be had on Christian Democrat (KDU-ČSL) boss Jiří Čunek not getting the boot from his minister for regional development post. As if the ongoing corruption suspicions weren't enough to be dealing with, Čunek's poisonous comments about Romanies in daily tabloid Blesk seem to be the straw that could verily break the camel's back.

Paradoxically, Čunek only became party leader because he sprang to attention amid the Vsetín, North Moravia, Romanies expulsion just as the KDU-ČSL was sliding into an ugly crisis. In fact, he was elected because he turned out to be a racist. Find us a macho, stout (or stunted?) personality to take the helm, the KDU-ČSL said. And Čunek was the very man.

Published in Czech Business Weekly on 10. 04. 2007 HERE

Překlad Jiří Silný

Kdo sleduje vznik a rozšíření ekonomických představ tržní ekonomiky, zvláště v její neoliberální podobě posledního desetiletí, zjistí, že určitá základní přesvědčení získala charakter dogmat, která jsou už jen zřídkakdy zpochybňována. Taková dogmata zní např:

1. ekonomika musí být stále více organizována globálně
2. nejdůležitějším cílem hospodaření je hospodářský růst
3. konkurence a soutěž jsou nejdůležitějšími organizačními prvky tržní ekonomiky

V následující přednášce bych chtěl předložit tezi, že rozvoj současného hospodářství do pro budoucnost udržitelné a lidem sloužící organizační formy bude možný jen, pokud tento obvyklý obraz tržní ekonomiky nahradíme jiným obrazem: ekonomikou solidární, orientovanou na pospolitost.

Dějí se roztodivnosti na poli novinově-internetového zpravodajství obecně. Aktualita v podání redakce deníku Právo proběhla minulý týden. Před časem jsem ZDE vyjádřil obavu, že se Právo chce stát večerníkem. Pak se redakce poněkud vzpamatovala a přešla na variantu odpoledník. ZDE.

Pozorně sleduji diskuze kolem rozmístění radaru v Brdech a materiály, které k tomu za naše daně zpracovala armáda. Z úrovně zpracovaných oficiálních podkladů je zřejmé, že je modří političtí komisaři a paní naprosto dezorientovaná ministryně obrany nedali přečíst ani vlastním odborníkům na tuto problematiku. Připouštím, že můj závěr může být nesprávný, a že je profesionálům přečíst dali. V tom případě je naše bezpečnost pouze v rukou Božích a od zítřka se začínám každý večer modlit, přestože v Boha nevěřím. Nějakou naději ale člověk musí mít. Jediné solidní a profesionálně poctivé články, které jsem našel v tisku, pocházejí od Ing. Stanislava Kauckého. Jako poradce vlády by se asi neosvědčil, protože tomu zřejmě opravdu rozumí. Jak znám pana brigádního generála, velmi obtížně pochopí Vaše otázky, a kdo nerozumí otázce, může jen stěží dát uspokojivou odpověď. Začněte se proto raději také modlit a neotravujte našim politikům a generalitě život. Vždyť oni o tom stejně nerozhodují, a ti co o tom rozhodují, se na jejich stanovisko také neptají, píše čtenář Stanislav Jurnečka .

Dnešním dnem se prý mění politika Vatikánu. Oslavují se narozeniny osmdesatiletého Benedikta XVI. Vlastně to už začalo včera, když papež v Římě sloužil mši, při které k věřícím mluvil o své rodině a o svých přátelích z mládí. Jak se povídá, dříve se papežské narozeniny oficiálně neoslavovaly.

Jak je to krásné, když člověk zestárne, ale zachoval si zdraví a může pokračovat ve své práci. Benedikt XVI. je živým příkladem toho, že ne každý by měl jít do důchodu, když je mu 60 nebo 65 let. A že se za krátkou dobu svého papežství stal idolem, toho je dobrým svědkem kolínský kardinál Joachim Meisner. Psal o tom Spiegel online, když citoval z Meisnerovy osobní gratulace k narození papeže: "Svatý otče, kdyby se býval Ježíš dožil osmdesáti let, vypadal by jako Ty. Protože Ty žiješ v osmdesátiletém upřímném společenství s Pánem."

