Margo Light je emeritní profesorka mezinárodních vztahů na London School of Economics:

Margo Light: "Musíme to vidět v kontextu dlouhodobých námitek ruské vlády proti americkému odstoupení od smlouvy o nepoužívání balistických střel. Rusové, a mnohé evropské státy také, byli přesvědčeni, že tato smlouva od sedmdesátých let udržovala strategickou rovnováhu. Když od této smlouvy Spojené státy v roce 2002 odstoupily, Rusové s tím byli nesmírně nespokojeni.

Moderátor: Co to znamenalo? Co se změnilo?

Margo Light: Znamenalo to, že je možno vzkřísit starý projekt Hvězdných válek a mohl být znovu zahájen celý koncept protiraketové obrany v omezenějším měřítku, než jak se to plánovalo v Reaganových letech. To je jeden aspekt, který je důležitý. Druhým bylo rozšíření NATO. Rusové protestovali proti rozšíření NATO. Protestovali hlavně proto, protože se jim začátkem devadesátých let dostalo ústního ujištění, že se obrana NATO nebude rozšiřovat do střední Evropy, do nových členských zemí EU.

Moderátor: Hrozí riziko, že si Rusko na vlastních hranicích vybuduje svou protiraketovou obranu?

Margo Light: Během posledních dvou měsíců vydali několik prohlášení, že se soustředí na to, jak protiraketovou obranu neutralizovat. Neplánují vlastní systém protiraketové obrany, ale zajistí, aby měli takové rakety, proti nimž bude protiraketová obrana neúčinná.

Moderátor: Německo, které v současnosti zastává funkci předsedy EU, se snaží zahladit tuto kontroverzi. Kancléřka Angela Merkelová navrhla, že by se rozpor mezi USA a Ruskem ohledně raketové obrany měl "zNATOizovat". Tento poněkud ošklivý výraz je odkazem na Radu NATO-Rusko, která byla založena právě k tomu, aby řešila takovéto konflikty. Rozpory vládnou v samotné koalici Merkelové -- sociální demokraté systém raketové obrany odmítají. Martin Schulz je šéfem poslaneckého klubu německých sociálních demokratů v Evropském parlamentě:

Martin Schulz: Zaprvé si myslím, že o evropských bezpečnostních otázkách by se mělo nejprve jednat v evropských institucích. Jednostranný přístup, jaký zaujaly Spojené státy vůči České republice a Polsku, není příliš konstruktivní. Zadruhé, máme-li odstranit hrozbu íránských jaderných zbraní, potřebujeme k tomu Rusko. To ví každý. Ale jak máme přesvědčit Rusy, aby nám pomohli odstranit nebezpečí v Íránu, když vybudujeme tento raketový systém a Rusy jím budeme provokovat? To je zásadní rozpor v mezinárodní politice. Proto se k tomu stavíme tak skepticky.

Moderátor: Německo kdysi přijímalo vojenskou ochranu z USA s velkým nadšením. Co se změnilo?

Martin Schulz: Studená válka skončila. V rámci své otázky jste se zmínil o Německu, které bylo rozdělené, v jedné jeho části vládl komunistický režim, ale mezitím došlo k sjednocení Německa, a žijeme v úplně jiné situaci. Měli bychom se vyhnout tomu, abychom se vraceli k myšlení studené války, během níž, mimochodem, Německo dost trpělo.

Moderátor: To byl poslanec Evropského parlamentu Martin Schulz. Ruští politikové hovoří stejně jako jejich vláda. Natalija Naryšnickaja je náměstkyní výboru pro zahraniční záležitosti v ruské Dumě:

Natalija Naryšnickaja: Je to nový pokus izolovat Rusko. Zatahují se do toho nejen bývalé východoevropské země, ale i bývalé části historického státu Ruska. Američané se nás snaží zatlačit do hlubiny euroasijského kontinentu.

Moderátor: Jak to, že je to pokus izolovat Rusko, když je to zaměřeno proti raketám z Íránu?

Natalija Naryšnickaja: Írán na Evropu zaútočit nemůže.

Moderátor: Jak by podle vás mělo Rusko reagovat, pokud Spojené státy začnou stavět tuto protiraketovou obranu?

Natalija Naryšnickaja: Já bych byla proto, abychom taky vybudovali něco, co není pro Spojené státy zrovna příjemné. Například v regionu Kaliningradu.

Moderátor: Myslíte si, že Rusko by to mělo Američanům oplatit tím, že si vybuduje vlastní nové rakety?

Natalija Naryšnickaja: To si myslím.

Moderátor: Natalija Naryšnickaja z ruského parlamentu.

