13. 4. 2007
Neplýtvejme léky!Léky se plýtvá, to vám řekne každý... prý to dokazují statistiky. Ve středečním Radiofóru to autoritativně tvrdil i moderátor František Lutonský, zřejmě aby v pořadu podpořil již tak v převaze zastoupené advokáty reformy. V civilizovaném světě je zvykem taková tvrzení dokladovat (nejlépe citací relevantních zdrojů). Vyzval jsem odpovědné pány v redakci ČRO 1, aby mi poskytli zdroj svých informací, leč marně. Co bychom chtěli? U nás, v jednadvacátém století, mizerných sedmnáct let po revoluci? |
Poplatky v lékárnách mají motivovat pacienty, aby neplýtvali léky... A tečka! Nic proti šetření ve zdravotnictví, ale JAK a KDO plýtvá léky? To se asi nedozvím, přestože se touto kouzelnou formulkou zaklínají téměř všichni: od servilních médií, přes nekritické příznivce zdravotní reformy, až po úředníky MZČR a ministra samotného. Když si koupím v lékárně tunu aspirinu za hotové a pak jej rozpustím v rybníku na návsi, je to plýtvání? Možná... pokud je jeho cena dotovaná státem. A pokud není? Uznávám, je to krajní příklad, ten asi autoři úsporných opatření nemají na mysli. Tak tedy jinak: Jsem nachlazený a koupím si za hotové krabičku aspirinu. Řekněme, že z deseti dražé využívám pět kousků a udělá se mi opět lépe. Co se zbytkem? Co udělat a neplývat - to je otázka! Zatížit organismus zbytkem balení? To se přiznám bez mučení, že taky plýtvám... Veden vrozenou šetrností, zbytek léku pečlivě uschovám a po desetiletém překročení expirační doby jej vyhodím. Povede zdražení aspirinu ke změně mého chování? Narvu do sebe i těch zbylých pět pilulek, litujíc vynaložených prostředků? Nejsem si jistý... ale možné to je, už jsem se zmiňoval o své hrabivosti. Otázkou je, co na tom ušetří naše zdravotnictví. No, asi ani toto není ten správný příklad. Tak tedy do třetice: Dejme tomu, že mi lékař předepíše 3 recepisy. Jak mám přispět k úspornosti? Mám s lékařem licitovat, že dva recepisy bohatě stačí, že už se cítím lépe? Nebo si mám se stoickým klidem nechat předepsat všechno a v lékárně pak vyzvednout jen jeden lék podle vlastního uvážení a obsahu peněženky? Možná vyzvednu všechny léky, aplikuji polovinu a zbytek uschovám pro příbuzné. Léky budou doma po ruce a rodinní příslušníci v případě nemoci ušetří za návštěvu lékaře i za léky! A zdravotnictví na příbuzných. Dobře vymyšleno a je v tom i kus solidarity. Ale asi stejně zůstanu u osvědčených léčebných postupů: čaj z bylin mi sice nepomáhá, ale aspoň neuškodí! A když zemřu? Odlehčím důchodovým fondům. To je příkladný občanský postoj! |