4. února byl v Bagdádu, během nákupu na ulici, unesen druhý tajemník iránského vyslanectví v Iráku Džalal Šaráfí. Propuštěn byl po 57 dnech, den před propuštěním britských vojáků zajatých Iránem, a spekuluje se, že byl propuštěn výměnou za propuštění britských vojáků. Podle jeho slov ho unesli vojáci v iráckých uniformách, kteří měli průkazky iráckého ministerstva obrany. Potom byl odvezen na základnu poblíž bagdádského letiště, kde byl, podle jeho slov, vyslýchán v arabštině a v angličtině agenty CIA, kteří se snažili od něj dozvědět, jestli a jakým způsobem iránská vláda podporuje skupiny bojující proti americké okupaci Iráku. Když jim k tomuto tématu nic neřekl, začali ho, podle jeho slov, mučit.. Bili ho kabely do zad a do chodidel, vrtali mu do chodidel zavázali mu oči a řekli mu, že bude popraven...

Ve čtvrtek 19. dubna večer se bude Prahou pohybovat bublina. Ve městě jinak naprosto ovládaném automobily, kteréhož centrem prochází osmiproudá dálnice a jehož největší a nejznámější náměstí má podobu komunikace čtyřproudé plus parkoviště, se utvoří bublina složená převážně z cyklistů, koloběžkářů a dalších lidí pohybujících se bezmotorovou silou. Cyklojízda má tentokrát i téma: Cyklosymfonieta -- koncert pro cyklisty, jízdní kola, rádia a rostliny.

Vlivný vrchní velitel tureckých ozbrojených sil prohlásil minulý týden podle amerických novin The Los Angeles Times, že by měli Američani povolit turecké armádě, aby provedla ozbrojený útok do pohraniční oblasti v severním Iráku a zničila tam kurské povstalce, kteří využívají pohraničních oblastí jako výchozích bodů pro své útoky proti Turecku.

Velmi známé jsou někdy ironiky nafukované teologické úvahy středověku o možné sumě andělů vytáčejících piruetky na špičce jehly, o počtu sáhů, jež vymezují nebe, o tom, zdali má žena duši. Zbožný dobový myslitel Petr Damián se dokonce odvážil nastolit nanejvýš zajímavou otázku po pravomocech Nejvyšší bytosti při obnově panenské blány. Když horlivě zahájil diskurz o vztahu hymen a ctnosti, neměl ubohý bohoslovec pochopitelně ponětí, že hledání duchovní očisty stane se oukropečkem. Snaživou Popelkou ničenou konkurencí své nevlastní sestry Lhostejnosti anebo zlé macechy, estetické chirurgie. Praktické lékařské nauky, jejíž podstatná část je vlastně mrzačící zlatonosná žíla.

Gábinka, jedna moje známá, mi onehdy napsala: "Vy si opravdu myslíte, že těm vašim kázáním může rozumět normální člověk? Vždyť je to samá nesrozumitelná intelektuálština!" Hluboce jsem se zastyděl, neboť psát o vlastní víře by se mělo tak, aby tomu všichni rozuměli. A tak jsem se rozhodl napsat kázání pro Gábinu, která je nadprůměrně inteligentní, vysokoškolsky vzdělaná mladá žena, nicméně ve věcech křesťanské tradice je dokonalá tabula rasa. A abych si to rozhodnutí usnadnil, budu psát kázání formou dopisu. Budu tak mít pořád na mysli zcela určitého adresáta, naprosto nezatíženého jakoukoliv vstupní informací, na kterou by se dalo navázat.

"Vychutnej dobrodružství pravého rybolovu v pohodlí svého domova!" říká postava Kocoura ze seriálu Červený trpaslík, když za zády vytáhne krabici s magnetickou hrou na rybáře. Podobným způsobem lze prožít i dobrodružství pravé diskuse, v níž o sebe s jiskřením narážejí duchy. Jak jinak nazvat duchovno autora, pokud se autor nestává současně Hopkirkem? Internetové diskuse navíc nemilosrdně odhalují, jak zbytečná je osoba moderátora, protože ačkoli brzy opouštějí původní téma, udržují si vzrušující tempo a diskutujících s příspěvky přibývá skoro geometrickou řadou.