Západoevropský svaz byl vytvořen během studené války částečně jako fórum proti sovětské agresi. Nyní se snaží stát hlasem pro obranu a spolupráci v Evropě. Labouristický poslanec a bývalý náměstek britského ministra zahraničí Tony Lloyd předsedá britské delegaci:

Tony Lloyd: Argument pro raketovou obranu, pokud to Američané myslí poctivě a opravdu jde o Severní Koreu a Írán, není tak naléhavý, že bychom nemohli vést daleko delší a podrobnější veřejnou diskusi. Protože jestli Rusové mají pravdu, že to znamená šok v celém systému, není rozumné, aby tohle Američané dělali. A myslím, že jako spojenci USA máme právo říci, že by se v této věci mělo jednat trochu opatrněji.

Moderátor: Ale názor britské vlády je, že se chce na systému protiraketové obrany účastnit!

Tony Lloyd: Možná je ten protiraketový systém rozumným způsobem, jak se Spojené státy mohou vojensky bránit. Možná, že je rozumným způsobem i pro Evropu, možná bychom ho měli nabídnout i Rusům. Ale je nutno řádně sdílet veškerou technologii a všichni musejí řádně rozumět, jak bude ta technologie fungovat. Ale z hlediska Británie můžeme říct toto: My máme v Británii dostatečnou vojenskou obranu a nebudeme budovat nějakou novou obranu proti možné budoucí hrozbě z Íránu, jíž bychom vyvolali obrovskou nestabilitu v Rusku a taky v Číně, budování velkého množství nových jaderných zbraní, které dnes ohrožují daleko bezprostředněji svět obecně a Británii konkrétně.

To byl bývalý náměstek britského ministra zahraničí Tony Lloyd. Americkým velvyslancem v Londýně je Robert Tuttle. Máme ho na lince. Jak rychle chcete stavět tu protiraketovou obranu?

Robert Tuttle: Měla by být funkční asi v roce 2012. Měla by čelit hrozbě z Íránu, která podle nás bude reálná někdy v letech 2010 -- 2015.

Moderátor: To jsou jen odhady. Jak reagujete na názory předchozích diskutujících, že není třeba spěchat a rychle budovat tento protiraketový systém, je dost času na řádné diskuse o něm. Státy potřebují být ujištěny, a to nejen Rusko, že jsou vaše motivy pozitivní.

Robert Tuttle: Dvě věci. Konalo se opravdu mnoho diskusí. Informovali jsme Rusy už víc než desetkrát. A šéf našeho úřadu pro protiraketovou obranu bude znovu informovat Rusy na jednání rady NATO-Rusko v polovině dubna. Asi před čtrnácti dny spolu americký prezident a prezident Putin o protiraketové obraně hovořili telefonicky. Takže se diskutovalo a diskutuje se. Zadruhé, je opravdu důležité, aby lidé pochopili, že těch antiraket bude jen deset. Nejsou to hlavice s žádnými výbušninami. Nebudou to jaderné hlavice. Prostě to zničí přilétající raketu nárazem, je to kinetická zbraň. Neexistuje opravdu žádné nebezpečí ani žádná hrozba pro nikoho. Pokud nějaká země jako Írán, který je jednou už z dvaceti zemí, které vyvíjejí balistické zbraně, nevystřelí raketu na Evropu.

Moderátor: Nechci tady začínat diskutovat o tom, zda Írán má vůbec schopnost takovou raketu sestrojit, ale měli bychom se soustředit na Evropu. Vzhledem k tomu, že říkáte, že je to zcela nevinný systém, určitě pro Rusy, proč píše ruský ministr zahraničí Lavrov protestující článek do Financial Times o tom, že USA mají skrytou agendu?

Robert Tuttle: Na to se budete muset zeptat pana Lavrova --

Moderátor: Ale z toho přece jasně vyplývá, že dialog, který vedete s Rusy, nerozptýlil jejich obavy!

Robert Tuttle: Myslím, že dál pokračuje dialog a jak jsem řekl, americký prezident o tom právě nedávno hovořit s prezidentem Putinem. Měli byste vědět, že Rusové měli skoro 35 let kolem Moskvy rozmístěno 85 protibalistických jaderných střel. A to v žádném případě nezosobňovalo hrozbu evropské stabilitě.

Moderátor: Jak bude vaše vláda reagovat, pokud Rusko bude reagovat tak, jak to navrhují poslanci v ruské Dumě? Že by měl vzniknout na západních hranicích nějaký ruský systém protiraketové obrany?

Robert Tuttle: To je hypotetická otázka. Musíte si uvědomit, to je důležité, že existuje potenciální hrozba z Íránu a proti té hrozbě musíme jednat. Tak, jako ve spolupráci s Rusy zavádíme sankce proti Íránu za to, že pokračuje ve svém programu vývoje jaderných zbraní.