|
3. 4. 2007
Postranní laloky budou hlavním předmětem diskuzepříspěvek k diskuzi o technologických aspektech práce uvažovaného amerického radaru v Brdech Faktem zůstává, že radar bude hledět směr Příbram, Benešov, Tábor, kde by měly být očekávána expozice s těsným míjením horizontu (kvůli zakulacení Země). Co se týče RP (raditation pattern), tak jsou segmenty antény číslicově řízeny a pole jsou nafázovány, aby hlavní vyzařovací lalok mohl být co nejtenší (používá se u družicové komunikace při formování sestupného směru), píše čtenář Michal Peterka. |
|
Nejsem přes radarové technologie expert, ale předpokládám, že radar standardně používá široký svazek otevřeného trychtýřovitého vlnovodu, jež má vyzařovací svazek kolem 45st a v momentě potřeby a maximální iterace polohy bude sfázováním emitoru dosaženo paprsku, který by mohl mít šířku blízkou apertuře antény v místě radiolokačního odrazu. Pokud by totiž obzor sledoval pouze úzkým paprskem, nebyl by schopen "zlou" raketu odhalit. Postraní laloky však nejsem schopen odhadnout. Faktem zůstává, že radar bude hledět směr Příbram, Benešov, Tábor, kde by měly být očekávána expozice s těsným míjením horizontu (kvůli zakulacení Země). Právě Fresnelova zóna a postraní vyzařovací laloky budou hlavním předmětem diskuze. Další nepříjemou záležitostí jsou odrazy od leteckého provozu, které budou mít za následek zarušení velmi rozáhlého území radiací od vysokovýkonného radaru a praktickou nepoužitelnost dotčených pásem s ohledem na jejich spolehlivost. Pro porovnání udávám, že mikrovlnné spoje fungující v frekvenčním rozsahu X-bandu pracují s výkony několika miliWatt a radar bude mít okamžítý výkon v rozsahu několika stovek kiloWatt až megaWatt. Všeobecně však můžeme říci, že radar nevyšle impuls časteji, než 25 x za vteřinu na stejné frekvenci (doba kdy se emituje, doletí k cíli, odrazí se a vrátí zpět do antény). Časový průběh potom vypadá tak, že fázově koherentní úsek vysílání trvá zhruba 1/n vteřiny - tudíž, když se výkon přepočítává na kontinuelní časovou osu v sekundách, musí se vydělit n. To znamená, nezdá se "tak vysoký"... BMDO FACT SHEET JN-00-19 ZDE Poznámka redakce BL: K tomu dodává Ctirad Novák z Fyzikálního ústavu Akademie věd ČR: Pořád odmítají naše odmítání té americké obludy a hlavní argument je, že nemáme o ní dost informací, tak co máme co remcat. Já (ostatně jako celý svět) mám informací víc než dost, zejména dvě hlavní:
Je snad třeba vědět víc? Uvažujícímu člověku to přece musí stačit ! Lidová moudrost: Kdo jednou lhal, tomu sd stokrát nevěří. Jan Neruda: Velikonoční epigram
"Maminko, kdo snáší ta červená vajíčka?" Ach, ta naše mateřština! Kdyby byla světovým jazykem,byl by svět jinačí a určitě lidštější. |