Vážený pane Kábele, vzhledem k tomu, že u předmětného článku není uveden na serveru idnes.cz autor, obracím se na Vás jako na člověka, který je za něj zodpovědný, píše ing. Ivo Kokrment.

Důvod, který mne vede k tomu abych Vás kontaktoval je nasnadě: jsem onen technař, který měl při CzechTeku 2005 údajně najet na dálnici do policisty. Velice mne znepokojuje, jak nezávislé médium, které navíc relativně objektivně informovalo o zarážejících událostech spojených s CzechTekem v roce 2005, věc vylíčí tak, aby to vyhovovalo politickým vlivům a místy dokonce v přímém rozporu s fakty.

DIY, tekno a c23chtek 2002-2006 jako TÉMA BL

Penzisti, studenti a další demonstranti protestovali v sobotu v Moskvě proti vládě Vladimíra Putina na zakázané demonstraci, proti níž bylo vysláno 7000 policistů. Vedoucí představitel protestu, šachista Garry Kasparov, byl zatčen, pokutován částkou asi 1000 Kč a propuštěn.

"Nesouhlasíme, nesouhlasíme," skandovali demonstranti, mávali vlajkami a zablokovali okružní ulici. Nesli nápisy "Toto je naše město!" "Revoluce!" "Pryč s udavači z KGB!" "Nevěřím v Putina!"

Vznik veřejnoprávních digitálních rozhlasových okruhů, které prosazuje Kotrba, vážně ohrožuje budoucí zisky komerčních rozhlasových společností. Proto musí být Kotrba zlikvidován?

Možná je pan Kotrba ve skutečnosti "trestán" za svou práci někde úplně jinde. Když jsem se v e-mailech během posledních měsíců pár lidí zeptal na to, koho by doporučili jako člověka, který se opravdu do hloubky zabýval problematikou plánovaného radaru, vždy mě odkázali na jméno Štěpán Kotrba. Mnohým odbornostem z toho sice zbla nerozumím, ale po přečtení nějakých článků jsem musel přiznat, že fundovaněji jsem o této problematice ještě nikde nečetl.

A pak co se týká digitalizace médií, myslím si, že jde také v neposlední řadě o obrovský balík peněz z reklamy. Už před nějakými 7 lety začala Frekvence 1 a Evropa 2 (RRM) s vysíláním regionální reklamy a zpravodajství, by't jinak stále vysílají celoplošně. Do regionů tak nasadili pouze obchodní oddělení RRM, jakési stínové vysílací pracoviště a výrobu reklamy.

Čímž bylo k těmto médiím přitaženo mnoho regionálních inzerentů. Časem na to přišla další média. Dnes už je to běžné, ovšem základním předpokladem je digitalizace, píše jeden autor Britských listů, který s komerčními stanicemi spolupracuje. Jeho totožnost je redakci BL známa.

Mám velmi nepříjemný pocit z honu na čarodějnice, který se někteří poslanci ODS a jejich sympatizanti snaží rozpoutat proti členu Rady ČRo a spolupracovníku s Britskými listy Štěpánu Kotrbovi. Nejvíce mě znepokojuje, že - podobně, jak tomu v české prostředí bývá často - je tato kampaň zcela bezostyšně součástí politického boje, je cílená a manipulativní. Kontroverze, na níž je založena, se odehrála loni. Nyní byla vytažena, protože Kotrba v Radě ČRo protestoval proti snahám Dany Jaklové (ODS) zabránít Českému rozhlasu v zavádění dalších digitálních okruhů (všechny veřejnoprávní rozhlasy v Evropě budují nové digitální okruhy, podívejte se třeba na stránky BBC) a proto, že Irena Ryšánková kandiduje na členství v Radě České televize. To je třeba znemožnit. Proto ten uměle vyvolaný "skandál".

O co vlastně přesně šlo?

Britské listy zveřejňují příspěvky některých svých autorů, a ti je pak zveřejňují po vzájemné dohodě v jiných médiích. Takovou podobu meziredakční syndikace obsahu má spolupráce s politologem Oskarem Krejčím a týdeníkem Ekonom, Petrem Pospíchalem a jeho úvodníky Literárních novin, vzájemná spolupráce s autory slovenského týdeníku Slovo, Prague Business weekly i Českým rozhlasem 6. Zde publikoval doposud své komentáře šéfredaktor Jan Čulík, který byl v minulosti kmenovým redaktorem této stanice, Bohumil Kartous, Irena Ryšánková, člen Rady Českého rozhlasu Richard Seemann, já i řada dalších autorů.

Ondřej Aust, "Lidem z rozhlasu vadí zásahy radního" ZDE

Na nabídku Britských listů reagovat na článek Štěpána Kotrby " Vyváženost, cenzura a provokace jako editorská politika Radka Kubička" odpověděl Radko Kubičko takto:

Pan Faimon se věnuje tématu, které dnes slyšíme velmi často: naše zdravotnictví je zneužíváno!

tisková zpráva Iuridicum Remedium, o.s.

Okresní soud v Tachově v soudním líčení 12.4.2007 zprostil ing. Iva Kokrmenta obžaloby. Ivo Kokrment se účastnil akce Czechtek 2005 a byl policií účelově obviněn z útoku na veřejného činitele poté, co byl sám nezákonně napaden policisty, kteří v průběhu akce psychicky selhali. Po té, co byl Ivo Kokrment takto účelově obviněn, poskytuje mu prostřednictvím právníka Mgr. Matěje Dvořáka právní pomoc nevládní organizace Iuridicum Remedium (IuRe), která se takovými případy porušování práva zabývá.

"Poukazovali jsem na nevěrohodnost a logické rozpory ve výpovědích údajně napadených policistu a vážné pochyby o verzi policistu mel očividně soud i statni zástupce." říká právník obžalovaného Mgr. Matěj Dvořák.

Americký prezident George Bush v pátek znovu podpořil Paula Wolfowitze, bývalého náměstka amerického ministra obrany a nynějšího šéfa Světové banky, který se octl pod tlakem, aby na svou funkci rezignoval.

"Pan prezident má v Paula Wolfowitze plnou důvěru" uvedla mluvčí z Bílého domu Dana Perino, "dělá vynikající práci." Řekla to v den, kdy se Wolfowitz octl uprostřed vzbouření svých vlastním zaměstnanců, protože zařídil své partnerce Shaze Rizové, vysoce placené místo na americkém ministerstvu zahraničí.

Otázky, vznesené na generála Zbořila, současného ředitele vojenské kanceláře prezidenta republiky Václava Klause a posléze publikované v článku "Přestaňte se schovávat a přestaňte lhát, brigádní generále !" zůstaly bez jediné odpovědi ze strany armády i ministerstva obrany. Nicméně otázka donutila armádní píáristy zahrnout mnohé odpovědi do dokumentů, které vydali s názvem "Radar Brdy" či jako zvláštní číslo časopisu A-Report. Generálové mlčí a na pomoc si pozvali komunikační specialisty, kteří se ale v radarech nejspíše moc nevyznají... Jak odmítnout a zpochybnit argumenty odpůrců základny? Že z nich uděláte idioty a vložíte jim v brožuře ministerstva zahraničí a krajských úřadů o radarové základně v Brdech do úst otázky, které by nevzneslo při zdravém rozumu ani malé dítě. A na tyto otázky s blahosklonností moudrého a laskavého strýčka Sama odpovíte jazykem pro IQ 80. To dokázali představitelé státu v letáčku pro obyvatele Brd a přilehlých oblastí, který Britské listy zveřejnily jako faksimile. Čtenář Antonín Krása se nespokojil ani s tupými odpověďmi , nazvanými Armádní bulletin pro poslance a senátory či Otázky a odpovědi PRO, nespokojil se ani s informacemi na serveru ministerstva obrany . Již zveřejněné informace vzbuzují další otázky. Ono proč?, kterým dohánějí malé děti k šílenství rodiče, přetrvává tváří v tvář chaotickým a měnícím se informacím. Armádní bulletin pro poslance a senátory o radarové základně jako první, nezdařený pokus o dezinformaci už na serveru ministerstva obrany není. Naštěstí jsem si jej archivovali a z hlubin serveru Britských listů jen tak nezmizí...

Už je to tady. Tak nám vláda, kterou si Češi tak hystericky vymodlili, prezentovala svůj návrh daňové reformy. Má na ní vydělat každý. Je to pravda. Kalousek vydělá podle úvodníku MF Dnes z 5. dubna na své reformě 9 500 korun čistého, obyčejný člověk korun 38. Je to opravdu to, co jste, milí spoluobčané, chtěli? Že vám před volbami říkali něco jiného? Ano, to dělá každá strana, vždy a všude.

Vybudování amerického protiraketového systému na evropské půdě se, jak se zdá, trochu přiblížilo, informoval ve zpravodajském bloku ve čtvrtek v poledne v pořadu The World at One rozhlas BBC. Polský prezident Lech Kaczynski totiž zastává názor, že by se brzo mělo začít jednat o umístění části systému v Polsku. To zřejmě vysvětluje, proč se Rusko začíná k této věci vyjadřovat stále hlasitěji. Rusko je proti americkému plánu raketové obrany.

Americká vláda chce v České republice vybudovat radar, jímž by sledovala přilétající střely, a v Posku umístit rakety, které by je sestřelily. Účelem má být ochránit Ameriku a její spojence před útoky z Blízkého východu.

Avšak ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov publikoval tento týden článek v britském hospodářském listě Financial Times. Napsal v něm, že je nepřijatelné, aby kdokoliv využíval evropského kontinentu jako by to bylo jeho vlastní strategické území. Takže co ho motivovalo, aby tak veřejně vyjádřil znepokojení Moskvy?

V prezidentských volbách ve Francii roku 2002 nastal po 1. kole šok. Kandidát "levice" vypadl pro 2. kolo ze hry. "Levice" nakonec musela svými hlasy podpořit "pravicového" kandidáta, gaullistu J. Chiraca. V letošních volbách se musí nutně zdát, že opět je "ve hře" především soupeření mezi "levicí" a "pravicí". Jenže kde se dva perou, může mít třetí svou šanci. Nelze vyloučit za dva týdny překvapení...

V únoru 2007 přispělo celkem 104 čtenářů Britských listů na provoz časopisu úhrnem částkou 49 141 Kč. Na kontě Britských listů v Raffaisenbance jsme měli 28. 2. 2007 částku 243 997.58 Kč. Na internetovém účtu Paypal máme nyní 1,711.41 USD.

Příspěvky na provoz Britských listů je možno zaslat na účet v pražské Raiffaisen Bance, číslo účtu: 1001113917, kód banky 5500. Adresa banky je Karlovo nám. 10, Praha 2.

Čtenáři ze zahraničí a nyní i z České republiky mohou přispět na provoz Britských listů úvěrovou kartou na adrese www.paypal.com po jednoduché registraci odesláním částky na adresu redakce@blisty.cz.

Prosíme, neposílejte příspěvky ze zahraničí na konto v pražské Raffaisen Bance, ale pošlete ho na paypal. Při poukazu příspěvku do Raffaisen Banky ze zahraničí totiž zaplatíte za transakci bankovní poplatky ve výši více než 500 Kč. Děkujeme.

Britským listům můžete psát na adresu redakce@blisty.cz, šéfredaktor Jan Čulík má adresu culik@blisty.cz a také J.Culik@slavonic.arts.gla.ac.uk , pražský redaktor Štěpán Kotrba má adresu stepan@kotrba.cz a skype stepan.kotrba, technickému správci Dominiku Joe Pantůčkovi pište na adresu joe@joe.cz.